PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2023;24(1):29-32 / www.pediatriepropraxi.cz 30 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Funkční dyspepsie v pediatrii elektrogastrogram (13). FD se vyvinula u 24 % dětí jako následek akutní bakteriální, ale ne virové gastroenteritidy (14, 15). U dětí s alergií a FD prokazujeme zvýšený počet eozinofilů a žírných buněk v lamina propria žaludku a duodenu (16). Biologicky aktivní látky produkované eozinofily a mastocyty ovlivňují viscerální hypersenzitivitu, alterují motilitu a bariérové funkce. Pomocí studií žaludečního barostatu bylo prokázáno, že pacienti s FD mají nižší senzorické prahové hodnoty po balónkové distenzi proximálního žaludku než zdraví dobrovolníci (17). Nebyl žádný významný rozdíl v klinických příznacích mezi pacienty s infekcí Helicobacter pylori nebo bez ní (18). U FD je často prokázán chronický zánět žaludeční sliznice, klinický význam však není znám (19) stejně jako role mikrobiomu. Klinika/kritéria FD (1) Alespoň jeden z nepříjemných a obtěžujících příznaků po dobu delší než 4 dny v měsíci, déle než dva po sobě jdoucí měsíce, které nejsou spojeny s defekací, avšak bolest břicha nemusí být hlavní stížností: postprandiální pocit plnosti jako dominující symptom, časná a nepříjemná sytost, epigastrická bolest nebo pálení. Klasifikace dle Římských kriterií již definuje dva podtypy FD podobně jako u dospělých: syndrom postprandiálního dyskomfortu a tísně (PT): obtěžující postprandiální pocit plnosti nebo časného nasycení, které zabraňuje dítěti dokončit jídlo – nadýmání břicha, postprandiální nevolnost nebo nadměrné pálení po jídle, syndrom epigastrické bolesti (EB): obtěžující bolest nebo pocit pálení v epigastrické oblasti, která se nelokalizuje do jiných břišních nebo hrudních oblastí – tento pocit by neměl být zmírněn defekací nebo odchodem plynů. Bolest může být vyvolána či zmírněna jídlem nebo naopak lačněním. V publikované studii bylo 17 % klasifikovaných jako EB, 47 % jako PT a 36 % mělo překrytí symptomů mezi těmito dvěma podtypy. V běžné klinické praxi pozorujeme velmi časté překrývání symptomů a kombinaci jednotlivých podtypů FD (12). Rizikové dietní faktory vzniku FD Tato pozorování byla v souladu s výsledky studie, že studené potraviny jsou rizikovými faktory pro FD (20). Bylo zjištěno, že děti, které nesnídaly a často jedly kyselé potraviny, měly větší pravděpodobnost vzniku FD (21). Stimulace chladem pravděpodobně zvyšuje intragastrický tlak, zvyšuje viscerální citlivost, snižuje objem žaludku a ovlivňuje nedostatečnou receptivní relaxaci po příjmu stravy. Diferenciální diagnostika Podmínkou diagnózy FD je normální nález při fyzikálním vyšetření, a to nejen nález na břiše, ale i na srdci, plicích a dalších orgánech. Diagnóza FD vyžaduje pečlivou anamnézu a fyzikální vyšetření, varovné příznaky signalizující podezření na organickou příčinu FD jsou uvedeny v tabulce č. 2 (22). Pokud máme podezření na organické onemocnění, je indikováno laboratorní vyšetření: sedimentace, krevní obraz, mineralogram, jaterní a renální soubor, lipáza, sérologie celiakie, zánětlivé parametry, dále vyšetření stolice (kalprotektin, okultní krvácení, bakteriologické, parazitologické a virologické vyšetření), vyšetřit je třeba chemicky moč a močový sediment. K základnímu laboratornímu vyšetření patří také vyšetření sérových lipidů, hormonů štítné žlázy a glykemie. Ze zobrazovacích metod je první volbou abdominální ultrasonografie. Zlatým standardem k vyloučení gastrointestinální patologie (gastritis, ezofagitis, vč. eozinofilní nebo refluxní, aktivní infekce Helicabacter pylori, vředová choroba, celiakie) je provedení esofagastroduodenoskopie (23). Samotná FD bez varovných příznaků však není indikací endoskopického vyšetření, poněvadž převážná část dětí s FD nemá žádné slizniční změny při endoskopii. Terapie Léčba FD je často dlouhodobá a vyžaduje dobrou spolupráci s pacientem a jeho rodiči. Cílem léčby je odstranit symptomy spíše než léčit jakoukoli základní příčinu. Obecně lze léčbu FD dělit na léčbu nefarmakologickou a farmakologickou. Nefarmakologická Edukace: Je důležité vysvětlit rodičům patofyziologii stavu, poskytnout ujištění, že se jedná o funkční poruchu bez anatomické příčiny již v průběhu časných ambulantních vyšetření. Navíc FD nezbavuje nemocného rizika onemocnět chorobou organickou. Životní styl Stravovací návyky: Pro FD doporučení zahrnují jíst menší jídla pomalu, vyhnout se spouštěčům jako jsou kořeněná jídla, kyselé potraviny nebo kofeinové nápoje (tabulka č. 1). Cvičení: Obezita a stres korelují s příznaky FD. Zjištění z pediatrické metaanalýzy naznačují, že zvýšení fyzické aktivity může zlepšit duševní zdraví dospívajících (24). Bylo prokázáno, že mírné cvičení a úbyTab. 1. Potraviny uváděné jako možná příčina FD. Duncanson KR, et al. Food and functional dyspepsia: a systematic review. J Hum Nutr Diet. 2018;31(3):390-407 obilí, ořechy potraviny obsahující pšenici, ořechy maso klobása, slanina, ryba zelenina kyselá okurka, červená paprika, paprika, okurka, cibule, fazole, křen mléčné výrobky mléko, sýr, majonéza, smetana sladkosti a tuky čokoláda, jogurty s vysokým obsahem tuku, sladkosti, dorty plody meloun, banán, ananas, citrusy pití sycené nápoje, čaj, káva, víno, pivo ostatní mastná, smažená a pečená jídla, pizza, těstoviny, koření Tab. 2. Varovné příznaky signalizující podezření na organickou příčinu FD (22) rodinná anamnéza: celiakie, idiopatické střevní záněty, vředová choroba průjmy zvracení dysfagie, odynofagie projevy gastrointestinálního krvácení úbytek hmotnosti decelerace lineárního růstu, opožděná puberta horečky noční buzení bolestí nebo průjmem exantémy břišní distenze bolesti kloubů, jejich ztuhlost nebo otok perianální léze
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=