Pediatr. praxi 2019; 20(1): 3
Pediatr. praxi 2019; 20(1): 7-11 | DOI: 10.36290/ped.2019.002
Pneumonie je u dětí častým infekčním onemocněním, které se v rozvinutých zemích většinou daří vyléčit a riziko úmrtí u nekomplikovaných onemocnění je menší než 0,5 %. V rozvojových zemích je však jedním z nejčastějších smrtelných infekčních onemocnění. Pneumonie je vyvolána viry a bakteriemi nebo jejich kombinací a i přes pokrok v diagnostice – sérologie, imunofluorescence, PCR – nemáme stále k dispozici rychlou a jednoznačnou metodu k průkazu vyvolávajících patogenů. Uvádí se, že v některých věkových skupinách je až 60 % pneumonií vyvoláno viry a velké množství pacientů je tedy léčeno antibiotiky zbytečně.
Pediatr. praxi 2019; 20(1): 12-18 | DOI: 10.36290/ped.2019.003
Autor uvádí soubor 1 581 dětí (17,7 % celkem hospitalizovaných), přijatých pro úraz nebo otravu na dětské oddělení v průběhu 6 let. Podle MKN šlo v 75 % o úrazy kapitoly S, v 17,3 % o poškození kapitoly T, v 7,3 % kapitoly F, 0,4 % tvořila SNNÚ a ALTE/BRUE, poměr chlapců k děvčatům byl 60 : 40, věkový rozsah od novorozenců až po dorostence. Zemřelo jedno dítě v souvislosti se SNNÚ. V retrospektivní analýze anamnestických údajů je hlavní pozornost věnována subjektivnímu podílu dítěte či pečovatele na zavinění úrazu. Z tohoto hlediska šlo nejčastěji o nedbalost, nepozornost, neukázněnost, nedostatečné vybavení, ignorování bezpečnostních prvků (33,5 %),...
Pediatr. praxi 2019; 20(1): 19-23 | DOI: 10.36290/ped.2019.004
Článek se věnuje nejdůležitějším tématům v rámci otázky zdravého přístupu dětí k technologiím: 1. problematika modrého světlaa jeho dopadu na dětský spánek, 2. používání obrazovek pro urychlení kognitivního vývoje a 3. rané vystavování obrazovkáma pozdější rozvoj ADD/ADHD. S ohledem na kritické milníky kognitivního vývoje diskutujeme nejvíce rizikovou skupinu, tedy dětive věku 0 až 6 let. Text shrnuje hlavní poznatky z aktuálního zahraničního a tuzemského výzkumu, přiložen je i přehled zdravýchzásad používání technologií u batolat a předškoláků.
Pediatr. praxi 2019; 20(1): 24-26 | DOI: 10.36290/ped.2019.005
Príspevok sa zaoberá problematikou porúch príjmu potravy u detí a mládeže, najmä mentálnou anorexiou a bulímiou. Približuještatistické údaje o počtoch vyšetrených osôb s diagnózou F50 v Slovenskej republike. Osobitná pozornosť sa venujemožnostiam preventívneho pôsobenia v škole.
Pediatr. praxi 2019; 20(1): 28-31 | DOI: 10.36290/ped.2019.006
Infekcie močových ciest sú druhou najčastejšou bakteriálnou infekciou v detskom veku. Najčastejšie prebiehajú pod obrazom akútnej pyelonefritídy. Kortikomedulárny absces obličiek je jedna z najzávažnejších, ale zriedkavých komplikácií akútnej pyelonefritídy. Najčastejším patogénom je Escherichia coli. Klinické prejavy a laboratórne parametre sú nešpecifické. Diagnostika sa opiera o ultrasonografické vyšetrenie obličiek a CT vyšetrenie s podaním kontrastnej látky. V liečbe sa odporúča podávanie systémových širokospektrálnych antibiotík a v indikovaných prípadoch realizácia perkutánnej alebo otvorenej drenáže abscesových ložísk. Autori prezentujú prípad...
Pediatr. praxi 2019; 20(1): 32-34 | DOI: 10.36290/ped.2019.007
Kofein je celosvětově jednou z nejvíce užívaných psychostimulačních substancí. Při užívání přiměřeného množství se jedná o bezpečnoudrogu, avšak při požití vysokých dávek se mohou objevit nebezpečné a v krajních případech až život ohrožující stavy. Komplikaciakutní intoxikace kofeinem může představovat rovněž rabdomyolýza s možnou progresí až do akutního renálního selhání. Autořiprezentují kazuistiku adolescenta, u kterého došlo k poškození svalových buněk následkem požití velkého množství kofeinových tablet.
Pediatr. praxi 2019; 20(1): 39-40 | DOI: 10.36290/ped.2019.008
Horúčka je sprievodným príznakom mnohých ochorení v detskom veku. Cieľom liečby horúčky je zlepšenie celkového stavudieťaťa, nie dosiahnutie normotermie. Autorky v príspevku popisujú problematiku horúčky v detskom veku so zameraním namožnosti jej znižovania v domácom prostredí rodičmi.
Pediatr. praxi 2019; 20(1): 42-45 | DOI: 10.36290/ped.2019.009
Správná péče o chrup je klíčová pro zachování orálního zdraví jedince. Tyto návyky je třeba pěstovat již od dětství. Jsou to hlavně rodiče dětí, kdo se podílí na vytváření stereotypů člověka, proto je velmi důležité, aby byli o této problematice dostatečně informováni. Cílem příspěvku je informovat o průzkumném šetření, které bylo realizováno s cílem zjistit informovanost rodičů dětí do 10 let a poukázat na to, kde je třeba věnovat tomuto tématu více pozornosti. Preventivní péče o chrup je součástí běžné praxe stomatologické, současně je ale v této oblasti významná i podpora ze strany pediatrů a dětských sester v primární péči v rámci všeobecně preventivních...
Pediatr. praxi 2019; 20(1): 46-48 | DOI: 10.36290/ped.2019.010
S plenkovou dermatitidou se setká většina kojenců, kteří nosí plenky. I když není plenková dermatitida život ohrožující stav, jetřeba znát ovlivňující faktory a zásady správné péče o pokožku, aby se předešlo možným komplikacím. Hodnocení rizika poškozeníkůže u kojenců patří k základním podmínkám preventivních aktivit vedoucích ke zdravé kůži kojenců. Hodnocení rizikapoškození kůže kojenců je také nezbytnou součástí posouzení efektivity intervencí realizovaných u kojenců s již poškozenoukůží. Vhodností prostředků k hodnocení rizika poškození kůže kojenců se zabývalo pilotní šetření.
Pediatr. praxi 2019; 20(1): 35-38 | DOI: 10.36290/ped.2019.074
Prezentujeme pětiletou pacientku s několikaměsíční anamnézou recidivujících infekcí dolních močových cest doprovázenýchčastějším močením s hematurií. Na prostém rentgenovém snímku břicha byl v oblasti malé pánve prokázán oválný sytý stín,odpovídající konkrementu močového měchýře. Ultrazvukové vyšetření močového měchýře potvrdilo hyperechogenní útvars mohutným dorzálním akustickým stínem, který odpovídal konkrementu. Cystinový kámen měl rozměry 4,5 × 3,6 cm. Otevřenácystolitotomie byla zvolena za nejlepší a nejbezpečnější chirurgickou léčbu.
Pediatr. praxi 2019; 20(1): 49-54
Autor se zamýšlí nad nemocemi z nachlazení v souvislosti se zráním imunitního systému v různých údobích dětského života.Popisuje specifika kojeneckého, batolecího, předškolního a školního věku dětí a možnosti zvládání těchto onemocnění praktickýmilékaři pro děti a dorost či specialisty v oboru alergologie a klinické imunologie. V závěru zdůrazňuje význam rodinya školy při zvyšování odolnosti dětí proti nemocem z prochlazení.
Pediatr. praxi 2019; 20(1): 55-58
Dítě není malý dospělý a má zcela specifické nároky na výživu. Není tedy možné, aby dítě v útlém věku mělo zcela identickou stravu jako rodiče. V současnosti je bohužel velké množství informací o stravě, potravinách a jejich "účincích" na lidský organismus dostupných na sociálních sítích a v médiích. Tyto informace nebývají odborně korigovány a velmi často se stává, že jsou pak špatně interpretovány. To může vést k neopodstatněnému vyloučení některých typů potravin z jídelníčku dětí a tím i k omezení příjmu specifických živin s veškerými důsledky jejich nedostatku.
Pediatr. praxi 2019; 20(1): 59
Pediatr. praxi 2019; 20(1): 60-63
Tento přehledný článek je zaměřen na některé novinky v diagnostice a léčbě ABKM u dětí a zdůrazňuje možnou roli střevnímikrobioty v patogenezi onemocnění.
Pediatr. praxi 2019; 20(1): 64-66
Moro reflex je samozřejmou a důležitou součástí neurologického vyšetření novorozence a malého kojence. Od jeho popisu uplynulo100 let – byl popsán v práci Ernsta Moro v roce 1918 (Umklammerungsreflex). Ernst Moro (1874–1951) byl významnou osobností lékařskévědy počátku 20. století, jednou z důležitých postav rozvíjejícího se dětského lékařství s velmi širokým odborným záběrem. Jeho profesníkariéra i životní osud byl vzhledem k židovskému původu jeho ženy negativně ovlivněn politickou situací v nacistickém Německu.