Pediatr. praxi. 2013;14(1):3
Pediatr. praxi. 2013;14(1):8-12
V současné době známe osm lidských herpetických virů – herpes simplex virus 1, herpes simplex virus 2, varicella zoster virus, cytomegalovirus, virus Epstein-Barrové, HHV-6 (typ HHV-6A a HHV-6B), HHV-7 a HHV-8. Tyto viry jsou rozšířeny celosvětově a jejich jediným hostitelem a zároveň rezervoárem je člověk. Po primoinfekci perzistují tyto viry v lidském organizmu celoživotně. Období latence může být v důsledku působení různých faktorů přerušeno reaktivací infekce. Jednotlivé viry vyvolávají široké spektrum onemocnění. Primoinfekce jsou povětšinou typické pro dětský věk a mají často asymptomatický průběh. V případě, že dojde k nákaze novorozence...
Pediatr. praxi. 2013;14(1):13-14
Akutní gastroenteritida je častý problém v dětství, zvláště v prvních 3 letech života. Obvykle, nikoliv však vždy, probíhá mírně a úmrtí na ni je výjimečné. Je však spojena s častou hospitalizací.
Pediatr. praxi. 2013;14(1):16-17
Kryptorchizmus je porucha sestupu varlete, léčba je chirurgická. Rizikem kryptorchizmu je sterilita a vznik nádoru varlete u dospělého muže. Léčbu – stažení varlete do šourku (orchidopexe) doporučujeme provést před druhým rokem věku dítěte. Fimóza – zúžená předkožka – je do roku věku normální nález, poté doporučujeme lokální aplikaci kortikoidní masti po dobu 6 týdnů, při neúspěchu dle nálezu cirkumcizi. Konglutinace předkožky – dostatečně široká předkožka slepená s glandem – se neuvolňuje až do školního věku dítěte, kortikoidy nejsou indikované. Hypospadie je ventrálně rozštěpená močová trubice, léčba je operační...
Pediatr. praxi. 2013;14(1):18-20
Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě Horný aerodigestívny trakt je najčastejším miestom vstupu mikroorganizmov do organizmu a prvým miestom vzájomnej interakcie mikroorganizmu a imunitného systému človeka. Pokiaľ imunitný systém pracuje správne, chráni organizmus pred závažnými dôsledkami zápalu v oblasti nosu, uší, hltanu a hrtanu a tiež pred prienikom infekcie zo slizníc do hlbších oblastí organizmu a z toho vyplývajúcich komplikácií. V prípade vrodených poruchy imunity sa tieto veľmi často manifestujú práve v oblasti horného aerodigestívneho traktu. Infekcie bývajú závažnejšie, ich liečba trvá dlhšie, častejšie sa vyskytujú...
Pediatr. praxi. 2013;14(1):21-25
Hltan představuje místo prvního styku organizmu s okolím, a proto zde probíhá řada zánětů. Jsou-li záněty lokalizovány především na oblast mandlí, mluvíme o angínách. Záněty hltanu jsou nejčastěji virové etiologie, z bakteriálních agens jsou záněty způsobeny nejčastěji pyogenním streptokokem sk. A. Diagnostika onemocnění je založena na klinickém vyšetření, dle potřeby i laboratorním (CRP, mikrobiologické vyšetření a další). Virové záněty jsou obvykle méně závažné a jsou léčeny symptomaticky, bakteriální záněty pak antibiotiky. Lékem volby u streptokokových infekcí je penicilin, který je třeba užívat 10 dní. Penicilin naopak není vhodný u recidivujících...
Pediatr. praxi. 2013;14(1):26-29
Acne vulgaris je nejčastější chorobou pilosebaceózní jednotky. Velmi zajímavý a v naší literatuře málo zmiňovaný je vztah akné a psychiky. Psychologické faktory mohou hrát signifikantní roli u akné nejméně ve třech směrech. Za prvé, emoční stres může vést k exacerbaci akné. Za druhé, těžká akné může vést k rozvoji psychiatrických chorob, jako jsou snížená sebeúcta, sociální fobie a deprese. Konečně, primárně psychiatrické choroby, jako obsedantně kompulzivní choroby a psychózy, mohou být způsobeny stížnostmi, které se soustřeďují na akné. V článku jsou rozebrány všechny tři možnosti.
Pediatr. praxi. 2013;14(1):30-38
Článek podává přehled o léčivých účinných látkách a léčivých přípravcích v terapii suchého i produktivního kašle aktuálně dostupných v ČR. V úvodu jsou shrnuta některá doporučení týkající se často nevhodného kombinování antitusik s léčivy produktivního kašle. První část článku je věnována antitusikům s centrálním i periferním mechanizmem účinku, jsou diskutovány nežádoucí účinky opioidních antitusik, mechanizmy účinků a farmakokinetika. Další část je věnována léčivům produktivního kašle se zaměřením na kategorizaci látek dle hlavního mechanizmu účinku, nežádoucí účinky, farmakokinetiku a terapeutické výhody a nevýhody jednotlivých látek. Závěrem...
Pediatr. praxi. 2013;14(1):39-41
ADHD je často komorbidní s úzkostnými poruchami, s mírou dosahující 25–35 % ve většině zkoumaných vzorků pacientů. Nedávné studie ukazují, že anxieta u ADHD může částečně inhibovat impulzivitu a zhoršit deficit pracovní paměti. Tyto podskupiny mohou mít odlišný klinický průběh a reakci na farmakoterapii. Studie zkoumající reakci na stimulancia u dětí s ADHD a anxietou nedávno ukázaly konfliktní výsledky. Atomoxetin byl účinný v redukci symptomů ADHD u pacientů s komorbidním výskytem anxiety a byl dobře tolerován.
Pediatr. praxi. 2013;14(1):42-44
Autoři v článku uvádějí dvě kazuistiky neprospívajících kojenců s hyponatremií způsobenou pseudohypoaldosteronizmem různého typu.
Pediatr. praxi. 2013;14(1):45-47
Klinické příznaky u neuroborreliózy a sklerózy multiplex mohou být v začátku onemocnění podobné. Základní laboratorní hodnoty u obou onemocnění jsou zcela nespecifické, mohou být normální, nebo imitovat celou řadu dalších klinických jednotek. Terapeutický algoritmus, závažnost průběhu a hlavně možnost trvalých následků z důvodu pozdní diagnózy a léčebné prodlevy je zcela odlišný. I když existují hypotézy založené na molekulárních mimikrech o lymeské borrelióze jako potenciálním spouštěcím faktoru sclerosis multiplex (SM), neexistuje pro tento názor dostatek definitivních důkazů. Diferenciální diagnostika, správné zahájení a délka terapie je...
Pediatr. praxi. 2013;14(1):48-50
4Dětské oddělení Nemocnice Havlíčkův Brod 5Klinika dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol v Praze Autoři prezentují kazuistiku adolescenta dlouhodobě sledovaného pro opakované poúrazové poruchy vědomí s doprovodnou neurologickou symptomatologií nezcela jasné etiologie. Zde prezentovaný stav poruchy vědomí si vyžádal hospitalizaci na jednotce intenzivní a resuscitační péče, kam byl pacient přijat pro poruchu vědomí provázenou rigiditou a hypertermií s podezřením na maligní neuroleptický syndrom. V průběhu hospitalizace bylo nutné zajištění vitálních funkcí a podání dantrolenu. S anamnézou nejasných poruch vědomí bylo nesmírně obtížné přesně...
Pediatr. praxi. 2013;14(1):51-53
Provedli jsme retrospektivní analýzu etiologie akutních gastroenteritid (GE) u pacientů hospitalizovaných v roce 2011 na Klinice dětských infekčních nemocí FN Brno. Rotavirus byl prokázán u 35,8 % z nich, 91 % byly děti ve věku do 5 let, 73 % děti do 3 let, nejvíce nemocných bylo ve věku 6–30 měsíců. Většina hospitalizovaných spadala typicky do období prosinec až květen. Rotavirus je nejčastějším původcem GE i smrti dítěte na světě. Celosvětově zemře na RVGE průměrně 611 000 dětí ročně, většina v rozvojových zemích. Ve vyspělých zemích je problémem ekonomická a emočně-sociální zátěž. Očkování představuje účinnou prevenci.
Pediatr. praxi. 2013;14(1):60-62
Autorky rekapitulují informace o současných doporučených postupech týkajících se odběru kapilární krve na novorozenecký screening a informují o orientačním šetření na novorozeneckých odděleních, ze kterého vyplynulo, že ne všechna doporučení lze v praxi beze zbytku provést.
Pediatr. praxi. 2013;14(1):58-59
Monoostotická fibrózní dysplazie je relativně vzácné onemocnění dětí a adolescentů. Popisujeme klinické a radiologické nálezy u čtrnáctiletého chlapce s fibrózní dysplazií, která postihovala levou temenní kost a byla léčená kompletní neurochirurgickou resekcí.
Pediatr. praxi. 2013;14(1):55-57
Otravy dětí tvoří stále větší podíl konzultací Toxikologického informačního střediska (TIS). Rizikový je zejména batolecí věk, který má své typické znaky týkající se okruhu nox, jimiž se dítě poškodí, v závislosti na dosaženém věku a s ním souvisejícími dovednostmi. Předpokladem správné první pomoci při vzniklé intoxikaci dítěte je zachovat klid a získat co nejpřesnější informaci o vzniklé nehodě. Telefonická konzultace s TIS, kterou si vyžádá laik nebo ošetřující lékař v případě, že s konkrétní látkou nemá zkušenosti, pak přinese pokyny k opatřením první pomoci a následným krokům.
Pediatr. praxi. 2013;14(1):63-64
Znalosti o laktaci z hlediska vývoje, jejích komponent a biologických aktivit rychle vzrůstají. Schopnost mateřského mléka zajistit pasivní ochranu a podpořit rozvoj slizniční a systémové imunity u kojence je spojena s antimikrobiálními, anti-inflamatorními a imunomodulačními aktivitami. Tyto poznatky jsou rovněž užívány jako doporučení pro zlepšení kojeneckých formulí.
Pediatr. praxi. 2013;14(1):54