Pediatr. praxi. 2014;15(2):63
Pediatr. praxi. 2014;15(2):67-69
Virus klíšťové meningoencefalitidy patří mezi nejčastější původce aseptických neuroinfekcí v České republice s incidencí 5–10 případů na 100 000 obyvatel. V dětském věku převažuje klinický obraz meningitidy, meningoencefalitidy jsou méně časté a encefalomyelitidy jsou vzácné, přesto až 2/3 dětí po prodělaném onemocnění vykazují deficit v kognitivních funkcích a mají problémy s pamětí. Vakcinace je účinnou prevencí onemocnění. WHO doporučuje vakcinaci v endemických oblastech všem věkovým skupinám, včetně dětí.
Pediatr. praxi. 2014;15(2):70-73
Obstrukce dýchacích cest je v dětském věku velmi častá a má celou řadu příčin. Při diferenciálně diagnostické rozvaze hraje zásadní roli věk. Zatímco u novorozenců a kojenců je třeba pomýšlet na vrozené vady, u dětí starších pak především na respirační infekty. Otorinolaryngolog se v ambulanci setkává se stavy, které většinou bezprostředně život neohrožují, ale neadekvátně léčené mohou rychle progredovat nebo poškodit zdraví a normální vývoj dítěte. Proto by dítě s podezřením na poruchu průchodnosti dýchacích cest, zejména déletrvající, vždy mělo být vyšetřeno otorinolaryngologem.
Pediatr. praxi. 2014;15(2):74-75
Listerióza je vrozené či získané infekční onemocnění způsobené konzumací potravin obsahujících bakterii Listeria monocytogenes. Vyskytuje se v zevním prostředí – v půdě a vodě. Zvířata jsou nosiči této bakterie, onemocnění se však u nich zjevně neprojevuje. Prostřednictvím zvířecích produktů, zejména masa a mléka, se dostává do potravního řetězce. Pasterace a var bakterii ničí, a naopak zůstává přítomna v těch živočišných produktech, které neprošly dostatečnou tepelnou úpravou. Jen v malém množství případů postihne zdravé jedince, onemocnění je nebezpečné především pro těhotné ženy, novorozence a dospělé osoby s oslabeným imunitním systémem....
Pediatr. praxi. 2014;15(2):76-78
Bronchiální astma je celosvětově nejčastější chronické onemocnění dýchacích cest v dětském věku. Diagnostika astmatu u dětí může být problematická, protože občasné pískoty a kašel patří mezi příznaky často doprovázející respirační onemocnění, zvlášť u dětí mladších 3 let. Principy péče o dětské astmatiky jsou všeobecně přijímány a jejich cílem je „kontrola“ nemoci. K tomu je třeba, aby pacienti i jejich rodiče byli dostatečně edukováni o nemoci a léčbě a spolupracovali se zdravotnickými odborníky. Důležitá je také identifikace spouštěčů a vyvarování se kontaktu s nimi. Farmakoterapie je základem léčby. Její optimální použití může...
Pediatr. praxi. 2014;15(2):79-82
Sezonní konjunktivitida a celoroční konjunktivitida patří mezi nejčastější formy očních alergií. Mezi méně časté, ale klinicky závažnější alergické formy, se řadí vernální keratokonjunktivitida, která je charakteristická pouze pro dětský věk, a raritní atopická ketarokonjunktivitida. Hlavní subjektivní obtíže u alergických konjunktivitid jsou svědění, slzení a světloplachost. Chemóza spojivek, otok víček a zčervenání oka hrají roli při klinické diagnóze. Prevence u alergických konjunktivitid je omezená. Terapie akutní alergické konjunktivitidy je založena na místní aplikaci antihistaminik a stabilizátorů žírných buněk. Optimální v úvodu léčby...
Pediatr. praxi. 2014;15(2):86-88
Novorozenecké a kojenecké sepse jsou jedním z obávaných problémů v neonatologii a v pediatrii. V článku je pojednáno o nejčastějším etiologickém agens novorozeneckých sepsí, kterým je Streptococcus agalactiae, streptokok skupiny B (GBS). Je uvedena kazuistika kojence s opakovanými septickými stavy zapříčiněnými GBS. V diskuzi jsou uvedeny patogenetické mechanizmy opakovaných GBS invazivních infekcí a možnosti profylaktického podání antibiotik po vyléčení streptokokové sepse.
Pediatr. praxi. 2014;15(2):93-94
Prezentujeme kazuistiku 8,5letého chlapce s bolestmi břicha vzniklými po tupém úrazu pravé bederní krajiny. Kombinací zobrazovacích metod bylo odhaleno jehlicovité cizí těleso a byla upřesněna jeho lokalizace na oblast D2 (pars descendens) duodena. Při následné endoskopii bylo extrahováno celé 65 mm dlouhé dřevěné párátko. Vstupní obava z penetrace tělesa do ledviny se nepotvrdila. Chlapec ani rodiče si nebyli vědomi, že párátko spolkl.
Pediatr. praxi. 2014;15(2):95-96
Erythema nodosum je považováno za nespecifickou imunitní reakci na antigenní stimul, nejčastěji infekční. Autoři uvádějí dvě kazuistiky 9letých spolužáků, u nichž byl výsev erythema nodosum spojen s dosud nepopsanou kombinovanou infekcí dvěma patogeny – Chlamydia trachomatis a Salmonella enteritidis. Nápadná byla epidemiologická souvislost obou případů, téměř identický klinický obraz, průběh i reakce na léčbu. Po konfrontaci s literaturou autoři diskutují o možném vlivu samotných infekčních činitelů na výskyt erythema nodosum a doporučují u tohoto fenoménu podrobnější studie pediatrické i mikrobiologické.
Pediatr. praxi. 2014;15(2):97-99
Gastroschíza patří mezi velmi časté vrozené vady, svojí incidencí (1 : 5 800) by defekty břišní stěny měly být pro dětského chirurga 2× častější než například atrézie jícnu. Gastroschíza nebývá spojena s výskytem chromozomálních a strukturálních malformací s výjimkou intestinálních atrézií. Vlastní plastika defektu bývá jednodušší než u omfalokély. U rozsáhlých gastroschíz preferujeme nenásilnou repozici střevních kliček a vícedobý uzávěr defektu (silo technika, syntetická záplata). Léčebným problémem zůstává obnovení plné funkce prenatálně poškozeného střeva a převedení na plný perorální příjem. Prezentujeme kazuistiku novorozence s gastroschízou,...
Pediatr. praxi. 2014;15(2):100-102
Zánět kyčelního kloubu způsobený vakcinačním kmenem Mycobacterium bovis-BCG patřil v době povinného očkování novorozenců proti tuberkulóze mezi komplikace, ale komplikace málo časté. V kazuistice je popsán jeden případ onemocnění ročního dítěte zánětem, BCGitidou kyčelního kloubu. Článek zdůrazňuje úzkou spolupráci klinických lékařů s laboratoří, věnuje se přesnému a rychlému mikro biologickému vyšetření případu a připomíná vyšetření nejenom nespecifické bakteriální flóry, ale i specifické flóry na mykobakteria.
Pediatr. praxi. 2014;15(2):103-104
Atopická dermatitida (AD) je chronické zánětlivé onemocnění, kterým trpí až 20 % populace. Základem léčby je dodržování určitého režimu a pravidelné ošetřování-zvláčnění kůže externy. Úloha erudované sestry v léčbě dětí s AD je nezastupitelná. Zevní terapie je efektní, je-li správně aplikovaná, proto je důležité zacvičit rodiče ve správné ošetřovací technice. AD má významný dopad na kvalitu života nemocného dítěte i celé rodiny. Autorka popisuje zásady správného ošetření dětí s atopickou dermatitidou v ambulantní péči a na lůžkové části kožního oddělení.
Pediatr. praxi. 2014;15(2):106-108
Renální abscesy u dětských pacientů jsou raritní entitou. Popisujeme konzervativní léčbu 18leté dívky s jednostrannými vícečetnými renálními abscesy.
Pediatr. praxi. 2014;15(2):109-110
V příspěvku se pokoušíme vysvětlit etická východiska a ukázat, zda (a případně za jakých okolností) je možné, aby se zdravotník účastnil plánovaného domácího porodu.
Pediatr. praxi. 2014;15(2):117
Pediatr. praxi. 2014;15(2):111-112
Práce přináší komplexní souhrn aktuálně platné legislativy posuzování zdravotní způsobilosti, závazné pro registrující lékaře od ledna 2014. Vychází ze zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a vyhlášky č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu.
Pediatr. praxi. 2014;15(2):113-116
Česká republika patří k zemím, kde mají výzkumy růstu dětí dlouholetou tradici. První rozsáhlý transverzální výzkum 100 tisíc školních dětí uskutečnil Matiegka již v letech 1894–1895. V roce 1951, mnoho let před tím, než byla vypracována doporučení WHO, byla zahájena tradice celostátního sledování tělesného růstu dětí a mládeže. Měření probíhalo vždy v desetiletých intervalech formou transverzálních reprezentativních výzkumů, tzv. celostátních antropologických výzkumů dětí a mládeže (CAV). Zatím poslední (VI. CAV) proběhl v roce 2001. Je stále zdrojem platných referenčních dat pro českou populaci ve věku 0–18 let. Jak ukázala podrobná...