Pediatrie pro praxi, 2001, číslo 2

Pediatr. pro Praxi, 2001; 2:

Odlišnosti v sérologické diagnostice infekcí způsobených chlamydiemi a virem Epsteina-Barrové u dětí

doc. MUDr. Petr Hejnar Ph.D

Ústav mikrobiologie FN a LF UP v Olomouci

Klíčová slova: chlamydie, virus Epsteina-Barrové, sérologická diagnostika.

Etiologickým agens chlamydiových infekcí (převážně respiračního traktu) v dětském věku je v naprosté většině Chlamydia pneumoniae. Sérologické vyšetřovací metody jsou v tomto případě nejvhodnějším diagnostickým prostředkem. K průkazu chlamydiových protilátek se nejčastěji používá nepřímé mikroimunofluorescence a imunoenzymatických metod. Aktivita infekce se stanovuje na základě séropozitivity ve třídách IgA a IgM. Diagnosticky důležité jsou také signifikantní změny titrů IgA, IgG a IgM protilátek. Zvláště v případě imunoglobulinů M lze očekávat velmi časnou reakci na počínající infekci C. pneumoniae.

Virus Epsteina a Barrové (EBV) je kosmopolitně rozšířen. Infekce EBV vede k celoživotnímu nosičství (latentní infekci). Primární infekce je u části infikovaných spojena s rozvojem lymfoproliferativního onemocnění - infekční mononukleózy (IM). U disponovaných pacientů může dojít k přechodu primoinfekce do chronicity, případně k reaktivaci onemocnění. Rutinní diagnostika jednotlivých fází infekce EBV je založena na průkazu protilátek proti jednotlivým antigenům EBV, nejčastěji pomocí imunoenzymatických metod. U pacientů starších 5 let lze ke stanovení IM použít detekci virově nespecifických heterofilních protilátek (Paulova-Bunnellova reakce).

Plná verze článku