Pediatr. praxi. 2015;16(1)
Pediatr. praxi. 2015;16(1):12-16
Endokrinní orbitopatie je chronické oční onemocnění sdružené nejčastěji s autoimunitní reakcí proti štítné žláze charakterizované zánětem, který postihuje všechny struktury v orbitě – orbitální pojivovou a tukovou tkáň, slzné žlázy a orbitální septum. Zvětšující se objem v orbitě vede k vytlačování bulbu, k poruše venózního odtoku z orbity a ke změně elastických vlastností svalů orbity, které naopak táhnou bulbus zpět. Nejčastěji se vyskytuje u pacientů s Graves-Basedowovou chorobou, méně často u chronické autoimunitní tyreoiditidy. Výskyt endokrinní orbitopatie u dětí není tak častý jako u dospělých, formy nejsou tak závažné. Pro další...
Pediatr. praxi. 2015;16(1):17-19
O ochranném účinku mateřského mléka se vědělo již na počátku dvacátého století při porovnání úmrtnosti dětí kojených, která byla sedmkrát nižší než u dětí krmených kojeneckou výživou. V současné době, i přes obrovský pokrok dosažený v dětském lékařství, je stále vyšší riziko výskytu nekrotizující enterokolitidy u dětí krmených umělou výživou než u dětí kojených. Aktuální studie ukazují i rostoucí rozvoj atopie, diabetes mellitus a dětské obezity u dětí na kojenecké výživě. Z tohoto důvodu je neustále mateřské mléko a jeho jednotlivé složky předmětem zkoumání mnoha vědců. Některé mechanizmy jeho ochranných účinků nejsou dosud zcela objasněny....
Pediatr. praxi. 2015;16(1):20-23
V tomto sdělení se autoři věnují problematice novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností pod 1 500 g. Jejich incidence byla 1,14 % v České republice v roce 2013 . Stručně jsou shrnuty principy humanizace péče o tyto pacienty, ale i novější postupy v léčbě závažných diagnóz časné i pozdní morbidity a přehled o jejich dlouhodobé prognóze. Zdůrazněn je význam kontinuity vývojové péče o tyto pacienty, která začíná na jednotkách intenzivní péče po porodu a po propuštění pokračuje spoluprací praktických lékařů pro děti a dorost a center vývojové péče, která fungují v některých regionech.
Pediatr. praxi. 2015;16(1):24-27
V roce 2014 vydala Mezinárodní společnost pro klinickou denzitometrii nová doporučení pro diagnostiku osteoporózy. Tyto teze lépe a přesněji formulují vyšetřovací postupy pro děti s recidivujícími frakturami. V profylaxi dětské osteoporózy využíváme suplementaci kalciem a vitamínem D a doporučujeme dostatek fyzické aktivity, u těžších případů zasahujeme léčbou bisfosfonáty. Ostatní terapeutické možnosti (parathormon, denosumab) jsou předmětem probíhajících klinických studií.
Pediatr. praxi. 2015;16(1):28-32
Virové infekce vyvolané patogenními viry jsou velmi rozmanité, nejčastěji však lékaři musí čelit ve svých ambulancích virovým infekcím respiračního traktu. V případě výskytu nezvykle častých virových infekcí u dětí, se mohou praktičtí lékaři či ambulantní specialisté též pokusit o ovlivnění reaktivity imunitního systému pomocí imunomodulační terapie. Hlavními představiteli protivirových imunomodulátorů jsou Isoprinosin a Imunor. Lze však využít i imunomodulační potenciál bakteriálních imunomodulátorů. Důležitou roli nejen v protivirové imunitě má vitamin D a samozřejmě dodržování zdravého životního stylu. Rozhodně však nejúčinnější podporou...
Pediatr. praxi. 2015;16(1):33-36
Penicilin a ostatní betalaktamy patří k nejčastěji předepisovaným antibiotikům. Současně tvoří skupinu antibiotik, na které je nejčastěji popisována alergie. Diagnóza lékové alergie je ve většině případů stanovena empiricky, bez dalšího vyšetření. To vede k řadě chybně stanovených „alergií na penicilin“ se všemi důsledky – k používání alternativních, většinou širokospektrých antibiotik s větším množstvím nežádoucích účinků, k nárůstu rezistence a v neposlední řadě k vyšším nákladům na léčbu. Podrobné vyšetření spočívá v pečlivém rozboru anamnézy, provedení kožních testů, komplementárních laboratorních vyšetření a provokačního...
Pediatr. praxi. 2015;16(1):37-39
Perinatální a neonatální péče jsou velmi důležitou záležitostí zejména pro ohrožená a patologická těhotenství a perinatálně ohroženého novorozence. Perinatologie zahrnuje péči o těhotnou ženu, plod a novorozence v období viability plodu, přes období porodu a šestinedělí, resp. do časného a pozdního neonatálního období, tj. 28 dnů po narození dítěte. Obecně lze říci, že infekční onemocnění se v souvislosti s těhotenstvím přenášejí třemi možnými cestami: transplacentárně, tj. v těhotenství přes placentu, perinatálně, tj. při porodu buď aspirací plodové vody nebo inokulací infekčního agens do kůže nebo sliznice dítěte během porodu, a nebo mateřským...
Pediatr. praxi. 2015;16(1):40-41
Článek se zabývá common cold, nemocí z nachlazení, u dětí co se týče epidemiologie, léčby doma a současných postojů k léčbě. Protože většinou lze common cold léčit doma, mohou data v článku pomoci praktickému lékaři pro děti a dorost při vzdělávání rodičů.
Pediatr. praxi. 2015;16(1):42-44
Krvácení do nadledvin je v novorozeneckém období relativně vzácné. Ve většině případů bývá toto krvácení asymptomatické a je diagnostikováno náhodně. Uvádíme novorozence s pravostranným skrotálním hematomem, na základě jehož přítomnosti vzniklo podezření na krvácení do nadledvin. To bylo prokázáno ultrazvukovým vyšetřením na kontralaterální straně ve vztahu k hematomu skrotálnímu. U novorozenců s otokem/hematomem šourku nebo s barevnými změny v ingvinoskrotální oblasti je vhodné pamatovat, že tyto nálezy mohou být asociovány s krvácením do nadledvin.
Pediatr. praxi. 2015;16(1):45-47
Vrozené srdeční vady jsou přítomny přibližně u 50 % pacientek s Turnerovým syndromem (TS). Bikuspidální aortální chlopeň, koarktace aorty, dilatace ascendentní aorty a arteriální hypertenze představují významné rizikové faktory pro život ohrožující disekci a rupturu aorty. Autoři diskutují význam podrobného kardiologického vyšetření včetně magnetické rezonance srdce u nositelek TS a nezbytnost celoživotního sledování zkušeným kardiologem, poukazují na vysokou mateřskou mortalitu a morbiditu v těhotenství. Zároveň prezentují kazuistiku ženy s TS s výše zmíněnými, v dětství nediagnostikovanými vrozenými srdečními vadami, která podstoupila léčbu...
Pediatr. praxi. 2015;16(1):48-50
Infekce parvovirem B19 probíhá v dětském věku nejčastěji pod obrazem páté nemoci (erythema infectiosum), v dospělosti je často původcem artralgií a kožního exantému. Přenos je možný respiračními sekrety, krevními deriváty nebo vertikálně z matky na plod. Infekce plodu parvovirem B19 může odeznít spontánně, na druhé straně může být příčinou závažné fetální morbidity i mortality. Proto je třeba na parvovirovou infekci myslet ve všech případech neimunního hydropsu plodu a u erytroblastopenie diagnostikované v novorozeneckém a časném kojeneckém období. Je prezentována kazuistika chlapce s kongenitální aplastickou anémií způsobenou infekcí parvovirem B19.
Pediatr. praxi. 2015;16(1):59-61
Infekční mononukleóza je v České republice poměrně rozšířené virové infekční onemocnění. Na vzniku infekce se v 80 % podílí virus Epstein-Barrové, vzácněji cytomegalovirus. Tuto infekci prodělá během života prakticky každý jedinec, ale u většiny proběhne skrytě. Za zdroj nákazy můžeme považovat nemocného jedince nebo i zdravého jedince, který je zdráv, ale vylučuje virus. Nejčastěji se nakazí děti a mladiství, starší lidé ojediněle. V péči o klienta hraje podstatnou roli sestra. Musí mít o této nemoci dostatek vědomostí a znát správný postup všech výkonů, se kterými při diagnostice a léčbě infekční mononukleózy přijde do styku. Důležitá je...
Pediatr. praxi. 2015;16(1):51-53
Prezentujeme kazuistiku jinak zdravé 14leté dívky s jednotýdenní anamnézou kožní léze doprovázené jednostrannou epitrochleární a axilární lymfadenopatií. Pacientka neměla žádné systémové onemocnění a antibiotická léčba amoxicilinem a gentamicinem nevedla ke zlepšení. Vyšetření levé epitrochleární oblasti prokázalo zarudnutí kůže nad bolestivou fluktuující lymfatickou uzlinou velikosti 2 × 2 cm. Dívka přiznala častý kontakt s koťátkem a vzpomněla si, že mohla být asi týden před zjištěním rezistence poškrábaná na levé paži. Pacientka podstoupila chirurgickou drenáž po exstirpaci uzliny a léčbu doxycyklinem s klinickým zlepšením. Infekce Bartonella...
Pediatr. praxi. 2015;16(1):56-58
Dotazy rodičů na poruchy nehtů bývají velmi časté v ambulanci praktického lékaře pro děti a dorost i v ordinaci dermatologa, přestože nejsou hlavním důvodem návštěvy lékaře. Velmi často jde o postižení přechodná, spontánně odeznívající, ale někdy mohou být součástí jiných kožních či systémových onemocnění. Správná diagnóza je klíčem k určení prognózy a nastavení adekvátní léčby. Článek uvádí časté i vzácnější poruchy nehtů dětského věku.
Pediatr. praxi. 2015;16(1):62-63
Poučení pacienta o onemocnění a léčebném postupu jsou mnohdy jedinými informacemi, na základě kterých se pacient rozhoduje, zda podstoupí určitý zákrok či nikoliv. K tomu, aby se pacient relevantně rozhodl a měl tak možnost podepsat řádný informovaný souhlas, potřebuje dostatek informací, které je třeba, aby mu byly řádně sděleny. V praxi se setkáváme s nejrůznějšími situacemi, které mohou vyústit do situace vedoucí ke stížnosti pacienta či podání občanskoprávní žaloby. Cílem tohoto článku je nastínit možná úskalí poučení zdravotní sestrou.
Pediatr. praxi. 2015;16(1):54-55
Pediatr. praxi. 2015;16(1):64
Pediatr. praxi. 2015;16(1):65-66