Pediatr. praxi. 2016;17(4):240-243 | DOI: 10.36290/ped.2016.055
Faktory závažnosti popáleninového úrazu v dětském věku
- Klinika popáleninové medicíny FNKV a 3. LF UK, Praha
Zajištění adekvátní přednemocniční péče dětského pacienta s popáleninovým úrazem je závislé na posouzení šesti základních
prognostických faktorů: mechanizmu úrazu, procenta popálené plochy, věku, lokalizace, stupně popálení a anamnestických
dat. Z etiologického hlediska rozdělujeme termická traumata na opaření, popálení, chemické zranění a úraz elektrickým
proudem. Procento popálené plochy je možno posoudit dle tabulek nebo pomocí palmárního pravidla. Hloubka postižení se
dělí do tří základních stupňů, nejzávažnějšími lokalizacemi jsou ruce, obličej, krk a genitál. Z hlediska krátkodobé prognózy je
klíčový vztah věku a rozsahu popálení. Základní anamnestická data jsou nedílnou součástí komplexního zhodnocení úrazu.
Klíčová slova: termické trauma, faktory závažnosti, inhalační trauma
Factors severity of burn injury in childhood
Ensuring adequate pre-hospital care in the pediatric burn patient is dependent on the weighting of six fundamental prognostic
factors: the mechanism of injury, the percentage of burned surface area, age, location, burn depth, and data from the patient's
history. From the etiologic point of view, thermal injury is divided into scald burns, flame burns, chemical burns, and burns due
to electrical injury. The percentage of burned area is assessed according to clinically defined tables or by using the palmar rule.
Furthermore, the depth of injury is divided into 3 basic degrees and the most serious sites of injury are the hands, face, neck and
genitals. Regarding short-term prognosis, the relationship between age and the extent of burn injury is the most important. Lastly,
data from the patient's history plays an inextricable part in the complex assessment of burn injuries.
Keywords: thermal injury, burn severity factors, inhalation trauma
Zveřejněno: 1. říjen 2016 Zobrazit citaci
Reference
- Königová R. Komplexní léčba popáleninového traumatu. Praha: Karolinum 2010: 430 s.
- Moritz A. Studies of thermal Injury II. Am J PAthol 1948; 23: 695-720.
- El-Helbawy RH. Inhalation injury as a prognostic factor for mortality in burn patients. Annals of Burns and Fire Disasters 2011; 24(2): 82-88.
Přejít na PubMed... - Wolf SE. Mortality determinants in massive pediatric burns. An analysis of 103 children with > or = 80% TBSA burns (or = 70 % full-thickness). Annals of Surgery 1997; 225(5): 554-569.
Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed... - Desola J. Pulse cooximetry as a new tool in the early diagnose of carbon monoxide poisoning. Eur J Underwater Hyperbar Med 2006; 7(3): 55-56.
- Raquel G. Overview of current pediatric burn care. Seminars in Pediatric Surgery 2015 February; Volume 24, Issue 1: 47-49. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Greenhalgh DG. Management of acute burn injuries of the upper extremityx in the pediatric population. Hand Clin 2000; 16(2): 175-186. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Herndon D. Total Burn Care (Fourth Edition). Elsevier 2012: 405 s.
- Hudspith J. First aid and treatment of minor burns. BMJ 2004; 328: 1487. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Reynolds L. Perioperative complications of hypothermia. Best Pract Res Clin Anaesthesiol 2008; 22: 645-657. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Cubison TC. Evidence for the link between healing time and the development of hypertrophic scars (HTS) in paediatric burns due to scald injury. Burns http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16901651 2006; 32(8): 992-999. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Morrow S. Etiology and outcome of pediatric burns, Journal of Pediatric Surgery 1996; 31(3): 329-333. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...