Komunikaci s rodiči dítěte z knih nevyčteme

PhDr. Simona Hoskovcová, Ph.D.

Pediatr. praxi 2018; 19(3): 131  

Mykotická onemocnění vulvy a pochvy z pohledu dětského gynekologa

Yeast infection in childhood from view of pediatric and adolescent gynecologist

MUDr. Hana Kosová, Ph.D.

Pediatr. praxi 2018; 19(3): 134-138 | DOI: 10.36290/ped.2018.079  

Záněty pochvy a vulvy představují nejčastější onemocnění, které přivedou dítě do ambulance lékaře, ať již pediatra či gynekologa. Protože dítě není zmenšený dospělý, tak ani děvčátko není zmenšená žena. Z tohoto důvodu mnohá onemocnění, se kterými se běžně setkáváme u dospělých žen, se u dětí nevyskytují, anebo je etiologie, diagnostika a léčba v dětském věku odlišná v porovnání se stejným onemocněním v dospělosti. Typickým příkladem je právě mykotická kolpitida, představující nejčastější zánět pochvy u dospělých, se kterou se v klidovém období nesetkáváme. V klidovém období je pochva díky minimálním hladinám ženských pohlavních hormonů prosta glykogenu,...

Laktózová intolerance – praktický přístup

Lactose intolerance – the practical approach

MUDr. Kateřina Bajerová, Ph.D.

Pediatr. praxi 2018; 19(3): 139-141 | DOI: 10.36290/ped.2018.029  

Schopnost trávit laktózu je zásadní v kojeneckém věku, kdy je mléko dominantní složkou stravy. U novorozence je aktivita laktázy závislá na gestačním stáří a vzácně je ovlivněna vrozeným deficitem laktázy. Fyziologicky klesá aktivita střevní laktázy v důsledku přirozeného vývoje (laktázová non‑perzistence) nebo v důsledku onemocnění střeva (celiakie, Crohnova nemoc atd). Laktózová intolerance způsobuje kromě průjmu, bolestí břicha a meteorismu i další systémové příznaky. Léčba spočívá v dietě s omezením příjmu laktózy.

Jaké oční komplikace očekáváme u nedonošených dětí?

Visual functions in premature children

MUDr. Dana Liláková, Ph.D., MUDr. Anna Zobanová

Pediatr. praxi 2018; 19(3): 142-145 | DOI: 10.36290/ped.2018.030  

Díky rozvoji v neonatologii se výrazně zvyšují počty zachráněných nedonošených dětí, které jsou zatíženy vysokou morbiditou.I přes velké pokroky v současné neonatologii nezůstávají zachráněné nezralé děti v dalším životě ušetřeny řady zdravotníchpotíží, které zahrnují i poruchy zraku. Hlavní příčinou zůstávají retinopatie nedonošených a neurologická onemocnění. Cílemčlánku je podat souhrn očních komplikací, které se mohou u nedonošených dětí vyskytnout.

Recidivující aftózní stomatitida u dětí

Reccurent aphthous stomatis by children

doc. MUDr. Pavel Poleník, CSc.

Pediatr. praxi 2018; 19(3): 146-150 | DOI: 10.36290/ped.2018.031  

Recidivující aftózní stomatitida (RAS) je nejčastější chronické onemocnění ústní sliznice a postihuje až 25 % populace. Její etiologie zůstává neznámá, a není tedy k dispozici kauzální léčba. Nejčastěji se vyskytuje ve věku mezi 10 a 40 lety. Léčba RAS může být založena na odhalení a potlačování možných predisponujících faktorů. V případě kontinuálního výsevu a symptomů je indikována medikamentózní terapie, která je vždy zahajována jako léčba lokální. K dispozici je široká škála lokálních prostředků, jako jsou antiseptika, antiflogistika, kortikosteroidy a laserová terapie. Celková léčba je indikována u pacientů s kontinuálními a agresivními projevy,...

Negativní vliv kouření rodičů na zdraví dětí

The negative impact of parental smoking on children´s health

Bc. Zdeňka Tručková, doc. Ing. Iva Brabcová, Ph.D.

Pediatr. praxi 2018; 19(3): 171-175 | DOI: 10.36290/ped.2018.035  

Kouření je v současnosti nejvýznamnější odstranitelnou příčinou nemocnosti a úmrtnosti. Česká republika se řadí k zemíms vyšším počtem kuřáků. Dle Králíkové (1) závislostí na tabáku trpí v České republice 2,2 milionu lidí, z toho děti a mládež do18 let tvoří 250 000, 16 000 pacientů na následky kouření ročně v naší zemi zemře. Cílem příspěvku je předložit čtenáři přehledvědeckých důkazů o negativním vlivu kouření rodičů na zdraví jejich dětí. K naplnění cíle bylo použito kvalitativní výzkumnéšetření s využitím techniky přehledové analýzy relevantních literárních zdrojů.

Základní postupy při podezření na intoxikaci dětí

General approach to suspected poisoning in children

MUDr. Lucie Lischková, doc. MUDr. Sergej Zacharov, Ph.D., doc. Ing. Tomáš Navrátil, Ph.D., prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc.

Pediatr. praxi 2018; 19(3): 151-158 | DOI: 10.36290/ped.2018.032  

V roce 2017 bylo na Toxikologickém informačním středisku (TIS) Všeobecné fakultní nemocnice v Praze evidováno 9 621 konzultací týkajících se otrav nebo expozic nebezpečným látkám, směsím a přípravkům u pacientů mladších 18 let. Nejčastějším důvodem konzultací byly lékové otravy. Zatímco pro případy dětí do 5 let byly charakteristické zejména náhodné expozice, u adolescentů šlo především o suicidální pokusy. Těžké otravy kojenců, batolat a předškoláků byly výjimečné. Důležité součásti procesu diagnostiky otrav jsou: sběr relevantní anamnézy, fyzikální vyšetření, využití laboratorních a RTG metod a v neposlední řadě konzultace TIS. Po expozici toxickým...

Neodkladná resuscitace u dětí

Paediatric life support

MUDr. Jana Djakow, Ph.D.

Pediatr. praxi 2018; 19(3): 159-165 | DOI: 10.36290/ped.2018.033  

Souborný článek shrnuje problematiku neodkladné resuscitace pacientů dětského věku. Shrnuje patofyziologii srdeční zástavyu dětí a současné doporučené postupy podle Evropské resuscitační rady z roku 2015. Podrobněji rozvádí provedení umělýchvdechů bez pomůcek i s využitím samorozpínacího vaku s obličejovou maskou a techniku srdeční masáže. Zmíněn je taképostup s využitím automatizovaného externího defibrilátoru a stručně také postupy rozšířené resuscitace.

Recidivující perianální absces kojence

Recurrent perianal abscess in a infant

prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc., MUDr. Tomáš Malý, Ph.D., MUDr. Kamila Michálková

Pediatr. praxi 2018; 19(3): 167-170 | DOI: 10.36290/ped.2018.034  

Perianální abscesy (PA) jsou u dětí, zejména u kojenců, relativně časté. V léčbě je doporučována chirurgická léčba s incizí a drenážíabscesu. Využití ultrazvuku při identifikaci abscesu u kojenců s infekcemi kůže a měkkých tkání je pro definitivní diagnózuvelmi prospěšné. V této kazuistice prezentujeme případ 11měsíčního chlapce kojeneckého věku s recidivujícím PA, který bylléčen chirurgickou incizí s drenáží a celkově antibiotiky.

Prebiotiká a postbiotiká v 21. storočí

Prebiotics and postbiotics in the 21st century

doc. MUDr. Milan Kuchta, CSc., MUDr. Zlatica Ďurošková

Pediatr. praxi 2018; 19(3): 177-181  

Medzi človekom a viacerými mikroorganizmami sa počas fylogenetického vývoja rozvinuli rôzne typy synbiózy. Najvyšším typom je mutuálny typ synbiózy, ktorý bol základom pre vývin špecializovaných systémov človeka, ako sú napr. GALT a MALT. Táto užitočná mikroflóra je tvorená najmä probiotikami, ktoré vytvárajú špecifické osadenstvá a z nich je najvýznamnejší mikrobióm tráviaceho traktu. Ľudský plod sa pôvodne považoval za sterilný, avšak výsledky prác poslednej dekády naznačujú, že už gravidita je obdobie, kedy dochádza k prvému kontaktu plodu s baktériami. Vznik mikroflóry novorodenca sa považuje za kritický krok určujúci prirodzený metabolický a imunologický...