Mikrobiom střeva hraje klíčovou roli v dlouhodobém fyzickém i psychickém zdraví člověka. Jeho vhodné složení během počáteční kolonizace gastrointestinálního traktu novorozenců s dostatečným zastoupením taxonů s komenzálním či probiotickým potenciálem je zásadní pro obranu před infekcemi a správný vývoj imunitního systému. Enterobakterie tvoří nedílnou součást střevní mikrobioty a mají klíčovou úlohu v počáteční kolonizaci střeva novorozence. Zároveň se jedná o potenciální patogeny, které mohou způsobovat závažné infekce. V článku jsou popsány funkce enterobakterií v mikrobiotě kojenců, rizika spojená s jejich nadměrnou přítomností a strategie prevence infekcí. Dále jsou diskutovány faktory ovlivňující formování mikrobioty u dětí, včetně způsobu porodu a vlivu antibiotik. Výzkumy ukazují, že podpora přirozeného porodu, kojení a použití probiotik mohou pozitivně ovlivnit střevní mikrobiotu a eliminovat potenciální rizika spojená s enterobakteriemi. Článek poskytuje přehled současných poznatků o enterobakteriích v mikrobiotě kojenců a zdůrazňuje potřebu dalšího výzkumu a sdílení nových poznatků v klinické praxi, aby byl zajištěn zdravý vývoj dětí.

Melanom u dětí se vyskytuje poměrně vzácně, z tohoto důvodu je složité určit prognostické faktory, biologické chování a účinnost terapie u dětské populace. Článek obsahuje výsledky studií a přehled literatury týkající se výskytu melanomu u pacientů mladších 21 let. Jsou diskutovány charakteristické znaky melanomu u dětí, rizikové faktory, histologické a imuno-histochemické rysy a možnosti léčby. Ze studií vyplývá, že pečlivá analýza histologických a imuno-histochemických rysů by měla umožnit správnou diagnózu ve většině případů melanomů u dětí. Pacienti s melanomem v dětském věku mají sice vyšší pravděpodobnost přežití než dospělí, u řady dětí se ale vyvinou metastázy, zvláště když je melanom diagnostikován po pubertě. Melanom patří sice mezi vzácná onemocnění dětského věku, přesto je nejčastějším typem kožního zhoubného nádoru u mladých lidí. Se zvyšující incidencí je potřeba brát toto onemocnění do úvahy; na melanom u dětí se často nepomýšlí a diagnóza je opožděná. 

Opakované epizódy hvízdavých stavov v predškolskom veku predstavujú častý klinický problém, s ktorým sa stretávajú pediatri v primárnej starostlivosti. Ide o heterogénnu skupinu stavov s rôznou etiológiou, patogenézou a prognózou. Správna diagnostika a manažment sú kľúčové pre zníženie respiračnej morbidity a zlepšenie kvality života detí a ich rodín, najmä v kontexte limitovanej dostupnosti špecializovanej starostlivosti. Tento prehľadový článok sumarizuje aktuálne poznatky o klasifikácii, diagnostike a liečbe rekurentných bronchospazmov u detí do 5 rokov, pričom vychádza aj z metodológie a odporúčaní vytvorených multidisciplinárnym panelom expertov. Detailne sa venuje manažmentu akútneho záchvatu, vrátane úlohy bronchodilatancií a kortikosteroidov. Ďalej rozoberá indikácie a stratégie dlhodobej kontrolnej liečby, porovnáva účinnosť a bezpečnosť inhalačných kortikosteroidov a antagonistov leukotriénových receptorov, vrátane diskusie o ich potenciálnych nežiaducich účinkoch. Článok kladie dôraz na praktické aspekty pre pediatrickú prax.

Připravenost k orálnímu příjmu je komplexní pojem. V současnosti je zapotřebí více důkazů o tom, jak přistupovat k zahájení orální výživy u nedonošených novorozenců. Pro pokrok v krmení byly vyvinuty různé nástroje pro hodnocení připravenosti k orálnímu příjmu, klinické testy a protokoly. Tyto metody jsou využívány ošetřujícím personálem, zejména dětskými sestrami ale i pečujícími rodiči a jejich záměrem je, aby pomohly se zahájením a následně usnadnily progresi orálního příjmu. Rozpoznání a podpora připravenosti k orálnímu příjmu nedonošeného novorozence může zkrátit dobu hospitalizace a také mít pozitivní dopad na snížení nákladů na zdravotní péči. Podpora efektivního orálního příjmu založeného na přísném hodnocení orálních kompetencí či péči založené na důkazech může také optimalizovat zkušenosti pečovatelů v péči o novorozence, což vede k podpoře a tvorbě vazeb a spokojenosti rodičů.

Průjmy jsou častým zdravotním problémem u dětí, zejména mladších 2 let, a jsou zodpovědné za 13,2 % celosvětových dětských úmrtí. Převážná většina průjmů je akutních, 3-20 % je chronických, tj. trvající déle než 2 (až 4) týdny. Ve většině případů je etiologie chronických průjmů infekční. V rozvinutých zemích a s klesajícím věkem dítěte stoupá, zejména u novorozenců a kojenců, riziko průjmů z genetických nebo vrozených příčin. U dětí starších věkových kategorií je nutno zvážit i alergické a imunitně mediované etiologie. Při vyšetření dítěte s chronickým průjmem je klíčová anamnéza a podrobné klinické zhodnocení. Laboratorní a další vyšetřovací metody se odvíjí od zvažované diferenciální diagnózy, a mohou zahrnovat i endoskopická a genetická vyšetření. Terapie záleží na etiologii obtíží. Při intractable diarrhoea of infancy, neboli neustupujícímu průjmu kojenců, je často nutná parenterální výživa a ani indikace transplantace tenkého střeva není výjimkou.

Troponiny T a I jsou důležitými biomarkery kardiálního poškození, ke stanovení hladin se v současnosti používají vysoce senzitivní diagnostické soupravy. V dospělé populaci má troponin stěžejní význam v diagnostice akutního koronárního syndromu. V pediatrii jsou důvody vyšetření troponinu odlišné, nejčastější indikací je akutní myokarditida infekční i neinfekční etiologie. Hladina troponinu vylučuje nebo do značné míry potvrzuje toto onemocnění a koreluje se závažností, nepredikuje ale pozdní dysfunkci myokardu. Přesto troponin, spolu s natriuretickými peptidy, lze využít při sledování kardiomyopatií k predikci komplikací a prognózy. U vrozených srdečních vad se troponin nejčastěji využívá v hodnocení pooperačního průběhu. V souvislosti s diagnostikou ischemie myokardu má u dětí troponin význam při suspekci na patologii koronárních arterií u Kawasakiho choroby, postkovidového syndromu, vrozených anomálií nebo při stavech po chirurgické koronární intervenci. Dalšími možnými indikacemi vyšetření troponinu jsou trauma hrudníku, úraz elektrickým proudem, sepse, renální selhání, intoxikace oxidem uhelnatým, arytmie, kardiotoxická léčba či endokrinní a neuromuskulární choroby. Vždy je nutné znát normy pro danou diagnostickou soupravu a typ troponinu, posouzení dynamiky hodnot v čase a korelace s klinickým vyšetřením a dalšími diagnostickými metodami.

Kalprotektin se nachází v tělesných tekutinách v koncentracích odpovídajících stupni zánětu. Ve stolici je jeho hladina 6× vyšší než v krvi. Fekální kalprotektin je obrazem intenzity střevního zánětu.

Autoři tohoto článku chtějí v širších souvislostech představit poruchy acidobazické rovnováhy (ABR). Pochopení celé problematiky je nepodkročitelným minimem pro klinický přístup k těmto poruchám. Tento článek bude úvodem do celé problematiky. Představíme princip zachování stálého pH, tak jak bylo definováno tzv. kodaňskou školou. Budou představeny proměnné (H⁺, pH, HCO₃^- a pCO₂) a vzájemné vztahy mezi metabolickými a respiračními poruchami. V níže uvedených rovnicích můžeme nejen přesně definovat typ poruchy, ale vyjádřit přítomnost kombinovaných poruch a možnost jejich kompenzací. Lze určit, zda daná porucha je akutní či chronická.

Recidivující afty jsou nejčastějším chronickým onemocněním ústní sliznice, postihující až 25 % populace. Diagnostika je založena na typickém klinickém vzhledu postižení, ale přesná etiologie a patogeneze onemocnění zůstává nejasná. Léčba spočívá v identifikaci a sledování možných predisponujících faktorů. K dispozici je široká nabídka lokálních přípravků, antiseptik, protizánětlivých léků a kortikosteroidů. Systémová léčba je indikována u pacientů s přetrvávajícím a závažným postižením, což je u dětí vzácné. Tato práce nabízí přehled současných poznatků v etiologii, patogenezi a léčbě recidivujících aft u dětské populace využitelných v denní praxi praktických lékařů pro děti a dorost.

Napadení vší dětskou (Pediculus capitis) je parazitární onemocnění, označované jako pedikulóza. Její výskyt se v posledních letech výrazně zvyšuje ve všech rozvinutých zemích světa, včetně České republiky. Za příčinu je považována rezistence k odvšivovacím léčivům. U nás byla již v roce 1992 prokázána rezistence vši dětské k permethrinu a v roce 2004 rezistence k malathionu, což jsou insekticidy celosvětově nejčastěji používané k odvšivování. Rezistence byla příčinou ztráty účinnosti tehdejších odvšivovacích přípravků na našem trhu, které uvedené látky obsahovaly, což mělo za následek výrazné zvýšení výskytu pedikulózy. V současné době jsou u nás v rámci specifického léčebného programu povolena 2 odvšivovací léčiva (vlasová voda a insekticidní šampon), z nichž prvé obsahuje carbaryl a další d-phenothrin.

Materská starostlivosť klokankovaním (Kangaroo Mother Care – KMC) predstavuje kľúčovú stratégiu starostlivosti o predčasne narodené deti. KMC prináša významné zdravotné benefity pre novorodenca a matku. Má pozitívny vplyv na vzťahovú väzbu medzi matkou a dieťaťom, ktorá je dôležitá pre zdravý vývin dieťaťa a taktiež má pozitívny vplyv na dojčenie, ktoré je zásadné pre výživu, imunitný systém a pre fyziologické a psychologické prínosy, ako aj dlhodobé kognitívne a neurovývinové výsledky u predčasne narodených detí. Pre matky znamená KMC významnú psychologickú podporu, znižuje riziko popôrodnej depresie a posilňuje ich kompetencie pri starostlivosti o dieťa. KMC by mala byť propagovaná ako štandardizovaná súčasť bežnej praxe pri starostlivosti o predčasne narodené deti a podpora zo strany zdravotníkov je nevyhnutná.

Týden po ukončení udržovací léčby byla v krvi 11leté dívky s akutní lymfoblastickou leukemií metodou DNA potvrzena akutní infekce parvovirem B19. Klinickými projevy byly dva týdny trvající horečka, vlhký kašel a intermitentní bolesti na hrudi při nádechu. Byly detekovány zvýšené hodnoty sérového CRP, N-terminálního natriuretického peptidu, ale mírné zvýšení hodnoty troponinu. Na EKG záznamu byla přítomna nápadně nízká voltáž vlny P, komplexu QRS a vlny T. Echokardiografické vyšetření potvrdilo akutní myoperikarditidu s rozsáhlým perikardiálním výpotkem. Zotavení pacientky bylo podpořeno diuretickou léčbou a kortikosteroidy, proběhlo rychle. Po týdenní léčbě došlo k úplné redukci perikardiálního výpotku.

Primární pyomyozitida je hnisavá infekce kosterního svalu často s tvorbou abscesů, která vzniká na základě hematogenní infekce. Primární infekce má obvykle subakutní začátek a nejčastěji postihuje jednu svalovou skupinu dolní končetiny nebo svaly kyčle a pánve. Prezentujeme 16letého diabetika I. typu s nově diagnostikovanou akutní lymfoblastickou leukemií. Agresivní indukční chemoterapie byla šestý den komplikována febrilní neutropenií. Pacient udával při chůzi bolest pravého adduktoru stehna, na kůži jsme pozorovali flegmonózní změny kůže, připomínající podkožní hematom. Shrnujeme diagnostické a léčebné postupy, které vedly k dosažení definitivní diagnózy a terapeutického úspěchu.

Cystická fibróza (CF) je závažné s věkem progredující autozomálně recesivně dědičné multiorgánové onemocnění. Snaha o maximální kompenzaci základního onemocnění, prevenci a časnou léčbu komplikací je podstatou léčebného přístupu k nemocným s CF. Častou příčinou respiračního zhoršení bývá akutní exacerbace základního onemocnění či pneumonie, ale diferenciálně diagnosticky je nutno pátrat i po vzácnějších příčinách dyspnoe.

Kawasakiho choroba (KCH) je známa více než 50 roků a v našich podmínkách stále patří mezi onemocnění vzácná. Dosud nebyla objasněna její etiopatogeneze. Podobně také chybí specifické nálezy pomocných vyšetření a diagnóza nemoci se proto stále opírá pouze o klinické příznaky, které umožňují stanovení klasické varianty KCH, ale také varianty inkompletní. Ojediněle může být průběh KCH provázen instabilitou systémového oběhu a rozvojem šoku. Autoři uvádějí klinickou zkušenost s takovým závažným průběhem KCH.

Inhibitory protonové pumpy (IPP) jsou terapeutickou volbou u ezofagitidy a gastritidy. Recentní studie nepotvrzují benefit IPP u chronického kašle, kojeneckého refluxu, astmatu či funkčních gastrointestinálních obtíží. Jsou popisovány nežádoucí účinky vyplývající z omezení diverzity mikrobiomu a postižení imunitních funkcí a z toho plynoucích infekcí, fraktur a alergických onemocnění.

Syndrom Noonanové (NS) je dědičné multisystémové onemocnění charakteristické zejména faciální stigmatizací, nízkým vzrůstem, neprospíváním a přítomností vrozených srdečních vad (VSV). Jedná se o onemocnění řazené do skupiny onemocnění zvaných RASopatie. Kazuistika popisuje případ dívky s pulmonální stenózou, defektem síňového septa typu secundum a neprospíváním, jehož příčinou byl de novo vzniklý syndrom Noonanové. Jsou shrnuty současné poznatky o etiologii a projevech tohoto onemocnění. Je diskutována zejména prevalence syndromu Noonanové u dětí s pulmonální stenózou, její projevy a léčba.

Termín hypertrofie myokardu zahrnuje široké spektrum patologií. Většinou jde o významná onemocnění, která ovlivňují hemodynamiku a klinický stav dítěte. Existují ale i idiopatické nebo přechodné hypertrofie, které mají dobrou prognózu. Uvedená kazuistika demonstruje přechodnou hypertrofii myokardu u novorozence, pravděpodobně způsobenou předčasným uzávěrem tepenné dučeje vlivem užívání nesteroidních antiflogistik matkou ve třetím trimestru nepoznané gravidity. Autoři na této kazuistice představují širokou diferenciální diagnostiku hypertrofie myokardu v novorozeneckém a kojeneckém věku.

V období od početí až do 2 let věku, také označované jako "prvních 1 000 dnů", má výživa klíčový dopad na optimální růst a složení těla, kognitivní vývoj, imunitní zrání a vývoj gastrointestinálního traktu. Mateřské mléko je nejlepším zdrojem výživy pro všechny kojence a kojení má mnoho nenahraditelných krátkodobých i dlouhodobých benefitů pro děti i jejich matky. Intenzivní výzkum složení mateřského mléka a laktace v posledních desetiletích vyústily v zásadní inovace v kojenecké výživě. Mateřské mléko obsahuje přibližně 200 komplexních oligosacharidů (Human Milk Oligosaccharides - HMO), o nichž se předpokládá, že stimulují růst a tvorbu ochranné mikrobioty ve střevech kojenců. Spolu se specifickými prebiotiky a postbiotiky pak tento nový koncept kojeneckých formulí více odráží složitost, rozmanitost a funkčnost mateřského mléka. Kojenecká výživa přesto zůstane kompromisem a mateřské mléko bude nejlepším zdrojem výživy pro děti.

Celiakie je celoživotní, imunitně zprostředkované, zánětlivé onemocnění tenkého střeva, navozeno konzumací lepku u geneticky predisponovaných jedinců a charakterizováno vznikem malabsorpčního syndromu. Autoři prezentují kazuistiku tří sourozenců, u kterých byla diagnostikována celiakie. Diskutována je pozitivní rodinná anamnéza a genetická dispozice k celiakii jako jeden z nejsilnějších rizikových faktorů rozvoje onemocnění.

Autoři prezentují kazuistiku dvou pacientek - sester s primární ciliární dyskinezí (PCD). Obě dívky byly po několik let léčeny pod nesprávnou diagnózou. Cílem autorů je znovu upozornit na onemocnění, kde je pečlivé posouzení anamnézy přímým vodítkem k diagnóze. Její včasné stanovení je nejvýznamnější prevencí rozvoje závažného plicního postižení s bronchiektáziemi, které je také nejzávažnější komplikací této choroby a hlavní limitací pro další život. Autoři zároveň zastávají názor, že péče o pacienty s PCD by měla být centralizována v souladu s celosvětovým trendem. V celém světě je toto onemocnění poddiagnostikováno a v České republice tomu nepochybně není jinak.

Mateřské mléko obsahuje přibližně 200 komplexních oligosacharidů (human milk oligosaccharides - HMO), o nichž se předpokládá, že stimulují růst a tvorbu ochranné mikrobioty ve střevech kojenců. Od objevu HMO před více než 60 lety čelil výzkum mnoha problémům. Ale za posledních 10 let došlo v těchto oblastech k pokroku. Na základě experimentů in vitro, studií na zvířatech a několika studií na lidech bylo objeveno mnoho funkcí HMO. V tomto článku se zaměřujeme na potenciál HMO ovlivnit mikrobiální složení v gastrointestinálním traktu, vývoj imunity dětí nebo epigenetické změny, které mohou ovlivnit zdraví v dospělosti.

Článek se podrobněji zabývá etiopatogenezí tromboembolické nemoci a analyzuje hlavní rizikové mechanismy jejího vzniku.
Probírá vztah trombofilních mutací k hormonálním léčbám a uvádí preskripční doporučení pro rizikové skupiny žen. Text
především zdůrazňuje multifaktoriálnost vzniku tromboembolických stavů.

Prezentujeme případ kojence s variantou septooptické dysplazie (forma holoprosencefalie) s náhodně zjištěnou závažnou hypernatremií. Kazuistické sdělení poukazuje na možnost koincidence hypopituitarismu u pacientů s touto formou malformace předního mozku. Důsledkem kombinovaného primárního endokrinního deficitu u novorozenců a kojenců mohou být různé poruchy vnitřního prostředí. Závažná hypernatremie v důsledku centrálního diabetu insipidu patří mezi potenciálně fatální komplikace vyžadující velmi pozvolnou, přísně kontrolovanou korekci parametrů vnitřního prostředí. Jedině tak je možné předejít závažným neurologickým komplikacím v důsledku rychle se měnícího vnitřního prostředí.

Péče o dětské pacienty se sebevražedným chováním vyžaduje mezioborovou spolupráci, a to nejčastěji mezi pediatrem a psychiatrem. I přes jejich nedostatek je právě činnost psychiatrů často ta stěžejní. Cílem článku je přiblížit čtenáři problematiku časné identifikace sebevražedného chování a aspekty spolupráce mezi pediatrem a psychiatrem u dětských pacientů.

Článek shrnuje základní možnosti antikoncepčního zabezpečení dospívajících dívek včetně benefitů a rizik hormonální antikoncepce. Upozorňuje i na širší společenské souvislosti nežádoucích gravidit v této věkové skupině. Probírá hlavní specifika péče o mladistvé a nejčastější zdravotní stavy ovlivňující užívání kontracepce. V druhé části se podrobněji zabývá etiopatogenezí tromboembolické nemoci a analyzuje hlavní rizikové mechanismy jejího vzniku. Probírá vztah trombofilních mutací k hormonálním léčbám a uvádí preskripční doporučení pro rizikové skupiny žen. Text především zdůrazňuje multifaktoriálnost vzniku tromboembolických stavů.

Streptococcus pneumoniae patří mezi významné lidské patogeny. Kromě běžných komunitních infekcí, jako jsou katary horních cest dýchacích, otitidy nebo sinusitidy, způsobuje invazivní, potenciálně život ohrožující infekce. Mezi tato invazivní onemocnění je řazena i pneumokoková artritida. V kazuistice je popsán relativně vzácný případ kojence s pneumokokovou koxitidou. Diskuze je zaměřena na stručný přehled problematiky, na klinické projevy, diagnostické možnosti a léčbu bakteriální artritidy u dětí a dále na možnosti prevence pneumokokových invazivních onemocnění.

Duodenální atrézie je nejčastějším typem fetální střevní atrézie. Prezentujeme klinický případ vzácného prenatálního sonografického obrazu duodenální atrézie u 29týdenního nezralého novorozence, u kterého byl ve 22. týdnu těhotenství prokázán rozšířený žaludek s dilatací duodena a polyhydramnion. Po porodu rentgenové vyšetření potvrdilo dilataci žaludku i duodena: s nálezem klasického znaku „double-bubble“. Po stabilizaci metabolizmu vody a elektrolytů podstoupilo dítě nekomplikovanou duodenoduodeno-anastomózu s dobrým definitivním výsledkem.

Echokardiografie je základní neinvazivní zobrazovací metoda, která je schopna detailně posoudit srdeční morfologii a funkci. Arteriální hypertenze se i v dětském věku může projevit poškozením cílových orgánů (srdce, cévy, ledviny, CNS, sítnice). Z diagnostických a léčebných důvodů je nutné u hypertenzních dětí rutinně vyhodnocovat velikost levé komory a mikroalbuminurii. Léčba hypertenze má vést nejen k normalizaci krevního tlaku, ale také k prevenci nebo regresi známek cílového poškození orgánů. Cílem práce je ukázat význam hodnocení parametrů levé komory – hmotnosti levé komory (left ventricular mass, LVM) a indexu hmotnosti levé komory (left ventricular mass index, LVMI) – zejména u nemocí, které vedou ke zvýšenému kardiovaskulárnímu riziku již v dětství nebo v rané dospělosti.