Slovo úvodem

PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2016;17(1):3  

Dětské astma, rizika a možnosti prevence

Asthma in childhood, risks and measures of prevention

MUDr.Václava Gutová

Pediatr. praxi. 2016;17(1):7-12 | DOI: 10.36290/ped.2016.002  

Článek rozebírá rizikové faktory vzniku a exacerbací astmatu v dětství, zmiňuje jak rizika genetická, tak faktory vnějšího prostředí. Biogenní – alergeny živočišné, rostlinné, plísně, bakteriální a virové infekce i antropogenní – polutanty, klimatické změny, změny v životním stylu včetně kouření a stravování. Zvažují se možnosti prevence jednotlivých rizik jak primární, tak sekundární a terciární. Praktičtí lékaři i specialisté alergologové a pneumologové by se měli snažit o maximální možnou prevenci astmatu alergického i nealergického.

Odpůrci očkování

Antivaccionist movement

RNDr.Ilja Trebichavský, CSc.

Pediatr. praxi. 2016;17(1):13-15 | DOI: 10.36290/ped.2016.003  

odpor je velmi starý a počal již s vakcinací proti černým neštovicím. Nová vlna antivakcinačního hnutí byla v posledních letech importována internetem. Cui bono? Profesionální antivakcionisté, kteří obratně manipulují s polopravdami jsou většinou lékaři, kteří mají komerční zájem na alternativních metodách, jež nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami, jako jsou homeopatie, autopatie, detoxikace apod. K očkování je důležité přesvědčovat rodiče klidně a bez konfrontace. S antivakcionisty musí diskutovat vedoucí odborníci pomocí nezvratitelných faktů.

ADHD ve světle současné psychiatrie a klinické praxe

ADHD in the light of contenporary psychiatry and clinical practice

doc.MUDr.Libuše Stárková, CSc.

Pediatr. praxi. 2016;17(1):16-21 | DOI: 10.36290/ped.2016.004  

Hlavním cílem článku je seznámit pediatry s aktuálním pohledem na klinický obraz, epidemiologii, patofyziologii, diagnostiku a terapeutické přístupy k ADHD. Vycházíme z poznatků o této nemoci, jak je uvádí DSM 5, revidovaný diagnostický klasifikační systém duševních poruch, vypracovaný APA (Americká Psychiatrická Asociace). ADHD je nyní vnímána jako neurovývojová porucha, která sice začíná v dětství, ale u více než poloviny případů pokračuje do dospělého věku, kde může být zdrojem následných emočních, vztahových nebo sociálních problémů. Hyperaktivita je obvykle prvním příznakem už v časném věku, důsledky závažného deficitu pozornosti se...

Kontaktní alergie v dětství a v dospívání

Contact allergy in children and teenagers

MUDr.Helena Michalíková

Pediatr. praxi. 2016;17(1):22-25  

Alergická kontaktní dermatitida (ACD) je zánětlivé kožní onemocnění (opožděný typ hypersenzitivní reakce, zprostředkovaný hapten-specifickými T buňkami). Látky, které jsou příčinou ACD, se označují jako hapteny. Hapteny aktivují nespecifickou i specifickou imunitu a tím vzniká kožní zánět. V poslední době v dětské populaci narůstá výskyt ACD. Kožními projevy ACD jsou svědivá ekzematózní ložiska v místech kontaktu s alergenem. Nejdůležitější pro správnou diagnózu jsou epikutánní testy. Testované látky mohou mít u dětí i dospělých stejnou koncentraci. Nejčastějšími uváděnými alergeny v dětském věku jsou nikl a další kovy, lokální léčiva, parfemace,...

Je mateřské mléko pro novorozence zdrojem prebiotik a probiotik?

Human milk is a source of prebiotics or also probiotics for babies?

Ing.Šárka Musilová, Ph.D., Ing.Věra Bunešová, Ph.D., prof.Ing.Vojtěch Rada, CSc.

Pediatr. praxi. 2016;17(1):27-31 | DOI: 10.36290/ped.2016.006  

Mateřské mléko bylo považováno za sterilní. Avšak nedávné studie ukázaly, že obsahuje velké množství bakterií, z nichž některé by mohly sloužit jako první probiotikum pro novorozence. K dispozici jsou dvě hypotézy, jak se bakterie dostávají do prsní žlázy: kontaminace a/nebo aktivní migrace. Lepší pochopení, jak vzniká mikrobiota mateřského mléka a zda má nějakou potenciální úlohu, by mělo být předmětem budoucího zkoumání.

Akutní selhání a poškození ledvin u dětí

Acute renal failure and acute kidney injury in children

MUDr.Tomáš Zaoral

Pediatr. praxi. 2016;17(1):32-36 | DOI: 10.36290/ped.2016.007  

V definici a diagnostice akutního renálního selhání došlo v posledních 10 letech k významným změnám. Akutní selhání ledvin u dětí nahradil termín akutní poškození ledvin (APL). Je uvedena epidemiologie, diagnostická kritéria, patofyziologe a léčba APL.

Záněty horních cest dýchacích - jak správně edukovat rodiče

Upper respiratory tract inflammations - right way how to educate parents

MUDr.Dagmar Chmelařová

Pediatr. praxi. 2016;17(1):37-44 | DOI: 10.36290/ped.2016.008  

Záněty horních cest dýchacích jsou prakticky nejčastějším onemocněním v dětském věku. Onemocnění se mohou lišit svým průběhem a frekvencí výskytu oproti dospělým pacientům. Je to dáno anatomickými poměry u dětí a postupným vyzráváním imunitního systému. Spolupráce rodičů s lékařem se výrazně podílí na příznivém průběhu onemocnění. Proto je vhodná přiměřená edukace rodiče, dialog a případná kooperace s dalšími specialisty. Zvláště u nejmenších dětí jsme v možnostech využití medikace výrazně omezeni.

Pozdní manifestace dědičné poruchy cyklu močoviny - deficit ornitintranskarbamoylázy

Late onset of inherited urea cycle disorder - ornithine transcarbamoylase deficiency

MUDr.Jan Papež, doc.MUDr.Tomáš Honzík, Ph.D., MUDr.RNDr.Pavel Ješina, Ph.D., MUDr.Petr Jabandžiev, MUDr.Jiří Štarha, Ph.D., doc.MUDr.Dagmar Procházková, Ph.D., prof.MUDr.Zdeněk Doležel, CSc.

Pediatr. praxi. 2016;17(1):52-55 | DOI: 10.36290/ped.2016.011  

Deficit ornitintranskarbamoylázy (OTCD) je nejčastější dedičná porucha močovinového cyklu. Tato dědičná metabolická porucha (DMP) má gonozomálně recesivní typ dědičnosti a vzniká důsledkem nefunkčního enzymu ornitintranskarbamoylázy, která katalyzuje přeměnu ornitinu a karbamoylfosfátu na citrulin. Hromadící se toxický amoniak a další metabolity jsou hlavní příčinou klinické manifestace onemocnění, které se může projevit od novorozeneckého po dospělý věk. Autoři předkládají kazuistiku třináctiměsíčního chlapce hospitalizovaného pro apatii, celkovou hypotonii a hyperamonémii. Následná metabolická vyšetření prokázala deficit ornitintranskarbamoylázy,...

Pneumokokový zánět kyčle u očkovaného kojence

Pneumococcal arthritis of the hip in vaccinated infant

MUDr.Sabina Kaprálová, MUDr.Eva Klásková, Ph.D., prof.MUDr.Vladimír Mihál, CSc., MUDr.Petr Kamínek, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2016;17(1):56-58 | DOI: 10.36290/ped.2016.012  

Streptococcus pneumoniae patří mezi významné lidské patogeny. Kromě běžných komunitních infekcí, jako jsou katary horních cest dýchacích, otitidy nebo sinusitidy, způsobuje invazivní, potenciálně život ohrožující infekce. Mezi tato invazivní onemocnění je řazena i pneumokoková artritida. V kazuistice je popsán relativně vzácný případ kojence s pneumokokovou koxitidou. Diskuze je zaměřena na stručný přehled problematiky, na klinické projevy, diagnostické možnosti a léčbu bakteriální artritidy u dětí a dále na možnosti prevence pneumokokových invazivních onemocnění.

Adaptovaný klinický doporučený postup: Zavádění a ověřování gastrické sondy u novorozenců a kojenců

Adapted clinical practice guideline: gastric tube insertion and verification in neonates and infants

Mgr.Jaroslava Fendrychová, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2016;17(1):59-62 | DOI: 10.36290/ped.2016.013  

Článek předkládá adaptovaný klinický doporučený postup (KDP) v zavádění a ověřování gastrické sondy u novorozenců a kojenců, který vznikal stejným způsobem (podle ADAPTE protokolu) jako KDP v péči o kůži novorozenců, publikovaný v Pediatrii pro praxi (6/2014 a 4/2015). Účelem současného KDP je poskytnout sestrám a porodním asistentkám praktické informace, týkající se zavádění a ověřování gastrické sondy, jako prevence pochybení, které může být v novorozeneckém a kojeneckém věku fatální. Doporučení proto nejprve zmiňuje řadu komplikací, kterým se lze úspěšně vyhnout, dodrží-li sestry a porodní asistentky zmíněné postupy. Jedná se především...

Supraselární lipom jako náhodný radiologický nález

Suprasellar lipoma as a coincidental radiological finding

prof.MUDr.Vladimír Mihál, CSc., MUDr.Marta Neklanová, MUDr.Kamila Michálková

Pediatr. praxi. 2016;17(1):48-50 | DOI: 10.36290/ped.2016.010  

I když hypofyzární adenomy jsou nejčastější příčinou selární expanze, vyskytují se v této oblasti i další nádorové, infekční, zánětlivé, vývojové a cévní etiologie, o kterých radiolog musí uvažovat. Intrakraniální lipomy jsou vývojové anomálie, které vznikají v důsledku abnormální diferenciace embryonálních mozkových blan. Popisujeme a ilustrujeme kazuistiku 7letého chlapce se supraselárním lipomem, který byl v průběhu respirační infekce asociován s výskytem teploty provokovaného konvulzivního stavu. Intrakraniální lipom byl prokázán pomocí vyšetření magnetickou rezonancí.

Vrozené vývojové vady neurokrania - foramina parietalia permagna

MUDr.Alice Nogolová, MUDr.Renáta Klosová

Pediatr. praxi. 2016;17(1):46-47 | DOI: 10.36290/ped.2016.009