Pediatr. praxi. 2025;26(3):147
Zní vám titulek jako paradox? Vždyť pro děti všichni, od rodičů a příbuzných až po celou společnost, chceme jen to nejlepší… Jenže dostávají děti opravdu to nej?...
Pediatr. praxi. 2025;26(3):150-154 | DOI: 10.36290/ped.2025.028
Bolest a otok kloubu patří mezi poměrně časté příznaky, se kterými se dítě dostává k lékaři. Díky pečlivě odebrané anamnéze a důkladnému klinickému vyšetření lze často rychle a efektivně najít příčinu z širokého spektra možných diagnóz. Pokud se příčina nedaří nalézt, je potřeba postupovat systematicky od základních laboratorních a zobrazovacích vyšetření až ke specifickým vyšetřením genetickým či metabolickým. Pro správné stanovení diagnózy je klíčové již na začátku určit, zda jsou příznaky omezeny na jeden kloub, nebo zda postihují více kloubů. Důležité je také posoudit, zda otok či bolest kloubu představují izolovaný projev, nebo jsou součástí širšího...
Pediatr. praxi. 2025;26(3):155-158 | DOI: 10.36290/ped.2025.029
V současné praxi se stále více setkáváme v pediatrických ambulancích, lékařských pohotovostních službách a na urgentních příjmech s dětskými pacienty, kteří si stěžují na bolest na hrudi. Dle recentních studií lze konstatovat, že naprostá většina z těchto případů není závažných a život ohrožujících. Vzhledem k rizikovosti tohoto symptomu ale nelze stav takovýchto pacientů bagatelizovat a vždy je nutné bolest na hrudi adekvátně posoudit a případně dále vyšetřit. Se vzrůstající dostupností velké škály vyšetřovacích metod je vyšetřující lékař často stavěn před dilema, jak široký má daný vyšetřovací algoritmus být.
Pediatr. praxi. 2025;26(3):160-162 | DOI: 10.36290/ped.2025.030
Přehledový článek je zaměřen na význam a metodiku screeningu očních vad v ambulanci PLDD. Vývoj vidění probíhá v prvních letech života, proto je screening očních vad zásadním prvkem preventivní péče u dětí v raném věku.
Pediatr. praxi. 2025;26(3):163-165 | DOI: 10.36290/ped.2025.031
Doxycyklin je antibiotikum spojované s nežádoucími účinky, pro které je především v pediatrické populaci užíván s opatrností. Jak se v posledních letech ukázalo, pro narůstající počet případů mykoplazmových pneumonií, včetně těch se závažným průběhem, bylo a je potřeba jej čím dále více zvažovat při terapii i v pediatrické populaci. Hlavním důvodem se může stát i stále narůstající rezistence těchto bakterií vůči makrolidovým antibiotikům. Dle nových studií naštěstí již nová generace tetracyklinových antibiotik nepředstavuje v porovnání se samotným tetracyklinem takové riziko pro poškození zubů a kostí. Článek pojednává o výskytu rezistence mykoplazmat...
Pediatr. praxi. 2025;26(3):166-170 | DOI: 10.36290/ped.2025.032
Staphylococcus aureus (S. aureus) je významným patogenem způsobujícím komunitní i nozokomiální infekce u novorozenců, zejména na jednotkách intenzivní péče se podílí na vysoké incidenci invazivních infekcí. Kolonizace kůže a sliznic tímto agens představuje významný rizikový faktor, který zvyšuje riziko rozvoje infekce až šestinásobně. Patogen vyvolává široké spektrum onemocnění od lokalizovaných kožních infekcí po závažné systémové stavy (např. sepse, osteomyelitida, meningitida). Klinický obraz se odvíjí od konkrétního typu infekce, u systémových může být iniciálně nespecifický s rychlou progresí do život ohrožujícího stavu. Diagnostika spočívá...
Pediatr. praxi. 2025;26(3):172-175 | DOI: 10.36290/ped.2025.033
Stále více rodin cestuje do exotických zemí i s dětmi nejnižších věkových kategorií. Konzultace očkování před cestou do rizikových zemí může zahrnovat poradu s praktickým dětským lékařem, při dlouhodobých a/nebo exotických pobytech doporučujeme konzultaci ve specializovaném centru cestovní medicíny, kde lze současně vyřešit i problematiku potřeby antimalarické profylaxe atd. Vždy je nezbytné ověřit dosud proběhlá povinná očkování a v případě absence doplnit chybějící základní vakcinaci. Vhodné je u kojenců maximální využití dobrovolných, plně hrazených očkování proti rotavirovým, meningokokovým a pneumokokovým nákazám. Nejčastěji se v rámci cestovní...
Pediatr. praxi. 2025;26(3):176-178 | DOI: 10.36290/ped.2025.034
Fytofotodermatitidy, i když nejsou tak časté, představují významné zdravotní riziko, zejména u pediatrických pacientů. Tento článek se zaměřuje na fototoxické vlastnosti rostlin, které mohou způsobit vážnou fytofotodermatitidu po kontaktu s kůží a následné expozici UV záření. Nejvýznamnějším představitelem této skupiny rostlin je bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum). Typické klinické projevy fytofotodermatitidy zahrnují erytém, vezikuly, puchýře a přetrvávající hyperpigmentaci. Onemocnění se ale může manifestovat různou závažností od erytému až po nekrotizující defekty. Je důležité u kožních projevů, jejichž příčina není na první pohled...
Pediatr. praxi. 2025;26(3):179-182 | DOI: 10.36290/ped.2025.035
Mykoplazmata mohou způsobit řadu extrapulmonálních komplikací, včetně kožních reakcí, jako je Stevens-Johnsonův syndrom. Mechanismus není zcela objasněn, ale předpokládá se, že jde o imunitní odpověď na infekci, která vede k poškození tkání a spouští imunitní reakce, projevující se jako těžké kožní a slizniční postižení. V takovém případě je časná diagnostika a adekvátní léčba zásadní. Prezentovaná kazuistika přináší případ chlapce s respirační infekcí vyvolanou Mycoplasma pneumoniae, která se v průběhu komplikovala ztrátou kožního krytu.
Pediatr. praxi. 2025;26(3):183-187
Atopická dermatitida (AD) začíná u většiny dětí v raném dětství, v 80 % před dosažením věku 6 let. A právě zkušenosti z raného dětství významně ovlivňují další psychosociální vývoj. Děti předškolního věku se učí sociálním dovednostem, které zahrnují poznávání vrstevníků, komunikaci, naslouchání a spolupráci. Viditelné projevy AD bývají příčinou stigmatizace. Mohou vést k ostychu, nízkému sebevědomí, vyhýbání se kolektivu a rozvoji duševních poruch. Proto je důležité děti s těžkou formou AD adekvátně a včasně léčit, a tím zlepšit nejen stav jejich kůže a psychiky, ale také kvalitu jejich života. Možnosti léčby těžké AD u dětí mladších 6 let jsou omezené,...
Pediatr. praxi. 2025;26(3):188-191 | DOI: 10.36290/ped.2025.036
Představujeme kazuistiku silně nezralého novorozence se vzácnou příčinou extrémní hypotrofie. U dívky byl diagnostikován tzv. nefrokutánní syndrom způsobený mutací v genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (Epidermal growth factor receptor, EGFR). Spolu s hypotrofií dominují zánětlivé kožní léze, náchylnost k infekcím, iontová dysbalance a zvětšené ledviny.
Pediatr. praxi. 2025;26(3):192-194 | DOI: 10.36290/ped.2025.037
Kojení hraje zásadní roli v raném vývoji dítěte a jeho celkovém zdraví. Mateřské mléko je bohaté na živiny a protilátky, které pomáhají posilovat imunitní systém a snižují riziko různých onemocnění. Laktační poradkyně mají zásadní roli při podpoře matek v kojení, přičemž se dělí na profesionální a neprofesionální. Profesionální laktační poradkyně jsou zdravotničtí pracovníci, kteří poskytují komplexní péči a odborné poradenství, zatímco neprofesionální laktační poradkyně nabízejí emocionální podporu a praktické rady. Tento článek analyzuje data získaná v průběhu šestiměsíčního výzkumu v České republice a na Slovensku, kde bylo porovnáváno poradenství...