(Ne)věřte rodičům

Luděk Ryba

Pediatr. praxi. 2022;23(4):251  

Žijeme ve zvláštní době. Někdo jí říká doba postfaktická – fakta už neplatí jako dříve. Všude samý hoax, hitem posledních let je fenomén „deep fake“ (falešná videa, tvářící se jako pravá). Kdo se v tom má vyznat. Nerozhodují fakta, ale víra. Věřím něčemu, co neexistuje, ale díky mé víře se to stává skutečností. Koronavirus neexistuje, všechno vymyslel Bill Gates, aby do nás mohl vpravit vakcíny s umělými čipy. Říkala to Máňa. Země je placatá, viděl jsem fotky. I těch slonů, co ji nesou...

Možnosti léčby bolesti u dětí vybranými analgetiky

Possibilities of pain treatment in children with selected analgesics

MUDr. Petra Matalová, Ph.D., MUC. Benedikt Krížek

Pediatr. praxi. 2022;23(4):256-261 | DOI: 10.36290/ped.2023.002  

Bolest je nepříjemný senzorický, emoční a mentální prožitek doprovázený psychickými či vegetativními reakcemi a změnou chování. Proto je nutné bolest efektivně léčit nefarmakologickými i farmakologickými postupy. Farmakoterapie v dětském věku má řadu zvláštností, v následujícím článku stručně shrneme možnosti farmakologické léčby u dětí, používaná neopioidní a opioidní analgetika, jejich vlastnosti a dávkování vybraných perorálních analgetik.

CBIT - nová léčebná metoda pro tiky a Touretteův syndrom

CBIT - a new treatment method for tics and Tourette syndrome

MUDr. Štěpánka Kicková, Ph.D., MUDr. Ondřej Fiala, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2022;23(4):262-264  

Tiky jsou jedním z nejčastějších dyskinetických projevů postihujících až 28 % dětí. Přesná příčina tikových obtíží není známa, kauzální léčba neexistuje. Hlavním těžištěm léčby výraznějších tiků byla doposud symptomatická farmakoterapie. Toto paradigma v posledních letech prošlo zásadní změnou a metodou první volby k léčbě tikových projevů se stala nefarmakologická metoda CBIT (Comprehensive Behavioral Intervention for Tics). CBIT je minimálně stejně účinná jako terapie léky, ale bez rizika nežádoucích vedlejších účinků. Její další výhodou je, že může být administrována on­‑line. Ačkoli v ČR není CBIT zatím příliš rozšířena, měla by být postupně...

Výživa kojenců s potravinovou alergií

Nutrition in infants with food allergy

MUDr. Vendula Látalová

Pediatr. praxi. 2022;23(4):267-268 | DOI: 10.36290/ped.2023.004  

Potravinová alergie stojí na počátku atopického pochodu a v kojeneckém věku se vyskytuje především ve formě alergie na bílkovinu kravského mléka. Projevy tohoto alergického onemocnění mohou být multiorgánové a často těžko odlišitelné od jiných "funkčních" obtíží typických pro tento věk. Základem správného diagnosticko-terapeutického postupu je posouzení předpokládaného imunologického mechanismu (IgE × non-IgE), správně zvolená eliminační dieta s následnou reexpozicí k potvrzení diagnózy a důsledné antropometrické sledování dětí s dietními restrikcemi.

Koncepce preventivního vyšetřování zraku u nejmenších dětí a dětí předškolního věku metodou fotorefrakce

The concept of preventive paediatric eye examinations in youngest children and preschool children using the method of photorefraction

MUDr. Anna Zobanová

Pediatr. praxi. 2022;23(4):270-273 | DOI: 10.36290/ped.2023.005  

Cílem preventivní péče o zrak je včasný záchyt kritických dioptrických vad a následnou brýlovou korekcí pak umožnit co nejlepší vývoj vidění. V České republice jsou koordinátory péče o děti dětští lékaři a praktičtí lékaři pro děti a dorost (PLDD), kteří jsou první linií pro záchyt různých smyslových poruch. Časový plán preventivních prohlídek zraku dětským lékařem a PLDD byl odvozen ze standardizovaného protokolu Vyhlášky o preventivních prohlídkách č. 70/2012 Sb., která byla novelizovaná Vyhláškou č. 45/2021 Sb. ze dne 29. ledna 2021 a je uveden ve Zdravotním a očkovacím průkazu dítěte a mladistvého. Provádí se ve věku 4, 8, 12 a 18 měsíců, ve třech...

Klinicko-patologický a dermatoskopický nález zriedkavej jazviacej postcovidovej alopécie u detského pacienta

Clinicopathological and dermoscopic findings of rare scarring COVID-19 associated alopecia in a pediatric patient

MUDr. Gabriela Takáčová, prof. MUDr. Jagienka Jautová, PhD., MBA

Pediatr. praxi. 2022;23(4):274-277 | DOI: 10.36290/ped.2023.006  

Pandémia ochorenia COVID-19 (coronavirus disease) priniesla mnohé zdravotné problémy, ktoré je potrebné vyriešiť predovšetkým v akútnom štádiu ochorenia. Stále viac sa však do popredia dostávajú diagnózy, spadajúce do skupiny postcovidových. V literatúre boli doposiaľ popísané prípady alopécie po prekonaní ochorenia COVID-19 charakteru effluvium telogenes a alopecia areata. V krátkej kazuistike demonštrujeme rozvoj zriedkavej formy jazviacej alopécie u 4 ročného pacienta po prekonaní infekcie COVID-19 s ľahkým priebehom. Dôraz kladieme na včasnú diagnostiku. Vzhľadom na klinickú podobnosť s inými, nejazviacimi formami alopécie, poukazujeme na možnosti...

Perforovaný Meckelův divertikl u 11letého chlapce

Perforated Meckel's diverticulum in an 11-year-old boy

MUDr. Martin Holas

Pediatr. praxi. 2022;23(4):278-280 | DOI: 10.36290/ped.2023.007  

Autor prezentuje případ 11letého pacienta, který byl akutně operován pro peritonitidu. Práce pojednává o méně obvyklé perforaci střeva, kdy příčinou byla vředová léze Meckelova divertiklu.

Faktory ovlivňující zátěž a stres rodičů pečujících o děti s handicapem: přehledová studie

Factors influencing the burden and stress of parents taking care of a children with disability: systematic review

Mgr. Petra Benešová, doc. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2022;23(4):287-291 | DOI: 10.36290/ped.2023.009  

Cíl: Cílem studie bylo identifikovat a analyzovat faktory, které souvisí se zátěží a stresem rodičů handicapovaných dětí. Metody: Do systematického přehledu byly zahrnuty plnotextové přehledy primárních výzkumů, které byly publikovány v anglickém jazyce v období 2005–2021. K vyhledávání byly použity volně přístupné i licencované databáze CINAHL EBSCO, SCOPUS, Wiley Library Online, ProQuest a Web of Science. Výsledky: Z literárního přehledu vyplynulo, že během patnácti let byla publikována řada studií, které se zabývaly faktory způsobujícími stres a zátěž rodičů, kteří pečují o děti s handicapem. Bylo nalezeno celkem 325 studií. Ve čtyřech studiích...

Prvky vývojové péče u nezralých novorozenců

Elements of developmental care for the premature newborn

Mgr. Jana Kučová, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2022;23(4):294-298 | DOI: 10.36290/ped.2023.010  

Vývoj nezralého novorozence je ovlivněn nejen terapeutickým přístupem, ale také managementem a kvalitou poskytované ošetřovatelské péče. Cílem vývojové péče u předčasně narozeného novorozence je podpořit jeho správný vývoj a omezit negativní dopad stresujících intervencí. Koncept vývojové péče předpokládá individuální přístup, jednotný postoj personálu, který se na péči o novorozence podílí, úpravu prostředí a vnímání rodičů jako partnerů v péči o dítě.

Pyogenní granulom (lobulární kapilární hemangiom) - získaná benigní vaskulární hyperplazie

Pyogenic granuloma (lobular capillary hemangioma) - acquired benign vascular hyperplasia

prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc., MUDr. Bohumil Zálešák, Ph.D., MUDr. Jana Janková

Pediatr. praxi. 2022;23(4):283-286 | DOI: 10.36290/ped.2023.008  

Cévní nádory u dětí jsou pro pediatry důležitou entitou, aby je mohli rozpoznat a správně diagnostikovat. Mohou se objevit při narození nebo se mohou vyvinout v jakémkoli období v průběhu dětského věku, nebo dospívání. Většina je benigních, ale i benigní léze mohou mít bez správného zásahu významnou morbiditu. Takovou entitou je bezesporu pyogenní granulom, známý jako lobulární kapilární hemangiom. Prezentujeme 2,5letého chlapce, u kterého byla diagnóza s histopatologickým ověřením stanovena až ve věku 28 měsíců po opakovaných stavech profuzního krvácení fragilního pyogenního granulomu.

Prevence celiakie?

Prevention od celiac disease?

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Pediatr. praxi. 2022;23(4):304-305  

Prevence je definována jako jakákoliv aktivita, která redukuje mortalitu a morbiditu choroby. Rozlišujeme primární, sekundární a terciární prevenci.

Jak se proměňují kritéria kojenecké koliky v čase?

How do the criteria of infant colic change over time?

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Pediatr. praxi. 2022;23(4):306  

Prevalence kojeneckých kolik je ovlivněna rodičovským vnímáním intenzity a trvání epizod pláče, metodami sledování, nes­pokojeností rodičů a kulturně obvyklými postupy péče o kojence.

Významné kroky ve vývoji péče o hluchoněmé děti v první Československé republice

Significant steps in the development of care for deaf-mute children in the First Czechoslovak Republic

doc. Mgr. et Mgr. Andrej Tóth, Ph.D., prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., doc. PhDr. Lukáš Novotný, Ph.D., PhDr. Martin Červený, Mgr. Věra Hellerová, Ph.D., Mgr. Inka Kratochvílová, Ing. Jakub Drábek, Ph.D., Ing. Jan Hladík

Pediatr. praxi. 2022;23(4):299-303  

Péče o hluchoněmé děti v sobě zahrnuje vícevrstevnou péči, a to péči zdravotní, sociální a školní. Pouze spolupráce odborníků ze všech oblastí vedla k nastolení správného směru komplexní péče - vznikaly nové ústavy, sjednocovaly se postupy práce ve výuce, v komunikaci a preventivní péči. Cílem příspěvku je seznámit čtenáře na základě historické analýzy primárních a sekundárních zdrojů s významnými kroky ve vývoji a se změnami, které vedly ke zkvalitnění péče o hluchoněmé děti v období první Československé republiky, kdy byly položeny základy moderní zdravotní a sociální péče o obyvatelstvo.