Pediatr. praxi. 2020;21(1):3
Pediatr. praxi. 2020;21(1):9-11 | DOI: 10.36290/ped.2020.001
Onemocnění chřipkou je každoroční komplikací, která plní ordinace lékařů již od začátku roku. Chřipka je jediná infekce s pandemickým potenciálem, každoročně se opakuje a postihuje výrazně častěji děti než dospělé. V ČR není očkování dětí proti chřipce příliš využíváno, přestože má výrazný ochranný efekt. Kazuistiky uvedené v textu upozorňují na riziko onemocnění, i u dětí může onemocnění chřipkou skončit fatálně.
Pediatr. praxi. 2020;21(1):12-16 | DOI: 10.36290/ped.2020.008
Vývoj lidstva probíhá v neustálém kontaktu s okolními organismy. Každý člověk má na všech svých sliznicích mikroby, které tvoří 1-3 % váhy jeho těla. Souhrnně je nazýváme mikrobiota. Žijeme s nimi od narození v těsné spolupráci. Ovlivňují naši imunitu, metabolismus, psychiku, působí příznivě, ale jsou schopni vyvolat i onemocnění (1). Rovnováha mezi pouhou kolonizací a invazivním onemocněním je závislá na mnoha okolnostech týkajících se jak hostitele, tak mikroba. Pneumokok je typickým obyvatelem nosohltanu zdravých dětí, ale je i obávaným původcem závažných infekcí. Účinnou prevencí pneumokokové kolonizace i infekce je očkování, podávání antibiotik...
Pediatr. praxi. 2020;21(1):17-21 | DOI: 10.36290/ped.2020.009
Povědomí o výskyty rabdomyolýzy není mezi pediatry příliš vysoké. Klinická manifestace zahrnuje široké spektrum projevů - od asymptomatických až po stavy život ohrožující. Únik intracelulárních komponent z dezintegrovaného svalu do systémové cirkulace je spojen s rizikem myoglobinurie a následným poškozením ledvin, dále s hypovolemií při úniku plazmy do třetího prostoru, minerálovými dysbalancemi a dalšími poruchami vnitřního prostředí. Článek se věnuje etiopatogenezi, klinickým projevům, diagnostickému procesu a terapii rabdomyolýzy u dětí.
Pediatr. praxi. 2020;21(1):22-26 | DOI: 10.36290/ped.2020.010
Poruchy vyprazdňování stolice zhoršují vyprazdňování močového měchýře, a jsou proto spojeny s vyšším výskytem dysfunkcí dolních močových cest a recidivujících močových infekcí. Léčba zácpy, funkční i organické, by proto měla být vždy součástí péče o chronicky urologicky nemocné pacienty. Léčba funkční zácpy je především v kompetenci pediatra, u organických vad se do léčby více zapojuje dětský urolog a dětský chirurg. Tento článek si klade za cíl shrnout diagnostiku a léčbu zácpy u dětí ve světle posledních doporučení.
Pediatr. praxi. 2020;21(1):27-33 | DOI: 10.36290/ped.2020.011
Chřipka a nachlazení jsou infekční onemocnění, postihující všechny věkové skupiny populace, zejména v chladnějších měsících roku. Příznaky, jakými jsou zvýšená teplota, bolest, kašel a rýma, lze sledovat u obou nemocí, liší se svou intenzitou a charakterem. Léčba příznaků chřipky a nachlazení probíhá v nekomplikovaných případech symptomaticky.
Pediatr. praxi. 2020;21(1):34-38 | DOI: 10.36290/ped.2020.002
Atopická dermatitida spolu s bronchiálním astmatem a alergickou rýmou patří do tzv. atopických onemocnění. Atopická dermatitida je chronické silně svědivé zánětlivé onemocnění kůže. V etiopatogenezi tohoto onemocnění se uplatňuje genetická predispozice, abnormální imunitní reakce a defekt kožní bariéry. Na průběh onemocnění mají vliv faktory zevního prostředí (alergeny potravinové a inhalační, infekční agens, mechanické a chemické podněty), vnitřní vlivy (hormonální vlivy, stres). Zájem o toto onemocnění neustále vzrůstá, a to pro jeho stoupající prevalenci a pro nepříznivé ovlivnění kvality života.
Pediatr. praxi. 2020;21(1):41-44 | DOI: 10.36290/ped.2020.003
Oční traumata zahrnují široké spektrum poranění očních tkání, které mohou vést k trvalému poškození zraku až ke slepotě. Tato kazuistika popisuje případ pacientky s těžkým poraněním obou očních bulbů zasažením proudem vody při tréninku dobrovolných hasičů.
Pediatr. praxi. 2020;21(1):45-48 | DOI: 10.36290/ped.2020.012
Práce popisuje kazuistiku vzácné kombinace dvou výše zmíněných genetických syndromů s familiárním výskytem (obr. 4) diagnostikovaných již prenatálně u novorozence s komplikovanou perinatální anamnézou. Ve vlastní kazuistice a přiložené fotodokumentaci je zdůrazněna přítomnost typických klinických příznaků pro jednotlivá onemocnění.
Pediatr. praxi. 2020;21(1):49-53 | DOI: 10.36290/ped.2020.004
Autori prezentujú kazuistiku 17-ročného chlapca s hypertenziou a anamnestickým údajom kostnej cysty metakarpálnej kosti. Vzhľadom na laboratórne nálezy hyperkalcémie, hypofosfatémie a zvýšenej koncentrácie parathormónu bola suponovaná diagnóza primárnej hyperparatyreózy. Scintigrafickým a CT vyšetrením bol zobrazený susp. adenóm prištítneho telieska v ektopickej lokalizácii v prednom hornom mediastine a táto diagnóza bola histologicky potvrdená po torakoskopickej resekcii tumoru. Počas obdobia do operačného riešenia bola hyperkalcémia liečená hyperhydratáciou, slučkovým diuretikom, bisfosfonátom a cinacalcetom. Po paratyreidektómii vznikla hypokalcémia...
Pediatr. praxi. 2020;21(1):60-62 | DOI: 10.36290/ped.2020.007
Opruzeniny jsou nejčastější kožní problém novorozeneckého a kojeneckého věku. Důležitá je v první řadě prevence, edukace rodičů a také kvalitní léčba. Cílem našeho šetření bylo zjistit ovlivňující faktory vzniku opruzenin. K tomu byla využita metoda kvantitativního výzkumu prostřednictvím hodnoticí škály a strukturovaného rozhovoru. Pro hodnocení výskytu a závažnosti opruzenin byla využita hodnoticí škála Scoring System for Diaper Dermatitis Scale (6). Výzkumný soubor tvořilo 122 (100 %) kojenců. Opruzeniny se vyskytly u 33 % kojenců. Souvislost mezi opruzeninami a věkem, výživou, četností močení a stolice či typem používaných plenek nebo kosmetikou...
Pediatr. praxi. 2020;21(1):56-59 | DOI: 10.36290/ped.2020.006
Penetrující poranění ruky cizím tělesem jsou v dětském věku méně častá. Pokud tělesa nejsou nalezena a vyjmuta bezprostředně po poranění, mohou vést ke zdlouhavému a komplikovanému léčení. Autoři prezentují případ penetrujícího poranění zápěstí dřevěnou třískou u šestiletého chlapce, které bylo při recidivě zánětu diagnostikováno a chirurgicky odstraněno až pět let po původním úrazu.
Pediatr. praxi. 2020;21(1):63-66 | DOI: 10.36290/ped.2020.013
Počáteční fáze života je obdobím rychlého růstu a vývoje. Od početí až do 2 let věku, také označované jako "prvních 1 000 dnů", má výživa klíčový dopad na optimální růst a složení těla, kognitivní vývoj, imunitní zrání, vývoj gastrointestinálního traktu a rozvoj správných stravovacích návyků. Je jisté, že mateřské mléko je nejlepším zdrojem výživy pro všechny kojence a kojení má mnoho nenahraditelných krátkodobých i dlouhodobých benefitů pro děti i jejich matky. Intenzivní výzkum složení mateřského mléka a laktace v posledních desetiletích vyústily v zásadní inovace v kojenecké výživě. Nový nutriční koncept společnosti Nutricia s unikátní kombinací...
Pediatr. praxi. 2020;21(1):54-55 | DOI: 10.36290/ped.2020.005