Pediatr. praxi. 2014;15(4):187
Pediatr. praxi. 2014;15(4):191-193
Virus Epsteina a Barrové je nejčastějším původcem infekční mononukleózy. V průběhu života se infikuje drtivá většina populace, více než v polovině případů je infekce inaparentní nebo subklinická. Následuje doživotní nosičství s intermitentními epizodami reaktivace a vylučováním viru slinami. Léčba je symptomatická, kauzální lék neexistuje, dieta s omezením tuku je obsoletní, hepatoprotektiva nemají vyšší účinnost než placebo. U jedinců bez jiného základního onemocnění nebo imunodefektu apod. dochází k uzdravení průměrně během 2 až 3 týdnů, omezení fyzické aktivity u klinicky již zdravého pacienta nemá význam déle než 7 týdnů.
Pediatr. praxi. 2014;15(4):194-196
Článek se zabývá méně častými odchylnými klinickými nálezy na rukách. Jejich znalost mnohdy může vést k uklidnění dětí i jejich rodičů, kteří mají obavy z přítomnosti závažného onemocnění. Autoři uvádějí literární údaje i vlastní zkušenosti ve třech kazuistických sděleních, která se týkají Kirnerovy dysplazie, kamptodaktylie a pachydermodaktylie. U jednotlivých diagnóz prezentují etiologii, klinický a rentgenový obraz s vysvětlením terapeutických přístupů.
Pediatr. praxi. 2014;15(4):197-200
V článku je stručně zmíněn proces ontogeneze imunitního sytému u plodu. Vývoj imunity, zejména přirozené, je u dítěte formován na základě endogenních faktorů, zahrnujících především genetickou dispozici. Specifická (adaptivní) imunita je vytvářena převážně vlivem vnějších faktorů, zahrnujících expozici mikroorganizmům a zevním patogenům, mikrobiální kolonizaci střeva dítěte, nutriční faktory a aktivní imunizaci.
Pediatr. praxi. 2014;15(4):202-204
Ordinace PLDD, Brno První rok života dítěte představuje období přechodu z výhradně mléčných dávek hrazených ideálně kojením na stravu pevnou. V časném kojeneckém období jsou výživa, její stav a obtíže s ní významně ovlivněny prenatálním vývojem, vrozenými vadami, event. metabolickými deficity i přístupem rodičů k doporučením pediatrů. Nejčastějšími problémy týkajícími se výživy do roku věku dítěte jsou zvracení, nadýmání a neprospívání. Řešení těchto symptomů je možné pouze po dobrém zhodnocení stavu dítěte, podrobné anamnéze a při respektování odborných doporučení. Základní procedury v ordinaci PLDD by měly vést k oddělení nezávažných obtíží...
Pediatr. praxi. 2014;15(4):206-208
Děti s bakteriální infekcí kůže tvoří významnou skupinu nemocných s kožními obtížemi, kteří navštíví dětskou (kožní) ambulanci. Může se jednat o povrchovou či hlubokou pyodermii způsobenou agresivním patogenem nebo o bakteriální superinfekci chronického kožního onemocnění, jako je například atopický ekzém, infekce kůže porušené drobným traumatem, poštípání hmyzem a parazitární onemocnění kůže.
Pediatr. praxi. 2014;15(4):210-211
Článek pojednává o významu epidermální bariéry (EB) pro funkci kůže a pro vznik atopické dermatitidy (AD). Upozorňuje na nezralost epidermální bariéry u dětí. Zmiňuje faktory, které se podílejí na hydrataci epidermis a v imunologické ochraně proti zevním vlivům. Zdůrazňuje roli epidermální bariéry při vzniku atopické dermatitidy, při které se klíčovým bodem poruchy EB jeví porucha filagrinu. Defekt filagrinu mimo jiné v kombinaci se sníženými defenziny vede ke změně mikrobiomu a sklonu k bakteriálním infekcím. Vysvětluje působení St. aureus v patogenezi AD. Pro účinnou léčbu AD je nezbytná obnova funkce EB vhodnými emolienciemi a lokálními...
Pediatr. praxi. 2014;15(4):213-215
Poruchy příjmu potravy patří mezi psychická onemocnění, která významně ovlivňují somatický stav nemocných. Předmětem spolupráce psychiatra s pediatrem je zejména diagnostika spolu s vyloučením organické příčiny a dále realimentace často přítomné kachexie. Úkolem gynekologa je pak vyšetření a léčba amenorey, která je jedním ze základních symptomů mentální anorexie a vyskytuje se často také u mentální bulimie.
Pediatr. praxi. 2014;15(4):216-221
Článek je shrnutím základních poznatků o nejčastěji se vyskytujících arytmiích v dětském věku se zřetelem na potřeby lékařů dětských nemocničních oddělení a praktických lékařů pro děti a dorost. Významná část textu je věnována diferenciální diagnostice a léčbě supraventrikulárních tachykardií, které jsou nejčastější poruchou rytmu, nezřídka vyžadující rychlý terapeutický zásah. Další část textu se věnuje komorovým tachykardiím a onemocněním nově označovaným jako hereditární arytmické syndromy, z nichž nejčastějším je syndrom dlouhého QT intervalu. Poslední část se týká bradykardií, zejména problematiky kompletní síňokomorové blokády.
Pediatr. praxi. 2014;15(4):222-224
Popisujeme případ 9leté dívky vyšetřované po malý vzrůst s růstem pod 3. percentilem. V rámci komplexního vyšetření a s ohledem na rodinnou anamnézu výskytu syndromu úplné androgenní insenzitivity (AIS – androgen insensitivity syndrome) u 33leté tety jsme indikovali u naší pacientky cytogenetické vyšetření, které prokázalo chromozomálně mužské pohlaví. Potvrdili jsme syndrom úplné androgenní insenzitivity s průkazem mutace v genu po androgenní receptor, který je lokalizován na chromozomu X. Stejná mutace byla nalezena u její 33leté tety s AIS a matky s babičkou naší pacientky, které jsou přenašečkami onemocnění v rodině. Doplněné cytogenetické...
Pediatr. praxi. 2014;15(4):225-227
Prezentujeme případ kojence s elevací alkalické fosfatázy (ALP) narozeného ve 28. týdnu těhotenství. Z důvodu perzistující elevace ALP je ve věku tří měsíců kromě pravidelného denního podávání vitaminu D3, kalcia a fosfátu aplikován kalciferol intramuskulárně. Při následujícím vyšetření z důvodu neprospívání byla zjištěna elevace ALP, mírná hyperkalcemie, významná hyperkalcurie a zvýšená hladina 25-OH-vitaminu D. V dalším průběhu se objevily klinické i laboratorní známky cholestázy. Pomocí MRCP byla prokázaná obstrukce ve vývodných cestách žlučových v důsledku mnohočetné cholelitiázy. Vzhledem k perzistujícím klinickým i laboratorním známkám cholestázy...
Pediatr. praxi. 2014;15(4):228-229
Neuralgie trigeminu nejsou mezi dospělou populací až tak vzácné. V populaci dětských pacientů se však s neuralgií trigeminu můžeme setkat spíše jen ojediněle. Naopak onemocnění virem Herpes simplex s typickými klinickými příznaky primární infekce známe často ze své praxe právě mezi populací dětských pacientů. Kazuistika představuje případ neuralgie trigeminu s netypickým začátkem a zároveň se zamýšlí nad jejím možným etiologickým vztahem k primární infekci virem Herpes simplex.
Pediatr. praxi. 2014;15(4):230-232
Patnáctiletá dívka byla poslána na ultrazvukové vyšetření (UZ) ledvin pro 4 dny trvající bolesti břicha, zad, polakisurii a proteinurii. Antibiotická (ATB) léčba byla bez efektu. Sonografický nález na ledvinách byl zcela v pořádku. Při vyšetření močového měchýře se zobrazily dva hypoechogenní útvary mezi sebou komunikující. Po zjištění, že má dívka amenoreu, bylo vysloveno podezření na hematokolpos, které bylo při gynekologickém vyšetření potvrzeno.
Pediatr. praxi. 2014;15(4):235-237
Doba strávená na operačním sále je nejrizikovějším obdobím z celé hospitalizace. Především děti patří mezi nejohroženější skupinu pacientů. Hlavním záměrem výzkumu bylo identifikovat rizika, která hrozí pacientovi při poskytování ošetřovatelské péče v intraoperačním období. Dle výsledků výzkumu je pacient v intraoperačním období ohrožen riziky, která mají souvislost s podáváním anestezie (obtížná intubace, laryngospazmus, poškození chrupu), s operačním výkonem (riziko popálení, záměny nebo pádu pacienta) a s celkovým pobytem pacienta na operačním sále (např. podchlazení z důvodu pobytu v klimatizovaném prostředí). Mezi preventivní mechanizmy...
Pediatr. praxi. 2014;15(4):233-234
Cystické jícnové duplikatury jsou vrozené cystické anomálie, které mohou zapříčinit různé klinické příznaky. U sedmiletého chlapce prezentujeme případ duplikatury jícnu, která byla lokalizována v dolní třetině jícnu a klinicky se prezentovala jako trvalý jemný smíšený stridor a dušnost po námaze. Definitivní léčbou byla chirurgická resekce s kompletní úpravou klinických příznaků.
Pediatr. praxi. 2014;15(4):240-242
V éře narůstající rezistence bakterií k antibiotikům není možné odhadovat jejich citlivost dle klinického stavu. I v dětské populaci se zvyšuje podíl multirezistentních bakterií jako původců klinicky manifestních infekcí. Empirické podávání antibiotik musí splňovat základní principy bez ohledu na věk pacienta, aby nedocházelo ke zbytečnému selektování rezistentních bakteriálních kmenů.