Pediatr. praxi 2018; 19(3): 177-181

Prebiotiká a postbiotiká v 21. storočí

doc. MUDr. Milan Kuchta, CSc.1, MUDr. Zlatica Ďurošková2
1 Klinika detí a dorastu LF UPJŠ a DFN, Košice
2 Detské oddelenie Nemocnice Prostějov

Medzi človekom a viacerými mikroorganizmami sa počas fylogenetického vývoja rozvinuli rôzne typy synbiózy. Najvyšším typom je mutuálny typ synbiózy, ktorý bol základom pre vývin špecializovaných systémov človeka, ako sú napr. GALT a MALT. Táto užitočná mikroflóra je tvorená najmä probiotikami, ktoré vytvárajú špecifické osadenstvá a z nich je najvýznamnejší mikrobióm tráviaceho traktu. Ľudský plod sa pôvodne považoval za sterilný, avšak výsledky prác poslednej dekády naznačujú, že už gravidita je obdobie, kedy dochádza k prvému kontaktu plodu s baktériami. Vznik mikroflóry novorodenca sa považuje za kritický krok určujúci prirodzený metabolický a imunologický vývin tráviaceho traktu a z neho vyplývajúci krátkodobý i dlhodobý vplyv na zdravotný stav jedinca. Interakcia mikrobiómu s makroorganizmom je veľmi intenzívna a významná pre človeka a to nielen v imunologickej, ale napríklad aj v metabolickej či psychickej oblasti. V práci sú uvedené definície probiotík, prebiotík a postbiotík, ktoré sú novo definovanou skupinou účinných látok, ktoré vznikajú metabolickou činnosťou probiotík vplyvom na prebiotiká. Tieto postbiotiká hrajú významnú úlohu v ovplyvňovaní ostatnej mikroflóry, majú antimikrobiálne, imunomodulačné i antioxidačné vlastnosti. Uvádzame význam materského mlieka a oligosacharidov pri kreovaní črevného mikrobiómu a jeho možné ovplyvnenie stravou a inými faktormi, čo môže mať význam pre zdravotný stav nielen samotného dieťaťa, ale aj v jeho ďalšom živote. Podávame prehľad niektorých účinkov prebiotík a postbiotík aj na podklade EBM i experimentálnych prác, ktorých výsledky je možné využívať v klinickej praxi. Modulácia ekosystému tráviaceho traktu s využitím probiotických mikroorganizmov, prebiotík a bioaktívnych látok by mohla zefektívniť prevenciu a terapiu mnohých chorobných procesov.

Klíčová slova: probiotiká, prebiotiká, postbiotiká, mikrobióm, dieťa, výživa

Prebiotics and postbiotics in the 21st century

They have developed different types of synbiosis between different microorganisms during phyloge- netic development. Thehighest type of synbiosis is the mutual type, which was the basis for the development of specialized human systems, GALT andMALT. This useful microflora consists mainly of probiotics that create spe- cific habits and which are the most important in digestivetract. The human fetus was originally thought to be sterile, but the scientific results, in the last decade, indicate that pregnancyis a period when the first phase of contact with bacteria occurs. The emergence of a newborn microflora is considered to be acritical stage determining the natu- ral metabolic and immunological development of the gastrointestinal tract and resultingshort- and long-term effects on the individual‘s state of health. Interaction of the microbe with the macro organism is very intenseand important for humans and not only in the immunological, but also in the metabolic or psychological area.This paper includes the definitions of probiotics, prebiotics and postbiotics, which are newly defined by a group of active substances,which are created by the metabolic activity of probiotics on prebiotics. These postbiot- ic substances play an important role ininfluencing other microflora, have antimicrobial, immunomodulatory and an- tioxidant properties. We describe the importance ofbreast milk and oligosaccharides in the formation of intestinal micro biome and its potential influence on diet and other factors,which may be important for the health of the child, but also in his/her next life. We reviewed the effects of oligosacharides andpostbiotics on the basis of EBM and experimental works, the results of which can be used in clinical practice.Modulation of the digestive tract ecosystem with the use of probiotic micro-organisms, prebiotics and bioactive substances couldeffectively prevent the prevention and therapy of many disease processes.

Keywords: probiotics, prebiotics, postbiotics, microbiom, children, nutrition

Zveřejněno: 1. červenec 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kuchta M, Ďurošková Z. Prebiotiká a postbiotiká v 21. storočí. Pediatr. praxi. 2018;19(3):177-181.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Abrahamse-Berkeveld M, et al.: Infant formula containing galacto-and fructo-oligosaccharides and Bifidobacterium breve M-16 V supports adequate growth and tolerance in healthy infants in a randomised, controlled, double-blind, prospective, multicentre study. J Nutr Sci. 2016 Oct 28; 5: e42. doi: 10.1017/jns.2016.35.eCollection 2016. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Aguilar-Toalá, J.E. et al.: Postbiotics: An evolving term within the functional foods field. Trends in Food Science & Technology, 75, 2018, s. 105-114. https://doi.org/10.1016/j.tifs.2018.03.009. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Alderete T. L., et al.: Associations between human milk oligosaccharides and infant body composition in the first 6 mo of life. Am J Clin Nutr. 2015 Dec;102(6):1381-8. doi: 10.3945/ajcn.115.115451 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Braegger C, Chmielewska A, Deci T, et al. ESPGHAN Committee on Nutrition: Supplementation of Infant Formula with Probiotics and/or Prebiotics: A Systematic Review and Comment by the ESPGHAN Committee on Nutrition. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2011 Feb; 52(2): 238-250. doi: 10.1097/MPG.0b013e3181fb9e80. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Bronský, J.: Úloha prebiotik v prevenci alergií u dětí. Pediatr. praxi 2011; 12(5): 359-360.
    6. Bruzzese E., Volpicelli M., Squeglia V., et al.: A formula containing galacto- and fructo-oligosaccharides prevents intestinal and extra-intestinal infections: An observational study. Clin Nutr. 28, 2009, 2, s. 156-161. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Cicenia, A., et al.: Postbiotic Activities of Lactobacilli-derived Factors. J Clin Gastroenterol 48, 2014, s. S18-S22. doi: 10.1097/MCG.0000000000000231 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Collado MC, D'Auria G, Mira A, et al. Human Microbiome and Disease: A Metagenomic Approach. In book: Bioactive Food as Dietary Interventions for Liver and Gastrointestinal Disease, Chapter: 15, Publisher: Academic Press San Diego, 2012: pp. 235-249. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Collado, M.C., et al. Assessment of the - bacterial diversity of breast milk of healthy women by quantitative real-time PCR. Lett Appl Microbiol. 48, 2009, (5): 523-528. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Costalos C., Kapiki A., Apostolou M., Papathoma E.: The effect of a prebiotic supplemented formula on growth and stool microbiology of term infants. Early Hum Dev. 84, 2008, 1, 45-49. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Donovan S.M., Comstock S.S.: Human Milk Oligosaccharides Influence Neonatal Mucosal and Systemic Immunity. Ann Nutr Metab. 69, 2016, Suppl 2, s.42-45 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. FAO/WHO, Report of a joint FAO/WHO expert consultation on evaluation of health and nutritional properties of probiotics in food including powder milk with live lactic acid bacteria. Córdoba, Argentina, Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2001, 30 s.
    13. FAO/WHO. Guidelines for the evaluation of probiotics in food - Joint Food and Agricultural Organization of the United Nations and World Health Organization Working Group Meeting Report, London Ontario, Canada (2002). <http://www.who.int/foodsafety/publications/fs_management/probiotics2/en/index.html>.
    14. Fouhy, F., et al.: Composition of the early intestinal microbiota: knowledge, knowledge gaps and the use of high-throughput sequencing to address these gaps. Gut Microbes. 2012 May-Jun; 3(3): 203-220. doi: 10.4161/gmic.20169. Epub 2012 May 1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Fuller, R Probiotics in man and animals. J. Appl. Bacteriol., 66, 1989, 365-378. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Guy. I. et al.: Interactions. Between Bifidobacteria, Milk, Oligosaccharides, and Neonate Hosts. In: Mattareli, P. et al (eds): Bifidobacteria, and related organisms. Biology, taxonomy, applications. Elsevier, Londýn 2018
    17. Hrubiško M, a kol.: Probiotiká ako súčasť imunitného systému človeka. Bratislava: Vydavateľstvo Bonus, 2012. 91 s. ISBN 978-80-969733-7-8.
    18. Kalliomäki M., Salminen S., Poussa T., Arvilommi H., Isolauri E.: Probiotics and prevention of atopic disease: 4-year follow-up of a randomised placebo-controlled trial. Lancet. 2003, 361(9372): 1869-1867. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Kareem, K.Y. Ling, F.H. Chwen L.T., Foong, S.A. Inhibitory activity of postbiotic produced by strains of Lactobacillus plantarum using reconstituted media supplemented with inulin Gut Pathog, 6 (2014), pp. 1-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Kuchta M, Mikuš M. Vývin črevnej mikroflóry, jeho ovplyvnenie výživou a probiotikami. Gastroenterol prax 13, 2014; 3: 1-5.
    21. Kuchta M.: Mikroflóra človeka - osídľovanie, vývoj od narodenia a vplyv na zdravie v dospelosti. In: Probiotiká ako súčasť imunitného systému človeka. - Bratislava, Bonus 2012, s.13-28.
    22. Nevoral, J.: Praktická pediatrická gastroenterologie, hepatologie a výživa. Mladá fronta, Edice postgraduální medicíny, Praha 2013.
    23. Ozen M, Dinleyici EC.: The history of probiotics: the untold story. Benef Microbes. 2015; 6(2): 159-165. doi: 10.3920/BM2014.0103. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Repaší M, Kuchta M. Vplyv mikrobiómu ústnej dutiny na zdravie človeka a možnosti jeho priaznivého ovplyvnenia probiotikami. Pediatria 2015; 4: 207-212.
    25. Roberfroid M. Prebiotics: the concept revisited. J Nutr. 2007; 137(3 suppl 2): 830S-837S. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Romeo, J., et al. (2010). Immunomodulatory effect of fibres, probiotics and synbiotics in different life-stages. Nutr Hosp. 25(3): 341-349. Přejít na PubMed...
    27. SELHUB EM, LOGAN AC, BESTED AC: Fermented foods, microbiota, and mental health: ancient practice meets nutritional psychiatry. J Physiol Anthropol, 2014, 33: 2, 1-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Tsilingiri K, Barbosa T, Penna G, et al. Probiotic and postbiotic activity in health and disease: comparison on a novel polarised ex-vivo organ culture model. Gut. 2012; 61: 1007-1015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Tsilingiri, K. Rescigno M. Postbiotics: what else? Benef Microbes, 4 (2012), pp. 101-107. Přejít k původnímu zdroji...
    30. van der Waaij D, Berghuis-de Vries JM, Lekkerkerk Lekkerkerk-v.Colonization resistance of the digestive tract in conventional and antibiotic-treated mice. J Hyg (Lond). 1971 Sep;69(3): 405-411. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Wu GD, Lewis JD. Analysis of the human gut microbiome and association with disease. Clin Gastroenterol Hepatol. 2013 Jul; 11(7): 774-777. doi: 10.1016/j.cgh.2013. 03. 038. Epub 2013 Apr 30. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah


    Pediatrie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.