Pediatr. pro Praxi, 2006; 5: 244-246
Systémová enzymoterapie (SET), uskutečňovaná perorálním podáváním kombinací proteolytických enzymů živočišného a rostlinného původu, projevuje řadu příznivých systémových účinků na fyziologické i patologické procesy v organizmu. SET také podporuje obranný zánět a účinnost antibiotik i dalších léků a omezuje opakované a chronické záněty tkání a orgánů. Na oslabenou imunitu působí SET podnětně, na nadměrnou a patologickou imunitu (imunokomplexové a autoimunitní procesy) působí tlumivě. Využívá se i v prevenci a léčbě úrazů a otoků. V poslední době se SET stále výrazněji uplatňuje i v pediatrii, zvláště v léčbě opakovaných infekcí a úrazů.
Pediatr. pro Praxi, 2006; 5: 247-249
Screeningové, neinvazivní vyšetření provedené u praktického lékaře pro děti a dorost u dětí s nočním pomočováním po 5. roce věku, s denním či kombinovaným únikem moče po 4. roce, umožní rozlišit závažnější formy inkontinence od monosymptomatické enurézy a hyperaktivního měchýře a zahájit včasnou a cílenou léčbu. Při selhání základní léčby nebo při podezření na funkční či organickou anomálii dolních močových cest je potřebné dítě vyšetřit u dětského nefrologa či urologa.
Pediatr. pro Praxi, 2006; 5: 250-256
Článek přehledně pojednává o příčinách, mnohotvárném klinickém obrazu a léčbě této časté chronicky recidivující dermatózy. V návaznosti na nové poznatky u tohoto onemocnění poukazuje na možné a dostupné formy léčby a prevence.
Pediatr. pro Praxi, 2006; 5: 258-262
Článek pojednává o rinitidách, nejčastějším zánětu horních cest dýchacích. Akutní rýmy novorozenců a kojenců mají svá specifika v průběhu i léčbě oproti stejné diagnóze batolat a starších dětí. V textu jsou uvedeny základní klinické symptomy a léčba. Chronická rýma může být katarální, hypertrofická, atrofická, ozéna a alergická. Rovněž jsou zmíněny základní klinické obtíže, některé komplikace, základy diagnostiky a léčby.
Pediatr. pro Praxi, 2006; 5: 264-270
Probiotika jsou živé mikroorganizmy, které po požití ovlivňují střevní mikrobiální flóru a příznivě ovlivňují zdravotní stav. Autoři shrnují současný vliv probiotik na dětský organizmus a uvádějí klinické případy, kde byl preventivní a léčebný vliv u dětí studován. Účinek byl zatím prokázán jen u některých onemocnění, obecné závěry však nejsou dostupné. V budoucnosti bude nezbytné provést další prospektivní, dvojitě slepé placebem kontrolované studie k zjištění vlivu jednotlivých probiotik na dětský organizmus.
Pediatr. pro Praxi, 2006; 5: 271-274
Doporučení pro zavádění nemléčné stravy pro kojence
Pediatr. pro Praxi, 2006; 5: 276-280
Poruchy spánku se vyskytují u 30 % dětí a dospívajících. Onemocnění spojená s nedostatečně dlouhým nebo nekvalitním spánkem (nespavost, poruchy dýchání ve spánku, periodické pohyby končetinami) způsobují významné postižení kognitivních funkcí, poruchy chování, nálady a emocí. Obstrukční spánková apnoe může mít za následek i neprospívání, malý vzrůst a kardiovaskulární postižení. V dětském věku začínají také chronická onemocnění projevující se hypersomnií (narkolepsie, idiopatická hypersomnie). V článku je uveden přehled nejdůležitějších spánkových poruch.
Pediatr. pro Praxi, 2006; 5: 281-283
Náhodné požití cizích těles (CT) v dětském věku představuje v praxi běžný klinický problém. Většina CT (80–90 %) opustí zažívací trakt (GIT) spontánně per vias naturales během 72 hodin (v rozpětí 6 hodin až 6 týdnů). Menší část (10–20 %) vyžaduje endoskopickou či vzácně chirurgickou (1 %) intervenci. Článek popisuje diagnostický a terapeutický přístup k nejčastějším typům požitých CT v dětském věku. Důraz klade na situace, kdy a jak urgentně je třeba indikovat endoskopickou extrakci.
Pediatr. pro Praxi, 2006; 5: 284-285
Diferenciální diagnostika hypertenze může být v některých případech obtížná a vyžaduje vždy pečlivou analýzu. Autoři uvádějí kazuistiku dívky, kde příčinou hypertenze byl reninom. Jde o extrémně vzácnou, současně však za určitých okolností snadno léčitelnou příčinu sekundární hypertenze.
Pediatr. pro Praxi, 2006; 5: 286-290
Byla provedena sonda u souboru dospívajících jedinců (v Olomouci a Českém Těšíně) s cílem zjistit, zda by již v tomto mladistvém věku bylo možné nalézt určité znaky, nebo soubor znaků, které by jejich nositele řadily ke kandidátům aterosklerózy a metabolického syndromu X, potažmo kardiovaskulárních onemocnění. Zjišťováno a posuzováno bylo 14 somatometrických a fyziologických znaků a indexů. V souladu se stanovenými referenčními mezemi byly patologické hodnoty laboratorních nálezů zjištěny u 44 % probandů. U mnoha jedinců šlo o různé kombinace abnormálních nebo patologických hodnot. Sledovány byly také počty jedinců, u nichž se patologické laboratorní...
Pediatr. pro Praxi, 2006; 5: 291-293
Autoři popisují kazuistiku jedenadvacetiměsíčního dítěte s několikadenní anamnézou horečnatého stavu, který byl v den hospitalizace komplikován záchvatem febrilních křečí. Při vyšetření moči byla nalezena mírná izolovaná leukocyturie, pro kterou bylo provedeno UZ a CT vyšetření břicha. V horním segmentu pravé ledviny byl prokázán solidní, dobře ohraničený útvar velikosti 27×21×30 mm. Pro podezření na tumor pravé ledviny bylo dítě přeloženo na onkologickou kliniku, kde byla na základě kontrolního UZ a CT vyšetření, doplňujících laboratorních vyšetření a klinického nálezu stanovena diagnóza fokální bakteriální nefritidy.
Pediatr. pro Praxi, 2006; 5: 294
Karcinom děložního hrdla (populárně čípku) se významně podílí na statistikách maligních chorob i úmrtnosti žen. Každým rokem se v Evropě zjišťuje více než 60 000 nových onemocnění. Incidence ve Finsku je 4,3 a naproti tomu v Srbsku a Černé Hoře 27,4 na 100 000 žen. Významného poklesu incidence až o 80 % již před lety dosáhly vyspělé země, nedošlo k němu na východě Evropy ani v nových zemích EU.
Pediatr. pro Praxi, 2006; 5: V-VIII
Období zrání plodů přináší potěšení z krásy a rozmanitosti, ale také starost, pokud krásnou bobuli omylem či ze zvídavosti požije dítě. První starostí lékaře, který rozhoduje o nutnosti a urgentnosti zásahu, je určení rostliny. Z praxe známe, že rodina nebo doprovod nám obvykle poskytuje jen kusé informace a neví často nejen název rostliny, ale ani ji nepřinesou k identifikaci s sebou. Pokud se tyto informace zkombinují s laickými botanickými znalostmi lékaře, může dojít k značným problémům. Velmi nám v těchto případech pomáhá, můžeme-li ukázat rodičům alespoň obrázek či fotografii plodu, listu nebo celé rostliny.