Pediatr. pro Praxi, 2007; 2: 63
V uplynulých týdnech byla vydána tisková zpráva o zachránění údajně dosud nejmenšího dítěte. Holčička byla porozena jako extrémně nezralá s porodní hmotností hluboko pod 500 gramů. Bylo uvedeno, že její další psychomotorický vývoj je nadějný. V souvislosti s tímto případem proběhla laickou veřejností diskuze o smyslu záchrany a dalšího života takových dětí. Problém byl nazírán z různých pohledů. Od aspektu nesmyslnosti takového konání po hlubokou lidskost. Od čistě biologického přístupu ve smyslu přírodního výběru po složité filozofické rozbory. Jisté je, že neonatologům se díky tomu naskytla dobrá příležitost svou práci vynést z prostředí porodních...
Pediatr. pro Praxi, 2007; 2: 72-76
Mezi kongenitální zahrnujeme infekce vzniklé intrauterinně nebo perinatálně. Předmětem tohoto přehledového článku jsou především ty kongenitální infekce, které mají význam pro klinickou praxi v oblasti střední Evropy. Jen okrajově se zmíníme o nejdůležitějších kongenitálních infekcích, které mohou postihnout plody žen-cestovatelek.
Pediatr. pro Praxi, 2007; 2: 77-78
Růstové bolesti patří k častým obtížím dětského věku, přesto je o jejich příčinách známo překvapivě málo informací. Mají důležité postavení v diferenciálně diagnostických úvahách v případě bolestí dolních končetin v dětském věku a mohou významně narušovat denní režim dítěte. Sdělení přináší souhrnné informace týkající se tohoto tématu.
Pediatr. pro Praxi, 2007; 2: 80-87
Imunitní odpověď organizmus zatěžuje a musí být indukována pouze těmi podněty vnějšího a vnitřního prostředí, které ohrožují homeostázu. Tyto tzv. „signály nebezpečí“ identifikuje přirozená imunita prostřednictvím receptorů pro nebezpečné vzory (PRR) s následným rozvojem zánětlivé reakce, která zahrnuje i specifickou imunitu. Zvláště specifická imunita prodělává pod vlivem vnějších podnětů vývoj, který určuje individuální imunitní reaktivitu. Klíčovou úlohu sehrává v tomto ohledu kojení. Mateřské mléko totiž vedle nutričních složek obsahuje velké množství oligosacharidů s prebiotickými vlastnostmi. Ty podmiňují kolonizaci střeva přirozenou...
Pediatr. pro Praxi, 2007; 2: 88-91
Rotaviry každoročně vyvolávají 111–125 milionů onemocnění, jsou příčinou 0,5–1 milionu úmrtí. V ČR bylo v r. 2006 registrováno v informačním systému hygienické služby 2 837 sporadických onemocnění, ve 23 epidemiích onemocnělo 820 osob. Úmrtí nebylo zaznamenáno. V r. 2006 bylo v 80 laboratořích v ČR potvrzeno 4 815 rotavirových infekcí. Specifická nemocnost propočtená na základě laboratorních výsledků byla 792 000. S registrací 2 nových vakcín (Rotarix, RotaTeq) je reálné postupně naplnit rozšířený imunizační program WHO, který počítá se zaváděním očkování proti těmto infekcím. Obě vakcíny navzdory odlišným vlastnostem potvrzují vysokou...
Pediatr. pro Praxi, 2007; 2: 92-94
Porucha nebo vada sluchu způsobí poruchu v komunikačním procesu, proto je včasná diagnóza velmi důležitá pro následný vývoj dítěte, především pro rozvoj řeči. Pro vyšetření sluchu je nutné použít variantu sluchové zkoušky odpovídající kalendářnímu nebo vývojovému věku dítěte. Je nutné vyšetřit sluch u dětí s rizikovou anamnézou nebo u dětí, u nichž rodiče nebo jiní příslušníci rodiny mají podezření na poruchu nebo vadu sluchu.
Pediatr. pro Praxi, 2007; 2: 96-99
Onemocnění pertusí je známo již ze středověku a před érou očkování patřilo k nejčastějším příčinám úmrtí v dětském věku. V 50. letech zahájené očkování celobuněčnou pertusovou vakcínou vedlo k rychlému poklesu počtu onemocnění nejen v České republice, ale i v ostatních zemích. K úplnému vymizení choroby však nedošlo, neboť ani očkovací látka, ani vlastní onemocnění nezanechává trvalou imunitu. Osmdesátá léta přinesla opětovný nárůst počtu případů především v USA a západoevropských zemích jako důsledek poklesu proočkovanosti dětské populace. Hlavní příčinou poklesu byla četnost nežádoucích reakcí po celobuněčné vakcíně (wP), proto se další vývoj vakcíny...
Pediatr. pro Praxi, 2007; 2: 100-105
Článek se zabývá možnostmi léčby atopické dermatitidy (AD). Důraz je kladen na dodržování režimových opatření a vyhledávání provokujících faktorů. V místní léčbě je zdůrazněna nezbytnost aplikace emoliencií, správného zacházení s lokálními kortikosteroidy a topickými imunomodulárory. Protože se jedná o chronické recidivující onemocnění, není léčba AD rozhodně jednoduchou a krátkodobou záležitostí.
Pediatr. pro Praxi, 2007; 2: 106-109
Článek shrnuje diferenciální diagnostiku a léčbu bronchitidy u dětí, zvláště kojenců a batolat.
Pediatr. pro Praxi, 2007; 2: 116-118
Preventivní prohlídky v činnosti praktického dětského lékaře hrají významnou roli. Všichni víme, že je lépe nemocem předcházet, než je následně léčit. Včasné odhalení odchylek a skrytých poruch a včasné zahájení léčby pak minimalizuje následky postižení. Obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek stanovuje nyní vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 56/1997. U dětí od narození do devatenáctého roku věku je jich povinných celkem devatenáct, z nichž se jich uskuteční téměř polovina v prvním roce života. Další pak následuje v osmnácti měsících, ve třech letech a potom ve dvouletých intervalech až do devatenácti let věku, kdy je sledování zakončeno...
Pediatr. pro Praxi, 2007; 2: 112-114
Autoři popisují pětiletého chlapce s epilepsií léčenou valproátem sodným, při které se rozvinul obraz akutní nekrotizující pankreatitidy s výpotky v dutině břišní a v obou pleurálních dutinách. Po zvládnutí šokového stavu byl pacient léčen konzervativně, což vedlo současně k úpravě zvětšeného pankreatu s nekrotickým ložiskem a normalizaci několikanásobně zvýšených hodnot sérových amyláz a lipáz.
Pediatr. pro Praxi, 2007; 2: 110-111
Intoxikace opiáty přináší značné riziko závažné hypoxické léze centrálního nervového systému. Dostatečná oxygenace i cestou neodkladné resuscitace dýchání a aplikace antidota – naloxon – s respektováním biologických poločasů toho kterého opiátu mají velmi příznivý účinek. Přiměřená titrace naloxonu má zajistit obnovu dýchání, ale nevyvolat abstinenční příznaky.
Pediatr. pro Praxi, 2007; 2: 122-124
Úrazy jsou v zemích evropského regionu hlavní příčinou smrti v populaci ve věku od 1 do 42 let. Střízlivé odhady uvádějí náklady vynaložené na úrazy dětí v ČR na 10 miliard korun ročně. U 8,4 % dětí postižených úrazem ve věku 6–15 let jsou udávány dlouhodobé, nebo dokonce trvalé následky. Pohled na úraz se ve světě v druhé polovině 20. století změnil – z fatální souhry okolností na děj, který je výsledkem prostředí, schopností jedince a vlastností činitele, který poškození organizmu vyvolá. Tento nový pohled na úrazy jako na nemoc umožňuje jejich prevenci.
Pediatr. pro Praxi, 2007; 2: XVII-XX
Období zrání plodů přináší potěšení z krásy a rozmanitosti, ale také starost, pokud krásnou bobuli omylem či ze zvídavosti požije dítě. První starostí lékaře, který rozhoduje o nutnosti a urgentnosti zásahu, je určení rostliny. Z praxe známe, že rodina nebo doprovod nám obvykle poskytuje jen kusé informace a neví často nejen název rostliny, ale ani ji nepřinesou k identifikaci s sebou. Pokud se tyto informace zkombinují s laickými botanickými znalostmi lékaře, může dojít k značným problémům. Velmi nám v těchto případech pomáhá, můžeme-li ukázat rodičům alespoň obrázek či fotografii plodu, listu nebo celé rostliny.
Pediatr. pro Praxi, 2007; 2: 119-121
Za jaké situace je třeba, aby rodiče podepisovali tzv. informovaný souhlas při poskytování zdravotní péče? Je podpis informovaného souhlasu běžnou praxí v ambulanci dětského lékaře pro děti a dorost? Jaká je praxe na klinice dětského a dorostového lékařství? Jak tuto problematiku upravuje současná právní úprava? Tyto a další otázky týkající se informování nezletilého pacienta a jeho rodičů při poskytování zdravotní péče se pokusíme odpovědět v tomto článku.