prof. MUDr. Zdeněk Doležel CSc

Co dál v pediatrii 21. století?

Nebylo žádnou výjimkou, že ještě na konci 70. let minulého století jsme se jako dětští lékaři setkávali zejména s komplikovaným průběhem takových chorob, jako jsou plané neštovice, zarděnky, spalničky nebo spála. V uvedené době byl také počet dětí dlouhodobě obdivuhodně stabilní a reprezentoval téměř 20% z celé populace. Mnohé z výsledků našeho tzv. čistě pediatrického systému zdravotní péče nám většina z industrializovaných zemí Evropy záviděla.

doc. MUDr. Ludmila Vyhnánková CSc

Kašel při onemocnění horních cest dýchacích

Ve sdělení je podán přehled onemocnění horních cest dýchacích, při kterých dochází ke kašli. Dále je probrána léčba, rozdělení farmak podporujících expektoraci a antitusika. Expektorancia se dělí na mukolytika, sekretolytika a sekretomotorika, jejich účinkem dochází ke snadnějšímu odstraňování hustého hlenu či hlenohnisu z dýchacích cest. Antitusika jsou indikována zejména při úporném, suchém, dráždivém kašli, kdy předchozí podání expektorancií nebylo účinné. Nemají se užívat dlouhou dobu. Lze je rozdělit na antitusika kodeinového typu a nekodeinová. Kombinace antitusika a expektorancia jsou určena k léčbě dráždivého kašle při akutních zánětech horních cest dýchacích.

MUDr. Jitřenka Venháčová, MUDr. Petra Venháčová

Akutní komplikace u diabetes mellitus 1. typu

Acute complications of type 1 diabetes mellitus

Je podán přehled nejčastějších akutních komplikací diabetu 1. typu – hypoglykemického syndromu a diabetické ketoacidózy: jejich etiopatogeneze, vyvolávajících příčin, klinické symptomatologie, léčby a prevence. Je poukázáno na důležitou roli praktického dětského lékaře při včasném rozpoznání diabetu u dětí a tím i prevenci diabetické ketoacidózy.

prof. MUDr. Ivo Šlapák CSc, MUDr. Josef Machač, MUDr. Pavel Horník

Záněty nosních a paranazálních dutin u dětí

Inflammation of nasal and paranasal cavities in children

Infekce nosních a paranazálních dutin (PND) u dětí jsou velmi častým onemocněním, které postihuje horní dýchací cesty. Pro správnou diagnostiku a terapii tohoto onemocnění je třeba mít detailní znalosti nejen o původcích a průběhu onemocnění, ale také alespoň základní znalosti o embryologii a fyziologii PND. Terminologie zahrnuje pojmy rinitida, trinosinusitida, polysinusitida a pansinusitida. Ostiomeatální jednotka hraje anatomicky i funkčně významnou roli při vzniku patologického stavu. Dle časové posloupnosti zařazujeme rinosinusitidy jako akutní – příznaky trvají 3 dny až 3 týdny, subakutní – stejné příznaky jako u akutní, doba trvání od 3 týdnů do 3 měsíců, recidivující – 3/půl roku nebo 4/rok a chronické – týž syndrom trvá 3 měsíce a déle. Diagnostika se vytváří z anamnézy a klinického vyšetření.

doc. MUDr. Olga Vohradníková CSc

Péče o pleť a léčba akné

Skin care and acne treatment

Podrobný rozbor péče o pleť při acne vulgaris je kompletizován rozborem zhoršujících faktorů a přehledem terapie. V zevní terapii jsou upřednostněny hlavně indikace a nevýhody jednotlivých zevních léčiv. Celková léčba uvádí kromě indikací léčby antibiotiky přehled možností hormonální terapie u žen, zejména se zaměřením na kontraceptiva s antiandrogenními účinky, a také základní údaje o terapii izotretinoinem perorálně, včetně správného dávkování.

MUDr. Zuzana Blechová

Paretické komplikace onemocnění v dětském věku

The palsy complications of diseases in the childhood

Paretická postižení jsou zřídkavou, ale závažnou komplikací onemocnění v dětském věku. Dochází k nim přímým působením virů a některých bakterií nebo v důsledku imunopatologických procesů. Jejich četnost u nás významně poklesla vysokou proočkovaností, i když samotná vakcinace může být též podnětem k rozvoji paréz. Charakter postižení a jeho lokalizace závisí na etiologickém agens. Nejčastěji bývá postižen lícní nerv, v důsledku nachlazení nebo časné neuroborreliózy. Nejzávažnější průběh i v dětském věku mívají polyradikuloneuritidy. Navzdory nízké četnosti těchto komplikací je nezbytností důsledná surveillance paretických postižení zejména k eventuálnímu záchytu enterovirů.

MUDr. Jan Hadač

Diferenciální diagnostika neepileptických záchvatů u dětí

Nonepileptic seizures in children

Podobně jako u dospělých se i u dětí setkáváme s nejrůznějšími poruchami záchvatovitého rázu, které se více či méně podobají záchvatům epileptickým. Chybně stanovená diagnóza epilepsie vystavuje dítě zbytečné zátěži a rizikům spojených s užíváním antiepileptik, nehledě na negativní odraz v oblasti psychické a sociální. U mnoha jednotek je navíc dostupná vhodná léčba.

prof. MUDr. Vladimír Mihál CSc, doc. MUDr. Dagmar Pospíšilová Ph.D, MUDr. Zbyněk Novák

Trombocytóza u dětí

Thrombocytosis in children

Trombocytózu často odhalíme jako vedlejší laboratorní abnormitu při vyšetření kompletního krevního obrazu, který jsme indikovali z jiného nesouvisejícího medicínského důvodu. Když je nalezena, může způsobit vážnou diagnostickou pochybnost. Trombocytóza je buď reaktivní proces (sekundární trombocytóza), nebo méně často je zapříčiněna klonálním myeloproliferativním onemocněním kostní dřeně. Autoři předkládají současné názory na patogenezi a klinické aspekty primární a sekundární trombocytózy u dětí.

MUDr. Pavel Frühauf CSc

Trendy ve výživě dětí po 6. měsíci života

Rewiev of recommendations about complementary feeding

Přehled současných názorů na zavádění komplementární výživy.

doc. MUDr. Jiřina Zapletalová Ph.D, prof. MUDr. Jan Lebl CSc, MUDr. Jana Černá, MUDr. Marcela Dvořáková, MUDr. Vlasta Janštová, MUDr. Božena Kalvachová CSc, MUDr. Jarmila Klabochová, MUDr. Stanislava Koloušková CSc, prof. MUDr. Lidka Lisá DrSc, MUDr. Olga Magnová, MUDr. David Neumann, MUDr. Eva Nováková, MUDr. Dana Novotná, MUDr. Renata Pomahačová, MUDr. Štěpánka Průhová Ph.D, MUDr. Jaroslav Škvor CSc, MUDr. Štěpánka Šnajderová CSc, MUDr. Zdeněk Šumník Ph.D

Nové indikace k léčbě růstovým hormonem u dětí v České republice

New paediatric indications for growth hormone therapy in Czech republic

V České republice patří mezi indikace léčby růstovým hormonem u dětí deficit růstového hormonu (zhruba od 70. let minulého století), Turnerův syndrom (od roku 1992), růstové selhání u chronické renální insuficience (od roku 1995), syndrom Prader-Willi (od roku 2001) a postnatální růstové selhání navazující na intrauterinní růstovou retardaci (od roku 2003). K 1. lednu 2006 je v České republice léčeno růstovým hormonem ve 13 centrech celkem 922 dětí a dospívajících. Z nich byl u 537 prokázán deficit růstového hormonu, u 159 dívek Turnerův syndrom, 28 dětí trpělo chronickou renální insuficiencí, 35 dětí syndromem Prader-Willi a 163 postnatálním růstovým selháním navazujícím na intrauterinní růstovou retardaci.

MUDr. Faisal Hitari Ph.D, MUDr. Alena štolcová, MUDr. Jiří Fialka CSc

Otrava kaliem

Problematika hyperkalémie jako důsledku závažných metabolických a jiných poruch je všeobecně dosti známa, případy náhodné či úmyslné intoxikace kaliem patří v dětském věku spíše k raritním. V článku proto uvádíme tři případy, které s intoxikací kaliem více či méně souvisely.

MUdr. Jan Trubačík

Bolesti břicha aneb všichni to věděli, všichni to viděli

Bolesti břicha jsou jedním z nejčastějších stesků, které přivádějí rodiče s dítětem do ordinace PLDD. Trpět jimi mohou i pacienti s hereditární sférocytózou. Je známo, že symptomatologie tohoto onemocnění je velmi různorodá. Autor formou kazuistiky připomíná význam anamnézy v diagnostickém rozhodování. Správná interpretace příznaků v kontextu s anamnestickými údaji vede vyšetřujícího lékaře žádoucím směrem.

prof. MUDr. Vladimír Mihál CSc, MUDr. Kamila Michálková, doc. MUDr. Dagmar Pospíšilová Ph.D, prof. MUDr. Michael Houdek CSc, MUDr. Jiří Bučil, MUDr. Miroslav Musílek

Epidurální hematom jako první příznak těžké formy hemofilie

Autoři popisují kazuistiku tříměsíčního kojence, u kterého byl až po osmi dnech od úrazu hlavy diagnostikován rozsáhlý epidurální hematom. Standardní koagulační vyšetření odhalilo poruchu hemokoagulace – těžkou formu hemofilie A. Akutní neurochirurgická intervence s evakuací epidurálního hematomu vedla k vyléčení.

MUDr. Anna Mydlilová

Banky mateřského mléka v ČR

Mateřské mléko (MM) je jedinou fyziologickou potravou novorozence a kojence. Jestliže dítě nemůže být z jakýchkoliv důvodů kojeno, měla by mu být poskytnuta plnohodnotná náhrada. K tomuto účelu začaly ve světě při nemocnicích vznikat banky mateřského mléka. První, kdo formuloval myšlenku o konzervaci mateřského mléka, byl pražský pediatr Epstein. Bylo to v roce 1907 a za 2 roky nato vznikla banka lidského mléka ve Vídni.