Pediatr. praxi. 2016;17(5):271
Pediatr. praxi. 2016;17(5):276-278 | DOI: 10.36290/ped.2016.063
Příznaky infekce močových cest u novorozenců mohou být velmi nespecifické. Diagnostika se opírá o chemické a kultivační vyšetření moči, dále se provádějí vyšetření obvyklá při podezření na novorozeneckou sepsi. Správný odběr vzorku moči je naprosto zásadní, použití sběrných močových sáčků je vzhledem k vysokému riziku kontaminace nevhodné. Základem léčby je časné podání parenterálních antibiotik spolu s udržováním přiměřené hydratace. K odhalení vrozených vad uropoetického traktu se využívá neinvazivní ultrazvukové vyšetření. Názory na indikaci provedení mikční cystografie novorozencům po první atace akutní pyelonefritidy, u kterých ultrazvuk...
Pediatr. praxi. 2016;17(5):279-284 | DOI: 10.36290/ped.2016.064
Retinopatie nedonošených dětí (ROP) je závažné vazoproliferativní onemocnění sítnice, které se v současné době omezuje už jen na kategorie dětí narozených před 32. gestačním týdnem nebo s porodní váhou nižší než 1 500 g. Za skutečně ohroženou skupinu považujeme děti s extrémně nízkou porodní váhou pod 1 000 g. ROP je celosvětově považována, hned vedle hypoplazie optických nervů, za jednu ze dvou hlavních příčin těžkého zrakového postižení u dětí. Při současných znalostech o etiologii a průběhu ROP není cílem léčby ROP pouhé zachování ležící sítnice, ale dosažení takového výsledku, kdy sítnice dovoluje normální či téměř normální zrakovou ostrost....
Pediatr. praxi. 2016;17(5):286-290 | DOI: 10.36290/ped.2016.065
Koncept „vývojových počátků zdraví a nemoci“ předpokládá, že časný vývoj jedince programuje zdraví i riziko vzniku chorob v dospělosti procesy vývojové plasticity, které umožňují vznik různých fenotypů z jednoho genotypu v reakci na signály z prostředí. Významným faktorem programování je časná výživa. Nepřiměřená intrauterinní i postnatální výživa ovlivňuje celoživotní zdraví jedince i dalších generací. Preventivní opatření snižující náchylnost k nepřenosným chorobám, zejména obezitě a s ní souvisejícím nemocem, jsou nejúčinnější v období nejvyšší plasticity, během reprodukčního cyklu člověka, kam patří těhotenství a kojení. Základním...
Pediatr. praxi. 2016;17(5):291-295 | DOI: 10.36290/ped.2016.066
Human Genome Project mal za cieľ prečítanie sekvencií celej jadrovej DNA človeka. V súčasnosti je známa sekvenácia viac ako tisíc ľudských genómov, kvalifikované odhady určujú počet na 20 488 génov. V databáze sú zahrnuté gény „priemerného jedinca“ daného druhu, pretože k analýze sú použité vždy vzorky z mnohých ľudí. Každá bunka ľudského tela nesie naše genetické dedičstvo a tvorí tzv. prvý genóm. Mikrobióm (mikroflóra) je ekologické spoločenstvo komenzálnych, symbiotických a patogénnych mikroorganizmov, ktoré sa delia s človekom o jeho telesný priestor. Mikrobióm je pre ľudský organizmus mimoriadne dôležitý a výrazne ovplyvňuje zdravie...
Pediatr. praxi. 2016;17(5):296-298 | DOI: 10.36290/ped.2016.067
Submukózní rozštěp patra a vrozeně krátké měkké patro s nebo bez rozštěpu čípku patří mezi méně časté příčiny velofaryngeální insuficience – nedostatečnosti patrohltanového uzávěru. Jejich diagnostika je obtížnější než u klasických rozštěpů, avšak jejich projevy a následky na vývoj řeči jsou podobně závažné. Pro úspěšnou léčbu těchto vad je nezbytné včasné stanovení diagnózy a spolupráce plastického chirurga s klinickým logopedem a ORL lékařem. Jak pacienti se submukózním rozštěpem, tak i s vrozeně krátkým měkkým patrem ve spojení s klinickými projevy velofaryngeální insuficience, jsou na Oddělení dětské plastické chirurgie Fakultní...
Pediatr. praxi. 2016;17(5):300-305 | DOI: 10.36290/ped.2016.068
Autorka se zabývá přehledem nejčastějších onemocnění kůže u dětí a dospívajících s ohledem na výběr povolání. Upozorňuje na význam a správné načasování výběru zaměstnání a koníčků a rizika způsobená nesprávnou volbou. V článku je uveden přehled nejčastějších kožních nálezů a jejich vztah k volbě povolání (relativní a absolutní kontraindikace), dále je vysvětlena terminologie kožních nemocí souvisejících s pracovním zařazením, systém prevence a řešení kožních nemocí z povolání.
Pediatr. praxi. 2016;17(5):319-321 | DOI: 10.36290/ped.2016.071
Pro trichotillománii (TTM) je typické chronické vytrhávání vlasů, které vede k viditelnému úbytku vlasů a tvorbě alopetických ložisek. Pacienti si vytrhávají vlasy nejčastěji ze kštice, ale i ochlupení z dalších lokalit, jako jsou řasy, obočí nebo pubická oblast. Trichotillománie je obsesivně-kompulzivní porucha, která se může vyskytnout v kterémkoliv věku, ale nejčastěji se projeví v dětství s maximem ve dvou věkových skupinách – u předškoláků a na začátku puberty. Úkolem dermatologa je určit správnou diagnózu, léčba patří do rukou psychologa a psychiatra. Základní léčebnou metodou je psychoterapie, v některých případech v kombinaci...
Pediatr. praxi. 2016;17(5):322-325 | DOI: 10.36290/ped.2016.072
2Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Poporodní deprese patří k závažnému onemocnění, které ovlivňuje jak zdraví ženy, tak dítěte, ale i fungování celé rodiny. Toto onemocnění bývá však paradoxně v praxi často pozdě diagnostikováno a jeho léčba bývá složitá a nekomplexní. Autorky zde předkládají případ těžké poporodní deprese, kdy žena po porodu musela být hospitalizována na oddělení psychiatrie a o novorozence se musela v domácím prostředí postarat užší rodina. Cílem předložené kazuistiky je upozornit na závažnost onemocnění poporodní deprese a všímat si širších souvislostí, které se k onemocnění a léčbě...
Pediatr. praxi. 2016;17(5):326-329 | DOI: 10.36290/ped.2016.073
Duodenální atrézie je nejčastějším typem fetální střevní atrézie. Prezentujeme klinický případ vzácného prenatálního sonografického obrazu duodenální atrézie u 29týdenního nezralého novorozence, u kterého byl ve 22. týdnu těhotenství prokázán rozšířený žaludek s dilatací duodena a polyhydramnion. Po porodu rentgenové vyšetření potvrdilo dilataci žaludku i duodena: s nálezem klasického znaku „double-bubble“. Po stabilizaci metabolizmu vody a elektrolytů podstoupilo dítě nekomplikovanou duodenoduodeno-anastomózu s dobrým definitivním výsledkem.
Pediatr. praxi. 2016;17(5):306-311
Článek tabelární formou rekapituluje typy kašle z pohledu symptomatologie a dále podává přehled léčiv produktivního i suchého kašle. Mukoaktivní léčiva lze klasifikovat na expektorancia, mukolytika, mukokinetika a mukoregulační látky dle vlivu na složení a množství produkovaného sputa. Antitusika jsou členěna na centrálně a periferně působící. V článku jsou prezentovány klíčové farmakologické vlastnosti každé látky, resp. extraktů léčivých rostlin. V závěru článku jsou přehledně sumarizovány základní farmakoterapeutické přístupy v léčbě suchého a produktivního kašle. Kombinace antitusik a mukoaktivních látek postrádají logiku a nejsou doporučovány.
Pediatr. praxi. 2016;17(5):313-317 | DOI: 10.36290/ped.2016.070
Laktační poradenství je významnou součástí efektivní péče v pediatrii. Cílem studie realizované v roce 2015 bylo zhodnotit organizaci laktačního poradenství v devíti nemocnicích s titulem Baby-Friendly Hospital a v jednom z největších perinatologických center v České republice, zhodnotit názory matek (n = 241) a zdravotnických pracovníků (n = 114) na význam a podporu kojení. Výsledky prokázaly, že názor na význam kojení je ovlivňován vzděláním matek a předchozí zkušeností s kojením (p < 0,05), naopak absolvování předporodních kurzů ani způsob vedení porodu názor na význam kojení nemají vliv. Názory na významné informace o kojení se mezi matkami...
Pediatr. praxi. 2016;17(5):330-334