PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2024;25(5):311-314 / www.pediatriepropraxi.cz 312 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nefarmakologická terapie hypertenze v dětském věku ření jsou prvním terapeutickým opatřením v případě primární hypertenze a významným doplňkovým opatřením u hypertenze sekundární. Zahrnují dietní opatření, pravidelnou fyzickou aktivitu dítěte, v případech dětí s nadváhou/obezitou také redukci tělesné hmotnosti, a behaviorální terapii. Nefarmakologická opatření jsou v podstatě změnou životního stylu a vyžadují dlouhodobou edukaci a podporu nejen dítěte, ale všech členů rodiny. Cílem tohoto edukačního článku je podrobný přehled o nefarmakologické terapii jako součásti léčby hypertenze v dětském věku. Přehled opatření v rámci změny životního stylu při léčbě hypertenze Nefarmakologická strategie léčby primární hypertenze zahrnuje kombinaci tří základních opatření: redukci tělesné hmotnosti u dětí s nadváhou/obezitou, dietní opatření, zejm. doporučený/snížený příjem soli a DASH dieta (z angl. Dietary Approaches to Stop Hypertension), zvýšení fyzické aktivity dítěte. Kontrola TK nebývá většinou dosažena dodržením pouze jednoho z těchto tří opatření, naopak léčebná intervence ve smyslu kombinované změny životního stylu je úspěšnější (1, 2, 3). Pokud kombinace opatření nevede v časovém horizontu 6–12 měsíců ke zlepšení hodnot TK u konkrétního jedince, je nutné přistoupit i k druhému kroku léčby, tj. nasadit farmakologickou léčbu. Nefarmakologická léčba zůstává ale důležitým léčebným opatřením a doplněním léčebného postupu i u dětí a adolescentů po nasazení antihypertenzní medikace, a to jak v případě primární, tak sekundární hypertenze. Obrázek 2 ukazuje postup při rozhodnutí o samostatné aplikaci nefarmakologických opatření (2). Nefarmakologická opatření jsou významnými změnami životního stylu. U všech dětí s hypertenzí a obzvlášť u dětí s nadváhou a obezitou vedou nejen ke snížení tělesné hmotnosti, zvýšení tělesné zdatnosti, ale také k redukci kardiometabolických rizikových faktorů včetně TK (3). Změna životního stylu ale vyžaduje edukaci a spolupráci dítěte i celé rodiny, individualizaci doporučení – „na míru“ (to znamená přizpůsobené rodině, realistické cíle) a behaviorální přístup. Redukce tělesné hmotnosti Redukce tělesné hmotnosti je primárním opatřením u dětí a adolescentů s hypertenzí, která je spojena s nadváhou a obezitou, a vede k snížení TK, zejména systolického, ale také diastolického. Cílem opatření je BMI < 85. percentil, tedy normální hmotnost, resp. BMI, viz tabulka 1. Snížení tělesné hmotnosti má statisticky významné antihypertenzní účinky, které odpovídají rozsahu úbytku tělesné hmotnosti: pokles tělesné hmotnosti o 1 kg je doprovázen poklesem systolického TK o 1−2 mmHg a diastolického o 0,9−1,4 mmHg cIMT – z angl. carotid intima-media thickness, intimo-mediální šíře karotidy; HMOD – z angl. hypertension mediated organ damage, hypertenzí mediované postižení orgánů; PWV – z angl. pulse wave velocity, rychlost pulzní vlny; Strukturální a funkční změny srdce – hypertrofie levé komory, porucha systolické a diastolické funkce srdce Obr. 1. Hypertenzí mediované poškození orgánů u dětí Obr. 2. Kdy zahájit nefarmakologickou terapii (upraveno dle Doporučení ESH 2016) Tab. 1. Nefarmakologická terapie – opatření stran tělesné hmotnosti (2) BMI Cíl < 85. percentil: udržet normální BMI jako prevence nadváhy 85.–95. percentil: (nadváha) mladší děti – udržet hmotnost adolescenti – postupná redukce TH na BMI < 85. percentil > 95. percentil: (obezita) postupná redukce TH (1–2 kg/měsíc) s cílem dosáhnout BMI < 85. percentil BMI – body mass index, TH – tělesná hmotnost
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=