Pediatr. praxi. 2011;12(6):375
Pediatr. praxi. 2011;12(6):380-384
Mentální postižení dětí i dospělých představuje závažný zdravotní i sociální problém. Příčiny mentální retardace mohou být jak vrozené, tak i získané, neobjasněných však zůstává až 75 % případů. Moderní pokrok v cytogenetických rozlišovacích metodách dovolil objasnit etiologii až 10 % dosud nejasných mentálních retardací vyšetřením tzv. subtelomerických přestaveb, které nejsou detekovatelné klasickým cytogenetickým vyšetřením. Autoři referují o možnostech této nové diagnostiky a popisují kazuistiku 4letého chlapce sledovaného od kojeneckého věku s klinickými projevy těžké mentální retardace. Při zavedení multiprobe FISH metody autoři pro upřesnění...
Pediatr. praxi. 2011;12(6):385-388
Záněty horních cest dýchacích v dětském věku jsou velmi časté, některé, jako např. záněty středního ucha, mají významnou prevalenci – udává se, že ve věkové skupině do 3 let až 84 % jedinců prodělá alespoň jeden středoušní zánět. Jiné, jako např. akutní epiglotitida, jsou stavy velmi vzácné, zato extrémně nebezpečné vyžadující transport na specializované pracoviště s rychlou možností zajištění dýchacích cest. Většina katarů horních cest dýchacích jsou infekty, které vyžadují základní diagnostické znalosti a přístupy. Sdělení podává stručný přehled nejčastěji se vyskytujících zánětů horních cest dýchacích zvláště v dětském věku. Jednotlivá...
Pediatr. praxi. 2011;12(6):390-393
Hypoxicko-ischemická encefalopatie zůstává významnou příčinou mortality a pozdní morbidity donošených novorozenců. Léčebná opatření byla donedávna omezena pouze na obecně podpůrnou a symptomatickou terapii. Léčebná hypotermie je proto vítanou možností, jak pozitivně ovlivnit osud novorozenců s hypoxicko-ischemickou encefalopatií. Sdělení přináší základní informace o použití metody v této indikaci.
Pediatr. praxi. 2011;12(6):394-397
Článek pojednává o celkově podávaném isotretinoinu v léčbě akné, off-label indikacích, optimálním dávkování, monitoraci vedlejších účinků. Článek je doplněn dvěma kazuistikami.
Pediatr. praxi. 2011;12(6):398-404
Autor předkládá přehled historie i současnosti klinického použití bakteriálních lyzátů. Uvádí nejnovější poznatky o mechanizmech účinků těchto přípravků a následně se zaměřuje na indikace a nejčastější problematiku s používáním bakteriálních lyzátů v klinické praxi.
Pediatr. praxi. 2011;12(6):406-410
Výlučné kojení bez výživových přídavků je doporučeno pro první 4 měsíce, nejdéle do 6 měsíců života. Navazovat má zavádění relativně pestré nemléčné stravy v období tzv. „imunologického okna“, vhodného k navození imunitní tolerance. Oddalování příjmu nemléčných i mléčných alergenů zvyšuje riziko alergizace dotyčnými i ostatními alergeny.
Pediatr. praxi. 2011;12(6):411-413
dětí. Přežití operovaných dětí je 90 %, chronická morbidita ale zůstává poměrně vysoká. Zahrnuje polykací potíže, neprospívání, tvorbu striktur v anastomóze, gastroezofageální reflux, ale i respirační potíže, projevy tracheomalacie, opakované respirační infekty, problémy psychické i sociální. Některé problémy mohou přetrvávat do dospělosti. V článku jsou uvedeny nejvýznamnější pozdní komplikace a chronické problémy po operaci atrézie jícnu, jejich příznaky, diagnostika a léčba.
Pediatr. praxi. 2011;12(6):414-415
Uvádíme odpovědi na základní otázky týkající se běžných streptokokových infekcí: asymptomatické nosiče pyogenního streptokoka není třeba identifikovat ani léčit. Provádět kontrolní kultivace po terapii akutních tonzilitid/faryngitid není doporučeno. Provádět výtěr z krku rodinným příslušníkům pacienta s opakovanými streptokokovými infekty není indikováno. Neodebírat ASLO, pokud není podezření na akutní revmatickou horečku. Při léčbě tonzilitidy je vhodné se vyhýbat aminopenicilinům a cefalosporinům II. generace.
Pediatr. praxi. 2011;12(6):416-418
Prezentujeme kazuistiky dvou pacientek s těžkou vrozenou imunodeficiencí, u kterých se onemocnění primárně manifestovalo závažnými kožními změnami a méně typickými příznaky, jako jsou trombocytopenie a leukocytóza.
Pediatr. praxi. 2011;12(6):419-421
Autor prezentuje zajímavý případ otravy kouřovými plyny s převahou CO2, a to jak z hlediska přednemocniční péče, tak jejího průběhu. Velká pozornost je v současné době věnována „čisté“ otravě CO, v praxi ale převažuje otrava kouřovými plyny s různým poměrem CO/CO2. Přednemocniční diagnostika spočívá ve stanovení etCO2 a v měření procentuálního zastoupení karbonylhemoglobinu. Terapie je založena na symptomatické intenzivní péči. U dětí je průběh otravy většinou horší.
Pediatr. praxi. 2011;12(6):422-424
Invaginace je nejčastější příčinou střevní neprůchodnosti u dětí kolem druhého roku věku. Neoperační léčba hydrostatickou nebo pneumatickou desinvaginací je v současné době metodou první volby a její úspěšnost se pohybuje kolem 90 %. U přibližně 10 % pacientů dochází k recidivě invaginace. Většina opakujících se invaginací je idiopatických a patologický vedoucí bod bývá nalezen jen u 8 % z nich. Recidivující invaginace, u které není prokázaná přidružená patologie, je indikována k opětovné hydrostatické desinvaginaci.
Pediatr. praxi. 2011;12(6):425-426
Lichen sclerosus et atrophicus, u chlapců balanitis xerotica obliterans, je chronické onemocnění kůže postihující v dětském věku ve většině případů oblast genitálu. U pacientů vyvolává nespecifické klinické obtíže, a proto často dlouhou dobu uniká správné diagnostice a pacienti nezřídka podstupují invazivní zákroky. Přesná diagnostika a dobře vedená terapie mohou zabránit vzniku trvalých změn na genitálu. Vzhledem k častým recidivám je nutná dlouhodobá dispenzarizace pacientů.
Pediatr. praxi. 2011;12(6):434-436
Strach je v dětském věku často spojován s nemocí a pobytem dítěte v nemocnici. Proto je třeba, aby byla dětská sestra schopna kvalitně posoudit a vyhodnotit situaci dítěte v této oblasti. Důležitým předpokladem k tomu je využití standardní ošetřovatelské terminologie mezinárodní klasifikace ošetřovatelských diagnóz NANDA-International (dále NANDA-Int.), ve které je také zařazena aktuální ošetřovatelská diagnóza Strach – 00148. Pro fundované rozhodnutí o ošetřovatelském diagnostickém závěru v praxi je vhodné využít precizující diagnostický nástroj, tzv. algoritmus autorky Marečkové. Uvedená východiska byla vstupem pro výzkumné šetření,...
Pediatr. praxi. 2011;12(6):431-432
Tumory jater u dětí tvoří jen 1–5 % ze všech dětských nádorů. Jaterní hemangiom je nejčastější benigní nádor jater v dětství. Autoři popisují případ postnatální diagnostiky jaterního hemangiomu, který byl nalezen při prvním ultrazvukovém vyšetření. U dítěte nebyly přítomny žádné kožní léze – hemangiomy ani petechie. Infantilní jaterní hemangiom byl opakovaně vyšetřený pomocí ultrazvuku, který u dítěte ve věku 15 měsíců potvrdil jeho předpokládanou spontánní regresi.
Pediatr. praxi. 2011;12(6):437-438
Vulvovaginitida je nejčastější gynekologické onemocnění dětského věku. Článek probírá jejich etiologii, rizikové faktory vzniku, diagnostiku a léčbu a zdůrazňuje urogynekologickou problematiku.
Pediatr. praxi. 2011;12(6):439
Pediatr. praxi. 2011;12(6):440
Pediatr. praxi. 2011;12(6):433
Pediatr. praxi. 2011;12(6):428-430
Kojenecké koliky jsou definovány neklidem, podrážděností a nadměrným a neutěšitelným pláčem. Vyskytují se u jinak zdravých a prospívajících podle různých pramenů od 10 do 40 % kojenců (5). V uvedených kazuistikách byly koliky doprovázeny flatulencí a někdy i obtížemi s vyprazdňováním, ale všichni kojenci byli bez zjevné patologie. Užití deflatulencií bylo bez účinku. Dobrým řešením se ukázalo zavedení kojeneckého mléka Nutrilon Anti-Colics, které díky nízkému obsahu laktózy, částečně hydrolyzované bílkovině a unikátní směsi prebiotických oligosacharidů nejenže zmírňuje až odstraňuje symptomy koliky, ale též u dětí, které nemohou být kojené,...
Pediatr. praxi. 2011;12(6):441-442