Pediatrie pro praxi, 2009, číslo 4

MUDr. Josef Gut

Dobrý člověk a lékař: primář Vladimír Rambousek

MUDr. Zuzana Dostálová Ph.D, MUDr. Ingrid Rejdová, MUDr. David Starý, MUDr. Matěj Husár, MUDr. Jiří Tůma, CSc, MUDr. Ladislav Plánka, Ph.D

Intimní hygiena u dětí

Intimate hygiene of children

Zásady osobní hygieny, oblékání a životospráva mají u dívek a chlapců specifický význam. Jsou rozdílné v jednotlivých životních obdobích a zejména u dívek souvisí s hormonálními změnami v průběhu životních období. Na základě těchto změn dochází ke vzniku onemocnění závislých na přítomnosti nebo nepřítomnosti estrogenů. Hygiena zevního genitálu u chlapců je většinou spojena s potížemi s péčí o předkožkový vak. Při postupném odlučování vnitřního listu předkožky od glandu může přechodně dojít k obtížím s hygienou a rozvoji balanoposthitis. Jejím důsledkem může být následná jizevnatá fimóza, která může být i záležitostí vrozenou, stejně jako hydrokéla. Zásadou je poučit rodiče již v novorozeneckém období o správné péči o zevní rodidla dívek i chlapců. Získání správných hygienických návyků již v dětství a jejich dodržování po celý život je velmi důležité. Předchází riziku vzniku infekcí vnitřního genitálu a možné následné neplodnosti.

MUDr. Jozef Macko

Žilní trombózy u novorozenců

Venous thromboses in neonates

Žilní trombózy nepatří v novorozeneckém věku mezi časté komplikace. Vzhledem k charakteristice neonatální koagulační aktivity je novorozenec, zejména předčasně narozený, predisponován spíše ke krvácivým komplikacím. Nicméně vzhledem k minimální endogenní fibrinolytické aktivitě je každá trombotická komplikace potenciálně velmi závažným stavem vyžadujícím adekvátní diagnostický a terapeutický přístup. Parciální trombózy venózního řečiště nemusí mít zřejmý klinický korelát již u novorozence a mohou se klinicky manifestovat v pozdějších obdobích života dítěte. Arteriální trombózy jsou výjimečné a nejsou předmětem tohoto sdělení, jejich výskyt je téměř výhradně vázán na kanylaci tepenného řečiště.

prof. MUDr. Roman Prymula DrSc., Ph.D

Trendy v prevenci pneumokokových infekcí u dětí

Trends in prevention of pneumococcal infections in children

Očkování proti pneumokokům tvoří dnes již základní stavební kámen očkovacích kalendářů v naprosté většině vyspělých zemí světa. Za zcela nepopiratelný úspěch je možno považovat zásadní snížení invazivních pneumokokových onemocnění v USA. S odstupem několika let se ale zdá, že ne všechny problémy byly vyřešeny. V USA je hlavním problémem sérotyp 19A, který sice celkový benefit nevyvrací, ale nepochybně celkový dopad snižuje. Podobně náhrada nevakcinačními kmeny v některých dalších zemích snižuje celkovou účinnost tohoto opatření. Budoucí vakcíny budou mít jistě větší pokrytí, otázkou však je, jestli i ony vyřeší bezezbytku všechny nezodpovězené otázky, nebo bude nutné používat jiný typ vakcín, např. proteinové.

doc. MUDr. Zbyněk Straňák, CSc., MBA

Problematika péče o donošeného novorozence po propuštění z porodnice do domácí péče

Issues of care of the term infant after discharge from hospital to home care

V současné době jsou novorozenci propouštěni z novorozeneckých oddělení podle doporučení České neonatologické společnosti a metodického pokynu MZ ČR nejdříve 72 hodin po porodu. Doporučená doba hospitalizace umožňuje detekci závažných poruch poporodní adaptace (zvl. příznaky perinatální asfyxie), vyloučení časných forem adnátních infekcí, vyloučení závažných vrozených vývojových vad, optimalizaci kojení ev. podávání adekvátních preparátů umělé výživy, diagnostiku a léčbu těžkých forem novorozeneckého ikteru a provedení povinných screeningových vyšetření a kalmetizace. Cílem sdělení je upozornit na nejčastější závažné komplikace časného novorozeneckého období po ukončení hospitalizace (3.–7. den po porodu), které se však mohou manifestovat i v dalším novorozeneckém, eventuálně kojeneckém věku.

MUDr. Zdeňka Šustová

Vývoj a současnost péče o chrup u dětí

Past and present of paediatric dental care

Článek přináší ohlédnutí za kolektivní systematickou péčí o chrup školních dětí, charakterizuje současný systém poskytování zubní péče dětem a podává stručný přehled o strategii a možnostech zubní péče v období dočasné, smíšené a stálé dentice.

MUDr. Stanislava Polášková

Obličejové dermatózy u dětí

Facial dermatoses in children

Autorka se zabývá obličejovými dermatózami od období novorozeneckého věku až do puberty. Z velkého počtu možných onemocnění vybírá nejčastější diagnózy, probírá možnosti léčby a diferenciální rozvahu.

RNDr. Vladimír Špelina, CSc, Ing. Daniela Winklerová

Principy hodnocení účinnosti a bezpečnosti probiotik a charakteristika registrovaných doplňků stravy s obsahem probiotik a prebiotik

Principles of benefit and safety evaluation of probiotics and characterization of registered food supplements containing probiotics and prebiotics

Článek pojednává o probiotických mikroorganizmech v potravinách včetně doplňků stravy, jimž je v posledních letech věnována vzrůstající pozornost vědeckých kruhů, spotřebitelů a výrobců potravin. Tento zájem vychází z poznatků, že cílené používání mikroorganizmů s vhodnými vlastnostmi může mít příznivé účinky na lidské zdraví. Prospěšné působení probiotik, zejména jejich potenciální schopnost imunomodulace, je prokazováno v řadě studií, přesto však není vždy jednoznačné. Proto vznikají nově definovaná pravidla a podmínky jak pro hodnocení účinnosti mikroorganizmů cíleně přidávaných do potravin, tak pro oprávněnost zdravotních tvrzení tuto účinnost deklarujících. Současně je nezbytné posuzovat bezpečnost těchto mikroorganizmů, a to způsobem, který stanoví jednotný postup a vezme do úvahy všechna potřebná kritéria.

MUDr. Ondřej Vláčil, MUDr. Kateřina Špačková

Diagnostika a léčba konkomitantního strabizmu

Diagnostics and treatment of concomitant strabismus

Strabizmus je stav provázený asymetrickým postavením očí, který postihuje 4–6 % dětské populace. Více než u poloviny strabujících dětí je provázen tupozrakostí, riziko snížení zrakové ostrosti a poruchy vývoje binokulárních funkcí je bez adekvátní léčby vysoké. Efekt léčby závisí především na včasné diagnostice poruchy. Aktivní záchyt pacientů je stále nejčastěji prováděn v pediatrických ambulancích, dobrá mezioborová spolupráce je proto nanejvýš významná.

MUDr. Martina Havlíčková, MUDr. Jan Kynčl

Očkování a chemoprofylaxe chřipky u dětí

Influenza vaccination and chemoprophylaxis in children

Očkování proti chřipce je jedním ze stěžejních nástrojů prevence této infekce. Nejdůležitějšími cílovými skupinami jsou především osoby patřící do některé z definovaných rizikových oblastí. Opakovaně bylo doloženo, že onemocnění chřipkou u dětí nejnižší věkové kategorie, tj. do 2, resp. do 4 let věku, může být relativně často spojené s komplikovaným průběhem a hospitalizací. Vážnými patogeny tohoto věku jsou i RSV, viry parainfluenzy, adenoviry a rhinoviry. Zda zatížit „nerizikové“ předškolní dítě dalším očkováním v době, kdy se aplikují vakcíny v rámci základního očkovacího kalendáře, je relativně složitá otázka. Zatímco v USA doporučují očkování v podstatě pro celou dětskou populaci (od 6 měsíců do 18 let), evropský přístup je zdrženlivější a obvykle se omezuje na děti zařazené do definované rizikové skupiny dle platné legislativy. Nicméně věková skupina školních dětí, tj. od šesti do 15 let věku, je v době chřipkové epidemie skupinou zpravidla nejzasaženější. Vedle celé škály problémů s nemalými zdravotními i ekonomickými dopady představují nemocní školáci i enormní zdroj infekce, a to především pro starší populaci. Dlouhodobé výsledky japonského vakcinačního programu, v jehož rámci byly školní děti plošně očkovány v letech 1977-1987, jasně ukázaly signifikantní pokles úmrtnosti u starších osob a opětovný vzestup nedlouho po zastavení programu. Chemoprofylaxe chřipky u dětí je spíše výjimečná záležitost, je indikována především u dětí, které jsou ve vysokém riziku komplikovaného průběhu infekce.

MUDr. Radana Kotalová CSc, doc. MUDr. Květa Bláhová, CSc, MUDr. Petra Štěpánovská

Řešení neprospívání speciální kojeneckou výživou

Management of failure to thrive with special infant formula

Biliární atrézie je nejčastější indikací k transplantaci jater u dětí. Jaterní selhání vede k závažnému neprospívání a špatný nutriční stav negativně ovlivňuje úspěšnost transplantace. Zajištění dobrého stavu výživy dítěte s uvedenou diagnózou je základem jeho terapie, situace je obvykle komplikována rozvojem ascitu. Kazuistika uvádí způsob řešení tohoto případu podáním vhodných dietetik určených pro kojenecký věk.

prof. MUDr. Zdeněk Doležel CSc, MUDr. Marie Macků, MUDr. Marcel Schüller, Ph.D, prof. Tamara Sarkisian, MD, PhD, DSc

Mohli jsme být v diagnostice rychlejší?

Could we have been more quick?

Periodická horečka je většinou příznakem recidivujících infekcí, autoimunitních anebo nádorových onemocnění. K méně častým příčinám opakujících se febrilních stavů patří choroby, které jsou souhrnně označovány jako vrozené syndromy periodické horečky. Většina těchto syndromů patří mezi onemocnění vzácná a k jejich hlubšímu poznání přispěl až rozvoj poznatků molekulární biologie. V rámci široké a často i nelehké diferenciálně diagnostické rozvahy nad příčinami opakovaných horeček u dětí je proto racionální také v našich podmínkách pomýšlet na některý ze syndromů periodické horečky. Formou klinického pozorování jsou uvedeny zkušenosti s diagnostikou a léčbou jedné z nemocí provázených periodickou horečkou.

MUDr. Zdenka Aksenovová

Kochleární implantace u dětí s vícečetným postižením

Cochlear implantation in children with multiple handicaps

Cílem studie bylo zhodnotit přínos kochleárního implantátu u dětí s vícečetným postižením. Autorka popsala soubor 25 dětí po kochleární implantaci a hodnotila úroveň jejich sluchové percepce, komunikace a řečové produkce. Z výsledků vyplývá, že děti s mnohočetným handicapem mohou být úspěšnými uživateli kochleárního implantátu a implantace zlepšuje kvalitu jejich života.

Romana Drápalová

Využití konceptu bazální stimulace

Utilization of basal stimulation

Článek přináší informace o prvních praktických zkušenostech s konceptem bazální stimulace na Klinice dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno. Ošetřovatelská péče dle tohoto konceptu začíná s včasnou rehabilitací a tím výrazně stoupá kvalita života pacientů a snižuje se délka hospitalizace. Koncept bazální stimulace dává ošetřovatelské péči terapeutickou relevanci.

prof. MUDr. Vladimír Mihál CSc, MUDr. Kamila Michálková, MUDr. Tomáš Malý Ph.D, MUDr. Patrik Flodr, MUDr. Eva Karásková

Hirschsprungova choroba jako příčina chronické zácpy

Hirschsprung´s disease as a cause of chronic obstipation

Autoři prezentují devítiletou pacientku s perzistující obstipací, bolestmi břicha, meteorizmem a občasným zvracením, která byla hospitalizována pro rozvoj fekalomu v levém meso-hypogastriu. Rektomanometrické vyšetření prokázalo chybění anosfinkterického reflexu a irigoskopický nález potvrdil extrémní dilataci orální části sigmoideální kličky a colon descendens. Byla provedena levostranná hemikolektomie podle Swensona a kolo-anální anastomóza side-to-end. Peroperační histologické vyšetření resekátu potvrdilo diagnózu Hirschsprungovy choroby.

prof. MUDr. Zdeněk Doležel CSc

Dětský lékař v zajetí paragrafů – pohled za oceán

Malpractice in pediatrics – oversea view

Strukturovanou formou jsou uvedeny některé poznatky z USA, které uvádějí nejčastější chyby a omyly, jež byly příčinou soudních sporů s dětskými lékaři. I přes značné legislativní rozdíly mezi USA a ČR mohou některé z údajů být inspirující také pro českou pediatrickou veřejnost.

prof. MUDr. Zdeněk Doležel CSc, MUDr. Dan Wechsler, MUDr. Dalibor Janeček, Ph.D

Kongenitální epulis