Pediatr. praxi. 2021;22(4):247 | DOI: 10.36290/ped.2021.051
Bez nich by nebyl jejich byznys. Znáte snad někoho, kdo začal kouřit po svých 18. narozeninách? Může být, ale je to jen jeden z deseti dospělých kuřáků. Kdyby bylo pravdivé tvrzení tabákového průmyslu, že cigarety jsou výhradně pro dospělé, komu by své výrobky za pár let prodávali? Dospělí kuřáci jednak přestávají kouřit a jednak postupně umírají. Kouřit prakticky nezačínají. V ČR je průměrný věk první cigarety mezi 10 a 12 lety, bez dětí by tento byznys brzo skončil, děti jsou podmínkou jeho fungování i cílovou skupinou marketingu. A to nejen cigaret, ty už přestávají být cool i u dětí. Jiné tabákové...
Pediatr. praxi. 2021;22(4):253-255 | DOI: 10.36290/ped.2021.052
Kouření není dospělé rozhodnutí, jak je prezentuje marketing tabákového průmyslu, ale dětská nemoc - většina kuřáků si poprvé zapálí před svými 18. narozeninami, dospělí začínají kouřit výjimečně. V ordinaci pediatra či dorostového lékaře je proto zájem o kouření na místě. Spadá sem i užívání jiných tabákových výrobků či jiných forem nikotinu než v cigaretách a vysvětlení, že "méně škodlivé" neznamená "neškodné". Kromě míry rizika je namístě i řešení závislosti.
Pediatr. praxi. 2021;22(4):257-260 | DOI: 10.36290/ped.2021.053
Klíšťová encefalitida je febrilní zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému. Průběh je u pacientů variabilní, od mírného průběhu po závažnou formu spojenou s meningitidou, meningoencefalitidou atd. Závažnost onemocnění stoupá s věkem. V pediatrické populaci je v porovnání s dospělými častější infekce se subklinickým či lehčím průběhem a dlouhodobé zdravotní následky jsou poměrně vzácné. Avšak diagnózu může činit obtížnější to, že klíšťová encefalitida může imitovat běžná onemocnění u dětí. Původcem je virus klíšťové encefalitidy z čeledi Flaviviridae, jehož přenašečem je v ČR hojně se vyskytující klíště obecné. Přestože je dostupné...
Pediatr. praxi. 2021;22(4):263-267 | DOI: 10.36290/ped.2021.054
Lidské papilomaviry (HPV) vyvolávají ve většině případů bezpříznakové infekce, ale také řadu benigních onemocnění s vysokou morbiditou a řadu dalších premaligních onemocnění a karcinomů žen i mužů. K promoření populace dochází ihned po zahájení pohlavního života, ale důsledky perzistující infekce se mohou projevit až po dlouhé době. Proti infekci typu HPV, které vyvolávají 90 % benigních lézí a nádorových onemocnění, máme v rukou nástroj primární prevence, velmi účinné vakcíny. Řada studií ukázala účelnost těchto vakcín v prevenci snižování HPV-asociovaných onemocnění nejen u vakcinovaných jedinců, ale v dostatečně proočkovaných kohortách, i u jedinců...
Pediatr. praxi. 2021;22(4):268-271 | DOI: 10.36290/ped.2021.055
Druhá část přehledové studie je rovněž určena praktickým lékařům pro děti a dorost. Ve své empirické části se opírá o zahraniční zdroje z let 2014-2020. V prvním oddílu se studie věnuje zjišťování dětské bolesti, ať už má podobu jednoduchého screeningu nebo komplexnějšího hodnocení bolesti. Popisuje nejběžnější nástroje, užívané pro měření intenzity bolesti u předškolních a školních dětí. S oporou o literaturu hledá odpověď na otázku, proč se pediatrická praxe často omezuje na jediný parametr bolesti - její intenzitu. Ve druhém oddílu studie shrnuje nové poznatky o tom, jak zvláštnosti rodičů a jejich chování ovlivňují bolest dětských pacientů....
Pediatr. praxi. 2021;22(4):272-275 | DOI: 10.36290/ped.2021.056
Užívání kofeinu v nápojích a potravinách je běžné ve všech kulturách na celém světě. Kofein má přitom významné a bohaté účinky na lidský organismus. Informace o jeho bezpečnosti v těhotenství a při kojení nejsou jednoznačné. Článek přináší přehled údajů o konzumaci kofeinu při kojení a jeho vlivu na kojené dítě.
Pediatr. praxi. 2021;22(4):276-278 | DOI: 10.36290/ped.2021.057
Koarktace aorty je významná vrozená srdeční vada, která se může manifestovat v kterémkoliv věku. Její včasná diagnostika je klíčová pro dobrou prognózu zdravotního stavu dítěte. V prezentované kazuistice představujeme případ šestiměsíčního kojence, který po dobu dvou týdnů projevoval známky zvýšené spavosti s postupně se rozvíjejícími otoky měkkých tkání lokalizovaných především na dolních končetinách. I přes vývoj příznaků srdečního selhání nebyla příčina včas odhalena a pacient umírá v domácím prostředí.
Pediatr. praxi. 2021;22(4):279-281 | DOI: 10.36290/ped.2021.058
Rozpoznat masturbační projevy u kojenců je velice obtížné. Nedochází k přímé manipulaci s genitálem. Typickými projevy jsou překřížené dolní končetiny, rytmické pohyby v pánvi, zčervenání, pocení a zvukový doprovod. To často vyděsí rodiče, ale zneklidní i pediatry a nezřídka kdy dochází k hospitalizaci dítěte s podezřením např. na epileptické záchvaty, paroxysmální diskinézy či abdominální bolesti. Na základě těchto diagnóz je dítě invazivně vyšetřováno. V lepším případě je propuštěno s diagnózou kojenecká stereotypie s autostimulačními tendencemi (infantilní masturbace). Ale co dále, když je stereotypie tak urputná, že křížením dolních končetin kojenec...
Pediatr. praxi. 2021;22(4):290-293 | DOI: 10.36290/ped.2021.061
Bezpečná vzťahová väzba medzi matkou a dieťaťom má dôležitú úlohu v psychologickom, kognitívnom a sociálnom vývine dieťaťa. Cieľom štúdie bolo identifikovať rizikové matky k jednotlivým faktorom vzťahovej väzby a preskúmať jej súvislosť s podporou bondingu po pôrode. Výskumu sa zúčastnilo 204 žien, ktoré boli 6 týždňov po pôrode. Bol použitý dotazník popôrodnej vzťahovej väzby (PBQ), ktorý hodnotil štyri faktory: kvalitu vzťahovej väzby (F1), odmietnutie a patologický hnev (F2), úzkosť matky z dieťaťa (F3), počiatočné zneužívanie dieťaťa (F4). Zistili sme, že podporu bondingu po pôrode v zmysle podpory kontaktu koža na kožu (skin to skin contact,...
Pediatr. praxi. 2021;22(4):294-296 | DOI: 10.36290/ped.2021.062
Horúčka predstavuje jeden z najčastejších príznakov ochorení, pričom jej príčiny môžu byť infekčné, ako aj neinfekčné. Cieľom práce bolo zistiť, akými poznatkami disponujú rodičia pri zvládaní horúčky u detí v domácom prostredí. Z výsledkov prieskumu sme zistili priemernú informovanosť, pričom vek a vzdelanie majú vplyv na poznatky rodičov o horúčke u detí.
Pediatr. praxi. 2021;22(4):284-287 | DOI: 10.36290/ped.2021.060
Novorozenecká hnisavá parotitida (NSP) je velmi vzácné onemocnění. Pro diagnostiku je nezbytná přítomnost klasické triády příznaků: otok příušní žlázy, odtok hnisu ze Stensenova kanálu a průkaz Staphylococcus aureus (SA) jako nejčastějšího původce zánětu. Představujeme třicetidenního zralého novorozence s pravostrannou NSP. Při vstupním vyšetření mu byla v moči zjištěna signifikantní bakteriurie a ze středního proudu moči byl vykultivován SA. Parenterální kombinovaná antibiotická léčba amoxicilinem s klavulanovou kyselinou byla po pěti dnech převedena na perorální formu a ukončena desátý den terapie. Horečka ustoupila do 24 hodin, nález v moči...
Pediatr. praxi. 2021;22(4):282-283
Pediatr. praxi. 2021;22(4):298 | DOI: 10.36290/ped.2021.063
V červenci letošního roku oslavil významné životní jubileum emeritní primář, zkušený pediatr a přední český gastroenterolog, MUDr. Pavel Frühauf, CSc.