Pediatr. praxi. 2025;26(1):27-32 | DOI: 10.36290/ped.2025.006

Význam a rizika enterobakterií pro zdravý vývoj střevní mikrobioty novorozenců

Ing. Jan Vinkler1, Ing. Nikol Modráčková, Ph.D.1, MUDr. Peter Korček, Ph.D.2, prof. MUDr. Zbyněk Straňák, CSc., MBA2, doc. Ing. Věra Neužil Bunešová, Ph.D.1
1 Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky, Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha-Suchdol
2 Ústav pro péči o matku dítě, Praha

Mikrobiom střeva hraje klíčovou roli v dlouhodobém fyzickém i psychickém zdraví člověka. Jeho vhodné složení během počáteční kolonizace gastrointestinálního traktu novorozenců s dostatečným zastoupením taxonů s komenzálním či probiotickým potenciálem je zásadní pro obranu před infekcemi a správný vývoj imunitního systému. Enterobakterie tvoří nedílnou součást střevní mikrobioty a mají klíčovou úlohu v počáteční kolonizaci střeva novorozence. Zároveň se jedná o potenciální patogeny, které mohou způsobovat závažné infekce. V článku jsou popsány funkce enterobakterií v mikrobiotě kojenců, rizika spojená s jejich nadměrnou přítomností a strategie prevence infekcí. Dále jsou diskutovány faktory ovlivňující formování mikrobioty u dětí, včetně způsobu porodu a vlivu antibiotik. Výzkumy ukazují, že podpora přirozeného porodu, kojení a použití probiotik mohou pozitivně ovlivnit střevní mikrobiotu a eliminovat potenciální rizika spojená s enterobakteriemi. Článek poskytuje přehled současných poznatků o enterobakteriích v mikrobiotě kojenců a zdůrazňuje potřebu dalšího výzkumu a sdílení nových poznatků v klinické praxi, aby byl zajištěn zdravý vývoj dětí.

Klíčová slova: enterobakterie, mikrobiom novorozence, kojenecké infekce, imunitní systém, počáteční kolonizace, antibiotická rezistence.

Importance and risks of enterobacteria for healthy development of newborn gut microbiota

The gut microbiome plays a key role in a person's long-term physical and psychological health. Its appropriate composition during the initial colonization of the gastrointestinal tract of newborns with the sufficient representation of the taxa with commensal or probiotic potential is essential for defence against infections and proper development of the immune system. Enterobacteria form an integral part of the intestinal microbiota and play a vital role in the initial colonization of the newborn gut. At the same time, these are potential pathogens that can cause serious infections. This article describes the functions of enterobacteria in the microbiota of infants, the risks associated with their excessive presence, and strategies for preventing infections. Furthermore, factors affecting microbiota formation in children are discussed, including the delivery method and the effect of antibiotics. Research shows that promoting natural childbirth, breastfeeding, and probiotic use can positively influence the gut microbiota and eliminate potential risks associated with enterobacteria. The article provides an overview of current knowledge about enterobacteria in the microbiota of infants and highlights the need for further research and the sharing of new knowledge in clinical practice to ensure the healthy development of children.

Keywords: enterobacteria, newborn microbiome, infant infections, immune system, initial colonisation, antibiotic resistance.

Přijato: 6. březen 2025; Zveřejněno: 19. březen 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vinkler J, Modráčková N, Korček P, Straňák Z, Bunešová VN. Význam a rizika enterobakterií pro zdravý vývoj střevní mikrobioty novorozenců. Pediatr. praxi. 2025;26(1):27-32. doi: 10.36290/ped.2025.006.
Stáhnout citaci
PDF bude odemčeno 19.3.2026

Reference

  1. Gensollen T, Lyer SS, Kasper DL, et al. How colonization by microbiota in early life shapes the immune system. Science. 2016;352(6285):539-544. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Guentzel MN. Escherichia, Klebsiella, Enterobacter, Serratia, Citrobacter, and Proteus. In: Baron S, editor. Medical Microbiology. 4th edition. Galveston (TX): University of Texas Medical Branch at Galveston. 1996. Chapter 26.
  3. Baldelli V, Scaldaferri F, Putignani L, et al. The Role of Enterobacteriaceae in Gut Microbiota Dysbiosis in Inflammatory Bowel Diseases. Microorganisms. 2021;9(4):697. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Seenivasan B, RM Saravana K, Snega Priya P, et al. Gut Enterobacteriaceae and uraemic toxins - Perpetrators for ageing, Experimental Gerontology. 2023;173:112088. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Scheperjans F, Aho V, Pereira PA, et al. Gut microbiota are related to Parkinson's disease and clinical phenotype. Mov Disord. 2015;30(3):350-358. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. De Angelis M, Piccolo M, Vannini L, et al. Fecal microbiota and metabolome of children with autism and pervasive developmental disorder not otherwise specified. PLoS One. 2013;8(10):e76993. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Hernandez-Alonso E, Bourgeois-Nicolaos N, Lepainteur M, et al. Contaminated Incubators: Source of a Multispecies Enterobacter Outbreak of Neonatal Sepsis. Microbiol Spectr. 2022;10(4):e0096422. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Matamoros S, Gras-Leguen C, Le Vacon F, et al. Development of intestinal microbiota in infants and its impact on health. Trends Microbiol. 2013;21(4):167-173. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Zhong H, Penders J, Shi Z, et al. Impact of early events and lifestyle on the gut microbiota and metabolic phenotypes in young school-age children. Microbiome. 2019;7(1):2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Neu J, Rushing J. Cesarean versus vaginal delivery: long-term infant outcomes and the hygiene hypothesis. Clin Perinatol. 2011;38(2):321-331. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Arrieta MC, Stiemsma LT, Amenyogbe N, et al. The intestinal microbiome in early life: health and disease. Front Immunol. 2014;5:427. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Octavia S, Lan R. The Family Enterobacteriaceae. In: Rosenberg E, DeLong EF, Lory S, et al. (editors) The Prokaryotes. Springer, Berlin, Heidelberg. 2014. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Roux B, Walsh CT. p-aminobenzoate synthesis in Escherichia coli: kinetic and mechanistic characterization of the amidotransferase PabA. Biochemistry. 1992;31(30):6904-6910. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Patel A, Singhania R, Pandey E, et al. Enterobacteriaceae, coliforms and E. coli Introduction, Batt C, Tortorello M. (editors), Encyclopedia of Food Microbiology (Second Edition), Academic Press. 2014: 659-666. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Stewart V. Regulation of nitrate and nitrite reductase synthesis in enterobacteria. Antonie Van Leeuwenhoek. 1994;66(1-3):37-45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Pradhan S, Weiss AA. Probiotic Properties of Escherichia coli Nissle in Human Intestinal Organoids. mBio. 2020;11(4):e01470-20. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Melville JM, Moss TJ. The immune consequences of preterm birth. Front Neurosci. 2013;7:79. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Stewart C, Marrs E, Nelson A, et al. Development of the Preterm Gut Microbiome in Twins at Risk of Necrotising Enterocolitis and Sepsis. PLoS ONE. 2013;8(8):e73465. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Hill CJ, Lynch DB, Murphy K, et al. Evolution of gut microbiota composition from birth to 24 weeks in the INFANTMET Cohort. Microbiome 5. 2017. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. McClure P. 10 - Escherichia coli: virulence, stress response and resistance. In Woodhead Publishing Series in Food Science, Technology and Nutrition, Understanding Pathogen Behaviour, Woodhead Publishing. 2005:240-278. Přejít k původnímu zdroji...
  21. Nathan C, Cunningham-Bussel A. Beyond oxidative stress: an immunologist's guide to reactive oxygen species. Nat Rev Immunol 13. 2013:349-361. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Taylor WI, Achanzar D. Catalase test as an aid to the identification of Enterobacteriaceae. Appl Microbiol. 1972;24(1):58-61. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Gough D, Cotter T. Hydrogen peroxide: a Jekyll and Hyde signalling molecule. Cell Death Dis 2. 2011: e213. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Iredell J, Brown J, Tagg K. Antibiotic resistance in Enterobacteriaceae: mechanisms and clinical implications. BMJ. 2016;352:h6420. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Davin-Regli A, Lavigne JP, Pagès JM. Enterobacter spp.: Update on Taxonomy, Clinical Aspects, and Emerging Antimicrobial Resistance. Clin Microbiol Rev. 2019;32(4):e00002-19. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Girlich D, Ouzani S, Emeraud C, et al. Uncovering the novel Enterobacter cloacae complex species responsible for septic shock deaths in newborns: a cohort study. Lancet Microbe. 2021;2(10):e536-e544. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Kaper J, Nataro J, Mobley H. Pathogenic Escherichia coli. Nat Rev Microbiol 2. 2004:123-140 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Nataro JP, Kaper JB. Diarrheagenic Escherichia coli. Clin Microbiol Rev 11. 1998. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Geurtsen J, de Been M, Weerdenburg E, et al. Genomics and pathotypes of the many faces of Escherichia coli. FEMS Microbiol Rev. 2022;46(6):fuac031. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Rousseaux A, Brosseau C, Le Gall S, et al. Human Milk Oligosaccharides: Their Effects on the Host and Their Potential as Therapeutic Agents. Front Immunol. 2021;12:680911. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Baud O, Aujard Y. Neonatal bacterial meningitis. Handb Clin Neurol. 2013;112:1109-1113. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Poolman JT, Wacker M. Extraintestinal Pathogenic Escherichia coli, a Common Human Pathogen: Challenges for Vaccine Development and Progress in the Field. J Infect Dis. 2016;213(1):6-13. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Fu J, Li L, Huo D, et al. Meningitic Escherichia coli α-hemolysin aggravates blood-brain barrier disruption via targeting TGFβ1-triggered hedgehog signaling. Mol Brain. 2021;14(1):116. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Helena De Oliveira L, Jauregui B, Carvalho AF, et al. Impact and effectiveness of meningococcal vaccines: a review. Rev Panam Salud Publica. 2017;41:e158. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Dekker JP, Frank KM. Salmonella, Shigella, and yersinia. Clin Lab Med. 2015;35(2):225-246. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Peterson JW. Bacterial Pathogenesis. In: Baron S, editor. Medical Microbiology. 4th edition. Galveston (TX): University of Texas Medical Branch at Galveston. 1996. Chapter 7.
  37. Abbas R, Chakkour M, Zein El Dine H, et al. General Overview of Klebsiella pneumonia: Epidemiology and the Role of Siderophores in Its Pathogenicity. Biology. 2024;13(2):78. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Murphy CN, Clegg S. Klebsiella pneumoniae and type 3 fimbriae: nosocomial infection, regulation and biofilm formation. Future Microbiol. 2012;7(8):991-1002. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Samonis G, Karageorgopoulos D, Kofteridis D, et al. Citrobacter infections in a general hospital: Characteristics and outcomes. European journal of clinical microbiology & infectious diseases. 2008;28:61-68. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Ekundayo TC, Ijabadeniyi OA. Global and regional prevalence of Cronobacter sakazakii in powdered milk and flour. Sci Rep 14. 2024:6865. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. Healy B, Cooney S, O'Brien S, et al. Cronobacter (Enterobacter sakazakii): an opportunistic food-borne pathogen. Foodborne Pathog Dis. 2010;7(4):339-350. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. World Health Organization. Strengthening health systems to improve health outcomes: WHO's framework for action. 2007. https://iris.who.int/bitstream/handle/10665/44032/9789241563796_eng.pdf?sequence=1. Cited 4 July 2024.
  43. Dunn AB, Jordan S, Baker BJ, et al. The Maternal Infant Microbiome: Considerations for Labor and Birth. MCN Am J Matern Child Nurs. 2017;42(6):318-325. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  44. Mueller NT, Differding MK, Sun H, et al. Maternal Bacterial Engraftment in Multiple Body Sites of Cesarean Section Born Neonates after Vaginal Seeding-a Randomized Controlled Trial. mBio. 2023;14(3):e0049123. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  45. O'Sullivan A, Farver M, Smilowitz JT. The Influence of Early Infant-Feeding Practices on the Intestinal Microbiome and Body Composition in Infants. Nutr Metab Insights. 2015;8(Suppl 1):1-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  46. Abdel.hamid AG, El-Masry SS, El-Dougdoug NK. Probiotic Lactobacillus and Bifidobacterium strains possess safety characteristics, antiviral activities and host adherence factors revealed by genome mining. EPMA J. 2019;10(4):337-350. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  47. Aleman RS, Yadav A. Systematic Review of Probiotics and Their Potential for Developing Functional Nondairy Foods. Applied Microbiology. 2024;4(1):47-69. Přejít k původnímu zdroji...
  48. Hung YP, Lee CC, Lee JC, et al. The Potential of Probiotics to Eradicate Gut Carriage of Pathogenic or Antimicrobial-Resistant Enterobacterales. Antibiotics. 2021;10(9):1086. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  49. Cukrowska B, Lodinová-Zádniková R, Enders C, et al. Specific proliferative and antibody responses of premature infants to intestinal colonization with nonpathogenic probiotic E. coli strain Nissle 1917. Scand J Immunol. 2002;55(2):204-209. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  50. World Health Organization. Antimicrobial resistance and primary health care. 2018. https://www.who.int/docs/default-source/primary-health-care-conference/amr.pdf Cited July 4, 2024.
  51. Dawczynski K, Proquitté H, Roedel J, et al. Intensified colonisation screening according to the recommendations of the German Commission for Hospital Hygiene and Infectious Diseases Prevention (KRINKO): identification and containment of a Serratia marcescens outbreak in the neonatal intensive care unit, Jena, Germany, 2013-2014. Infection. 2016;44(6):739-746. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Pediatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.