PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2023;24(1):38-42 / www.pediatriepropraxi.cz 42 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Způsob výživy laktující matky a její vliv na výživu kojence a kvalitu mateřského mléka mateřském mléce vyšší koncentraci oligosacharidů než matky, které porodily v očekávaném termínu (34). Množství oligosacharidů v mateřském mléce je též ovlivněno tělesnou hmotností, je prokázáno, že ženy s BMI (body mass index) v rozmezí 14 až 18 mají nižší koncentraci OMM než ženy s BMI v rozmezí 24 až 28 (35). Některé rostlinné živiny, vitamin A, vitamin C a zelenina mají funkci pozitivních prediktorů 3-fukosyllaktózy; vitamin B1 a vitamin B2 byly pozitivní prediktory pro hladinu 2‘-fukosyllaktózy a sumu 2‘-fukosyllaktózy a 3-fukosyllaktózy; tokoferol a kovové prvky byly pozitivními prediktory pro 3‘-sialyllaktózu; a kovové prvky byly v pozitivní korelaci s hlavními OMM; příjem mléka a laktózy byl pozitivním prediktorem hladin lakto-N-tetraózy a součtu lakto-N-tetraózy a lakto-N- -neotetraózy. Výsledky ukazují, že zelenina, vitaminy a kovové prvky jsou složkami stravy pozitivně spojené s koncentracemi OMM. Kojícím ženám, které konzumují rostlinnou stravu, se netvoří mateřské mléko odlišné z hlediska profilového složení OMM, avšak při nedostatečnosti stravy mohou být jejich koncentrace v MM nízké (36). Závěry Kojící matky, které se striktně dlouhodobě stravují čistě rostlinnou stravou, jako např. veganky, vitariánky a makrobiotičky, ohrožují nejen sebe, ale i své kojené dítě deficiencí vybraných živin, které jsou obsaženy a zároveň dobře využitelné z živočišných zdrojů. Kvůli genetickým faktorům asi 20 % matek neposkytuje svým kojencům prospěšné oligosacharidy, a to navzdory tomu, že kojí. Deficit některých složek ve výživě matky se může zrcadlit i v koncentraci OMM, což může mít negativní vliv na zdraví kojenců (27). LITERATURA 1. DACH. Referenční hodnoty pro příjem živin DACH, s.p. výživu. Výživa servis: Praha; 2019. 2. EFSA. Dietary reference values for nutrients summary report, E.F.S. Authority: Wiley Online Library; 2017. 3. Hronek M. Výživa ženy v období prekoncepce, gravidity a laktace. In: Klinická výživa, Kohout P. Praha: Galén; 2021. 4. Zlatohlávek L. Klinická dietologie a výživa. Praha: Current Media; 2020. 5. Pánek J., Chrpová D. Živiny a jejich dietární zdroje. In: Klinická výživa. Kohout P. Praha: Galén; 2021. 6. Liu QK. Triglyceride-lowering and anti-inflammatory mechanisms of omega-3 polyunsaturated fatty acids for arherosclerotic cardiovascular risk reduction. Journal of clinical lipidology. 2021;15(4):56-568. 7. Freitas RF, et al. Relationship between the diet quality index in nursing mothers and the fatty acid profile of mature breast milk. Revista Paulista de Pediatria. 2020;39. 8. Hoppu U, et al. Probiotics and dietary counselling targeting maternal dietary fat intake modifies breast milk fatty acids and cytokines. European journal of nutrition. 2012;51(2):211-219. 9. Fencl F, et al. Specifika výživy v různých období života. In: Klinická výživa. Kohout P,et al. Praha: Galén; 2021. 10. Franssen M, Maroske W, Langlitz J. Vitamin-B12-Mangel veganer Mütter und ihrer Säuglinge–voll im Trend? Monatsschrift Kinderheilkunde. 2017;165(9):794-799. 11. Světnička M, et al. Cross-Sectional Study of the Prevalence of Cobalamin Deficiency and Vitamin B12 Supplementation Habits among Vegetarian and Vegan Children in the Czech Republic. Nutrients. 2022;14(3). 12. Plank R, Sicherheit und Risiken vegetarischer und veganer Ernährung in Schwangerschaft, Stillzeit und den ersten Lebensjahren. Monatsschrift Kinderheilkunde. 2019;167(1):22-35. 13. Kostecka M, Kostecka-Jarecka J. Knowledge on the Complementary Feeding of Infants Older than Six Months among Mothers Following Vegetarian and Traditional Diets. Nutrients. 2021;13(11):3973. 14. Prell C, Koletzko B. Restriktive Diäten. Monatsschrift Kinderheilkunde. 2014;162(6):503-510. 15. Lawrence RM, Pane CA. Human breast milk: current concepts of immunology and infectious diseases. Current problems in pediatric and adolescent health care. 2007;37(1):7. 16. Chaturvedi P, et al. Fucosylated human milk oligosaccharides vary between individuals and over the course of lactation. Glycobiology. 2001;11(5):365-372. 17. Macy IG. Composition of human colostrum and milk. American Journal of Diseases of Children. 1949;78(4):589-603. 18. Erney R, et al. Human Milk Oligosaccharides, in Bioactive Components of Human Milk. Springer: 2001;285-297. 19. Kramer MS, et al. Breastfeeding and child cognitive development: new evidence from a large randomized trial. Archives of general psychiatry. 2008;65(5):578. 20. Vincentová D. Výživa novorozence, kojence a batolete. Pediatr. praxi. 2006;(4):224-226. 21. Shaker I, Scott JA, Reid M. Infant feeding attitudes of expectant parents: breastfeeding and formula feeding. Journal of advanced nursing. 2004;45(3):260-268. 22. WHO, Mathers UC. Global strategy for women’s, children’s and adolescents’ health (2016-2030). Organization: 2017/2016:(9). 23. Newburg DS, Neubauer SH. Carbohydrates in Milks: Analysis, Quantities. Handbook of milk composition. 1995;273. 24. Urashima T, et al. Human milk oligosaccharides as essential tools for basic and application studies on galectins. Trends in Glycoscience and Glycotechnology. 2018; 30(172):SE51-SE65. 25. Bode L. The functional biology of human milk oligosaccharides. Early human development. 2015;91(11):619-622. 26. Bertino E, et al. Metabolism and biological functions of human milk oligosaccharides. J Biol Regul Homeost Agents. 2012;26(3 Suppl):35-38. 27. Czosnykowska-Łukacka M, et al. Changes in human milk immunoglobulin profile during prolonged lactation. Frontiers in pediatrics. 2020;8:428. 28. Engfer MB, et al. Human milk oligosaccharides are resistant to enzymatic hydrolysis in the upper gastrointestinal tract. The American journal of clinical nutrition. 2000;71(6): 1589-1596. 29. Oliveira DL, et al. Milk oligosaccharides: A review. International journal of dairy technology. 2015;68(3):305-321. 30. Musilova S, et al. Beneficial effects of human milk oligosaccharides on gut microbiota. Beneficial microbes. 2014;5(3):273-283. 31. Martín-Sosa S, Martín M-J, Hueso P. The sialylated fraction of milk oligosaccharides is partially responsible for binding to enterotoxigenic and uropathogenic Escherichia coli human strains. The Journal of nutrition. 2002;132(10):3067-3072. 32. Eiwegger T, et al. Prebiotic oligosaccharides: in vitro evidence for gastrointestinal epithelial transfer and immunomodulatory properties. Pediatric Allergy and Immunology. 2010;21(8):1179-1188. 33. Miller JB, et al. The oligosaccharide composition of human milk: temporal and individual variations in monosaccharide components. Journal of pediatric gastroenterology and nutrition. 1994;19(4):371-376. 34. Gabrielli O, et al. Preterm milk oligosaccharides during the first month of lactation. Pediatrics. 2011;128(6):1520-1531. 35. Bode L, Jantscher-Krenn E. Structure-function relationships of human milk oligosaccharides. Advances in Nutrition: An International Review Journal. 2012;3(3): 383S-391S. 36. Neville J, et al. A Cross-Sectional Assessment of Human Milk Oligosaccharide Composition of Vegan, Vegetarian, and Nonvegetarian Mothers. Breastfeeding Medicine. 2022;17(3):210-217.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=