Pediatr. praxi. 2020;21(4):223-224
Nefrotický syndrom (NS) je charakterizován otoky, významnou proteinurií, hypoalbuminemií a smíšenou hyperlipidemií. Jedná se o onemocnění velmi vzácné s incidencí 1–7/100 000 dětí. Již řecký lékař Hippokrates, který žil na přelomu 5. a 4. století před naším letopočtem, tvrdil, že pokud se na povrchu moči tvoří bubliny, ukazuje to na protrahovanou nemoc ledvin. Tím nepřímo popsal pěnění moči při významné proteinurii. Z této doby lze již v literatuře také nalézt zmínky o otocích. Trvalo ale mnoho století, než byla diagnóza NS definitivně popsána švýcarským lékařem Theodorem Zwingerem III. v roce 1722, který pozoroval sníženou diurézu při...
Pediatr. praxi. 2020;21(4):228-231 | DOI: 10.36290/ped.2020.047
Infekce močových cest (IMC) představují častou bakteriální infekci dětského věku. Diagnostika může být obtížná hlavně u malých dětí. Prevencí falešně pozitivní diagnózy IMC je správný odběr moči. Hranice signifikantní bakteriurie se liší mezi jednotlivými doporučeními. Včasná antibiotická a podpůrná léčba jsou základem správné terapie. K prevenci rekurencí IMC využíváme různé léčebné postupy. Ačkoliv se prokázal účinek antibiotické profylaxe na snížení výskytu rekurencí IMC, zároveň se ale i zvýšila rezistence kauzálních agens k antibiotikům. Cílem tohoto sdělení je seznámit lékaře s novinkami a současnými doporučenými postupy v diagnostice a léčbě...
Pediatr. praxi. 2020;21(4):232-235 | DOI: 10.36290/ped.2020.048
S infantilním hemangiomem (IH) se můžeme setkat u 5 až 10 % dětí do jednoho roku. Tento benigní cévní tumor charakterizují tři fáze růstu - proliferace, plató, involuce. Povrchové hemangiomy dosahují svoji maximální velikost v 6 až 8 měsících, u hlubokých vzácně až ve 2 letech. Moderní terapie neselektivnín β‑blokátorem - propranololem - nabízí dětem účinné, bezpečné a neinvaziní řešení. Pro efektivitu terapie je maximálně klíčové načasování zahájení terapie v proliferativní fázi.
Pediatr. praxi. 2020;21(4):238-242 | DOI: 10.36290/ped.2020.049
Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je klinickým problémem, se kterým se střetává praktický lékař ve své běžné praxi. Po řádně stanovené diagnóze je terapií volby eliminační dieta. U plně kojených dětí je indikována nemléčná dieta kojící matce, u uměle živených stačí v 90 % případů formule s extenzivně hydrolyzovanou bílkovinou (eHF). Méně často jsou indikované aminokyselinové preparáty (AAF). Klinické studie za použití různých eHF mají různé, často si odporující výsledky. Tyto rozdílné výsledky jsou zřejmě vlivem odlišného stupně štěpení a reziduální alergenicity jednotlivých eHF. Zdá se, že dlouhodobé používání eHF nevede ke statisticky významným...
Pediatr. praxi. 2020;21(4):243-247 | DOI: 10.36290/ped.2020.050
Ve spolupráci dětských neurologů, vakcinologů a praktických lékařů pro děti a dorost vznikla v roce 2019 Doporučení pro očkování dětských pacientů s neurologickým onemocněním. Tímto textem bychom rádi nová doporučení představili a rozšířili všeobecné povědomí o jejich znění. Doporučení se snažíme zasadit do širšího kontextu a doplnit o komentář.
Pediatr. praxi. 2020;21(4):248-252 | DOI: 10.36290/ped.2020.051
Úrazy zad a páteře jsou heterogenní skupina poranění, se kterou se setkávají lékaři dětských pacientů téměř každý den. Článek je shrnutím přístupu k vyšetření a ošetření nejběžnějších poranění páteře z pohledu chirurgických pracovišť Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Současně se snaží navrhnout racionální postup u takto zraněných dětí.
Pediatr. praxi. 2020;21(4):254-258 | DOI: 10.36290/ped.2020.052
Autor se zamýšlí nad pojmem "často nemocné dítě" a diskutuje toto téma ve vztahu k postupně dozrávajícímu imunitnímu systému. Poukazuje na specifika různých věkových období a snaží se dokládat, že ne vždy vyšší frekvence onemocnění (zvláště těch nejčastějších - infekcí dýchacích cest) musí mít příčinu v poruše imunity. Především je nutno rozlišit primární - vrozené poruchy imunity, které mnohdy vyžadují celoživotní specializovanou péči od sekundárních - získaných poruch, u kterých je nejpodstatnější zjištění příčiny takové poruchy a pokus o její odstranění. Nezastupitelnou roli v diagnostice a péči o často nemocné děti mají praktičtí lékaři pečující...
Pediatr. praxi. 2020;21(4):259-263
Úloha dermokosmetiky v léčbě akné nabývá stále více na významu. Dermokosmetika může být užita z několika důvodů: pro kompenzaci nežádoucích účinků léčiv, pro synergický účinek s léky a pro udržovací terapii. Velký význam má i správně zvolená kosmetika kamuflážní a vhodné fotoprotekční přípravky. Různé typy aktivních látek v dermokosmetice pro akné mohou mít různý účinek: regulují množství séba, postihují abnormální keratinizaci, působí antimikrobiálně nebo protizánětlivě. Účinky se mohou i navzájem kombinovat. Dermokosmetiku lze použít jako monoterapii nebo v kombinaci s léky. Je‑li správně zvolená, může výrazně napomoci v léčbě akné. A naopak...
Pediatr. praxi. 2020;21(4):270-274 | DOI: 10.36290/ped.2020.055
Imunitní systém je významnou složkou obranného zánětu, jehož úkolem je eliminace infekcí patogenními mikroorganismy a eliminace poškození vlastních struktur. Potenciál zapojit se do obranné reakce mají všechny buněčné struktury našeho těla. Obranná strategie je víceúrovňová. První obrannou linii představuje přirozená mikrobiota, která osídluje epitelové struktury a kůži. Druhou obrannou linií jsou epitely, které interagují s přirozenou mikrobiotou a se složkami imunity. Třetí obrannou linii tvoří vrozená imunita zahrnující její buněčný substrát, především dendritické buňky, makrofágy, granulocyty a NK buňky. Čtvrtá obranná linie je představována složkami...
Pediatr. praxi. 2020;21(4):275-280 | DOI: 10.36290/ped.2020.056
Dětská populace je typickým zdrojem šíření chřipky v populaci, ale i dalších respiračních virů včetně koronaviru zejména při mírném či asymptomatickém průběhu. U predisponovaných, rizikových jedinců nebo do věku dvou až pěti let se však může stát život ohrožující infekcí v důsledku respiračních či neurologických komplikací. Každoroční očkování proti chřipce je zásadní primární profylaxí ovlivňující morbiditu, komplikace i mortalitu této infekce, přesto je v naší zemi opomíjené.
Pediatr. praxi. 2020;21(4):281-286 | DOI: 10.36290/ped.2020.057
Minimálně jednu ataku akutního středoušního zánětu prodělá 1/2-3/4 dětské předškolní populace. Tato incidence činí akutní otitidu jednou z nejčastějších chorob pediatrické problematiky. Přes širokou dostupnost lékařské péče v České republice část akutních zánětů může přejít do stadia protrahovaných nebo i chronických otitid. Převodní porucha sluchu provázející otitidy může mít dopad na psychomotorický vývoj dětských pacientů nebo může limitovat jejich prospívání ve škole či zapojení do běžných aktivit. Autoři shrnují problematiku středoušních zánětů dětských pacientů včetně možných souvisejících komplikací v přehledovém článku, na který navazuje kazuistické...
Pediatr. praxi. 2020;21(4):287-289 | DOI: 10.36290/ped.2020.058
Komplikace středoušních zánětů patří mezi vzácné, ale závažné a život ohrožující stavy. I přes dramatický pokles jejich incidence daný rozšířením antibiotické léčby se s nimi můžeme v běžné praxi setkat, a to u akutních i chronických zánětů středouší. Prezentujeme kazuistiku jedenáctiletého chlapce léčeného pro akutní středoušní zánět, u kterého po vyléčení přetrvávala cefalea. Po několika návštěvách praktického lékaře bylo po třech týdnech indikováno zobrazovací vyšetření, které odhalilo závažnou intrakraniální komplikaci - trombózu mozkových žilních splavů a epidurální absces otogenního původu. Stav byl řešen antibiotickou léčbou, antikoagulační...
Pediatr. praxi. 2020;21(4):290-294 | DOI: 10.36290/ped.2020.059
Prezentujeme případ kojence s variantou septooptické dysplazie (forma holoprosencefalie) s náhodně zjištěnou závažnou hypernatremií. Kazuistické sdělení poukazuje na možnost koincidence hypopituitarismu u pacientů s touto formou malformace předního mozku. Důsledkem kombinovaného primárního endokrinního deficitu u novorozenců a kojenců mohou být různé poruchy vnitřního prostředí. Závažná hypernatremie v důsledku centrálního diabetu insipidu patří mezi potenciálně fatální komplikace vyžadující velmi pozvolnou, přísně kontrolovanou korekci parametrů vnitřního prostředí. Jedině tak je možné předejít závažným neurologickým komplikacím v důsledku rychle...
Pediatr. praxi. 2020;21(4):264-269 | DOI: 10.36290/ped.2020.054
Rostoucí popularita alternativních výživových směrů, mezi které patří i vegetariánství a veganství, v dnešní době zasahuje čím dál častěji i do dětské populace. Při nedodržení vhodné skladby jídelníčku může vyloučení všech živočišných složek vést ke vzniku nutričních deficitů. Mezi hlavní rizika patří nedostatek vitaminu B12, vitaminu D, kalorií, bílkovin, vápníku, železa, mastných kyselin, ale i jódu. Veškeré výše zmíněné deficity lze včas odhalit vhodně zvolenou laboratorní diagnostikou a je jim možno předcházet správným složením rostlinné stravy.
Pediatr. praxi. 2020;21(4):300-301 | DOI: 10.36290/ped.2020.062
Autoři hodnotili zdravotní gramotnost sester a rodičů v oblasti očkování dětí. Zjistili, že zdravotní gramotnost sester pracujících v primární péči v zařízeních pro děti a dorost je na vysoké úrovni - 93 %. Zdravotní gramotnost rodičů je však nízká - pouze 52 % rodičů má znalosti o očkování. Do skupiny tzv. "odpůrců" lze zařadit 18 % rodičů. Je proto nutné zvýšit kvalitu i kvantitu edukace pro rodiče. Z výsledků vyplývá významná úloha lékařů a dětských sester při podpoře individuální i kolektivní imunity.
Pediatr. praxi. 2020;21(4):296-299 | DOI: 10.36290/ped.2020.061
Pectus excavatum (PEx) je vývojová deformita přední hrudní stěny, která postihuje jedno ze 400 živě narozených dětí. Vpáčení hrudní kosti může odtlačit srdce a snížit objem plicní tkáně a způsobit tak plicní a kardiovaskulární poruchy. Představujeme kazuistiku závažné formy vpáčeného hrudníku u dospívajícího chlapce s charakteristickým nálezem při zobrazovacím vyšetření. Otevřená plastická operace přední stěny hrudní podle Ravitche vedla k estetickému i symptomatickému zlepšení.
Pediatr. praxi. 2020;21(4):295 | DOI: 10.36290/ped.2020.060
Moluska jsou světlé papulky virového původu, které se objevují na kůži dětí zpravidla po plaveckých výcvicích, nejvíce u atopiků. Nejspolehlivější je snesení ostrou lžičkou.