Pediatr. praxi. 2012;13(6):359
Pediatr. praxi. 2012;13(6):365-368
Článek přibližuje problematiku nervosvalových onemocnění dětského věku, poruch některé ze struktur tzv. periferního nervového systému (PNS), nebo jinak řečeno motorické jednotky. Ta začíná motoneuronem v předních rozích míšních, pokračuje axonem a přes nervosvalovou ploténku má spojení s buňkou kosterního svalu. Součástí periferního nervového systému jsou i nervová vlákna senzitivní a autonomní. Na všech těchto úrovních může dojít k lézi, buď vrozené, na genetickém podkladě (což ale neznamená, že se projeví hned při narození), a dále z mnoha dalších příčin – ischemie, zánět, úraz, toxické působení a podobně. Včasná a správná diagnóza...
Pediatr. praxi. 2012;13(6):369-371
Diagnostické rozvahy u dospívajících komplikuje prolínání symptomů duševních poruch a vývojových změn. K obtížnosti oboru přispívá i absence doporučených postupů a diagnostických kritérií pro dětský věk a nedostatek psychofarmak schválených pro použití v dětském věku.
Pediatr. praxi. 2012;13(6):372-376
Akutní rinosinusitida je jedním z nejčastějších onemocnění v ordinaci pediatra. Diagnostika je založena převážně na anamnestických údajích. Zobrazovací vyšetření (prostý rentgenový snímek, CT vyšetření) nejsou u nekomplikovaných stavů indikována. Nejčastějším původcem akutních bakteriálních rinosinusitid je Streptococcus pneumoniae. Léčba se řídí dle míry závažnosti a vývoje příznaků. Lokální léčba spočívá především v aplikaci solných roztoků a intranazálních kortikosteroidů. Při nasazení antibiotik je lékem volby v České republice amoxicilin v terapeutické dávce. Pokud mají obtíže jednostranný charakter nebo jsou přítomny známky komplikace,...
Pediatr. praxi. 2012;13(6):379-382
Infekční onemocnění respiračního traktu u dětí jsou nejčastějšími onemocněními dětského věku. Od nejmenšího věku dochází u disponovaných jedinců k rozvoji chronických neinfekčních zánětlivých procesů (alergie, extraezofageální refluxní choroba), které oslabují primární bariérový a imunitní systém sliznice respiračního traktu a činí jej tak senzitivnějším k akutním infekcím. Respirační infekce můžeme anatomicky rozdělit na infekce horních cest dýchacích (rinosinusitidy, otitidy, tonzilofaryngitidy a laryngitidy) a dolních cest dýchacích (tracheobronchitidy a bronchopneumonie). Obsahem sdělení bude s ohledem na odbornost autora především problematika...
Pediatr. praxi. 2012;13(6):383-386
Lupénka je chronické, zánětlivé, hyperproliferativní onemocnění postihující kůži, vlasy, nehty a klouby. Patří do skupiny papuloskvamózních kožních chorob, má řadu klinických obrazů. U dětí se vyskytují především gutátní, plakový a záhybový typ psoriázy. V malém procentu mohou být postiženy klouby nebo nehty. Lupénka je multifaktoriální choroba způsobená spolupůsobením mnohočetných genů u každého jednotlivce, spouštěčem jsou pak faktory zevního prostředí. Léčba je v mnoha směrech podobná léčbě dospělých. Základem léčby jsou kalcipotriol, lokální kortikosteroidy, dehet, ditranol, u závažných případů je někdy nutno užít acitretin či UVB záření,...
Pediatr. praxi. 2012;13(6):388-390
Zánětlivá střevní onemocnění (inflammatory bowel disease, IBD) představují skupinu chronických, imunitně podmíněných onemocnění postihujících primárně gastrointestinální trakt. Mezi tyto nemoci řadíme Crohnovu nemoc, ulcerózní kolitidu a tzv. indeterminovanou kolitidu. Nezřídka se jedná o bolestivé a vysilující onemocnění, negativně ovlivňující nutriční stav dítěte. Včasná diagnostika a správně vedená terapie může významně ovlivnit nepříznivý průběh nemoci a zajistit tak optimální růst a vývoj dítěte.
Pediatr. praxi. 2012;13(6):392-394
Vulvovaginitidy jsou nejčastějším gynekologickým onemocněním dětského věku. Na jejich vzniku se podílejí početné faktory. Gynekologické vyšetření dětí se výrazně liší od vyšetření dospělých žen a vyžaduje individuální přístup. Nedílnou součástí je provedení vaginoskopie s odběrem kultivace z pochvy a lepex stolice. V dětské gynekologii posuzujeme veškeré potíže s ohledem na estrogenizaci dětského organizmu. Terapie vulvovaginitid u dětí se vždy posuzuje podle výsledků kultivace a stanovené citlivosti na antibiotika.
Pediatr. praxi. 2012;13(6):395-397
2Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Pandemie HIV/AIDS zůstává celosvětovým problémem. Počty nově HIV infikovaných osob se stále zvyšují. Vysoké procento HIV pozitivních žen úzce souvisí se stoupajícím počtem infikovaných dětí. V České republice je pouze 6 dětí nakažených transmisí od matky a 8 dětí bylo infikováno krevními deriváty před rokem 1986. U adolescentů je nejčastějším způsobem nákazy nechráněný sex nebo intravenózní aplikace drog. HIV pozitivní děti i adolescenti, pokud jsou včasně diagnostikováni a správně léčeni, se dožívají několika desítek let v celkově dobrém stavu. Kromě klinického průběhu...
Pediatr. praxi. 2012;13(6):398-400
Vyšetření karyotypu zůstává i v dnešní době jednou z klíčových genetických vyšetřovacích metod a v rámci dětského lékařství je toto klasické cytogenetické vyšetření pravidelně indikováno. Pediatr se rovněž bezprostředně setkává i s výsledky prenatálně indikovaných cytogenetických vyšetření. Kromě základních cytogenetických abnormalit, tedy numerických či strukturních odchylek chromozomů, však existuje i celá řada klinicky nevýznamných cytogenetických nálezů – chromozomových variant (heteromorfizmů). Zápis karyotypu s takovouto variantou, pokud není doprovázen komentářem, může způsobit zbytečnou nejistotu u indikujícího lékaře, v horším...
Pediatr. praxi. 2012;13(6):401-403
Přehledový článek je zaměřen na problematiku rizik vysoké pohybové aktivity (PA) u dětí a mládeže. Vymezuje charakteristiky nevhodné PA dětí z hlediska jejího množství, intenzity a zaměření. Zdůrazňuje psychosociální proměnné vedoucí ke společnému primárnímu rizikovému faktoru předčasné sportovní specializaci (jednostranně zaměřenému intenzivnímu tréninku s cílem dosáhnout vrcholné výkonnosti). Popisuje nejčastěji se vyskytující zdravotní komplikace v oblasti biologické (hypotalamicko-hypofyzární dysfunkce, svalové dysbalance, mikrotraumata, chronické poškození pohybového aparátu, osteochondróza) a psychosociální (poruchy příjmu potravy, narušení...
Pediatr. praxi. 2012;13(6):404-406
Předkládáme kazuistiku šestitýdenního kojence s akutní osteomyelitidou. V následující diskuzi jsou shrnuty nejdůležitější aspekty této nemoci. Většina případů akutní osteomyelitidy v dětském věku vzniká hematogenně. Hlavním etiologickým agens osteomyelitidy je Staphylococcus aureus, avšak léčba by měla být vždy individuální vzhledem k variabilnímu klinickému průběhu akutní hematogenní osteomyelitidy, který ztěžuje tvorbu standardizovaných terapeutických doporučení.
Pediatr. praxi. 2012;13(6):407-408
2Oddělení zobrazovacích metod Autoři prezentují případ 14letého chlapce přijatého pro den trvající zvracení. Pro klinické podezření z náhlé příhody břišní byla provedena explorativní laparotomie, revize dutiny břišní, apendektomie. Peroperačně byla doplněna gastroskopie s nálezem enormní gastrektázie s těžkou gastritidou. Čtvrtý pooperační den opakované zvracení, dle rtg vyšetření pasáže kontrastní látky gastroduodenem suspektní arteriomezenteriální okluze v oblasti D3. Byla doplněna CT angiografie s potvrzením diagnózy, následně operační řešení – duodenojejunální anostomóza.
Pediatr. praxi. 2012;13(6):409-411
Incidence pertuse narůstá i přes systém očkování a představuje závažný problém nejen z epidemiologického a medicínského pohledu, ale také z pohledu ošetřovatelského. Sestra hraje významnou úlohu nejen v prevenci onemocnění, tedy při očkování, ale také v ošetřovatelské péči u dítěte hospitalizovaného s podezřením na černý kašel. Vzhledem k nakažlivosti je důležité zajistit bariérový přístup. Dále se sestra podílí na diagnostice zajištěním výtěru z krku na kultivaci a citlivost a odběru krve na sérologické vyšetření. Při léčbě zajišťuje podávání antibiotik intravenózní cestou, pečuje o kanylu a sleduje celkový stav dítěte. Nedílnou součástí ošetřovatelské...
Pediatr. praxi. 2012;13(6):412-414
Pády pacientů ve zdravotnických zařízeních jsou nejrizikovější a nejčastěji hlášenou mimořádnou událostí. Patří mezi významné indikátory kvality péče. Cílem sdělení je informovat o výzkumu zaměřeném na sledování rizika pádu u dětí v českých zdravotnických zařízeních (ZZ). Data byla získána od 56 ZZ prostřednictvím dotazníku a od 3 ZZ formou strukturovaného rozhovoru. Zjistili jsme, že téměř tři čtvrtiny ZZ vyhodnocují riziko pádu u dětí, přičemž většina z nich používá vlastní, výzkumem neověřený nástroj. Pouze třetina ZZ má vypracovaný standard pro prevenci pádu v pediatrii. Více než 90 % respondentů považuje sledování rizika pádu u dětí za důležité.
Pediatr. praxi. 2012;13(6):415-417
Kongenitální malformace dýchacích cest (CPAM) a bronchopulmonální sekvestrace jsou hlavní, ale vzácné embryonální vývojové anomálie plic. Autoři popisují případ čtyřletého pacienta s CPAM, který se klinicky prezentoval kašlem a oslabeným dýcháním. Diagnóza byla potvrzena rentgenovým snímkem hrudníku a CT vyšetřením. Kongenitální léze byla úspěšně odstraněna chirurgickou excizí. Autoři diskutují vhodný léčebný postup.
Pediatr. praxi. 2012;13(6):419-421
Akné je chronické zánětlivé onemocnění, které v období puberty postihuje až 90 % mladistvých. Má mnoho různých forem, od minimálních projevů až po těžké rozsáhlé postižení kůže obličeje a trupu. Výraznější zánětlivé projevy se vyskytují asi u 15 % postižených jedinců. K ústupu akné dochází většinou do 25 let věku, ale u určitého procenta postižených může akné přetrvávat až do dospělosti. V akutní fázi vyžaduje účinnou lokální, v některých případech i celkovou léčbu.
Pediatr. praxi. 2012;13(6):424-426
Antibiotická rezistence u Streptococcus pneumoniae je celosvětový problém komplikující úspěšnou léčbu pneumokokových infekcí. Od zavedení očkování pneumokokovou konjugovanou vakcínou se s ohledem na složení vakcíny očekávala redukce výskytu penicilinnecitlivých pneumokoků. Ačkoliv došlo se snížení výskytu penicilin-rezistentních kmenů především u invazivních infekcí, snížení výskytu intermediárně citlivých/rezistentních kmenů obsažených ve vakcíně bylo kompenzováno nárůstem intermediární rezistence k penicilinu u nevakcinačních sérotypů. Poklesu antibiotické rezistence u pneumokoků nelze efektivně docílit bez současné implementace komplexních...
Pediatr. praxi. 2012;13(6):418