Pediatr. praxi. 2013;14(3):147
Pediatr. praxi. 2013;14(3):153-156
Článek přináší souhrn poznatků o příznacích dětského autismu v raném věku a komentuje narůstající prevalenci poruch autistického spektra. Uvádí přehled screeningových a diagnostických metod autismu v raném věku. Praktickým výstupem pro dětské lékaře v klinické praxi je seznam varovných příznaků vedoucích k podezření na dětský autismus v prvních letech života dítěte a připojený screeningový rodičovský dotazník.
Pediatr. praxi. 2013;14(3):157-160
Druhá část článku o lysosomálních onemocněních se zabývá mukopolysacharidózami (MPS), skupinou střádavých onemocnění, která jsou podmíněna deficitem některého z lysosomálních enzymů, odpovědných za degradaci glykosaminoglykanů (kyselých mukopolysacharidů), které se následně hromadí v různých orgánech. Klinické projevy jsou velmi variabilní, společný je progresivní charakter postižení a velmi závažná prognóza. Charakteristická je kraniofaciální dysmorfie a rtg obraz dysostosis multiplex. Dědičnost těchto onemocnění je autosomálně recesivní (kromě MPS II – dědičnost X-vázaná). Výskyt všech typů MPS se v ČR odhaduje na 1 : 35 000 živě narozených...
Pediatr. praxi. 2013;14(3):161-164
Alergická rýma (AR) je systémové onemocnění s nosními a často očními příznaky. Základem je eozinofilní zánět nosní sliznice zprostředkovaný IgE. Prevalence ve světě stále stoupá, v české populaci dosahuje až 19 %. Podle globální iniciativy ARIA se dělí na intermitentní a perzistující, podle tíže na lehkou, středně těžkou a těžkou. AR je pre-astmatický stav. Léčebný program je komplexní, zahrnuje edukaci pacienta, snížení nebo vyřazení expozice příčinným alergenům, farmakoterapii a specifickou alergenovou imunoterapii. Hlavní výzvou pro praxi je „alergickou rýmu nepodceňovat, včas léčit“.
Pediatr. praxi. 2013;14(3):167-169
Raná stadia vývoje jsou pro další vývoj jedince velice důležitá. Studie z posledních let poukazují na velký význam senzitivního přístupu matky k dítěti od samého začátku a na vytvoření synchronní interakce mezi ní a dítětem pro jeho neurobehaviorální vyzrávání a regulaci jeho chování. To přispívá ke snížení vývojových problémů a poruch v raném dětství, z nichž některé jsou zmíněny v tomto článku: problémy se spánkem a jeho poruchy, nadměrný (excesivní) pláč, poruchy příjmu potravy. Zmíněny jsou také poruchy vývoje řeči a hyperkinetické poruchy, ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder). O dalších vývojových problémech a poruchách v raném...
Pediatr. praxi. 2013;14(3):170-172
Problematika kožních a slizničních mykóz u dětí se poněkud liší od mykóz u dospělých. Onychomykóza, častá u dospělých, je v dětském věku vzácná. Výskyt tinea pedis se zvyšuje s věkem, častá je okolo puberty a později. Tinea corporis je u nás vyvolávána zejména zoofilními dermatofyty Microsporum canis a Trichophyton mentagrophytes. Dermatofytózou specifickou pro dětský věk je tinea capitis.
Pediatr. praxi. 2013;14(3):174-176
Příspěvek nabízí možnosti individuální přípravy nesterilních lékových forem k aplikaci do gastrointestinálního traktu se systémovým účinkem určených pro použití v pediatrii u pěti léčivých látek, které jsou v současnosti nově dostupné pro magistraliter přípravu v lékárnách. Jedná se o domperidon, propranolol-hydrochlorid, sotalol-hydrochlorid, promethazin-hydrochlorid a tokoferol-alfa-acetát. Dochází tak k rozšíření možností terapie uvedenými látkami a velikost dávky lze přizpůsobit individuálním požadavkům dětského pacienta. Článek podává stručné informace o jednotlivých látkách a uvádí příklady magistraliter receptur vhodných pro použití...
Pediatr. praxi. 2013;14(3):178-181
V článku jsou probrány základní projevy ublinkávání a zvracení v kojeneckém věku, jejich diferenciální diagnostika a následná léčba. Příčiny ublinkávání u kojenců jsou většinou na podkladě gastroezofageálního refluxu, ale v rámci diferenciální diagnostiky je třeba vždy provést kompletní vyšetření k vyloučení jiných organických příčin. Autor se zaměřuje nejenom na jejich diagnostiku, ale i na léčbu.
Pediatr. praxi. 2013;14(3):183-186
Je uvedena kazuistika chlapce s akutní poststreptokokovou glomerulonefritidou, u kterého se rozvinuly neurologické příznaky charakteru PRES syndromu.
Pediatr. praxi. 2013;14(3):187-188
2Dětská endokrinologická ambulance, Uherskohradišťská nemocnice, a. s. Jsou prezentovány případy novorozenců – sourozenců s neonatální hypertyreózou. Matka dětí je po strumektomii pro Gravesovu- Basedowovu chorobu a stále u ní přetrvávají pozitivní titry protilátek i několik let po ablaci štítné žlázy. Neonatální hypertyreóza je velmi vzácné onemocnění vyskytující se u cca 1 % dětí matek s Gravesovou-Basedowovou chorobou. Pokud jsou novorozenci včasně diagnostikováni a léčeni, poté je prognóza velmi dobrá.
Pediatr. praxi. 2013;14(3):189-191
Prezentujeme zcela raritní případ desetileté pacientky, u které se vyskytla rozsáhlá trombóza všech tří bércových tepen. Vzhledem ke kritické ischemii nakonec podstoupila amputaci končetiny pod kolenem. Při pátrání po příčině byla zjištěna přítomnost antifosfolipidového syndromu a pozitivita anti ds-DNA protilátek, které by mohly svědčit pro rozvíjející se systémový lupus erythematodes.
Pediatr. praxi. 2013;14(3):192-194
2Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha Trombotická trombocytopenická purpura (syndrom Moschcowitze, TTP) je velmi vzácné hematologické onemocnění s incidencí 1–4 případy/ 1 milion obyvatel za rok. Je charakterizována reverzibilní agregací trombocytů v mikrocirkulaci, která vede k ischemii tkání a orgánů. Klinicky se onemocnění projevuje kožními a slizničními krvácivými projevy, anemickým syndromem, ikterem, neurologickými příznaky, horečkou a projevy renální insuficience. Ve většině případů TTP začíná náhlým rozvojem symptomů, které se v řádu hodin mohou dramaticky zhoršit a při neadekvátní léčbě rychle vést k selhání životních...
Pediatr. praxi. 2013;14(3):201-204
Nepřetržitý kontakt matky s dítětem bezprostředně po porodu má zásadní význam pro celou nově vzniklou rodinu a vede ke zdravým reakcím. V časné poporodní době (tzv. 3. a 4. doba porodní) dochází k jedinečným a neopakovatelným hormonálním změnám, které, za předpokladu trvajícího kontaktu, zakládají psychickou i zdravotní stabilitu. Díky nepřerušenému kontaktu „kůže na kůži“ mezí dítětem a matkou dochází k posílení mateřského chování, k lepší poporodní adaptaci a kardiorespirační stabilitě u novorozence, snazšímu přisátí k prsu a rychlému nástupu laktace, dále pak ke snížení poporodních krvácení rodiček, omezení pláče novorozenců...
Pediatr. praxi. 2013;14(3):206-209
Mezi hlavní činnosti, které dětská sestra vykonává v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost, patří preventivní péče. V rámci této péče je dětská sestra kompetentní sledovat celkové chování dítěte a hodnotit jeho psychomotorický vývoj. Existují vývojové mezníky, dle kterých se dětská sestra může při posuzování řídit, ale standardizovaný nástroj, který lze použít pro zmapování psychomotorického vývoje dítěte sestrou, v české podobě dosud není sestrám k dispozici. Z tohoto důvodu byla zakoupena originální verze Denverského vývojového testu II, která byla přeložena do českého jazyka a po lingvistické a odborné revizi využita při pilotním...
Pediatr. praxi. 2013;14(3):199-200
Poranění hrudníku jsou v klinické praxi u dětí relativně vzácná a byla předmětem několika zpráv v literatuře. Jejich rychlejší a přesnější diagnostika byla dosažena zavedením počítačové tomografie. Autoři popisují desetiletého chlapce, který propadl přes skleněnou výplň dveří. Torakoskopická revize ukázala minimální hemotorax, úlomek skla mu byl extrahován, ale plicní parenchym postižený nebyl.
Pediatr. praxi. 2013;14(3):196-198
Nehody s prostředky na udržování hygieny v domácnosti a s kosmetickými přípravky tvoří hned po intoxikacích léky druhou nejčastější příčinu konzultací dětských otrav s Toxikologickým informačním střediskem (TIS) v Praze (1677 nehod v roce 2012). Tyto otravy bývají náhodné, spadající zejména do období batolecího věku dítěte. Z valné části je konzultováno s TIS požití cizorodé látky, zřídka polití nebo vniknutí nežádoucí substance do oka. Typická je pro dětské nehody expozice malému množství čisticího nebo pracího přípravku. Dítě není ohroženo celkovými příznaky, ale možností poškození zažívacího traktu. Míra rizika je daná podílem dráždivých...
Pediatr. praxi. 2013;14(3):186
Pediatr. praxi. 2013;14(3):195