Pediatr. praxi. 2026;27(1):60-64 | DOI: 10.36290/ped.2026.010
Na rozvoj obezity má vliv působení řady vnějších faktorů zahrnujících stravovací návyky, míru pohybové aktivity, spánek i psychosociální prostředí. Změny v těchto oblastech mohou vést k poruchám energetické rovnováhy a následnému ukládání tukové hmoty. Nesprávné návyky se prohloubily zejména v období, kdy v důsledku pandemie covidu-19 došlo k omezení pravidelného režimu.
Cílem naší pilotní studie bylo zjistit dlouhodobý vliv restrikcí na hmotnost, stravovací návyky a pohybovou aktivitu u dětí ve věku 7–13 let, které docházely do Endokrinologického ústavu. Pacienti byli sledováni po dobu dvou let při pravidelných kontrolách u nutričních terapeutek. Během návštěv jim byly měřeny antropometrické parametry. Při zařazení do studie pacienti vyplnili dotazník týkající se jejich pohybové aktivity. Po dobu sledování vyplňovali pravidelně záznamy o stravování.
Z této studie jsme vybrali tři pacientky jako ilustraci změn v životním stylu a vývoje hmotnosti během a po pandemii. Ve zmíněných kazuistikách popisujeme stagnaci redukce hmotnosti a u některých i nárůst zastoupení tukové tkáně, který začal během pandemie a přetrval i v období po rozvolnění restrikcí. V tomto období je u sledované kohorty znatelný problém s návratem k původnímu režimu, a tím se snižuje efektivita redukčního režimu.
The development of obesity is influenced by various external factors, including diet, physical activity, sleep, and the psychosocial environment. Changes in these factors can disrupt energy balance and lead to excess fat mass. These unhealthy habits became more pronounced during the COVID-19 pandemic due to significant disruptions to normal daily routines. The aim of our pilot study was to evaluate the long-term effects of pandemic restrictions on body weight, diet, and physical activity in children aged 7-13 years who were followed at the Institute of Endocrinology. The children were monitored over a two-year period during regular visits with their nutrition therapists. At each visit, we collected anthropometric data. At baseline, children completed a physical activity questionnaire. During follow-up, they regularly recorded their food intake. We selected three female patients from the study to illustrate how lifestyle and body weight changed after the pandemic. These cases show that weight reduction slowed during the pandemic, and some children gained additional body fat. These trends continued after restrictions ended. In the post-pandemic period, many children in the cohort had trouble returning to their previous routines, which made weight-management efforts less effective. Effective management of childhood obesity requires a comprehensive approach, interdisciplinary collaboration, and long-term commitment.
Přijato: 16. únor 2026; Zveřejněno: 3. březen 2026 Zobrazit citaci
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...