Pediatr. praxi. 2011;12(5):295
Pediatr. praxi. 2011;12(5):300-303
V posledních letech přibyly některé nové poznatky vztahující se k problematice infekcí močových cest (IMC). Kriticky je však třeba konstatovat, že prozatím jen část z těchto nových znalostí našla uplatnění v běžné klinické praxi. Mnohé problémy IMC jsou řešeny v řadě probíhajících studií a lze tak očekávat, že v dalších letech dojde k revizi některých doporučených postupů. Stálou pozornost dětských lékařů vyžaduje především akutní pyelonefritida (AP), která mívá u dětí nejnižšího věku klinické příznaky necharakteristické a může být v některých případech diagnostikována později. Především po opakovaných epizodách AP pak jizvy v ledvinném parenchymu...
Pediatr. praxi. 2011;12(5):304-305
Akutní orbitocelulitida je nejčastější chorobou očnice v dětském věku. V 85 % případů vzniká přestupem infekce z paranazálních dutin, možný je i přenos z okolního kožního zánětu, po penetrujícím poranění orbity či hematogenní cestou. Ohrožuje nemocného především dočasnou nebo trvalou ztrátou zrakové ostrosti, šířením infekce do nitrolebí, nejčastěji cestou kavernózního splavu, a následným rizikem sepse s celkovou alterací stavu. Základem léčby je celkové podání širokospektrých antibiotik. Ačkoliv výsledky včasné léčby bývají velmi dobré, nejsou vždy zárukou zachování zrakové ostrosti.
Pediatr. praxi. 2011;12(5):306-308
V pediatrické praxi patří průduškové astma k nejčastějším chronickým onemocněním, které dětský lékař řeší. Vzhledem k heterogenitě astmatických obtíží i průběhu onemocnění v různých obdobích dětského věku není rozhodování o léčebné strategii jednoduché. Ještě donedávna nebyly k dispozici doporučené postupy specificky zaměřené na léčbu tohoto onemocnění v dětském věku, takže léčba u dětí byla zpravidla jakousi modifikací existujících doporučení pro léčbu dospělých astmatiků individuálně přizpůsobovanou konkrétnímu pacientovi. Teprve dva roky po publikování dokumentu iniciativy Practall v roce 2007 vydala Globální iniciativa pro astma souhrnná...
Pediatr. praxi. 2011;12(5):309-312
Akné je kožní, chronické, neinfekční zánětlivé onemocnění mazových žláz a vlasových vývodů. Postihuje obě pohlaví, nezávisle na věku, nejčastěji však v období od 11 do 25 let. Asi u 10–15 % pacientů mohou vznikat projevy i v pozdějším věku. Atopický ekzém je silně svědivé zánětlivé chronické kožní onemocnění. Výskyt onemocnění má progresivní trend. V České republice je prevalence přibližně 5–10 %. Pozitivní rodinná anamnéza zvyšuje pravděpodobnost výskytu choroby u dětí.
Pediatr. praxi. 2011;12(5):314-319
Dědičné metabolické poruchy (DMP) představují různorodou skupinu onemocnění, jejichž společným rysem je přítomnost biochemických či enzymatických odchylek zjistitelných pouze speciálním vyšetřením. Závažnost klinických příznaků u dětí s DMP závisí na typu molekulárního defektu a na zbytkové aktivitě postiženého enzymu. První klinické příznaky u dětí s DMP se často projeví již v raném věku, i když řada metabolických onemocnění se může manifestovat i později, a dokonce až v dospělosti. Včasná diagnóza je důležitá jak pro léčbu postižených dětí, tak pro potřebu genetického poradenství a možnost prenatální diagnostiky v rodině. K rychlejší diagnóze...
Pediatr. praxi. 2011;12(5):320-324
V článku autorka uvádí prostředky ústní hygieny u dětí a doporučené techniky čištění chrupu v jednotlivých věkových kategoriích. Detailně jsou popsány zubní kartáčky, pomůcky pro mezizubní hygienu, zubní pasty a ústní vody. V hygieně dutiny ústní u dětí mají významnou roli rodiče, kteří jsou pro dítě příkladem, učí dítě čistit chrup, pomáhají s čištěním, u starších dětí provádění ústní hygieny kontrolují a dítě motivují.
Pediatr. praxi. 2011;12(5):325-327
Sexuální zneužívání a znásilnění jsou velmi závažnými zásahy do života každého dítěte s okamžitými i pozdními psychickými následky obdobnými jako po jiných traumatech, ale nezřídka s těžším průběhem a specifickým narušením vývoje. Nespecifickou reakcí je akutní reakce na stres, posttraumatická stresová porucha (PTSD) a přetrvávající změna osobnosti. Specifickým následkem je sexualizace, narušení sexuálního života a schopnosti navázat a udržet partnerské vztahy a suicidální jednání. Léčba je možná, ale oběti ji často odmítají. Obvinění ze sexuálního zneužívání je falešné jen v 5–10 %, ale děti často berou obvinění zpět pod tlakem svého...
Pediatr. praxi. 2011;12(5):328-331
Varicela je frekventním infekčním onemocněním dětského věku. V České republice bylo v roce 2010 hlášeno více než 48 tisíc případů. Většinou má benigní průběh, s komplikacemi se setkáváme kromě imunokompromitovaných pacientů nejčastěji při infekci kojenců, dospělých osob a v souvislosti s graviditou. Varicela patří mezi preventabilní nákazy, vakcinace u nás je individuální.
Pediatr. praxi. 2011;12(5):332-335
Riziko ohrožení života nesou zejména choroby zasahující ventilaci, oběhové funkce nebo nemoci spojené s nitrolební hypertenzí. V raném věku to je ALTE a SIDS. Ve všech věkových skupinách se jedná o léze kořenů, periferních nervů, svalů nebo poruchy nervosvalového přenosu; u pacientů s epilepsií SUDEP. Kromě periferních lézí mohou být příčinou ohrožení i léze míšní a mozkové. Pouze připravený systém komplexní péče a přiměřená anticipace pomáhají řešit tyto akutní stavy.
Pediatr. praxi. 2011;12(5):336-338
Myotonická dystrofie typ 1 (MD1) je autosomálně dominantní onemocnění příčně pruhované i hladké svaloviny. Klinická symptomatologie choroby zahrnuje nejen svalové projevy, ale další příznaky pramení z postižení zejména srdce, očí, centrálního nervového systému nebo některých žláz s vnitřní sekrecí. V kazuistice je prezentován chlapec, u kterého byla v 10 letech diagnostikována asymptomatická MD1. V dalším období pak nebyl nejen neurologicky sledován, ale ani nikdy kardiologicky vyšetřen. V 17 letech při sportu zkolaboval a byla u něho zaznamenána závažná fibrilace komor. Následně byl chlapec komplexně vyšetřen a jako prevence další možné...
Pediatr. praxi. 2011;12(5):339-342
Úrazy hlavy (TBI) patří mezi jednu z hlavních příčin závažné morbidity a mortality u dětí. Incidence se pohybuje v rozmezí 185–250 na 100 000 dětí do 15 let věku za rok, z nichž asi 6 % umírá. Následky pacientů, kteří přežijí, jsou velmi rozmanité: od tělesného postižení různého stupně až k dlouhodobým kognitivním, psychickým a sociálním problémům. Poruchy hormonální tvorby v důsledku úrazu mozku jsou časté, a zejména v akutní poúrazové fázi mohou pacienta ohrozit na životě. Významným bývá tzv. posttraumatický hypopituitarizmus (PTHP), který zahrnuje například i poruchy dospívání nebo deficit růstového hormonu s jejich nepřehlédnutelnou...
Pediatr. praxi. 2011;12(5):344-346
V souvislosti s užíváním antibiotik může dojít u pacientů ke vzniku různých komplikací. Mezi nejčastější patří průjem. Jeho podkladem jsou obecně různé formy střevní dysmikrobie. Následující článek se zabývá jednou z možných příčin postantibiotického průjmu – střevní infekcí způsobenou bakterií Clostridium difficile (CD). Toto onemocnění může být variabilní od prostého průjmu až po život ohrožující stavy.
Pediatr. praxi. 2011;12(5):348-350
Autoři prezentují tříletou dívku s cystickým lymfangiomem hrudní stěny a levé axily, který se klinicky prezentoval progresivním zduřením způsobeným krvácením do dutin lymfangiomu. Diagnóza byla potvrzena ultrazvukem a lymfangiom byl úspěšně odstraněn chirurgickou exstirpací. Cystický lymfangiom hrudní stěny komplikovaný krvácením do jeho dutiny je raritní, přehled literatury uvádí dva případy.
Pediatr. praxi. 2011;12(5):352-356
Zavedení nemléčných porcí (spíše než formulí) před šestým měsícem nezvyšuje významně riziko infekcí. Naopak exkluzivní kojení prvních šest měsíců může zvyšovat riziko výskytu potravinových alergií, anémie a celiakie.
Pediatr. praxi. 2011;12(5):357-358
Chřipková infekce má v dětském věku určité specifické charakteristiky. U dětí do 2–3 let věku vede chřipka často k hospitalizaci, v klinickém obrazu mohou dominovat febrilní křeče, bronchiolitis, croup, zánět středouší. K očkování dětí přistupují různé země odlišně. V ČR je očkování dětí proti chřipce dle platné legislativy omezeno pouze na rizikové skupiny. Lze považovat za rozumný kompromis maximálně podpořit očkování všech dětí školního věku, neboť byl jasně prokázán velký význam vakcinace právě tohoto segmentu populace.
Pediatr. praxi. 2011;12(5):359-360
Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které nepodléhají štěpení v horní části trávicího traktu a jsou fermentovány bakteriemi tlustého střeva. Díky tomu mohou selektivně podpořit růst organizmu prospěšných bakteriálních kmenů a pozitivně působit na zdraví jedince. Z průmyslově vyráběných prebiotik se nejvíce osvědčuje kombinace scGOS/lcFOS (9 : 1). Dosavadní výsledky naznačují, že náhradní kojenecká mléčná výživa obohacená touto směsí může mít pozitivní vliv na výskyt atopické dermatitidy a dalších alergických projevů u kojenců s rizikem rozvoje alergického onemocnění. Zdá se, že efekt výživy suplementované prebiotikem do 6 měsíců věku...
Pediatr. praxi. 2011;12(5):361-362
Častým nežádoucím účinkem podávání širokospektrých antibiotik v dětském věku je střevní dysmikrobie, která se může projevovat např. průjmem. V prevenci tohoto stavu se osvědčilo podávání některých probiotik. Pro účinnost probiotik v této indikaci je důležitá rezistence vůči antibiotikům. Z hlediska bezpečnosti je však také důležité, aby se tato rezistence nešířila z probiotika na patogenní mikroorganizmy. Sporulující probiotikum Bacillus clausii, používané řadu let v různých indikacích včetně postantibiotických průjmů, se vyznačuje vysokou rezistencí vůči antibiotikům, která není přenosná na ostatní mikroorganizmy, čímž splňuje standardní požadavky...
Pediatr. praxi. 2011;12(5):364-368
Dětská kůže se morfologicky i funkčně liší od kůže dospělého člověka. V důsledku těchto odlišností pak vyžaduje zvýšenou a ohleduplnou péči. Při výběru hygienických a kosmetických přípravků pro děti je třeba dbát na to, aby zachovávaly vlhkost a vláčnost kůže, umožňovaly volné dýchání kůže, měly protizánětlivé účinky a neobsahovaly žádné alergizující složky.
Pediatr. praxi. 2011;12(5):347
Pediatr. praxi. 2011;12(5):369-370