Pediatrie pro praxi, 2008, číslo 1

MUDr. Mgr. Jan Payne Ph.D

Proč se vůbec zabývat etikou?

Česká společnost má s etikou trochu potíže, přičemž důvodů je celá řada: jedněm se zdá, že etiku mají již v krvi, poněvadž rodiče je báječně vychovali, zatímco jiní mají za to, že etika je jen pokrytectvím slabých. Další pokládají to, co etika sleduje, za pouhou fikci a naopak někteří si zase troufají být arbitrem toho, co je třeba dělat, poněvadž jim to nějakým způsobem prozradil jim nakloněný bůh samotný. Leckdo ztotožňuje etiku s tím, co je zapsáno v dohodnutých mezinárodních či národních kodexech a co stačí prostě plnit, kdežto někteří si dokonce myslí, že i kodexy jsou zbytečnost a že stačí mít kvalitní zákony.

MUDr. Jana Kalousová, MUDr. Blanka Rousková, MUDr. Daniela Pachmannová, MUDr. Jitka Stýblová

Bolest u dětí: hodnocení a některé způsoby léčby

Pain in infants and children, some aspects of its assessment and treatment

V práci jsou uvedeny věkově podmíněné odlišnosti ve vnímání, projevech a prožívání bolesti v dětském věku, možnosti hodnocení bolesti, základní zásady farmakoterapie i nefarmakologických postupů léčby bolesti u dětí.

MUDr. Petr Jehlička, MUDr. Václav Lád, doc. MUDr. Dalibor Sedláček CSc

Kawasakiho syndrom

Kawasaki syndrome

Autoři předkládají pediatrické veřejnosti přehledný článek o současném pohledu na mukokutánně – lymfonodální (Kawasakiho) syndrom, provázený zpravidla akutní vaskulitidou, postihující především koronární cévy. Dosud není jednoznačně objasněna etiologie onemocnění, diskutuje se podíl mj. infekční nebo imunitně zprostředkovaný. Pediatr se s Kawasakiho syndromem spolu s příslušnou diferenciálně diagnostickou rozvahou a symptomatickou léčbou může setkat při své každodenní praxi.

RNDr. Václav Rupeš CSc, MUDr. Jana Vlčková

Veš dětská v praxi

The lice in pediatric practice

Napadení vší dětskou (Pediculus capitis) je parazitární onemocnění, označované jako pedikulóza. Její výskyt se v posledních letech výrazně zvyšuje ve všech rozvinutých zemích světa, včetně České republiky. Za příčinu je považována rezistence k odvšivovacím léčivům. U nás byla již v roce 1992 prokázána rezistence vši dětské k permethrinu a v roce 2004 rezistence k malathionu, což jsou insekticidy celosvětově nejčastěji používané k odvšivování. Rezistence byla příčinou ztráty účinnosti tehdejších odvšivovacích přípravků na našem trhu, které uvedené látky obsahovaly, což mělo za následek výrazné zvýšení výskytu pedikulózy. V současné době jsou u nás v rámci specifického léčebného programu povolena 2 odvšivovací léčiva (vlasová voda a insekticidní šampon), z nichž prvé obsahuje carbaryl a další d-phenothrin.

MUDr. Stanislava Koloušková CSc, RNDr. Daniela Zemková CSc

Hormonální deficity a onkologický pacient

Hormonal deficits and onCology patient

Nádory v dětském věku jsou poměrně raritní, udávaná incidence v Evropě je u dětí do 14 let 14,8 na 100 000 dětí. V 70. letech byla terapeutická úspěšnost kolem 25 %, v 90. letech dosáhla v průměru 70 %. Se zlepšující se životní prognózu onkologicky nemocných se po ukončené léčbě objevuje řada komplikací, k nimž patří i hormonální deficity, které vznikají i desítky let po úspěšně ukončené onkologické léčbě. Klíčovou roli při jejich vzniku hraje hlavně radioterapie (velikost dávky, místo radiace), menší mírou přispívá chemoterapie, která působí v oblasti gonád. U mozkových nádorů je hormonální léčba často komplexní, u pacientů bez rezidua nádoru se bez obav používá růstový hormon, a to nejenom v dětském věku, ale u těžkých deficitů růstového hormonu i v dospělosti pro jeho pozitivní metabolické účinky. Včasná diagnostika a léčba endokrinní poruchy vede ke zlepšení kvality života a pomáhá vrátit jedince zpět do normálního života.

MUDr. Hana Fišerová

Akutní a recidivující respirační onemocnění u dětí

Recurrent respiratory diseases in children

Respirační onemocnění horních cest dýchacích patří k častým chorobám, které se vyskytují v ambulancích PLDD, ale i některých specialistů. Léčba je mnohdy pouze symptomatická a pacient ji zvládne sám, bez lékařského zásahu. Obecně platné závěry jsou shrnuty v konsenzech, které se věnují jak diagnostice, tak terapii onemocnění horních cest dýchacích. Dosud poslední platné doporučení lze nalézt v Europian Position Paper on Rhinosinusitis and Nasal Polyps 2007. Důležitý je komplexní pohled na oblast dýchacích cest a zejména jejich spojení s prostory středouší. Mnohdy je při diagnostice a léčbě třeba vzájemná spolupráce s otolaryngologem.

doc. MUDr. Růžena Pánková CSc

Psychosomatický přístup z pohledu dermatovenerologa

Psychosomatic approach in dermatovenereology

Psychosomatický přístup je součástí psychodermatologie. Zahrnuje celostní přístup k člověku ve zdraví a nemoci a biopsychosociální jednotu člověka. Mezioborová spolupráce dermatologů, klinických psychologů a psychiatrů je základem pro uplatnění vědeckých poznatků o ultrastruktuře kůže, psychoneuro-endokrino-imunologii, psychofarmakologii a psychoterapii v dermatologické praxi. Psychodermatologická sekce České dermatologické společnosti ČLS JEP, která byla ustavena v roce 2004, si klade za cíl zlepšit dermatovenerologickou péči a kvalitu života kožních pacientů.

MUDr. Nina Benáková

Léčba atopické dermatitidy v ordinaci dětského lékaře

Therapy of atopic dermatitis at paediAtrician´s

Autorka rekapituluje objevy poruch kožní bariéry, které vnesly nové poznatky do patogeneze atopické dermatitidy. Probírá možnosti současné diagnostiky a léčby. Pro dětské lékaře rozvádí otázky edukace, pátrání po provokačních faktorech, racionální prevence, skladbu léčiv, používání a příklady emoliencií, léčebných koupelí, obkladů, past a konečně i lokálních kortikoidů, včetně jejich bezpečnostních režimů.

MUDr. Martina Havlíčková CSc

Chřipka, její varianty, prevence

Influenza, its’ variety, prophylaxis

Chřipkový virus je mezi ostatními respiračními virovými patogeny výjimečný svou variabilitou, sezónností i dopadem na populaci. Chřipkový virus patří do čeledi Orthomyxoviridae a je charakteristický segmentovaným uspořádáním genomu. Klasická chřipka se vyznačuje náhlým rozvojem příznaků, horečkou spojenou s bolestmi hlavy a svalů, které následují příznaky respirační - kašel a bolest v krku. Rekonvalescence je často zdlouhavá, kašel a malátnost mohou přetrvávat 2 až 4 týdny. Přesná laboratorní diagnostika je s ohledem na terapii pacienta vždy vhodným krokem. Navzdory dostupnosti vakcíny i antivirových preparátů zůstává chřipka stále vážným zdravotním problémem.

prof. MUDr. Přemysl Frič DrSc

Probiotika, prebiotika a atopie

Probiotics, prebiotics and atopy

Vysoká prevalence atopických chorob v rozvinutých zemích souvisí se změnami kolonizace střeva komenzální mikroflórou a poruchami vývoje slizničního imunitního systému do tolerogenního nezánětlivého stavu. Probiotika a prebiotika mohou tento odchylný vývoj ovlivnit. Představují komplementární terapeutický přístup a zejména jedinou současnou možnost primární prevence u rizikových jedinců.

MUDr. Jiří Havránek, MUDr. Vítězslav Dedek CSc, MUDr. Martin Fajt, MUDr. Pavel Heinige, MUDr. Kornel Brosch

Guillain-Barré syndrom

Guillain-Barré syndrome

Guillain-Barré syndrom (GBS) je akutní, progresivní a ascendentní neuropatie charakterizovaná slabostí (chabou parézou), parestéziemi a hyporeflexií. V těžkých případech může vést paréza svalů k respiračnímu selhání. Předpokládá se, že GBS je výsledkem autoimunitní odpovědi spuštěné předchozím onemocněním nebo očkováním. Z patofyziologického hlediska rozdělujeme GBS do čtyř forem. Diagnóza je postavena na klinických základech a potvrzena vyšetřením likvoru lumbální punkcí. Další diagnostické možnosti využíváme při nejasném průběhu onemocnění. V dnešní době je lékem volby imunoterapie. Podáváme vysocedávkované intravenózní imunoglobuliny nebo provádíme plazmaferézu. V dětském věku je prognóza příznivá. Úmrtnost je méně než 5 %. Se zlepšením možností mechanické ventilace, dysautonomie nahrazuje respirační selhání jako nejčastější příčinu úmrtí.

MUDr. Vilém Novák, MUDr. Hana Medřická, MUDr. Jana Slonková

Narkolepsie u adolescentní pacientky

Narkolepsie (ř. narkósis = spánek, ř. lépsis = záchvat) (4) je relativně častá choroba s prevalencí v Evropě 1 : 2000 (2). Řada nemocných není ani při dlouhodobém průběhu nemoci diagnostikována a léčena. Základním klinickým příznakem narkolepsie jsou ataky imperativního spánku, krátkého trvání, s usínáním i při soustředěné činnosti, dále v některých případech kataplexie, hypnagogní halucinace a spánkové obrny (2). Diagnostika se vedle anamnézy doplněné strukturovanými dotazníky opírá o nálezy polysomnografického vyšetření, nález zrychleného usínání v denní době zjištěné v testu mnohočetné spánkové latence a HLA typizaci. U naší pacientky byl časový odstup mezi začátkem obtíží a diagnózou 7 let. Jedná se o mladou ženu s projevy nadměrné denní spavosti a kataplexie od 12 let věku. Diagnóza přinesla možnost vcelku účinné terapie psychostimulancii.

PaedDr. Mgr. Eva Zacharová Ph.D

Úloha sociální komunikace v dětském lékařství

Ošetřovatelská péče o dětského pacienta je velmi náročný úkol. Kromě specifik diagnosticko-terapeutické činnosti musí zdravotník respektovat věkové a vývojové zvláštnosti dítěte. V novém pojetí ošetřovatelství je zvýrazněn holistický přístup k pacientovi, který v dětském lékařství znamená potřebu vnímat a chápat dítě jako osobnost v celé jeho psychosomatické jednotě. V práci všech zdravotnických pracovníků, kteří pečují o nemocné či hospitalizované dítě, musí převládat snaha, jež bude směřovat k plnému využití všech pozitivních faktorů. Tyto faktory příznivě ovlivňují nejen samotnou nemoc, ale i osobnost dítěte. Kladné ovlivňování psychického stavu nemocného patří k základním úkolům ošetřovatelského procesu. Významnou úlohu zde sehrává sociální komunikace, která se stává důležitým prostředkem vlastního léčebného i ošetřovatelského procesu.

prof. MUDr. Vladimír Mihál CSc, MUDr. Kamila Michálková, doc. MUDr. Jaroslav Štěrba Ph.D, MUDr. Pavel Mazánek, MUDr. Elena Mikušková, MUDr. Zdeňka Vojtková

Polakisurie jako klinický příznak, který se podílel na včasné diagnóze nádoru nadledviny

Autoři popisují pětiletého chlapce s třítýdenní anamnézou polakisurie, u kterého byl při objasňování její příčiny pomocí ultrazvuku diagnostikován expanzivní útvar horního pólu pravé ledviny. S podezřením na neuroblastom byl tentýž den přeložen na kliniku dětské onkologie, kde byla po doplňujícím vyšetření indikována laparoskopická extirpace tumoru retroperitonea. Histologické vyšetření potvrdilo ganglioneurom pravé nadledviny.

doc. MUDr. Jan Handzel CSc

Prevence časného zubního kazu dítěte

Časný dětský kaz (Early Childhood Caries – ECC) představuje v současné době nejzávažnější stomatologické onemocnění dětí nejútlejšího věku. Toto destruktivní multifaktoriální infekční onemocnění postihuje dočasné zuby kojenců a batolat záhy po jejich prořezání do dutiny ústní, tzn. v období mezi 6. měsícem a 3 lety. Svými důsledky představuje ECC celosvětově nejenom závažný medicínský problém z hlediska celkového zdraví (především vznik ložisek odontogenní infekce), ale i obtížně řešitelnou situaci z hlediska stomatologické péče (náročná léčba, velká psychická zátěž pro dítě při ošetření, nutnost provádět ošetření v sedaci při vědomí nebo v celkové anestezii). Prevalence časného dětského kazu v některých zemích se pohybuje od 11 do 72 %, v našem státě byl zjištěn výskyt asi u 21 % dětí předškolního věku (výběrové šetření v roce 2001).

prof. MUDr. Marta Munzarová CSc

Má snad dětský lékař souhlasit s eutanazií?

Světová lékařská asociace (WMA) eutanazii definuje jako záměr ukončit život a vědomé a úmyslné provedení tohoto činu; subjektem je kompetentní informovaná osoba s nevyléčitelnou chorobou, která dobrovolně o ukončení požádala. I holandský model se přidržuje této definice (úmysl zabít, zabití a vlastní žádost nemocného). WMA však opakovaně potvrzuje své pevné přesvědčení, že eutanazie je v konfliktu se základními etickými principy lékařské praxe, a to i tehdy, pokud by ji národní zákon povolil anebo za určitých podmínek dekriminalizoval. V dnešní době je nesmírně důležité používat slovo eutanazie jen v takto vymezeném smyslu. Jinak totiž dochází k neskutečnému matení.