Smích v nemocnici? Ano, jsou chvíle, kdy je dětský úsměv zázrak. Lékaři a sestřičky z dětských oddělení to vědí moc dobře. Smích ale není jen chvilkovým uvolněním. Kdo se od srdce zasměje, posílí svůj imunitní systém, účinně bojuje proti únavě nebo depresi. Pozitivní naladění pomáhá v léčbě i takových nemocí, jako je astma nebo migrény. Smích také mírní bolest nebo uvolňuje nervové napětí. Je rovněž dobrou gymnastikou a masáží pro celé tělo. Pracují totiž nejen mimické svaly v obličeji, ale také ty hrudní a břišní. Při smíchu se nám chvěje bránice a tím masírujeme žaludek, játra i střeva.
CHILDHOOD ONSET SCHIZOPHRENIA AND SCHIZOPHRENIA IN ADOLESCENTS
Schizofrenie je neurovývojová porucha. Kognitivní deficit zvyšuje možnost vzniku schizofrenie. V článku jsou zmíněny příznaky dětské a adolescentní schizofrenie, jako např. pre a perinatální komplikace, prodromální symptomy schizofrenie, kognitivní zhoršení, suicidální chování, prognóza a rodiny schizofreniků. Terapie moderními psychofarmaky je nezbytná, ale stále jde o použití antipsychotik „off label“ a prakticky žádná moderní antipsychotika nemají schválenou indikaci použití u dětí a adolescentů.
ACUTE AND CHRONIC RENAL FAILURE IN CHILDREN AND ADOLESCENTS
Akutní selhání ledvin nebo chronické selhání ledvin (ASL/CHSL) jsou závažnými stavy, zejména ASL bezprostředně ohrožuje nemocného na životě. Manifestace ASL/CHSL je možná v kterémkoliv údobí života dítěte. Diagnostika ASL/CHSL je poměrně jednoduchá, vždy by však měla být rychlá. Léčba ASL/CHSL je konzervativní nebo dialyzační, přitom nezřídka je v péči o nemocné děti nezbytná týmová spolupráce. Dítě s ASL vyžaduje vždy hospitalizaci v podmínkách intenzivní péče; děti s CHSL je třeba pravidelně sledovat v odborné nefrologické ambulanci.
UTILIZATION OF PROBIOTICS IN THE PEDIATRIC PRACTICE
Autor shrnuje problematiku probiotik ze současného pohledu znalostí jejich účinku a používání v pediatrické praxi. Zvláště uvádí jejich použití v léčbě nemocí trávicího traktu a v prevenci rozvoje některých onemocnění.
ANABOLIC STEROIDS AND YOUNG
Zneužívanie podporných látok s cieľom zvýšiť výkon v športe je dlhodobým závažným problémom. Medzi tieto látky patria aj anabolické steroidy. Pediatri potrebujú mať informácie o anabolických steroidoch, aby dokázali včas rozpoznať vplyv týchto v športe zakázaných látok.
SPECIFICS OF SKIN CARE IN CHILDHOOD
Článek upozorňuje na léčebné postupy, které ač dříve běžné, jsou z pohledu dnešní dermatologie velmi rizikové. Uvádí přehled dermatologických extern, která po celkovém vstřebání mohou vést k závažné až letální intoxikaci organizmu, a uvádí jejich bezpečné alternativy.
SUICIDALITY IN ADOLESCENTS – RISK FACTORS AND PREVENTION
Suicidální jednání u adolescentů představuje multifaktoriální proces, na němž se podílejí kromě aktuálního motivu i rizikové faktory. Rizikové faktory lze zjistit v oblasti rodinné, a to jak v oblasti hereditární, tak i psychologické, důležitý je zdravotní stav psychický i somatický. S rizikem suicidálního jednání je spojena řada duševních poruch. V adolescenci zátěž představuje též školní neúspěch, konflikty s vrstevníky, partnerské a sexuální problémy. Prevence musí být zaměřena na podporu protektivních faktorů, léčbu duševních poruch, důležité je posouzení suicidálního rizika.
MINOR ANOMALIES ARE CLUES TOWARD THE RECOGNITION OF GENETIC SYNDROMES
Analýza fenotypu genetických poruch oceňuje dysmorfické příznaky, které dovolují zúžit okruh v diferenciálně diagnostickém procesu uvažovaných afekcí. Vesměs se jedná o atypie, které neobtěžují klinickými problémy, ale pro diagnostiku genetických syndromů jsou velmi cenné. Izolovaně je v populaci nalézáme často (u 10–15 % dětí), mohou být rodovým znakem. Výskyt 2 a více malých anomálií nalézáme už jen u 1 % dětí a v 90 % je pak provázen 1 a více malformacemi, což svědčí o závažné poruše morfogeneze. Dysmorfické příznaky jsou snadno zjistitelné somatoskopicky, nejčastěji se manifestují na obličeji, boltcích, rukách, nohách a zevním genitálu. Pediatry mohou včas upozornit na závažnou chorobu geneticky determinovanou, doporučit ověření její etiologie indikováním genetických metod a prevencí zamezit komplikacím, případně narození dalšího nemocného v rodině.
DIFFERENTIAL DIAGNOSTICS AND TREATMENT OF THE COUGH CHILDREN
Kašel velmi často ovlivňuje kvalitu života dětí i rodičů. U dětí je nejčastějším důvodem návštěvy lékaře. Akutní kašel je převážně problémem praktických lékařů pro děti a dorost, chronický kašel by se měl po základním vyšetření dostat do péče dětského pneumologa k podrobnému vyšetření a objasnění etiologie kašle. Akutní i chronický kašel má u dětí širokou škálu příčin. Chronický kašel se rozděluje na specifický (kašel s jasnou etiologií) a nespecifický (suchý kašel bez jasné etiologie). Chronický kašel je u dětí definován jako denní záchvatovitý kašel po dobu 4 týdnů (1).Akutní kašel je nejčastěji vyvolán infekcí horních cest dýchacích, akutní bronchitidou, bronchopneumonií, většinou virové etiologie. Chronický kašel má celou řadu příčin, jak primárně plicních, tak i mimoplicních. Samostatnou kapitolou je kašel a s ním spojená celá řada plicních i mimoplicních problémů u těžce nezralých dětí (původně z 23.–32. gestačního týdne). I přes veškerá, někdy velmi rozsáhlá vyšetření se nepodaří objasnit etiologii kašle a je nazván kašlem „psychogenním“.
THE SIGNIFICANCE OF ROTAVIRAL INFECTION, POSSIBILITIES OF THE VACCINATION
Rotaviry vyvolávají celosvětově každoročně 111–125 milionů gastroenteritid, jsou příčinou 0,5–1 milionu úmrtí. Do informačního systému hygienické služby bylo v České republice v r. 2007 hlášeno 3 028 sporadických onemocnění, dalších 458 osob onemocnělo v 18 epidemiích. Úmrtí nebylo zaznamenáno. V r. 2007 bylo v 83 laboratořích v ČR potvrzeno 4 571 rotavirových infekcí. Specifická nemocnost propočtená na základě laboratorních výsledků byla 717,9/100 000 dětí do 3 let věku, u dětí do 5 let 594,1/100 000. Po registraci 2 nových vakcín (Rotarix, RotaTeq) je reálné postupně naplnit rozšířený imunizační program WHO, který počítá se zaváděním očkování proti těmto infekcím. Obě vakcíny i na základě odlišných vlastností potvrzují vysokou imunogenitu i protekci. Postupně se začínají používat v mnoha evropských, ale i dalších zemích. Počty očkovaných dětí v ČR jsou zatím velmi nízké.
GROWTH DISORDERS IN PEDIATRIC PRIMARY CARE
Diagnóza růstové poruchy u dítěte vede ke stanovení etiologie růstové poruchy jak endokrinního, tak neendokrinního původu a následně umožňuje takovou léčbu, která zlepší nejen celkový zdravotního stav dítěte, ale vede i ke zlepšení jeho tělesného růstu. Práce se zabývá možnostmi praktického lékaře pro děti a dorost v diagnostice růstové poruchy a základním vyšetřením dítěte s růstovou poruchou v ambulanci PLDD. V druhé části se zabývá indikacemi k léčbě růstovým hormonem v České republice a rolí PLDD v diagnostice této úzce specializované endokrinní léčby.
Use of immunostimulating drugs in children with frequent respiratory tract infections
Ze skupiny léků s prokázanými pozitivními imunomodulačními (imunostimulačními) vlastnostmi jsou v praxi praktického pediatra dostupné především tzv. bakteriální imunomodulátory. Jsou používány zejména u dětí s častými respiračními infekcemi ve snaze snížit jejich frekvenci nebo tíži. Jedná se o léčbu poměrně bezpečnou, přesto by neměla být zbytečně nadužívána, zejména pokud u pacienta nevidíme žádný pozitivní efekt nebo máme-li klinické či laboratorní podezření na autoimunitní onemocnění. Při paušální léčbě často nemocných dětí imunostimulačními léky praktickým pediatrem existuje i riziko odkládání nutného imunologického vyšetření, a tudíž i adekvátní léčby u nemocných se závažnějšími formami imunodeficitu.
Autor popisuje periodický průběh horeček u batolete mužského pohlaví, které bylo opakovaně ambulantně i ústavně léčeno na dětském oddělení. Do stanovení diagnózy bývala pacientovi při každé atace horečky nasazována několikerá antibiotika. Ataky se projevovaly hyperpyrexiemi, povláčkovou angínou, krční lymfadenitidou a většinou také stomatitidou. Celkový stav pacienta nebyl, mimo iatrogenní komplikace léčby, výrazně alterován. Mikrobiologická vyšetření byla negativní, teploty trvaly 5–8 dní a nereagovaly na antimikrobiální léčbu. Pacient dobře prospíval a mezi atakami nejevil žádné klinické ani laboratorní známky nemoci. Po pěti měsících byla při třetí hospitalizaci stanovena diagnóza syndromu periodické horečky PFAPA (Periodic Fever, Aphthous-stomatitis, Pharyngitis, Adenitis). Opakovaným hospitalizacím jsme předešli včasným jednorázovým podáním kortikoidů v počátku dalších atak horečky.
Autorka uvádí tři kazuistiky pacientů s různou závažností akné. První pacientka trpěla lehkou formou akné, která se zhoršila po lokální aplikaci vazeliny a užívání komplexu vitaminů B při paréze faciálního nervu. Ke zhojení stačila správně volená lokální kombinovaná terapie, náhrada vazeliny hydrofilním krémem a postupné vysazení vitaminů B. Druhá pacientka trpěla těžkou formou papulózní akné s noduly a počínajícím jizvením, byla léčena perorálním izotretinoinem při nasazení správné perorální antikoncepce. Poslední pacient přišel již ve fázi těžké jizvící konglobované akné, byl léčen též perorálně izotretinoinem, krátce i kortikoidy a ošetřován lokálně. Podrobněji je rozebrána léčba perorálním izotretinoinem, zdůrazněna nutnost správné dermokosmetiky při léčbě akné a nutnost dlouhodobé následné udržovací léčby i po zhojení pacientů vzhledem k předpokládanému trvání mikrokomedonů.
Cíl: prezentovat případ 16letého chlapce, kde byla stanovena funkce a stav parenchymu levé ledviny po jejím střelném poranění a následné záchovné rekonstrukční operaci pomocí statické scintigrafie s 99mTc-DMSA. Materiál a metoda: 16letý chlapec utrpěl střelné poranění hrudníku (vstřel parasternálně vlevo v úrovni levé prsní bradavky a výstřel paravertebrálně vlevo 3 cm pod obloukem žeberním). Zobrazovací metody zjistily průstřel bránice a žaludku, poranění levého laloku jater a sleziny a poranění levé ledviny, která byla prakticky rozpůlena na dvě části. Byla provedena sutura bránice a žaludku, ošetření levého laloku jater, splenektomie a záchovná operace levé ledviny s rekonstrukcí dutého systému. Za několik dní se objevila masivní hematurie, jejíž příčinou bylo pseudoaneuryzma levé, průstřelem lacerované ledviny. Toto pseudoaneuryzma bylo ošetřeno angiograficky, a to selektivní embolizací tkáňovým lepidlem, po které došlo k přerušení hematurie. O pět měsíců později pacient podstoupil statickou scintigrafii ledvin s 99mTc-DMSA s cílem posoudit funkci levé ledviny. Výsledky: scintigrafie zjistila rozsáhlou jizvu na rozhraní střední a horní třetiny levé ledviny v místě lacerace parenchymu střelným poraněním. Ostatní parenchym levé a pravé ledviny byl homogenní. Index korové tubulární funkce a relativní funkce vlevo vykazovaly sníženou hodnotu.
Autoři prezentují kazuistiku třináctidenního novorozence, který byl hospitalizován ve spádovém dětském oddělení pro zvracení s příměsí žluči, které bylo pozorované již na novorozeneckém oddělení. Prostý snímek břicha ve visu prokázal v levém podžebří charakteristickou „dvojitou bublinu“ a malé množství vzduchu v kličkách střevních v levé polovině břicha. Dítě bylo pro podezření na stenózu duodena přeloženo na naše pracoviště. Při vyšetření trávicí trubice vodní kontrastní látkou byla prokázána stenóza D3 duodena a nerotované cékum v mesogastriu. Dítě bylo indikováno k revizi dutiny břišní. Bylo provedeno uvolnění Laddových pruhů, které utiskovaly duodenum. Tlusté střevo bylo ponecháno v levé polovině břicha a současně byla doplněna i apendektomie. Pooperační průběh byl bez komplikací.
Autor uvádí nejvýznamnější urgentní stavy u dětí, s nimiž se může setkat praktický lékař. Zmiňuje se o dřívějších postupech a uvádí současné postoje a názory, jak tyto stavy řešit, a to z hlediska evidence based medicine (EBM).