Pediatr. praxi. 2015;16(1):17-19
O ochranném účinku mateřského mléka se vědělo již na počátku dvacátého století při porovnání úmrtnosti dětí kojených, která byla
sedmkrát nižší než u dětí krmených kojeneckou výživou. V současné době, i přes obrovský pokrok dosažený v dětském lékařství, je stále
vyšší riziko výskytu nekrotizující enterokolitidy u dětí krmených umělou výživou než u dětí kojených. Aktuální studie ukazují i rostoucí
rozvoj atopie, diabetes mellitus a dětské obezity u dětí na kojenecké výživě. Z tohoto důvodu je neustále mateřské mléko a jeho jednotlivé
složky předmětem zkoumání mnoha vědců. Některé mechanizmy jeho ochranných účinků nejsou dosud zcela objasněny. Mezi
velkou neznámou patří struktura a význam oligosacharidů mateřského mléka. Proč se v mateřském mléce vyskytuje přes 200 různých
struktur oligosacharidů a jaké jsou jejich funkce?
The protective effect of breast milk was known from the beginning of the twentieth century, when mortality in breastfed infants was
seven times lower than infants fed infant formula. Currently, despite the enormous progress in pediatric medicine is risk of necrotizing
enterocolitis in formula-fed infants still higher than in breastfed infants. Recent studies indicate the development of atopy, diabetes
mellitus, and childhood obesity of formula fed infants. Therefore, breast milk and its components are still being studied many scientists.
Some mechanisms of its protective effects are not yet fully understood. Among the big unknown is structure and significance of human
milk oligosaccharides. Why breast milk contains over 200 different structures of oligosaccharides and what are their functions?
Zveřejněno: 1. únor 2015 Zobrazit citaci