Pediatr. praxi 2019; 20(4): 241-246 | DOI: 10.36290/ped.2019.049

Prebiotika, probiotika, synbiotika a jejich úloha v prevenci alergií

MUDr. Nabil El-Lababidi
Centrum dětské gastroenterologie, hepatologie a výživy KDDL VFN a 1. LF UK, Praha

Alergická onemocnění jsou celosvětovým zdravotním problémem. Prevalence alergií je stoupající a její první manifestace se posouvají do stále nižších věkových kategorií. Ideální prevencí rozvoje alergií je výlučné kojení po dobu prvních čtyřech měsíců života. V případě nemožnosti kojení lze zvážit podávání formulí s částečnou hydrolýzou bílkoviny kravského mléka. Jednoznačné důkazy pro jejich použití v prevenci alergií jsou limitované. Efekt samostatného přídavku prebiotik a probiotik do částečně hydrolyzovaných formulí na prevenci rozvoje a urychlení odeznění alergií byl široce prostudován a považuje se prakticky za prokázaný. Nyní se soustřeďuje bádání na efekt přídavku synbiotik do těchto formulí. Výsledky prvotních studií jsou velmi slibné a mohou ukazovat směr, kterým se bude ubírat prevence alergií u nekojených dětí v budoucnosti.

Klíčová slova: alergie, atopický pochod, prevence, prebiotika, probiotika, synbiotika

Prebiotics, probiotics, synbiotics and their role in allergy prevention

Allergic diseases are a global health problem. Their prevalence is on the rise and their first manifestations are dropping to lower age categories. The ideal prevention of allergy development is exclusive breastfeeding for the first 4 months of life. In cases when breastfeeding is not possible, baby milk formulas with partially hydrolysed cow´s milk protein may be beneficial. Clear evidence for their usage in allergy prevention is, however, limited. The effect of adding prebiotics and probiotics into these formulas was studied separately and is regarded as proven. Nowadays, the major research focus is on the effect of adding synbiotics into these formulas. The results from the first studies regarding this subject are very promising and they may point towards the future of allergy prevention in non-breastfed infants.

Keywords: allergy, atopic marsh, prevention, prebiotics, probiotics, synbiotics

Zveřejněno: 1. září 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
El-Lababidi N. Prebiotika, probiotika, synbiotika a jejich úloha v prevenci alergií. Pediatr. praxi. 2019;20(4):241-246. doi: 10.36290/ped.2019.049.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Huber B. 100 years of allergy: Clemens von Pirquest - his idea of allergy and its immanent concept of disease. Wien Klin Wonchenschr 2006; 118: 573-579. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Travers P, Walport M, Shlomchik M et al. Immunobiology: The Immune System in Health and Disease: 5th Edition. Taylor & Francis, Inc., New York 2001.
  3. Baççio?lu A, Ső?űt A, Kiliç et al. The Prevalence of Allergic Diseases and Associated Risk Factors in School-Age and Adults in Erzurum, Turkey. Turk Thorac J 2015; 16(2): 68-72. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Pawankar R. Allergic diseases and asthma: a global public health concern and a call to action. World Allergy Organ J 2014; 7(1): 12. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Pawankar R. The WAO White Book on Allergy: Update 2013. 2013. K dispozici na https://www.worldallergy.org/UserFiles/file/WhiteBook2-2013-v8.pdf.
  6. Loh W, Tang MLK. The Epidemiology of Food Allergy in the Global Context. Int J Environ Res Public Health 2018; 15(9): 2043. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Turke PW. Childhood food allergies: An evolutionary mismatch hypothesis. Evol Med Public Health 2017; 2017(1): 154-160. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. V andenplas Y, Brueton M, Dupont C et al. Guidelines for the diagnosis and management of cow's milk protein allergy in infants. Arch Dis Child 2007; 92(10): 902-908. Přejít k původnímu zdroji...
  9. H?st A, Jacobsen HP, Halken S et al. The natural history of cow's milk protein allergy/intolerance. Eur J Clin Nutr 1995;49 Suppl1: S13-18.
  10. Spergel JM. Natural history of cow's milk allergy. J Allergy Clin Immunol 2013; 131(3): 813-814. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Hill DA, Spergel JM. The Atopic March: Critical Evidence and Clinical Relevance. Ann Allergy Asthma Immunol 2018; 120(2): 131-137. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Paller AS, Spergel JM, Mina-Osorio P et al. The atopic march and atopic multimorbidity: Many trajectories, many pathways. J Allergy Clin Immunol 2019; 143(1): 46-55. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Milani C, Duranti S, Bottacini F et al.: The First Microbial Colonizers of the Human Gut: Composition, Activities and Health Implications of the Infant Gut Microbiota, 2017; 81(4): e00036-17. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Thursby E, Juge N: Introduction fo the human gut flora, Biochem J 2017; 474(11): 1823-1836. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Sender R, Fuchs S, Milo R: Revised estimates for the Number of Human and Bacteria Cells in the Body, PLoS Biol 2016; 14(8): e1002533. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Blum HE: The human microbiome. Adv Med Sci 2017; 62(2): 414-420. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Kasai C, Sugimoto K, Moritani I et al. Comparison of the gut microbiota composition between obese and non-obese individuals in a Japanese population, as analysed by terminal restriction fragment length polymorphism and next-generation sequencing. BMC Gastroenterol 2015; 15: 100 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Thompson-Chagoyan OC, Vieites JM, Maldonado J et al. Changes in faecal microbiota of infants with cow's milk protein allergy - a Spanish prospective case-control 6-month follow-up study. Pediatr Allergy Immunol 2010;21(2 Pt2): e394-400. Přejít k původnímu zdroji...
  19. Ottman N, Smidt H, de Vos WM et al.: The function of our microbiota: who is out there and what do they do?, Front Cell Infect Microbiol 2012; 2: 104. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Stinson LF, Payne MS, Keelan JA. A Critical Review of the Bacterial Baptism Hypothesis and the Impact of Cesarean Delivery on the Infant Microbiome. Front Med (Lausanne) 2018; 5: 135. Přejít k původnímu zdroji...
  21. Akagawa S, Tsuji S, Onuma C et al. Effect of Delivery Mode and Nutrition on Gut Microbiota in Neonates. Ann Nutr Metab 2019; 74(2): 132-139. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Wampach L, Heintz-Buschart A, Hogan A et al. Colonization and succession within the human gut microbiome by archaea, bacteria, and microeukaryotes during the first year of life. Front Microbiol 2017; 8: 738. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Li H, Wang J, Wu L et al.: The impacts of delivery mode on infant's oral microflora, Sci Rep 2018; 8: 11938. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Rutayisire E, Huang K, Liu Y et al. The mode of delivery affects the diversity and colonization pattern of the gut microbiota during the first year of infants' life: a systemic review. BMC Gastroenterol 2016; 16: 86. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Toscano M, De Grandi R, Grossi E et al. Role of the Human Breast Milk-Associated Microbiota on the Newborns' Immune System: A Review. Front Microbiol 2017; 8: 2100. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Pannaraj PS, Li F, Cerini C et al. Association Between Breast Milk Bacterial Communities and Establishment and Development of the Infant Gut Microbiome. JAMA Pediatr 2017; 1 71(7): 647-654. Přejít k původnímu zdroji...
  27. Bai DL, Wu KM, Tarrant M. Association between intrapartum interventions and breastfeeding duration. J Midwifery Womens Health 2013; 58(1): 25-32. Přejít k původnímu zdroji...
  28. Penders J, Thijs C, Vink C et al. Factors influencing the composition of the intestinal microbiota in early infancy. Pediatrics 2016; 118(2): 511-521. Přejít k původnímu zdroji...
  29. Thompson AL, Monteagudo-Mera A, Cadenas MB et al.: Milk- and solid-feeding practices and day-care attendance are associated with differences in bacterial diversity, predominant communities, and metabolic and immune function of the infant gut microbiome. Front Cell Infect 2015; 5:3. Přejít k původnímu zdroji...
  30. Modi SR, Collins JJ, Relman DA: Antibiotics and the gut microbiota. J Clin Invest 2014; 124(10): 4212-4218. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. H?st A, Koletzko B, Dreborn S et al. Dietary products used in infants for treatment and prevention of food allergy. Arch Dis Child 1999; 81: 80-84.
  32. Hochwallner H, Schulmeister U, Swoboda I et al. Infant milk formulas differ regarding their allergenic activity and induction of T-cell and cytokine response. Allergy 2017; 72(3): 416-424. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Meulenbroek LA, van Esch BC, Hofman GA et al. Oral treatment with ?3laktoglobulin peptides prevents clinical symptoms in a mouse model for cow's milk allergy. Pediatr Allergy Immunol 2013; 24(7): 656-664. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. van Esch BC, Scouten B, de Kivit S et al. Oral tolerance induction by partially hydrolysed when protein in mice is associated with enhanced numbers of Foxp3+ regulatory T-cells in the mesenteric lymph nodes. Pediatr Allergy Immunol 2011; 22(8): 820-826. Přejít k původnímu zdroji...
  35. Gouw JW, Jo J, Meulenbroek LAPM et al. Identification of peptides with tolerogenic potential in a hydrolysed whey-based infant formula. Clin Exp Allergy 2018; 48(10): 1345-1353. Přejít k původnímu zdroji...
  36. Osborn DA, Sinn JKH, Jones LJ. Infant formulas containing hydrolysed protein for prevention of allergic disease. Cochrane Database of Systematic Reviews 2018, Issue 10. Art. No. CD003664. Přejít k původnímu zdroji...
  37. Pineiro M, Asp NG, Macfarlane S et al. FAO Technical meeting on prebiotics. J Clin Gastroenterol 2008; 42 Suppl 3 Pt 2: S156-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Zikovic AM, German JB, Lebrilla CB et al. Human milk glycobiome and its impact on the infants gastrointestinal microbiota. Proc Natl Acad Sci U S A 2011; 108 Suppl 1: 4653-4658. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Bode L. Human milk oligosaccharides: Every baby needs a sugar mama. Glycobiology 2012; 22(9): 1147-1162. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Jantscher-Krenn E, Bode L. Human milk oligosaccharides and their potential benefits for the breast-fed neonate. Minerva Pediatr 2012; 64(1): 83-99. Přejít na PubMed...
  41. Herrera AR, Ludwig T, Bouritius H et al: OP-18 The combination of scGOS/lcFOS and fermented infant formule softens stools of infants compared to unfermented infant formula without scGOS/lcFOS. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2015;61(4): 516-517. Přejít k původnímu zdroji...
  42. Vanderplas Y, Ludwig T, Bouritius H et al: Randomised controlled trial demonstrates that fermented infant formula with short-chain galacto-oligosaccharides and long-chain fructo-oligosaccharides reduces the incidence of infantile colic. Acta Paediatr 2017; 106(7): 1150-1158. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Rigo-Ardover M, Salda?a-Ruíz S, van Limpt K et al: A combination of scGOS/lcFOS with Bifidobacterium breve M-16 V protects suckling rats from rotavirus gastroenteritis. Eur J Nutr 2017; 56(4): 1657-1670. Přejít k původnímu zdroji...
  44. Azagra-Boronat I, Massot-Cladera M, Knipping K et al: Supplemention With 2'-FL and scGOS/lcFOS Ameliorates Rotavirus-Induced Diarrhea in Suckling Rats. Front Cell Infect Microbiol 2018; 8: 372. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  45. Scientific Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies Minutes of the 73rd Plenary meeting, 28-30 June 2016, Brussels (Belgium). K dispozici na https://www.efsa.europa.eu/sites/default/files/event/160921a-m.pdf Nahlédnuto 15. 8. 2019 v 18:59.
  46. Kosuwon P, Lao-Araya M, Uthaisangsook S et al. A synbiotic mixture of scGOS/lcFOS and Bifidobacterium breve M-16 V increases faecal Bifidobacterium in healthy young children. Benef Microbes 2018; 9(4): 541-552. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  47. Moro G, Arslanoglu S, Stahl B et al. A mixture of prebiotic oligosaccharides reduces the incidence of atopic dermatitis during the first six months of age. Arch Dis Child 2006; 91(10): 814-819. Přejít k původnímu zdroji...
  48. Arslanoglu S, Moro GE, Boehm G et al. Early neutral prebiotic oligosaccharide supplementation reduces the incidence of some allergic manifestations in the first 5 years of life. J Biol Regul Homeost Agents 2012; 26(3 Suppl): 49-59. Přejít na PubMed...
  49. Boyle RJ, Tang ML, Chiang WC et al. Prebiotic-supplemented partially hydrolysed cow's milk formule for the prevention of eczema in high-risk infants: a randomized controlled trial. Allergy; 2016; 71(5): 701-710. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  50. Soto A, Martín V, Jimenéz E et al. Lactobacilli and Bifidobacteria in Human Breat Milk: Influence of Antibiotherapy and Other Host and Clinical factors. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2014; 59(1): 78-88. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  51. Wopereis H, Sim K, Shaw A et al. Intestinal microbiota in infants at high risk for allergy: Effects of probiotics and role in eczema development. J Allergy Clin Immunol 2018; 141(4): 1334-1342. Přejít k původnímu zdroji...
  52. Picard C, Fioramonti J, Francois A et al. Review article: bifidobacteria as probiotic agents - physiological effects and clinical benefits. Aliment Pharmacol Ther 2005; 22(6): 495-512. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  53. Corr?a NB, Péret Filho LA, Penna FJ et al. A randomized formula-controlled trial of Bifidobacterium lactis and Streptococcus thermophilus for prevention of antibiotic-associated diarrhea in infant. J Clin Gastroenterol 2005; 39(5): 385-389. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  54. Patole SK, Rao SC, Keil AD et al. Benefits of Bifidobacterium breve M-16 V Supplementation in Preterm Neonates - A Retrospective Cohort Study. PLoS One 2016; 11(3): e0150775. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  55. Chenoll E, Rivero M, Codo?er FM et al. Complete Genome Sequence of Bifidobacterium longum subsp. infantis Strain CECT 7210, a Probiotic Strain Active against Rotavirus Infections. Genome Announc 2015; 3(2): e00105-15 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  56. Hougee S, Vriesema AJ, Wijering SC et al. Oral treatment with probiotics reduces allergic symptoms in ovalbumin-sensitized mice: a bacterial strain comparative study. Int Arch Allergy Immunol 2010; 151(2): 107-117. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  57. Inoue Y, Iwabuchi N, Xiao JZ et al. Suppressive effects of Bifidobacterium breve strain M-16 V on T-helper type 2 immune responses in a murine model. Biol Pharm Bull; 2009; 32(4): 760-763. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  58. Taniuchi S, Hattori K, Yamamoto A et al. Administration of Bifidobacterium to infants with atopic dermatitis: Changes in fecal microflora and clinical symptoms. J Appl Res 2005; 5(2): 387-396.
  59. Chua MC, Ben-Amour K, Lay C et al. Effect of Synbiotic on the Gut Microbiota of Cesarean Delivered Infants: A Randomized, Double-blind, Multicenter Study. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2017; 65(1): 102-106. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  60. Kostadivina AI, Meulenbroek LAPM, van Esch BCAM et al. A Specific Mixture of Fructo-Oligosaccharides and Bifidobacterium breve M-16 V Facilitates Partial Non-Responsivness to Whey Protein in Mice Orally Exposed to ?-Lactoglobulin-Derived Peptides. Front Immunol 2016; 7: 673. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Pediatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.