PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2024;25(5):311-314 / www.pediatriepropraxi.cz 314 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nefarmakologická terapie hypertenze v dětském věku zení rychlého usnutí. Praktický lékař se také má pravidelně informovat, zda dítě nechrápe a v pozitivním případě dítě odeslat k vyšetření na ORL nebo do spánkové laboratoře. Dalším opatřením pro hypertenzní děti je zajistit dětem prostředí, kde se nekouří, a u adolescentů je nezbytné přestat kouřit (1, 2). Nekouření nesnižuje TK!, sníží se tím ale celkové dlouhodobé kardiovaskulární riziko hypertenzního dítěte (2). Poslední evropské doporučení léčby hypertenze u dětí a adolescentů navíc zdůrazňuje i potřebu snížit expozici dítěte environmentálním vlivům – znečištění vzduchu, vnějšímu hluku a extrémním vnějším teplotám, které obecně ovlivňují autonomní kardiovaskulární regulaci, pro-zánětlivé a pro-koagulační stavy a hladinu stresových hormonů. Těmito mechanismy může dojít k negativnímu ovlivnění funkce vaskulárního systému s důsledky na rozvoj vysokého TK a zvýšení kardiovaskulárního rizika (1, 17, 18, 19, 20). Behaviorální přístup Změna životního stylu hypertenzních dětí a v jejich rodinách je všeobecně málo úspěšná (1). Tuto úspěšnost může ale zlepšit a podpořit individualizovaný přístup k pacientům a navození motivace. Změna životního stylu se nedá dítěti ani jeho rodině vnutit, protože je vnitřním rozhodnutím/stavem jedince, který se mění v závislosti na vnějších faktorech. Skládá se z různých fází, kterými musí jedinec projít (od stavu, kdy se dítě nechce měnit až po rozhodnutí se změnit a setrvání/adherenci k zdravému životnímu stylu a popřípadě i medikaci). Motivace u dítěte a jeho rodiny má sledovat otevřený komunikační styl pomocí otázek jako např.: Jak se pacient cítí (s nezdravými návyky)? Čeho se obává při zavedení nových opatření? Co si slibuje od změny životního stylu, kterou by mohl učinit? Proč si myslí, že je pro něj/ni důležité změnit návyky? Co si myslí o důsledcích takových změn na své zdraví apod.? K dosažení motivace je nejdůležitější ze strany lékaře a sester a jiných osob včetně rodinných příslušníků empatie, nesoudit, nekritizovat, mluvit s dítětem čestně, přizpůsobit se jeho individuálním pokrokům a podporovat sebedůvěru (1). Závěr Cílem antihypertenzní léčby je redukovat celkové kardiovaskulární riziko pacienta. Nefarmakologická léčba hypertenze je nezbytnou součástí léčby hypertenze jak v dospělosti, tak obzvlášť v dětském věku, kde kardiovaskulární rizikové faktory nebo kardiovaskulární postižení jsou stále reverzibilní. U primární hypertenze lze nefarmakologickou léčbu aplikovat samostatně a při jejím neúspěchu pak kombinovat s farmakologickou terapií. Nefarmakologická opatření jsou také nezbytnou součástí terapie sekundární hypertenze. Opatření, která pacientům doporučujeme, musí být jednoduchá, reálná a střižená na míru danému jedinci. U dětí navíc vyžadují zapojení a edukaci rodiny. Přístup k dítěti musí zahrnou empatii, otevřenost, přizpůsobení terapie možnostem daného jedince a jeho podporu. LITERATURA 1. Wühl E, Calpe J, Drożdż D, et al. Joint statement for assessing and managing high blood pressure in children and adolescents: Chapter 2. How to manage high blood pressure in children and adolescents. Frontiers in Pediatrics [online]. 2023;11 [cit. 2024-02-27]. Dostupné z: doi:10.3389/fped.2023.1140617. 2. Lurbe E, Agabiti-Rosei E, Cruickshank JK, et al. European Society of Hypertension guidelines for the management of high blood pressure in children and adolescents. Journal of Hypertension [online]. 2016;34(10):1887-1920. [cit. 2019-02-15]. Dostupné z: doi:10.1097/HJH.0000000000001039. 3. Ho M, Garnett SP, Baur L, et al. Effectiveness of Lifestyle Interventions in Child Obesity: Systematic Review With Meta- -analysis. Pediatrics [online]. 2012;130(6):1647-1671. [cit. 202303-13]. Dostupné z: doi:10.1542/peds.2012-1176. 4. Neter JE, Stam BE, Kok FJ, et al. Influence of Weight Reduction on Blood Pressure. Hypertension [online]. 2003;42(5):878-884. [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: doi:10.1161/01.HYP.0000094221. 86888.AE. 5. Rajjo T, Almasri J, Nofal A, et al. The Association of Weight Loss and Cardiometabolic Outcomes in Obese Children: Systematic Review and Meta-regression [online]. 2016;101(12): 4764-4768. [cit. 2024-02-26]. Dostupné z: doi:10.1210/jc.20162575. 6. Beunza JJ, Martínez-González MA, Ebrahim S, et al. Sedentary Behaviors and the Risk of Incident Hypertension<xref ref-type=”author-notes” rid=”fn1”><sup>*</sup></xref><- subtitle>The SUN Cohort</subtitle>. American Journal of Hypertension [online]. 2007 [cit. 2024-05-09]. Dostupné z: doi:10.1016/j.amjhyper.2007.06.007. 7. He FJ, Macgregor GA. Importance of Salt in Determining Blood Pressure in Children. Hypertension [online]. 2006;48(5):861-869. [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: doi:10.1161/01.HYP.0000245672.27270.4a. 8. Geleijnse JM, Hofman A, Witteman JCM, et al. Long-term Effects of Neonatal Sodium Restriction on Blood Pressure. Hypertension [online]. 1997;29(4):913-917. [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: doi:10.1161/01.HYP.29.4.913. 9. Mičulková B, Velemínský M. Příjem soli ve stravě školních dětí. Pediatr. praxi. 2019;20(3):171-173. 10. Turck D, Castenmiller J, De Henauw S, et al. Dietary reference values for sodium. EFSA Journal [online]. 201;17(9). [cit. 2024-02-12]. Dostupné z: doi:10.2903/j.efsa.2019.5778. 11. Shi L, Krupp D, Remer T. Salt, fruit and vegetable consumption and blood pressure development: a longitudinal investigation in healthy children. British Journal of Nutrition [online]. 2014;111(4):662-671. [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: doi:10.1017/S0007114513002961. 12. Moore LL, Bradlee ML, Singer MS, et al. Dietary Approaches to Stop Hypertension (DASH) eating pattern and risk of elevated blood pressure in adolescent girls. British Journal of Nutrition [online]. 2012;108(9):1678-1685. [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: doi:10.1017/S000711451100715X. 13. Niinikoski H, Jula A, Viikari J, et al. Blood Pressure Is Lower in Children and Adolescents With a Low-Saturated-Fat Diet Since Infancy. Hypertension [online]. 2009;53(6):918-924. [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: doi:10.1161/HYPERTENSIONAHA.109.130146. 14. Couch SC, Saelens BE, Levin L, et al. The Efficacy of a Clinic-Based Behavioral Nutrition Intervention Emphasizing a DASH-Type Diet for Adolescents with Elevated Blood Pressure. The Journal of Pediatrics [online]. 2008;152(4):494-501. [cit. 2024-02-12]. Dostupné z: doi:10.1016/j.jpeds.2007.09.022. 15. St-Onge MP, Grandner MA, Brown D, et al. Sleep Duration and Quality: Impact on Lifestyle Behaviors and Cardiometabolic Health: A Scientific Statement From the American Heart Association. Circulation [online]. 2016;134(18). [cit. 2024-05-09]. Dostupné z: doi:10.1161/CIR.0000000000000444. 16. Bock JM, Vungarala S, Covassin N, et al. Sleep Duration and Hypertension: Epidemiological Evidence and Underlying Mechanisms. American Journal of Hypertension [online]. 2022;35(1): 3-11. [cit. 2024-05-09]. Dostupné z: doi:10.1093/ajh/hpab146. 17. Brook RD, Rajagopalan S, Pope CA, et al. Particulate Matter Air Pollution and Cardiovascular Disease. Circulation [online]. 2010,;121(21):2331-2378. [cit. 2024-05-09]. Dostupné z: doi:10.1161/CIR.0b013e3181dbece1. 18. Aydin Y, Kaltenbach M. Noise perception, heart rate and blood pressure in relation to aircraft noise in the vicinity of the Frankfurt airport. Clinical Research in Cardiology [online]. 2007;96(6):347-358. [cit. 2024-05-09]. Dostupné z: doi:10.1007/ s00392-007-0507-y. 19. Thiesse L, Rudzik F, Kraemer JF, et al. Transportation noise impairs cardiovascular function without altering sleep: The importance of autonomic arousals. Environmental Research [online]. 2020;182. [cit. 2024-05-09]. Dostupné z: doi:10.1016/j. envres.2019.109086. 20. Marti-Soler H, Gonseth S, Gubelmann C, et al. Seasonal Variation of Overall and Cardiovascular Mortality: A Study in 19 Countries from Different Geographic Locations. PLoS ONE [online]. 2014;9(11). [cit. 2024-05-09]. Dostupné z: doi:10.1371/ journal.pone.0113500.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=