Práce podává přehled o výsledcích léčby anti-D globulinem v souboru 12 pacientů s chronickou formou ITP ve věku 5-18 let (medián 11 let).

Lék byl podáván v dáve 50 ?g/kg v krátké intravenózní infuzi (10-20 minut). Počet trombocytů před aplikací se pohyboval v rozmezí 3-19 × 10⁹/l. Byl hodnocen kompletní krevní obraz, laboratorní známky hemolýzy a u části pacientů trombocytární protilátky před a po podání léku. Odpověď na léčbu byla rozdělena dle nejvyšší dosažené hodnoty trombocytů do 4 typů: typ 1: normalizace počtu trombocytů (vzestup počtu trombocytů nad 150 × 10⁹/l), typ 2: příznivá odpověď (vzestup počtu trombocytů na hodnoty 50-149 × 10⁹/l), typ 3: částečná odpověď (vzestup počtu trombocytů na hodnoty 20-50 × 10⁹/l), neodpovídavost: vzestup počtu trombocytů na méně než 20 × 10⁹/l. Dále byla hodnocena doba poklesu trombocytů pod 50 × 10⁹/l, pod 30 × 10⁹/l a pod 20 × 10⁹/l.

Odpověď typu 1 byla zaznamenána u 50 % pacientů, typu 2 u 33,3 % pacientů, typu 3 a 4 pouze u jednoho pacienta (8,3 %). Efekt léku byl u všech pacientů s typem odpovědi 1, 2 a 3 přechodný. Doba zvýšení počtu trombocytů nad 50,0 × 10⁹/l přesáhla pouze u 1 pacienta 21 dní. K poklesu počtu trombocytů na hodnoty pod 20 × 10⁹/l došlo v průběhu 14-42 dní (medián 28 dní). Dva pacienti po opakovaném podání anti-D globulinu mají trvale počet trombocytů nad 30 × 10⁹/l a jsou bez léčby.

U všech pacientů došlo k poklesu hladiny hemoglobinu v důsledku Coombs-pozitivní hemolytické anémie. Maximální pokles hemoglobinu byl 27 g/l (rozptyl 3-27 g/l, medián 17 g/l). Stupeň hemolýzy nebyl klinicky významný. U tří pacientů se objevila přechodná pyretická reakce bez třesavky i přes preventivní podání antipyretika, u jednoho z nich provázená bolestí hlavy. Jiné vedlejší účinky nebyly pozorovány.

Odpověď typu 1 a 2 byla pozorována u všech 7 pacientů s předchozí dobrou odpovědí na podání vysokých dávek intravenózních imunoglobulinů (HDIVIG). Rychlost vzestupu počtu trombocytů po obou lécích nebyla statisticky srovnávána pro malý počet pacientů. Pacientka, která neodpověděla na podání HDIVIG, neodpověděla ani na podání anti-D globulinu.

Anti-D globulin nezasahuje do patogenetického mechanizmu ITP. Jeho efekt je přechodný a od jeho aplikace nelze očekávat vyléčení nemoci. U pacientů, u kterých je indikována léčba, může anti-D globulin sloužit jako jedna z dalších léčebných možností vedle kortikosteroidů a HDIVIG. Při opakovaném podání může pomoci překlenout kritická období s výraznými krvácivými projevy do dosažení spontánní parciální nebo kompletní remise onemocnění. Je možné jej použít také při plánovaném zvýšení počtu trombocytů před operacemi nebo zákroky v dutině ústní. Jeho výhodou je možnost ambulantního podání a výrazně nižší cena ve srovnání s HDIVIG. K definitivnímu zhodnocení efektu anti-D globulinu, jeho optimální dávky a vedlejších účinků u dětských pacientů s chronickou formou ITP jsou nutné další systematické studie na velkém souboru pacientů.

THE USE OF ANTI-D GLOBULIN IN THE TREATMENT OF CHILDREN WITH CHRONIC IMMUNE (IDIOPATHIC) THROMBOCYTOPENIC PURPURA

The authors analyzed the results of anti-D globulin treatment in a group of 12 patients, aged 5-18 years (median age 11 years), with a chronic form of immune (idiopathic) thrombocytopenic purpura.

Anti-D globulin was administered in a dose of 50 ?g/kg by short intravenous infusion. Platelet count before the start of the therapy was 3-19 × 10⁹/l (median 7,5 × 10⁹/l). Complete blood count and laboratory markers of hemolysis were measured in all patients, and antiplatelet antibodies before and after administration of anti-D globulin in 9 patients.

Treatment response was divided into four grades according to platelet count values: grade 1: normalization of platelet count, grade 2: good response - platelet increase to 50-149 × 10⁹/l, grade 3: partial response: platelet increase to 20-50 × 10⁹/l, grade 4: poor response - platelet increase to less than 20 × 10⁹/l. The time of platelet decrease under 50, 30 and 20 × 10⁹/l was evaluated in patients with responses of grade 1 and 2.

Grade 1 response was observed in 6/12 (50 %) patients, type 2 in 4/12 (33,3 %) patients, type 3 and 4 in one patient (8,3 %). The effect was transient in all patients. The period of platelet count increase above 50 × 10⁹/l was longer than 21 days in only one patient. Platelet decrease under 20 × 10⁹/l was observed between 14-49 days after anti-D administration. After a repeated therapy course, two patients had a durable platelet count increase above 30 × 10⁹/l, and both are off treatment. In all patients, a decrease in haemoglobin level in the range 3-27 g/l (median 12 g/l) as a result of Coombs-positive haemolytic anaemia was observed. The haemoglobin decrease was not clinically significant. In three patients, a brief increase in body temperature without chills, despite preventive antipyretic administration, was observed. No other side effects of therapy appeared.

Grade 1 and 2 responses were seen in all 7 patients with a previously good response to HDIVID. The only one poor responder to anti-D had had no response to HDIVIG in the past.

Anti-D globulin has no effect on the ITP pathogenetic mechanism. Its effect is only transient; a cure of the disease cannot be expected after its adminstration. Howewer, in patients with clear indication for therapy, anti-D globulin can serve as another treatment option appart from corticosteroids and HDIVIG. Repeated courses of anti-D globulin can give the time to overcome critical periods with significant bleeding until partial or complete remission of the disease is achieved. Its use is suitable for the planned improvement of platelet count before surgery or intervention in the mouth cavity. One of its advantages is the possibility of short infusion in an outpatient setting and lower cost in comparison with HD IVIG.

For the definitive evaluation of efficacy, optimal dose and side effects of anti-D in children with the chronic form of ITP, further systematic studies in a larger cohort of patients are needed.

Zobrazit celý článek

Reference