PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2023;24(1):62-67 / www.pediatriepropraxi.cz 64 VE ZKRATCE Péče o citlivou dětskou pokožku Rizika toxického působení ze zvýšené absorpce kůží dítěte kyselina salicylová, kyselina boritá roztoky barviv kafr, lidocain, prilocain neomycin, povidonum iodinatum, hexachlorofen rezorcin, podophylin, dusičnan stříbrný BEZPROSTŘEDNĚ PO PORODU Vernix caseosa bělavá, mazlavá vrstva na povrchu pokožky plodu (od 3. trimestru gravidity) a novorozence složení: voda (81 %), lipidy (9 %), proteiny (10 %) je tvořený sekretem mazových žláz fetu a odloučenými korneocyty snižuje ztráty vody kůži (transepidermal watter loss – TEWL), pomáhá v regulaci teploty, zasahuje do imunitních mechanismů, hlavně v rámci primární obranyschopnosti do určité míry usnadňuje přechod z intra do extrauterinního prostředí, adaptaci spojenou se snižováním pH kůže a postupnou dehydratací a olupováním stratum corneum za tvorby suchého kožního povrchu PÉČE BEZPROSTŘEDNĚ PO PORODU jemné osušení ručníkem po porodu s ponecháním vernix caseosa (osušení napomáhá ke stabilizaci teploty novorozence) první koupel novorozence se doporučuje až po ustálení jeho tělesné teploty (obvykle v rozmezí 6–24 hod. po porodu) po odstranění vernix caseosa je kožní povrch hrubší a sušší ve srovnání s kůži staršího dítěte díky nižšímu obsahu vody pravidelné koupání je pak možné zahájit již před odloučením pahýlu pupeční šňůry (v řadě studií bylo prokázáno, že koupání má srovnatelné výsledky jako čištění oblasti pupeční šňůry ubrousky s alkoholem) PÉČE O KŮŽI NOVOROZENCŮ A DĚTÍ 1. Očištění kůže Jak často: předpokládá se, že nadměrně časté koupání může poškozovat kožní bariéru. Není ale známo, jak často v optimálním případě kojence koupat, obvykle se doporučuje 2–3× týdně pokud je třeba, před koupáním očistit plenkovou oblast (viz níže) koupel (spíše než mytí žínkou nebo houbou) by měla trvat 5–10 min. (u starších dětí možno i déle) voda má mít teplotu 37–37,5 °C, koupání má být prováděné v místnosti s teplotou 21–24 °C po koupeli má být dítě hned zakryto a osušeno jemným přikládáním ručníku (nikoli třením), po osušení má být přikryto Jaký prostředek zvolit: čistou vodou nebo s přidáním tekutého mycího prostředku vhodného složení do vody Vlastnosti mycího prostředku: 1. Druh tenzidu všechny čistící prostředky (detergenty) obsahují tzv. surfaktanty (tenzidy). Tenzidy jsou povrchově aktivní látky, které umožňují mísitelnost látek hydrofobní povahy s vodou. Tenzidy do určité míry poškozují proteiny a/nebo rozpouštějí lipidy SC. klasická mýdla jsou nejstaršími tenzidy. Jedná se o alkalické soli mastných kyselin (pH 10), které jsou značně agresivní, mohou „vymýt“ NMF a lipidy z epidermis, a to může vést k iritaci kůže, svědění, zarudnutí syntetické detergenty (syndety) obsahují syntetické tenzidy různých typů. Nejšetrnější jsou neionogenní surfaktanty (např. ze skupiny polyglykosidů je to coco glucosid, z aminů např. PEG-2-oleamin, z amidů např. cocamid DEA) 2. pH mycího prostředku by mělo být blízké pH SC (5,5) až po neutrální 3. přípravek by měl být bez známých dráždivých látek např. sodium lauryl sulfát (SLS) – anionický tenzid, hojně používaný pro svoji výbornou pěnivost a nízké výrobní náklady, který ale může vysušovat a dráždit kůži 4. je optimální, když mycí prostředek do kůže může také dodávat žádoucí látky, jako jsou kožní lipidy, humektanty a látky s okluzivním účinkem. Výhodné jsou koupelové či sprchovací oleje, které krátkodobě obnovují mastný film na kožním povrchu (šetrné omytí, velkoplošné promaštění, omezení TEWL). Přidáváme do koupele na poslední cca 2 min. Pozn. Kromě očistné koupele je možná i koupel léčebná (farmakodynamické účinky) – kromě zmíněné olejové to může být koupel ovesná, bylinná (řebříček, řepík, heřmánek), přidávají se také otruby, škrob nebo antiseptické prostředky.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=