Pediatr. praxi. 2007;8(6):327
Jsme o rok starší a blíží se Vánoce. Sedám ke svému stolu a píši již tradičně úvodní slovo do letošního posledního čísla Pediatrie pro praxi. Mohl bych psát o záměru zákona o univerzitních nemocnicích nebo o destabilizaci lékařské komory. Jsou to bezpochyby horká témata, ale když se nám podaří zachovat akademickou svobodu, vzájemnou kolegialitu a když budeme jednat věcně i čestně, jistě nalezneme cestu, jak je vyřešit. Dovolte mi nyní podělit se s Vámi o můj nejsilnější letošní zážitek. Ten je spojený s prožitky, které v poslední době zažívám stále častěji a stále intenzivněji. Jednou stranou mince je pokračující rozpad rodiny a tou druhou je zvyšující...
Pediatr. praxi. 2007;8(6):333-335
Celiakální sprue – současný stav poznatků.
Pediatr. praxi. 2007;8(6):336-342
Rotavírusy sú najčastejšou príčinou závažných hnačkových ochorení u dojčiat a malých detí na celom svete, vrátane európskych krajín. Rotavírusovú gastroenteritídu (RVGE) prekonajú prakticky všetky deti do 5 rokov. V rozvojových krajinách je RVGE treťou najčastejšou príčinou úmrtí na infekčné ochorenia v tejto vekovej skupine. Vo vyspelých krajinách je problémom pre vysoký výskyt ochorenia, častejšiu potrebu hospitalizácie ako iné akútne gastroenteritídy a ako najčastejšia príčina nozokomiálnych infekcií u detí. Sanitačné a protiepidemické opatrenia proti prenosu infekcie majú obmedzenú účinnosť. Jedinou prevenciou vzniku klinicky významnej infekcie...
Pediatr. praxi. 2007;8(6):343-346
Spektrum plastické chirurgie u dětí zahrnuje léčbu vrozených vývojových vad obličeje, zejména rozštěpů, vrozených vad ušních boltců, zevních genitálií, trupu, horních a dolních končetin. Dále se plastická chirurgie zabývá léčbou vrozených i získaných pigmentových névů a chirurgickou léčbou hemangiomů a cévních malformací. Kromě vrozených vývojových vad plastická chirurgie řeší úrazy obličeje a končetin, ztrátová poranění měkkých tkání a poúrazové jizevnaté deformity. V řadě případů plastická chirurgie spolupracuje s odborníky z ostatních oborů včetně pediatrů. Správná indikace, časování operací a spolupráce je základem úspěchu léčby.
Pediatr. praxi. 2007;8(6):348-352
Akné je jedním z nejčastějších kožních onemocnění zejména dospívajících a s rozdílnou četností výskytu postihuje všechny rasy. Prevalence v dospívání je téměř 100 %, rozdíly jsou v závažnosti postižení. Akné významně mění kvalitu života a představuje vážný socioekonomický problém, přestože nejde o život ohrožující onemocnění, které by bylo v popředí klinického a laboratorního výzkumu. Nejméně 15–30 % pacientů s akné vyžaduje léčbu vzhledem k tíži kožního nálezu, 2–7 % z nich je postiženo jizvami po akné. Volba terapie je dána závažností klinického obrazu, tedy počtem a charakterem kožních eflorescencí, rozsahem postižení kůže,...
Pediatr. praxi. 2007;8(6):353-357
Psychosociální a kognitivní problémy po prodělané léčbě dětské malignity jsou jedním z nejčastějších zdravotních problémů po léčbě. Závažnost a tíže řady pozdních následků, např. kardiovaskulárních nemocí a dalších tzv. civilizačních nemocí, je ovlivnitelná vhodnými intervenčním strategiemi – zejména nekouřením, vhodnou pohybovou aktivitou a dietními opatřeními. Multidisciplinární spolupráce, znalost problematiky a vhodné intervenční programy mohou příznivě ovlivnit kvalitu života této populace nemocných.
Pediatr. praxi. 2007;8(6):358-362
Diagnóza infekcí močových cest je založena na klinických příznacích a na hodnocení laboratorních nálezů. U kojenců a batolat nebývá jednoduché stanovení diagnózy a na uroinfekci je nutno vždy pomýšlet u febrilního dítěte. Terapie močových infekcí vychází z bakteriální rezistence v dané lokalitě a ze zásad racionální antibiotické terapie. Vlastní strategie se řídí klinickým stavem dítěte s přihlédnutím k jeho věku. Děti s chronickými a recidivujícími uroinfekcemi vyžadují komplexní péči.
Pediatr. praxi. 2007;8(6):363-368
Streptococcus pneumoniae se stal nejvýznamnějším bakteriálním patogenem zejména u dětí do 5 let. Jeho specifické vlastnosti jsou příčinou řady invazivních onemocnění se závažnou prognózou. Kazuistiky dokumentují klinický obraz těžkých pneumokokových onemocnění. Diskutovány jsou různé aspekty závažných projevů infekce – zejména diagnostické možnosti, terapie a prevence onemocnění vyvolaných Streptococcus pneumoniae.
Pediatr. praxi. 2007;8(6):369-373
Cílem článku je seznámit lékaře s terapií idiopatických střevních zánětů u dětí s důrazem na indukční a udržovací léčbu. Moderní molekulární techniky umožnily výrobu vysoce specifických protilátek, které jsou zaměřeny proti mediátorům slizničního zánětů. Tato moderní biologická léčba je používána u pacientů s kortikorezistentními a fistulujícími onemocněními. Lékař pečující o dítě s idiopatickým střevním zánětem musí optimálně sladit medikamentózní léčbu s nutriční léčbou, psychologickou podporou a je-li to nutné s chirurgickou léčbou tak, aby pacient byl v dlouhodobé remisi onemocnění.
Pediatr. praxi. 2007;8(6):374-378
Varicella je akutní vysoce infekční celosvětově rozšířené onemocnění způsobené primární infekcí virem varicella-zoster (VZV). Po prodělání varicelly přetrvává latentní infekce v senzorických nervových gangliích a reaktivací viru vzniká herpes zoster. Varicella postihuje převážně děti, u kterých je většinou málo závažným onemocněním, ale i u zdravého dítěte může mít komplikovaný průběh, riziko komplikací je výrazně vyšší u novorozenců, adolescentů, dospělých a imunokomprimovaných. Varicellu i herpes zoster je možné léčit protivirovými léky a oběma klinickým jednotkám lze předcházet vakcinací.
Pediatr. praxi. 2007;8(6):379-381
Autoři se zabývají problematikou Raynaudova fenoménu (R. f.) v dětském věku. Ve svém sdělení uvádějí epidemiologii, patogenezi, klinický obraz a možnosti léčebného ovlivnění tohoto symptomu. V souhrnném článku vycházejí z literárních údajů i z vlastní zkušenosti péče o tyto pacienty v rámci revmatologické specializované ambulance. V závěru sdělení navrhují postup vyšetření, léčbu a způsob sledování dětí s Raynaudovým fenoménem.
Pediatr. praxi. 2007;8(6):383-386
Chřipka je příčinou 10–20 % respiračních infekcí, často s komplikovaným průběhem. Děti a mladiství onemocní nejčastěji, v populaci představují potenciální zdroj infekce zejména pro nejrizikovější skupinu starších a chronicky nemocných osob. Toto riziko lze snížit jejich vakcinací. Ohroženy jsou rovněž nejmladší děti do dvou let, chronicky nemocné a děti s imunodeficitem. Práce pojednává o klinickém obraze chřipky u dětí včetně možností jejich vakcinace.
Pediatr. praxi. 2007;8(6):387-388
V přehledovém článku je stručně popsána charakteristika vakcín používaných v České republice k očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (Trivivac, Priorix). Je podán přehled postvakcinačních reakcí a jejich léčba, dále jsou zmíněny přístupy k očkování dětí s alergií, event. primárními a sekundárními defekty imunity. Závěrem je upozorněno na zásady bezpečné vakcinace.
Pediatr. praxi. 2007;8(6):389-390
Retrofaryngeální absces je hluboká krční infekce, která nejčastěji vzniká na podkladě abscedující lymfadenitidy po předcházející infekci horních dýchacích cest. Typicky se vyskytuje v období mezi 2.–4. rokem. Svými příznaky napodobuje akutní epiglotitidu. V případě podezření na retrofaryngeální absces je vždy nutná ústavní léčba a CT krku s kontrastem. Léčba spočívá v drenáži abscesu v celkové anestézii, parenterálním podávání ATB a zajištění dýchacích cest. Autoři v příspěvku popisují případ retrofaryngeálního abscesu u ročního dítěte a diskutují současné diagnostické a terapeutické postupy.
Pediatr. praxi. 2007;8(6):396-398
Výhody a nevýhody jednotlivých typů a druhů plen můžeme rozdělit dle hledisek zdravotních, ekologických, etických a trvalé udržitelnosti (udržitelné spotřeby), ekonomických, sociálních, časové náročnosti péče o pleny a dalších. Ke každému hledisku existuje řada faktů, hypotéz i studií, propočtů i zkušeností. Vším se prolíná velká diskuze. Každá plena si najde svého odpůrce i příznivce. Každá má své klady a zápory.
Pediatr. praxi. 2007;8(6):399-400
Autoři prezentují kazuistiku tříměsíčního kojence, který byl hospitalizován ve spádovém dětském oddělení pro náhle vzniklé zvracení a rozvíjející se dušnost. Při vstupním vyšetření bylo prokázáno oslabené dýchání vlevo. Následné rentgenové vyšetření plic potvrdilo levostrannou brániční kýlu. Po stabilizaci zdravotního stavu a zavedení žaludeční sondy bylo dítě po domluvě s dětským chirurgem přeloženo na Dětskou kliniku v Olomouci. Tentýž den byla na I. chirurgické klinice provedena plastika vrozeného defektu bránice.
Pediatr. praxi. 2007;8(6):391-393
Kašel je jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře v primární péči. Je to příznak, který obtěžuje nejen dítě, ale i celou rodinu. Skupina lékařů při České pediatrické společnosti vytvořila doporučený postup, jak přistupovat ke kašlajícímu dítěti v primární péči. Doporučila postupné vyšetřování podle klinického nálezu a pravděpodobnosti vyvolávající příčiny kašle. Vhodná je kombinace specifických vyšetřovacích postupů a využití léčebného pokusu. Úkolem lékaře je nepodcenit „běžný kašel“ ani nevyšetřovat zbytečně.
Pediatr. praxi. 2007;8(6):394
Sdělení pojednává o dvou nových lécích a jednom potravinovém doplňku, které jsou k dispozici v České republice. Je to Libenar f. GlaxoSmithKline, dále Olynth HA,0,1% f. Ursapharm a Nasivin Sinus – potravinový doplněk f. Merck. Je popsáno jejich složení, působení a indikace.
Pediatr. praxi. 2007;8(6):401-402
Článek přináší analýzu postupů při léčbě akutní subglotické laryngitidy na základě medicíny opírající se o fakta. Z tohoto hlediska lze doporučit podávání dexametasonu i. m. nebo per os, inhalaci nebulizovaného adrenalinu (případně budesonidu) a léčení dětí ambulantně na tzv. emergency. Z navyklých postupů nejsou doklady o prospěšnosti dýchání zvlhčené směsi plynů, podávání prednisonu a hydrokortizonu. V našich podmínkách není třeba měnit hodnocení závažnosti průběhu akutní subglotické laryngitidy podle Downese za jiné skórovací systémy.