O (ne)zodpovědnosti

Luděk Ryba

Pediatr. praxi. 2022;23(6):371-372  

Rozmohl se nám takový nešvar. Hledáme ve všem viníky, ale sami odmítáme přijmout odpovědnost. Všechno, co se stalo nebo naopak nestalo, má někdo na svědomí – ale já to nejsem! Tento fenomén prostupuje celou společností, politikou počínaje a čištěním chodníků nebo údržbou silnic konče. V medicíně má ale svou specifickou podobu. Jde totiž o zdraví a životy, mimo jiné...

Je očkování proti chřipce v době covidové aktuální?

Is flu vaccination relevant in covid era?

MUDr. Šárka Rumlarová, MUDr. Pavel Kosina, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2022;23(6):375-377 | DOI: 10.36290/ped.2022.067  

Chřipka byla v České republice často vnímána jako běžné nekomplikované onemocnění. V poslední době zůstala zcela ve stínu nemoci covid-19, ale tato situace se může rychle změnit. Výskyt chřipky stoupá a dochází již běžně k paralelní cirkulaci viru SARS-CoV-2 a influenza virů. Na důležitosti tak opět nabývá očkování proti chřipce, které snižuje riziko nákazy a riziko komplikovaného průběhu. Očkované by měly být především osoby starší 65 let, pacienti s chronickými interními onemocněními (i v dětském věku), těhotné ženy a ti, kdo jsou s rizikovými osobami v kontaktu.

Akutní rinosinusitidy u dětí

Acute rhinosinusitis in children

MUDr. Pavel Horník, MUDr. Josef Machač

Pediatr. praxi. 2022;23(6):378-382 | DOI: 10.36290/ped.2022.068  

Akutní rinosinusitida (ARS) je v ordinaci pediatra, méně často otorinolaryngologa velmi častým onemocněním. V současné době se jak diagnostika, tak léčba řídí doporučeními EPOS 2020. Diagnostika je založena na symptomech nemoci - anamnéze (typ, délka a závažnost potíží) a na klinickém vyšetření. Etiologie je většinou virová (léčba je symptomatická) s event. možnou bakteriální superinfekcí (léčba antibiotiky ATB). Prvním lékem volby je fenoxymetylpenicilin. Většina infektů probíhá nekomplikovaně, k ORL lékaři odesílá praktik pacienta při nezlepšení po 10 dnech, při recidivující ARS nebo při prvních známkách komplikací (tzv. alarmující příznaky).

Migréna u dětí a její farmakoterapie

Migraine in children and its treatment

MUC. Tereza Strnadová, MUDr. Petra Matalová, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2022;23(6):383-393 | DOI: 10.36290/ped.2022.069  

Bolest hlavy je všeobecným problémem nejen v dospělé populaci, ale také v pediatrické praxi a prakticky se vyskytuje u téměř každého dítěte. Nejčastěji se setkáváme s migrénou, která je popisována jako chronické paroxysmální onemocnění benigního charakteru. Migréna se řadí mezi primární bolesti hlavy. V dětství vede často ke zhoršení kvality života. Také může způsobit zvýšený stres u rodičů a negativně ovlivnit rodinný život. Článek shrnuje epidemiologii, klasifikaci, specifika a terapeutické postupy u migrény.

Střevní parazité u dětí včera, dnes i zítra

Intestinal parasites in children yesterday, today and tomorrow

Mgr. Hana Bílková Fránková, MBA, MUDr. Jan Boženský, MUDr. Anna Mikošková

Pediatr. praxi. 2022;23(6):394-396 | DOI: 10.36290/ped.2022.070  

Výskyt střevních parazitů se v populaci, dle Informačního systému infekčních nemocí, snižuje. Záchyt je ovlivněn správností odběru stolice a metodou, kterou je vzorek vyšetřován. Na základě molekulárně biologické (PCR) diagnostiky vzorků stolic u 200 dětí jsme ukázali, že prevalence parazitóz je vyšší, než popisují dostupná data. Klinické symptomy a pozitivita výsledků v naší studii nekorelují. Eradikaci asymptomatických jedinců je třeba vždy zvážit, vzhledem k objevujícím se důkazům, že existuje nepřímá úměra mezi prevalencí střevních parazitóz a výskytem alergií, autoimunit, Crohnovy nemoci aj., stejně jako k nejasné patogenitě daných mikroorganismů.

Primární poruchy metabolismu monoaminových neurotransmiterů v klinické praxi

Primary disorders of monoamine neurotransmitter metabolism in clinical practice

MUDr. Martin Macháček, doc. MUDr. Hana Ošlejšková, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2022;23(6):397-401 | DOI: 10.36290/ped.2022.071  

Primární poruchy metabolismu monoaminových neurotransmiterů jsou skupinou vzácných dědičných neurometabolických onemocnění. Dominantními znaky jsou nástup příznaků v časném dětství, polymorfní symptomatologie s variabilní prognózou, obtížná definitivní diagnostika a ve většině případů absence kauzální terapie. Mnoho pacientů celosvětově zůstává nediagnostikováno, jelikož mezi zdravotníky nejsou tato onemocnění známá. Autoři si kladou za cíl obeznámit zdravotnickou veřejnost s nejdůležitějšími jednotkami z této skupiny onemocnění.

Přehled systému současné psychosociální péče o děti s poruchou autistického spektra v České republice

An overview of current system of psycho-social care for children with autism spectrum disorder in Czech Republic

Mgr. Martina Vyhnalová, Mgr. Lucie Stroupková, MUDr. Pavlína Danhofer, Ph.D., doc. MUDr. Hana Ošlejšková, Ph.D., MUDr. Lenka Knedlíková, MUDr. Senad Kolář

Pediatr. praxi. 2022;23(6):402-408 | DOI: 10.36290/ped.2022.072  

Článek poskytuje přehled základních oblastí psychosociální péče, kterou mohou v současné době v České republice čerpat děti s poruchou autistického spektra (PAS) a jejich rodiny a na niž je může praktický lékař v případě potřeby nasměrovat. Text pojednává o možnostech podpory ve školství, v sociální oblasti, vč. oblasti příspěvků a dávek státní sociální podpory, a zmiňuje některé další specifické intervence a organizace pro děti s PAS.

Sharpov syndróm

Sharp syndrome

MUDr. Gabriela Takáčová, MBA, prof. MUDr. Jagienka Jautová, PhD., MBA

Pediatr. praxi. 2022;23(6):409-410 | DOI: 10.36290/ped.2022.073  

Sharpov syndróm (mixed connective tissue disease - MCTD) je zriedkavé autoimunitné ochorenie spájajúce klinické príznaky systémového lupusu, systémovej sklerózy, polymyozitídy a reumatoidnej artritídy. Variabilita klinických prejavov často odďaľuje správnu diagnózu. Demonštrujeme kazuistiku 11-ročnej pacientky s diagnózou Sharpov syndróm. Poukazujeme na dôležitosť imunofluorescenčného vyšetrenia s dôkazom antinukleárnych protilátok s ich špecifikáciou v diagnostike ochorenia. Vzhľadom na široké spektrum klinických prejavov je nevyhnutná medziodborová spolupráca.

Riziko vzniku, prevence a počáteční léčba extravazace u novorozenců a kojenců

Prevention and initial treatment of extravasation in newborns and infants

Mgr. Jaroslava Fendrychová, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2022;23(6):417-419 | DOI: 10.36290/ped.2022.077  

Článek pojednává o riziku vzniku extravazace, která je závažnou komplikací intravenózní terapie, o její prevenci a počáteční léčbě u novorozenců a kojenců. Rovněž zmiňuje výskyt extravazace u novorozenců v zahraničí a nepřímo navazuje na článek publikovaný v Pediatrii pro praxi (č. 3/2022), který pojednává o šetření výskytu poranění kůže novorozenců v České republice v roce 2020, ve kterém byla extravazace identifikována jako nejčastější příčina poranění (1).

Idiopatický faciální aseptický granulom - prolongovaný průběh se spontánní regresí

Idiopathic facial aseptic granuloma - prolonged course with spontaneous regression

prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc., MUDr. Jakub Čivrný

Pediatr. praxi. 2022;23(6):411-414 | DOI: 10.36290/ped.2022.074  

Idiopatický faciální aseptický granulom (IFAG) je obvykle solitární erytematózně-fialová nodulární kožní léze lokalizována na tváři dítěte. Klinický průběh je zdlouhavý, ale benigní. U většiny dětí dochází v průběhu několika měsíců ke spontánnímu vyhojení. Ultrazvukové vyšetření kůže s použitím Dopplerovského zobrazení zlepšuje jeho diagnostickou přesnost. Prezentujeme 2letou dívku s IFAG. Ultrasonografie s vysokým rozlišením poskytla po pětiměsíčním průběhu rozhodující diagnostický závěr.

Nespecifické střevní záněty u dětí

Pediatric-onset inflammatory bowel disease

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Pediatr. praxi. 2022;23(6):420-421  

Pediatrická manifestace zánětlivého onemocnění střev (PIBD) stále roste po celém světě a údaje se objevují i z regionů, kde PIBD nebyly dříve pozorovány.

Diabetes mellitus - znamení modlitby

prof. MUDr. Zdeněk Doležel, CSc., MUDr. Jana Šťastná, Ph.D., MUDr. Petra Konečná, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2022;23(6):415 | DOI: 10.36290/ped.2022.075  

Lingua villosa nigra u batolete

MUDr. Jiří Bufka, MUDr. Jan Schwarz, MUDr. Hana Hromádková

Pediatr. praxi. 2022;23(6):416 | DOI: 10.36290/ped.2022.076  

Možnosti časné diagnostiky Duchennovy svalové dystrofie - doporučení pro pediatry

Possibilities of early diagnosis of Duchenne muscular dystrophy - recommendations for paediatricians

MUDr. Lenka Juříková

Pediatr. praxi. 2022;23(6):422-425  

Duchennova svalová dystrofie (DMD) je se svou incidencí 1 : 5 000 nově narozených chlapců nejčastějším svalovým onemocněním dětského věku. Je způsobena mutací v genu pro dystrofin, který se nalézá na X chromozomu. První příznaky zahrnují obvykle opoždění motorického vývoje, potíže s běháním nebo s chůzí do a ze schodů. Později se přidává slabost horních končetin, respirační insuficience a srdeční potíže, které bývají mezi 25.-30. rokem věku příčinou smrti.

Na každém dnu záleží – podpora dětí s hendikepem by měla být zahájena co nejdříve po narození

ranapece.cz

Pediatr. praxi. 2022;23(6):426  

Ročně se v Česku narodí okolo 4 000 dětí s vážným postižením. Hned od narození se rodiče těchto dětí mohou obracet na bezplatnou sociální službu rané péče, tak aby získali v náročné životní situaci potřebnou pomoc a podporu. Zdaleka ne všechny rodiny se ale o rané péči dozvědí včas, klíčová v těchto případech bývá i spolupráce lékařů s lokálním poskytovatelem rané péče. Také o její rozvoj usilují pobočky Společnosti pro ranou péči, které sídlí v Praze, Ostravě, Brně, Českých Budějovicích, Olomouci a Karlových Varech.

Nastavení systému (rozvoj) zdravotně-sociální péče o matku a dítě v Československu v letech 1918-1938

Setting up the system (development) of health and social care for mother and child in Czechoslovakia in 1918-1938

prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., doc. Mgr. et Mgr. Andrej Tóth, Ph.D., doc. PhDr. Lukáš Novotný, Ph.D., PhDr. Martin Červený, Ing. Jakub Drábek, Ph.D., Ing. Jan Hladík

Pediatr. praxi. 2022;23(6):429-433  

První Československá republika věnovala nemalou pozornost podpoře rodiny, matek a dětí včetně mládeže s cílem snížit vysokou dětskou a kojeneckou úmrtnost. Cílem příspěvku je seznámit čtenáře s problematikou ovlivňující rozvoj zdravotně sociální péče o matku a dítě v první Československé republice. Na základě analýzy primárních a sekundárních zdrojů je představen rozvoj zřizování poraden, které měly zahrnovat nejen péči zdravotní, sociální, výchovnou, podpůrnou, ale měly zprostředkovat i ochranu právní.