Tělesné tresty v roce 2019 ?

PhDr. Václav Mertin

Pediatr. praxi 2019; 20(3)  

Postbiotika a jejich využití v pediatrii

The Use of Postbiotics in Pediatrics

MUDr. Petr Jabandžiev, Ph.D., MUDr. Jan Papež, MUDr. Tereza Pinkasová, MUDr. Jakub Pecl, MUDr. Markéta Veverková, MUDr. Lumír Kunovský, Ph.D.

Pediatr. praxi 2019; 20(3): 142-147 | DOI: 10.36290/ped.2019.029  

Optimální vývoj gastrointestinálního traktu a imunitního systému je spojen, mimo jiné, se správným vývojem a složením střevní mikrobioty. Vedle prebiotik, probiotik a synbiotik se mohou na modulaci složení mikrobioty, a dále na vývoji gastrointestinálního traktu a imunitního systému podílet, tzv. postbiotika. Jedná se o metabolické sloučeniny produkované probiotickými mikroby ovlivňující různé biologické funkce hostitele jak na lokální, tak i systémové úrovni. V poslední době se můžeme v klinické praxi setkat s fermentovanými kojeneckými formulemi obsahujícími postbiotika. Předkládané sdělení podává přehled o možných benefitech fermentovaných kojeneckých...

Možnosti léčby atopické dermatitidy u dětí

Treatment options for atopic dermatitis in children

MUDr. Stanislava Polášková

Pediatr. praxi 2019; 20(3): 148-151 | DOI: 10.36290/ped.2019.030  

Článek rekapituluje možnosti a zásady léčby atopické dermatitidy (AD) u dětí, které vycházejí ze znalostí o etiopatogenezia patofyziologii AD. Základní pilíře léčby AD zůstávají stejné, některá doporučení se díky novým poznatkům mění (např. hygienaatopické kůže, schéma používání lokálních kortikosteroidů a lokálních imunomodulátorů). Díky novým poznatkům o ADa pestrému výběru lokálních přípravků může být péče o atopického pacienta individualizována a stále se zlepšuje. U nejtěžšíchpřípadů se zdá nejefektivnější biologická léčba, která je zatím ve fázi klinických studií.

Aktuální problémy dětské tuberkulózy

Actual trends in tuberculosis in childhood and adolescence

MUDr. Karolína Doležalová

Pediatr. praxi 2019; 20(3): 152-156 | DOI: 10.36290/ped.2019.031  

Článek pojednává o epidemiologii, diagnostice a léčbě dětské tuberkulózy. Podrobněji se věnuje i netuberkulózním mykobakteriózám,konkrétně aviární lymfadenitidě. Samostatný odstavec je zaměřen na problematiku TBC a NTM v ordinaci PLDD.

Vyšetření General Movements

The General Movements assessmenta

Mgr. David Janoušek, Mgr. Dagmar Moc Králová, Ph.D., Mgr. Jana Řezaninová, Ph.D.,, doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.

Pediatr. praxi 2019; 20(3): 158-161 | DOI: 10.36290/ped.2019.032  

Vyšetření General Movements popsal a rozvinul rakouský profesor Heinz Prechtl. Tato metoda je efektivní, levná a je primárně určena k odhalení ohrožení dětskou mozkovou obrnou. Vyšetření je možné provádět od narození dítěte, a to i u předčasně narozených, až po 20 týdnů korigovaného věku. Podstatou je vyhodnocení videozáznamu spontánní motoriky dítěte, ve kterém se hledají klíčové prvky charakteristické pro daný věk. Senzitivita General Movements pro odhalení budoucího rozvoje dětské mozkové obrny je až 97 % a specificita je také až 97 %. Tato technika je navzdory její účinnosti v České republice bohužel nedoceněnou a málo rozšířenou.

Co nám přináší kočky?

What do cats bring?

MUDr. Alice Hrušková, MUDr. Lenka Doležalová, MUDr. Zdeňka Černá, prof. MUDr. Josef Sýkora, Ph.D.,, MUDr. Ing. Tomáš Votava, Ph.D.

Pediatr. praxi 2019; 20(3): 168-170 | DOI: 10.36290/ped.2019.035  

Kočky mohou být častým zdrojem původců infekčních onemocnění. Jedním z onemocnění je bartonelóza, tzv. nemoc z kočičíhoškrábnutí (Cat Scratch Disease – CSD). Původcem jsou bakterie z rodu Bartonellaceae, které způsobují závažné uzlinovésyndromy. V našem sdělení popisujeme klinické případy závažných lymfadenitid při bartenolóze a problematiku diferenciálnědiagnostickou včetně možné onkologické etiologie, kterou musíme brát do úvahy u uzlinových syndromů u dětí.

Příjem soli ve stravě školních dětí

Salt intake in the diet of schoolchildren

Bc. Barbora Mičulková, prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc., Dr.h.c.

Pediatr. praxi 2019; 20(3): 171-173 | DOI: 10.36290/ped.2019.036  

Příjem soli v civilizovaných zemích v současnosti mnohonásobně převyšuje doporučené množství, které Světová zdravotnická organizace stanovila na méně než 5 g za den. V České republice je dávka překračována až trojnásobně už od tří let věku dítěte. Cílem práce bylo zhodnotit množství soli v obědech dětí ve školních jídelnách vzhledem k současným výživovým doporučením. Výzkumný soubor tvořilo pět školních jídelen, u kterých byly hodnoceny polední pětidenní jídelníčky. Dítě školního věku má denně přijmout maximálně 5 g soli. Jelikož oběd tvoří 35 % denní energetické dávky, měl by oběd ve školních jídelnách obsahovat 1,75 g soli. Z výsledků vyplývá, že...

Problematika používání kojicích kloboučků

Problems of using nipple shields

Bc. Martina Kotíková

Pediatr. praxi 2019; 20(3): 188-191 | DOI: 10.36290/ped.2019.039  

Příspěvek seznamuje s výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na používání kojicích (nebo také prsních) kloboučků u fyziologických novorozenců. V praxi jsou často diskutovaným tématem v souvislosti s jejich až příliš častým používáním. Problémem jejich aplikace je údajné snížení laktace a následně předčasně ukončené kojení nebo postižení úst dítěte kvasinkovou infekcí. Šetření bylo provedeno na novorozeneckých oddělení tří nemocnic, označených jako „Baby friendly hospital“, pro ověření pravdivosti dosavadního hodnocení této pomůcky. Sběr dat probíhal formou písemných dotazníků, distribuovaných v době hospitalizace kojícím matkám, a následně...

Ranula podjazykové žlázy – diagnostická výzva

Sublingual ranula – a diagnostic challenge

prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc., MUDr. Petr Michl, Ph.D., MUDr. Jaroslav Michálek, MUDr. Kamila Michálková

Pediatr. praxi 2019; 20(3): 175-179 | DOI: 10.36290/ped.2019.037  

Ranula je vzácná pseudocysta s obsahem mukózní tekutiny v submandibulárním prostoru pocházející z extravazace a následnéakumulace slin z podjazykové žlázy. Nejčastějším klinickým projevem je bezbolestná, pomalu rostoucí, poddajná hmota na spodinědutiny ústní, někdy pronikající pod čelist defektem musculus mylohyoideus. Autoři prezentují kazuistiku 13leté dívky s podezřením navývoj zanořené ranuly v submentální oblasti a zdůrazňují úlohu, kterou při diagnostice hrají ultrazvuková vyšetření a další diagnostickénástroje. Diagnóza byla potvrzena histopatologickým vyšetřením. Léze byla kompletně odstraněna intraorálním přístupem.

Praktické aspekty fotoprotekce

Practical aspects of photoprotection

PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D., Václava Valešová

Pediatr. praxi 2019; 20(3): 180-187  

K UV zářením způsobenému poškození kůže může dojít u lidí všech fototypů. Míra expozice UV záření v dětství je jedním zfaktorů, který zvyšuje riziko vzniku kožních nádorů později v dospělosti. Součástí fotoprotekce je modifikace chování při pobytuna slunci a kombinace ochrany pomocí oděvů, slunečních brýlí, pokrývky hlavy a vhodného sunscreenu.

Alergie na bílkoviny kravského mléka – léčba

MUDr. Simona Bělohlávková

Pediatr. praxi 2019; 20(3): 196-198  

Evropská konference o vakcinaci proti rotavirům přinesla nové poznatky

Mgr. Romana Moutelíková, Ph.D., RNDr. Jana Prodělalová, Ph.D.

Pediatr. praxi 2019; 20(3): 199-200  

Erythema nodosum

prof. MUDr. Zdeněk Doležel, CSc., MUDr. Erik Nedorost, MUDr. Tereza Pinkasová

Pediatr. praxi 2019; 20(3): 165-166 | DOI: 10.36290/ped.2019.034  

Jakou výživu bychom měli doporučovat pojištěnci, který opouští pediatrickou péči?

What nutrition we should recommend insured who leaves pediatric care

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Pediatr. praxi 2019; 20(3): 162-164  

Nutričně vyvážená strava na základě dostupných důkazů o zdravém stravování: ne uzeniny, malé množství červeného masa (1× týdně),střední množství živočišné stravy (kuřata, ryby a mléko) a velké množství rostlinné stravy (ovoce, zelenina, luštěniny a ořechy).

Mikrobiom a vybraná onemocnění

RNDr. Petr Ryšávka

Pediatr. praxi 2019; 20(3): 192-195  

Na XIII. kongrese Praktického lékárenství, který se konal 12.–13. dubna 2019 v Olomouci, zazněla přednáška RNDr. Petra Ryšávky na téma Mikrobiom a vybraná onemocnění. Mikrobiom se v posledních letech stal středem zájmu řady odborníků napříč obory medicíny, a to proto, že existuje nespočet důkazů o spojitosti mikrobiomu s rozvojem a modulací průběhu řady onemocnění. Nutno však podotknout, že i přes velký zájem, který je mikrobiomu v posledních letech věnován, je prakticky využitelných výstupů a jasných interpretací nálezů těchto zkoumání, vzhledem k obrovské rozmanitosti mikrobiomu, a tedy jeho vysoké analytické náročnosti, poměrně málo. Nesnadné...