Pediatr. praxi. 2025;26(4):265-270

Niektoré funkčné poruchy gastrointestinálneho traktu dojčiat a ich manažment

doc. MUDr. Milan Kuchta, CSc.
Klinika detí a dorastu LF UPJŠ a DFN Košice

Úvod: Popôrodná adaptácia dieťaťa na extrauterinný život je veľmi zložitý proces a prebieha s rôznou postupnosťou a rôznou „rýchlosťou“. Prejavy adaptácie tráviaceho traktu môžu byť z tohto hľadiska nie vždy správne chápané a interpretované a môžu mať pestré príznaky. Pri viacerých symptómoch nemusí ísť o „patologické“ prejavy, ale o prejavy pri adaptácii. Tieto prejavy bývajú prechodné a závažnejšie neohrozujú dieťa. Ako príklad možno uviesť grckanie dojčiat či dojčenské koliky.

Kontext: Treba si uvedomiť, že mnohé funkčné poruchy tráviaceho traktu sú výsledkom postupnej adaptácie tráviaceho traktu dieťaťa na zmeny stravy, neuropsychického vývoja a fyzického rastu, a teda aj biopsychosociálnych aspektov interakcie čreva a mozgu. Najkomplexnejšia klasifikácia funkčných porúch tráviaceho traktu je uvedená v rímskych kritériách. Zatiaľ je posledné vydanie z roku 2016 (Rome IV), no v príprave sú už Rome V (plánované vydanie 2026), v ktorých sa nahrádza termín „funkčné poruchy“ pojmom „poruchy interakcie GIT-CNS“. Nová klasifikácia Rome V aj na základe poznatkov EBM a v súlade s akceptovaním koncepcie „osi mozog/črevo“, pomôže zrýchliť a zefektívniť diagnostiku a terapiu funkčných porúch tráviaceho traktu (FGID) aj v dojčenskom veku. Mala by byť vhodným pomocníkom aj pre pediatrov pracujúcich v ambulanciách všeobecných lekárov pre deti a dorast.

Záver: Akceptácia biopsychosociálneho modelu funkčných gastrointestinálnych porúch má dôležitosť nielen pre deti s ťažkosťami a ich rodiny, ale má aj ekonomický význam, pretože pochopenie vzniku a existencie ťažkostí prináša veľké úspory za nevykonané (a vo väčšine prípadov aj neindikované) vyšetrenia.

Klíčová slova: dojča, batoľa, regurgitácia, funkčné poruchy tráviaceho traktu, rímske kritériá, os mozog/črevo.

Some functional disorders of the gastrointestinal tract in infants and their management

Introduction: The postnatal adaptation of a child to extrauterine life is a very complex process and occurs with different sequences and different "speeds". From this point of view, the manifestations of adaptation of the digestive tract may not always be correctly understood and interpreted and may have varied symptoms. Several symptoms may not be "pathological" manifestations but adaptation manifestations. These manifestations are usually transient and do not seriously threaten the child. Examples include infant grumbling or infant colic. Context: It is necessary to realize that many functional disorders of the digestive tract result from the gradual adaptation of the child's digestive tract to changes in diet, neuropsychic and physical growth development, and bio-psycho-social aspects of the interaction of the intestine and the brain. The most comprehensive classification of functional gastrointestinal disorders is given in the Rome criteria. So far, the latest edition is from 2016 (Rome IV). Still, Rome V is already in preparation (planned edition 2026), in which the term "functional disorders" is replaced by the term "GIT-CNS interaction disorders". The new Rome V classification, also based on EBM knowledge and in accordance with the acceptance of the concept of the "brain/gut axis", will help speed up and make the diagnosis and therapy of functional gastrointestinal disorders (FGID) more effective even in infancy. It should also greatly help paediatricians working in general practitioners' clinics for children and adolescents.

Conclusion: Acceptance of the bio-psycho-social model of functional gastrointestinal disorders is essential not only for children with difficulties and their families but also has economic significance. Understanding the origin and existence of difficulties brings significant savings for unperformed (and in most cases also not indicated) examinations.

Keywords: infant, toddler, regurgitation, functional gastrointestinal disorders, Rome criteria, brain/gut axis.

Zveřejněno: 26. září 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kuchta M. Niektoré funkčné poruchy gastrointestinálneho traktu dojčiat a ich manažment. Pediatr. praxi. 2025;26(4):265-270.
Stáhnout citaci

Reference

  1. . Baldassarre ME, Antonucci LA, Castoro G, et al. Maternal Psychological Factors and Onset of Functional Gastro­intestinal Disorders in Offspring: A Prospective Study. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2021;73(1):30-36. doi: 10.1097/MPG.0000000000003107. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. . Benninga MA, et al. Childhood Functional Gastrointestinal Disorders: Neonate/Toddler. Gastroenterology. 2016;150: 1443-1455. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. . Di Lorenzo C. Other functional gastrointestinal disorders in infants and young children. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2013;57(Suppl 1):S36-S38. Přejít k původnímu zdroji...
  4. . Drossman DA, Tack J, et al. Rome Foundation Clinical Diagnostic Criteria for Disorders of Gut-Brain Interaction. Gastroenterology. 2021;162(3):675-679. doi: 10.1053/j.gastro.2021.11.019. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. . Fernández-González SM, Moreno-Álvarez A, Solar-Boga A. Proton Pump Inhibitors in Pediatric Gastroesophageal Reflux Disease: A Systematic Review of Randomized Controlled Trials. Children. 2024;11:296. doi: 10.3390/children11030296. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. . Foster JP, Dahlen HG, Fijan S, et al. Probiotics for preventing and treating infant regurgitation: A systematic review and meta-analysis. Matern Child Nutr. 2022;18(1):e13290. doi: 10.1111/mcn.13290. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. . Haiden N, Savino F, Hill S, et al. Infant formulas for the treatment of functional gastrointestinal disorders: A position paper of the ESPGHAN Nutrition Committee. J Pediatr Gastro­enterol Nutr. 2024;79(1):168-180. doi: 10.1002/jpn3.12240. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. . Happy Tummy Consortium, Lavalle L, Sauvageot N, et al. Limosilactobacillus reuteri DSM 17938-Containing Infant Formulas and the Associations with Gastrointestinal Tolerance: A Cross-Sectional Observational Study. Nutrients. 2023;15(3):530. doi: 10.3390/nu15030530. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. . Hojšak I, Kolaček S, Mihatsch W, et al. Working Group on Probiotics and Prebiotics of the European Society for Paediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition. Synbiotics in the Management of Pediatric Gastrointestinal Disorders: Position Paper of the ESPGHAN Special Interest Group on Gut Microbiota and Modifications. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2022;76(1):102-108. doi: 10.1097/MPG.0000000000003568. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. . Hradský O, Bajerová K, El-Lababidi N, et al. Diagnostika a liečba refluxného ochorenia u detí: Český zjednotený odporúčaný postup z pohľadu gastroenterológa, pneumológa, ORL lekára, neonatológa a chirurga. Čes-slov Pediat. 2016;71(1):3-43.
  11. . Chouraqui J-P, Brancato S, Delmas B, et al. Effectiveness of a starch thickened infant formula with reduced lactose content, probiotics and prebiotics on quality of life and clinical outcome in infants with regurgitation and/or colic. Front Nutr. 2023;10:1164722. doi: 10.3389/fnut.2023.1164722. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. . Indrio F, Di Mauro A, Riezzo G, et al. Prophylactic use of a probiotic in the prevention of colic, regurgitation, and functional constipation: a randomized clinical trial. JAMA Pediatr. 2014;168(3):228-233. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. . Indrio F, Riezzo G, Giordano P, et al. Effect of a Partially Hydro­lysed Whey Infant Formula Supplemented with Starch and Lactobacillus reuteri DSM 17938 on Regurgitation and Gastric Motility. Nutrients. 2017;9(11):1181. doi: 10.3390/nu9111181. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. . Indrio F, Gutierrez Castrellon P, Vandenplas Y, et al. Health Effects of Infant Formula Supplemented with Probiotics or Synbiotics in Infants and Toddlers: Systematic Review with Network Meta-Analysis. Nutrients. 2022;14(23):5175. doi: 10.3390/nu14235175. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. . Jakušová Ľ, Havlíčeková Z. Funkčné poruchy tráviaceho systému v detskom veku. Pediatria (Bratisl.). 2008;3(2):93-97.
  16. . Keefer L, et al. A Rome Working Team Report on Brain-Gut Behavior Therapies for Disorders of Gut-Brain Interaction. Gastroenterology. 2021;162(1):300-315. doi: 10.1053/j.gastro.2021.09.015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. . Kolaček S, Hojšak I, Berni Canani R, et al. Commercial Probiotic Products: A Call for Improved Quality Control. A Position Paper by the ESPGHAN Working Group for Probiotics and Prebiotics. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2017;65(1):117-124. doi: 10.1097/MPG.0000000000001603. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. . Kuchta M, Ďurošková Z. Niektoré funkčné poruchy gastrointestinálneho traktu dojčiat a batoliat v nadväznosti na rímske kritériá. Pediatria (Bratisl.). 2022;17(2):69-73.
  19. . Leung AK, Hon KL. Gastroesophageal reflux in children: an updated review. Drugs Context. 2019;8:212591. doi: 10.7573/dic.212591. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. . Mearin F, Lacy BE, Chang L, et al. Rome IV functional gastrointestinal disorders - disorders of gut-brain interaction. Volume II. Raleigh, NC: The Rome Foundation; 2016:967-1057.
  21. . Minárik P, Mináriková D. Funkčné črevné poruchy a ich liečba. Prakt Lekárn. 2019;9(1):6-13.
  22. . Morais LH, Schreiber HL, Mazmanian SK. The gut microbiota-brain axis in behaviour and brain disorders. Nat Rev Microbiol. 2021;19(4):241-255. doi: 10.1038/s41579-020-00460-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. . Nurko S, Benninga MA, Solari T, et al. Pediatric Aspects of Nutrition Interventions for Disorders of Gut-Brain Interaction. Am J Gastroenterol. 2022;117(6):995-1009. doi: 10.14309/ajg.0000000000001779. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. . Ondrejčíková K, Kuchta M, Ďurošková Z. Funkčné potraviny a možnosti ich využitia v pediatrii. Pediatria (Bratisl.). 2020;15(1):13-19.
  25. . Pärtty A, Rautava S, Kalliomäki M. Probiotics on Pediatric Functional Gastrointestinal Disorders. Nutrients. 2018; 10(12):1836. doi: 10.3390/nu10121836. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. . Qian J, Fang Z, Chang S, et al. Effectiveness and safety study of formula containing probiotics, prebiotics, synbiotics on fullterm infants' growth - a systematic review and meta-analysis of randomized controlled study. Eur J Clin Nutr. 2024; 79:504-511. doi: 10.1038/s41430-024-01506-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. . Scarpato E, Salvatore S, Romano C, et al. Prevalence and Risk Factors of Functional Gastrointestinal Disorders: A Cross-Sectional Study in Italian Infants and Young Children. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2023;76(2):e27-e35. doi: 10.1097/MPG.0000000000003653. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. . Van Oudenhove L, Crowell MD, Drossman DA, et al. Bio­psychosocial Aspects of Functional Gastrointestinal Disorders. Gastroenterology. 2016; S0016-5085(16)00218-3. doi: 10.1053/j.gastro.2016.02.027. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. . Vandenplas Y, Abkari A, Bellaiche M, et al. Prevalence and health outcomes of functional gastrointestinal symptoms in infants from birth to 12 months of age. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2015;61:531-537. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Pediatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.