Pediatr. praxi. 2015;16(5):348-351

Souvislost mezi excesivním pláčem kojence a rodinnými faktory

PhDr.Lucie Sikorová, Ph.D., Mgr.Sandra Plačková
Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě

Nadměrný či excesivní pláč je rozšířeným problémem kojeneckého věku dítěte, který může ovlivňovat chování matky, resp. rodičů

a chod celé rodiny. Naopak psychosociální výbava matky může ovlivnit chování a projevy kojence. Cílem studie bylo zjistit prevalenci

excesivního pláče kojence ve vybraných ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost. Zkoumat, zda existuje souvislost mezi výskytem

syndromu excesivního pláče dítěte, funkčností rodiny a psychosociální výbavou matky (funkčnost rodiny, depresivita, úzkostnost,

stres, sebevědomí). Šetření se uskutečnilo kvantitativní metodou s využitím dotazníků. Dotazníková sada zahrnovala dotazník DASS-21,

Rosenbergův test a Family APGAR dotazník. Na základě Wesselových kritérií bylo identifikováno 17 % kojenců s excesivním pláčem ve

vybraných ordinacích. Zaznamenán byl vyšší počet dětí s excesivním pláčem s narůstající dysfunkcí rodiny (p < 0,001), s narůstající depresivitou,

úzkostností a stresem matky (p < 0,001). U skupiny matek s nižším sebevědomím se vyskytoval rovněž vyšší počet kojenců

se syndromem excesivního pláče (p < 0,001).

Klíčová slova: excesivní pláč, matka, depresivita, úzkostnost, stres, sebevědomí

Relationship between infant excessive crying and family factors

Excessive crying is a common problem in infancy which may influence the behavior of a mother or parents and the everyday life of the

whole family. Conversely, maternal psychosocial characteristics may have an impact on the baby’s behavior and acts. The aims of the study

were to determine the prevalence of excessive crying in selected pediatric practices and to ascertain whether there were associations

between infant excessive crying syndrome, family functioning and the mother’s psychosocial makeup (family functioning, depression,

anxiety, stress and self-confidence). The survey was performed using quantitative research with questionnaires. The set of questionnaires

consisted of the Depression Anxiety Stress Scale-21, the Rosenberg Self-Esteem Scale and the Family APGAR Scale/Questionnaire.

According to Wessel’s criterion, a total of 17% babies with excessive crying were identified in the selected practices. A significantly

higher number of babies with excessive crying syndrome was associated with increases in family dysfunction (p < 0.001) and maternal

depression, anxiety and stress (p < 0.001). In a group of mothers with low self-confidence, there was also a higher proportion of babies

with excessive crying syndrome (p < 0.001).

Keywords: excessive crying, mother, depression, anxiety, stress, self-confidence

Zveřejněno: 1. prosinec 2015  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Sikorová L, Plačková S. Souvislost mezi excesivním pláčem kojence a rodinnými faktory. Pediatr. praxi. 2015;16(5):348-351.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Wake M, Morton-Allen E, Poulakis Z, Hiscock H, Gallagher S, Oberklaid F. Prevalence, stability, and outcomes of cry-fuss and sleep problems in the first 2 years of life: prospective community-based study. Pediatrics 2006? 117(3): 836-842. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Long T. Excessive infant crying: a review of the literature. J Child Health Care 2001? 5(3): 111-116. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Karp H. The "four trimester": A framework and strategy for understanding and resolving colic. Contemp Pediatr 2004? 21(2): 94-104. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Wessel MA, Cobb JC, Jackson EB, Harris GSJ, Detwiler AC. Paroxysmal fussing in infancy, sometimes called "colic". Pediatrics 1954? 14(5): 421-435. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Barr RG. Colic and crying syndromes in infants. Pediatrics 1998? 102(1): 1282-1286. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Clifford TJ, Campbell MK, Speechley, KN, Gorodzinsky F. Evidence of transient infant distress and absence of lasting effects on maternal mental health. Arch Pediatr Adolesc Med 2002? 156(12): 1183-1188. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Hemmi MH, Wolke D, Schneider S. Associations between problems with crying, sleeping and/or feeding in infancy and long-term behaviour al outcomes in childhood: a meta-analysis. Arch Dis Child 2011? 96(7): 622-629. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Kim JS. Excessive crying: behavioral and emotional regulation disorder in infancy. Korean J Pediatr 2011? 54(6): 229-233. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Schmid G, Schreier A, Meyer R, Wolke D. Predictors of crying, feeding and sleeping problems: a prospective study. Child Care Health Dev 2011? 37(34): 493-502. Přejít k původnímu zdroji...
  10. Räihä H, Lehtonen L, Huhtala V, Saleva K, Korvenranta H. Excessively crying infant in the family: mother-infant, father-infant and mother-father interaction. Child Care Health Dev 2002? 28(5): 419-429. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Van den Berg MP, Van den Ende J, Crijnen AAM, Jaddoe VWV, Moll HA, Mackenbach JP, Hofman A, Hengeveld MW, Tiemeier H, Verhulst FC. Paternal depressive symptoms during pregnancy are related to excessive infant crying. Pediatrics 2009? 124(1): 96-103. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Von Kries R, Kalies H, Papousek M. Excessive crying beyond 3 months may herald orther features of multiple regulatory problems. Arch Pediatr Adolesc Med 2006? 160(5): 508-511. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Wurmser H, Laubereau B, Hermann M, Papousek M, von Kries R. Excessive infant crying: often not confined to the first 3 month sofage. Early Hum Dev 2001? 64(1): 1-6. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Serenity Programme (2012) Depression, Anxiety, Stress Scale (DASS - 21). Published 2012. Dostupné z: http://serene.me.uk/.
  15. Rosenberg M. Society and the adolescent self-image. Princeton: Princeton University Press, 1965. Dostupné z: http://www.wwnorton.com/college/psych/psychsci/media/rosenberg.htm.
  16. Smilkstein G. The Family APGAR: a proposal for family function test and it's use by physicians. J Fam Pract 1978? 6(6): 1231-1239. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Abblow J, Meassele J. When babies cry: paternal responses and supporting healthy infant - parent interactions. Published 2008. Dostupné z: http://preventionlane.org/braindevelopment/Materials/ablow_measelle_hbd-Conf08.pdf.
  18. Lucassen P, Assendelft W, van Eijk JTM, Gubbels J, Douwes A, van Geldrop WJ. Systematic review of the occurrence of infantile colic in the community. Arch Dis Child 2001? 84(5): 398-403. Přejít k původnímu zdroji...
  19. Levitzky S, Cooper R. Infant colic syndrome - maternal fantasies of agression and infanticide. Clin Pediatr 2000? 39(7): 395-400. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Vik T, Grote V, Escribano J, Socha J, Verduci E, Fritsch M, Carlier C, von Kries S, Koletzko B. Infantile colic, prolonged crying and maternal postnatal depression. Acta Paediatr 2009? 98(8): 1344-1348. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Maxted AE, Dickstein S, Miller-Loncar C, High P, Spritz B, Liu J, Lester BM. Infant colic and maternal depression. Infant Ment Health J 2005? 26(1): 56-68. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Papousek M, Von Hofacker N. Persistent crying in early infancy: a non-trivial condition of risk for the developing mother-infant relationship. Child Care Health Dev 1998? 24(5): 395-424. Přejít k původnímu zdroji...
  23. Van der Wall MF, van Eijsden M, Bonsel GJ. Stress and emotional problems during pregnancy and excessive infant crying. J Dev Behav Pediatr 2007? 28(6): 431-437. Přejít k původnímu zdroji...
  24. Masopustová Z, Bouša O. Pocity matek z kojeneckého pláče. E-psychologie 2009? 3(4): 1-13.
  25. Salisbury AL, High P, Twomey JE, Dickstein S, Chapman H, Liu J, Lester B. A randomized control trial of integrated care for families managing infant colic. Infant Ment Health J 2012? 33(2): 110-122. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Kiedroňová E. Něžná náruč rodičů. Praha: Grada Publishing 2005.




Pediatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.