Pediatr. praxi. 2011;12(3):147
Pediatr. praxi. 2011;12(3):151-153
Děti s bipolární poruchou představují mnoho diagnostických problémů. Nejobtížnějším problémem je odlišení preadolescentní mánie od ADHD. Nedávné kontrolované studie s placebem ukázaly, že atypická antipsychotika dokáží signifikantně redukovat manické symptomy u dětí a adolescentů s bipolární poruchou. Ve srovnání s dospělými je u dětí vyšší riziko výskytu řady nežádoucích účinků, jako jsou extrapyramidové symptomy nebo endokrinní a metabolické změny. Léčba ziprasidonem byla spojena se statisticky významným zlepšením u dětí a adolescentů s bipolární poruchou. Ziprasidon byl dobře snášen, bez signifikantního zvýšení tělesné váhy a beze změn metabolických...
Pediatr. praxi. 2011;12(3):154-157
Plané neštovice (varicela) jsou jediným klasickým dětským onemocněním, proti kterému se v České republice neočkuje v rámci pravidelného očkovacího kalendáře. Přitom se jedná o nejčastější hlášené infekční onemocnění na našem území. Plané neštovice patří mezi infekční nemoci, jejichž průběh je v naprosté většině lehký, nicméně i tak zůstává nemocný řadu dní v domácím ošetřování. I u jinak zdravého dítěte či dospělého však může být průběh provázen celou řadou komplikací. Významně ohroženi jsou pacienti s poruchou imunity a ženy v graviditě, kdy je ohrožena jak matka, tak plod.
Pediatr. praxi. 2011;12(3):158-162
Vitamin D zasahuje do kostního metabolizmu, ale v poslední době se ukazuje i jeho vliv na prevenci rakoviny a další zdravotně pozitivní funkce. Fotosyntéza vitaminu D v pokožce účinkem ultrafialového záření B je jeho přirozeným zdrojem, který je však kontroverzní pro možné nežádoucí účinky UV záření na kůži. Je zde diskutována problematika slunění i fotoprotekce ve vztahu k vitaminu D i použití minerálních sunscreeenů s nanočásticemi v dětském věku. Solária rozhodně nejsou vhodným místem k doplnění hladiny vitaminu D. To je možné volbou vhodné stravy nebo medikamentózně.
Pediatr. praxi. 2011;12(3):163-166
Průjem u dětského chirurgického pacienta nepatří k typickým příznakům a vyvolává pocit falešného bezpečí při diagnostice akutního břicha z hlediska pediatra i případné indikace operačního řešení z hlediska chirurga. Následující článek rozebírá možné souvislosti symptomu průjmu s náhlou příhodou břišní (NPB), upozorňuje na varovné příznaky průjmovitých onemocnění a řeší možnosti diagnostiky, diferenciální diagnostiky a okrajově i léčby.
Pediatr. praxi. 2011;12(3):167-170
Cílem článku je rozebrat gynekologické aspekty pohlavního dospívání, popsat fyziologické i patologické stavy a uvést nejčastější důvody gynekologického vyšetření v adolescenci, jako jsou poruchy menstruačního cyklu, výtok, bolest v podbřišku, kontracepce, HPV imunizace, intimní hygiena.
Pediatr. praxi. 2011;12(3):171-176
Přehledový článek o problematice péče o nezralé novorozence v ordinaci PLDD je zaměřený na skupinu dětí s velmi nízkou porodní hmotností (NVNPH), které vyžadují velkou pozornost. Kromě běžné léčebné a preventivní péče vyžadují tyto děti řešení zdravotních problémů, které někdy přetrvávají z peri-neonatálního období dlouho do dětského věku. Výživa je důležitou součástí péče o novorozence s velmi nízkou porodní hmotností, protože tyto děti se rodí se zcela nedostatečnými zásobami živin, minerálů a vitaminů. NVNPH často mají specifické problémy s výživou. Nejčastěji jde o gastroezofageální reflux, poruchy trávení a vstřebávání a problémy s příjmem...
Pediatr. praxi. 2011;12(3):177-178
Plenková dermatitida se vyskytne u většiny dětí, které nosí pleny. Postihuje hýždě, okolí genitálu, horní partie stehen a podbřišek. Oblasti flexur bývají bez zánětu. Nejvýznamnější vyvolávající faktory představuje tření a macerace, stav zhoršuje sekundární superinfekce vyvolaná nejčastěji kvasinkovými organizmy. Důležitým preventivním opatřením je dostatečná výměna plen. Při každém přebalení je třeba kůži omýt a vysušit. Vhodná je aplikace mastí, které odpuzují vlhko.
Pediatr. praxi. 2011;12(3):180-185
Souhrnný článek diskutuje současné znalosti o účinku kojenecké výživy suplementované prebiotiky a ovlivnění zdravotního stavu s důrazem na randomizované kontrolované klinické studie.
Pediatr. praxi. 2011;12(3):188-193
Potravinová alergie (PA) postihuje okolo 2–3 % světové populace, s výjimkou malých dětí do 3 let věku. V této věkové kategorii, zejména pak v kojeneckém věku, očekávejme až 5–8 % prevalenci. PA je v drtivé většině první diagnostikovanou alergií s gastrointestinální, kožní, popřípadě i respirační symptomatologií. Vznikne-li PA v prvém roce života, což obstará jen několik málo základních potravin, pozorujeme zdánlivě příznivý fenomén vyhasínání. Kolem 90 % časně vzniklých PA vymizí ještě v předškolním věku. Stává se však zároveň predikcí pro vznik alergie kvalitativně nové, s převahou postižení sliznic respiračního traktu. Více než...
Pediatr. praxi. 2011;12(3):194-198
Dětská mozková obrna je nejčastější příčinou spasticity a hybného postižení u dětí. Neléčená spasticita vede k řadě komplikací, proto je nutné ji zavčas a adekvátně léčit. Léčba spasticity je komplexní. Botulotoxin A je součástí multidisciplinárního přístupu k léčbě dětské mozkové obrny. Léčba botulotoxinem A v kombinaci s rehabilitací je doporučena jako terapie první volby k ovlivnění spasticity u dětských pacientů. Článek podává základní informace o spasticitě a její léčbě botulotoxinem A.
Pediatr. praxi. 2011;12(3):199-200
Předkládáme kazuistiku mediálně známého případu týrání malého chlapce. Chlapec byl v roce 2008 těžce opařen vlastní matkou v oblasti dolních končetin, protože odmítal poslušnost. Kazuistika poodhaluje, jak může zdánlivě banální situace vést k velmi vážnému úrazu s celoživotní stigmatizací.
Pediatr. praxi. 2011;12(3):201-203
Je prezentován případ třináctileté dívky s výraznou ortostatickou intolerancí, u níž byl po podrobném vyšetření diagnostikován syndrom posturální ortostatické tachykardie. Vzhledem k závažnosti obtíží bylo nutné zahájit farmakologickou léčbu. Na léčbě dochází k postupnému ústupu potíží tak, že léčba byla nakonec zcela vysazena. V diskuzi jsou ve stručnosti shrnuty nejdůležitější poznatky o ortostatické intoleranci. Podrobněji je pak pojednáno o syndromu posturální ortostatické tachykardie, jeho patogenezi, vztahu k syndromu chronické únavy a léčbě.
Pediatr. praxi. 2011;12(3):204-206
Metachromatická leukodystrofie je vzácné onemocnění charakterizované vrozenou poruchou metabolizmu myelinu. U pozdně infantilní formy motorické potíže předcházejí příznakům intelektuálním. Tříletá holčička trpící touto chorobou je postižena bolestivou parézou končetin. S dobrým efektem se podařilo bolest zvládnout pomocí transdermálního buprenorfinu a clonazepamu.
Pediatr. praxi. 2011;12(3):210-212
Příspěvek se zabývá zvláštnostmi komunikace dětských sester – specialistek s dětmi se sluchovým postižením a jejich připraveností děti se smyslovým postižením přijmout a hospitalizovat na dětském oddělení. Prezentovány jsou výsledky šetření realizovaného ve vybraných nemocnicích Moravskoslezského kraje. Z výsledků šetření vyplývá nedostatečná znalost dětských sester v oblasti komunikačních mód s osobami se sluchovým postižením a minimální znalosti znakového jazyka.
Pediatr. praxi. 2011;12(3):207-209
Autoři prezentují kazuistiku laparoskopické parciální resekce asymptomatických cyst sleziny u sedmnáctiletého adolescenta s anamnézou úrazu břicha ve věku tří let.
Pediatr. praxi. 2011;12(3):214-216
Po odstavení mizí diference v mikrobiotě kojených a nekojených. Ve 2 letech se mikrobiota stabilizuje a odpovídá dospělým.
Pediatr. praxi. 2011;12(3):217
Olomouc – Poslední májový pátek a sobotu se pohledy pediatrické obce v České republice upíraly na Olomouc, kde se konaly již 29. dny praktické a nemocniční pediatrie. Potřeba předávat si zkušenosti nemocničních a klinických pracovišť s ambulantní sférou a kvalitně sestavený program reflektující aktuální potřeby praxe oslovily na osm set účastníků z celé republiky.
Pediatr. praxi. 2011;12(3):213
Pediatr. praxi. 2011;12(3):221-222