Vážení čtenáři,

Květa Fialová

Pediatr. pro Praxi, 2005; 1: 3  

musím se přiznat, že když jsem obdržela žádost o napsání úvodního slova pro tento časopis, přijala jsem nabídku ráda, byť s jistými obavami. Když se mi později dostalo do ruky několik čísel Pediatrie pro praxi, mé obavy se jen prohloubily. Nemohu Vám nabídnout žádné odborné pojednání, neboť nejsem lékařka. Dovolte mi však, abych se s Vámi podělila o věci, nad kterými se často zamýšlím.

Chřipkovitá onemocnění u dětí

FLUE-LIKE DISEASES IN CHILDHOOD

prof. MUDr. Jiří Havlík DrSc

Pediatr. pro Praxi, 2005; 1: 8-10  

Chřipkovitá onemocnění dětí i dospělých způsobují rhinoviry, coronaviry a některé z enterovirů a adenovirů. Vyskytují se během celého roku a probíhají benigně. Hlavními příznaky je rýma, méně často i kašel a subfebrilie. Chřipka probíhá v epidemiích v zimních měsících, má závažný průběh s vysokou horečkou, kašlem, značným pocitem nemoci a častými komplikacemi. 

Poruchy příjmu potravy - psýché a soma

EATING DISORDERS - PSYCHE AND SOMA

MUDr. Libuše Stárková CSc

Pediatr. pro Praxi, 2005; 1: 11-15  

V průběhu posledních několika desetiletí se významně prohloubil náš pohled na poruchy příjmu potravy. Cílem článku je přiblížit současné poznatky o původu, základní charakteristice a léčbě nemocí, jejichž reprezentanty jsou mentální anorexie a bulimie.

Vitamín C - čo o ňom (ne)vieme

Vitamin C - what we (do-not) know about it

prof. MUDr. Ján Buchanec DrSc, MUDr. Ján Mikler, MUDr. Petr Ďurdík, MUDr. Miriam Čiljaková

Pediatr. pro Praxi, 2005; 1: 16-19  

Vitamín C patrí medzi základné antioxidanty, zúčastňuje sa na tvorbe kolagénu a pri iných metabolických pochodoch organizmu. Človek ho nevie syntetizovať, a preto ho musí prijímať vo forme potravy, resp. farmakologických prípravkov. Jeho fyziologická potreba sa mení vekom, od 40–50 mg/denne v dojčenskom, po 80–100 mg/denne v adolescencii, resp. dospelosti. Potreba sa zvyšuje pri zápalových ochoreniach, v rekonvalescencii, pri hojení rán, anémii, neprospievaní, v dojčenskom veku, aktívnom a pasívnom fajčení a iných stavoch. Hypovitaminóza C sa u dojčiat, resp. batoliat označuje ako Moellerova – Barlowova choroba, neskôr...

Základní postupy a zajištění dětí s kraniocerebrálním poraněním v přednemocniční péči

PRE-HOSPITAL CARE OF CHILDREN WITH TRAUMATIC BRAIN INJURY

MUDr. Martin Prchlík

Pediatr. pro Praxi, 2005; 1: 20-21  

Na výsledném neurologickém defektu po závažném kraniocerebrálním poranění se podílí nejen primární poranění - vlastní trauma mozkové tkáně v době primárního inzultu, ale především sekundární poranění jako následek hemodynamických, biochemických a metabolických změn v důsledku primárního poranění. Správně vedenou neurointenzivní péčí můžeme omezit či předejít sekundárnímu poškození mozku. Principy neurointenzivní péče by měly být uplatněny co nejdříve po úrazu, ideálně již v přednemocniční péči. Zajištění adekvátní ventilace, oxygenace a hemodynamické stability pacienta jsou nezbytnou podmínkou pro úspěšnou léčbu závažného kraniocerebrálního poranění.

Příčiny rehospitalizací dětí s velmi nízkou porodní hmotností v prvních letech života

CAUSES OF REHOSPITALIZATIONS OF INFANTS WITH VERY LOW BIRTHWEIGHT DURING THE FIRST YEARS OF LIFE

MUDr. Ivan Peychl

Pediatr. pro Praxi, 2005; 1: 22-25  

Praktičtí pediatři se dnes častěji setkávají s potřebou účinně pomáhat rodinám dětí s velmi nízkou porodní hmotností. Tyto děti mohou být postiženy některými patologickými stavy souvisejícími v menší či větší míře s jejich nedonošeností nebo přímo specifickými pro nedonošené. K nejčastějším takovým projevům patří bronchopulmonální dysplazie, apnoické pauzy, anémie, gastroezofageální reflux, zácpa, perzistující tepenná dučej, tříselné kýly, poruchy prospívání a poruchy růstu, dětská mozková obrna, retinopatie nedonošených a další smyslové vady. Znalost možných dlouhodobých následků nedonošenosti umožní je předvídat a včas diagnostikovat.

Otravy v dětském věku

prof. MUDr. Vladimír Mihál CSc

Pediatr. pro Praxi, 2005; 1: 26-28  

Podáváme přehled iniciálních kroků a obecných opatření u otrav v dětském věku. Identifikace potenciální intoxikující látky, zjištění časového intervalu od požití látky a jejího množství tvoří základní kroky péče. Následná rozvaha musí být opřena o validní informace o toxické látce včetně farmakokinetických dat. Výplach žaludku nepatří mezi paušální opatření, jeho efektivita stejně jako aplikace aktivního uhlí po 60 minutách od požití významně klesá. V současné době je základním opatřením podpůrná léčba, monitorace základních funkcí a vnitřního prostředí. Indikace k invazivním eliminačním metodám by měla být obezřetná.

Dívka, které si nikdo nevšiml

MUDr. Ivana Röschlová

Pediatr. pro Praxi, 2005; 1: 31-32  

Děti s poruchami růstu tvoří významnou část pacientů dětských endokrinologických ambulancí. Uvedená kazuistika dokumentuje nutnost komplexního pohledu na špatně rostoucí dítě s důrazem na eventuální přítomnost dalších symptomů. Zdůrazňuje nezbytnost sledování růstové křivky praktickým dětským lékařem u každého dítěte a jeho včasné vyšetření, pokud dochází ke změně postavení v percentilové síti.

Vedlejší reakce po očkování živou poliovakcinou: chabost a myalgie dolních končetin

MUDr. Jitka Škovránková, doc. MUDr. Vladimír Komárek CSc, MUDr. Jana Haberlová

Pediatr. pro Praxi, 2005; 1: 33-34  

V předložené kazuistice jsou popsány dva případy postvakcinační reakce po očkování živou očkovací látkou proti polio. V klinickém obraze dominuje chabost, bolestivost a únava dolních končetin, která se objevila v odstupu 1–7 dnů po očkování. Při neurologickém vyšetření nebyla prokázána chabá pareza končetin a reakce zcela ustoupila do několika dnů. Virologické vyšetření stolice neprokázalo přítomnost vakcinálních virů, v séru byly dostatečné hladiny specifických protilátek proti všem třem typům polioviru. V dostupné literatuře nebyla dosud popsána reakce po aplikaci živé poliovakciny, která by měla charakter chabosti a myalgie dolních končetin.

Způsobilost k výkonu povolání dětské sestry

Mgr. Alena Zouharová

Pediatr. pro Praxi, 2005; 1: 29-30  

Vstupem naší země do Evropské unie přistoupila Česká republika také k naplňování jejích požadavků týkajících se vzdělávání a kompetencí k výkonu nelékařských profesí. Z tohoto důvodu došlo k podstatným změnám legislativy upravujících způsobilost nelékařských zdravotnických povolání. Zcela se změnilo i začlenění povolání dětské sestry...

Epileptický záchvat jako první projev kavernomu mozku

prof. MUDr. Vladimír Mihál CSc, MUDr. Marta Neklanová, MUDr. Marie Šimková, MUDr. David Horák Ph.D, MUDr. Kamila Michálková, MUDr. Miroslav Vaverka CSc, MUDr. Petr Dvořák, MUDr. Ladislava Kučerová, MUDr. Bohumila Kropáčková

Pediatr. pro Praxi, 2005; 1: 38-41  

Kavernomy mozku v dětském věku jsou stále diagnosticky i terapeuticky náročné léze. Jejich nejčastějším prvním klinickým projevem je epileptický záchvat (79 %) a/nebo krvácení do mozku (16 %). V éře magnetické rezonance představují kavernomy mnohem častěji diagnostikovanou cévní malformaci. MRI se dnes používá ke klasifikaci, ale i k určení léčebné strategie. Autoři předkládají kazuistiku 13letého pacienta s kavernomem mozku, který se klinicky prezentoval generalizovaným epileptickým záchvatem.

Kojení a spaní společně s dítětem

MUDr. Anna Mydlilová

Pediatr. pro Praxi, 2005; 1: 50  

Kojenci spí s rodiči téměř všude na světě. V přírodě je pro naše blízké příbuzné – savce přirozené, že po dramatickém oddělení mláděte od matky porodem zůstává mládě stále u matky. Křehký novorozenec potřebuje blízkost a teplo matky, slyšet tlukot srdce a hlas matky, což je součástí jeho vývoje po náhlém oddělení od matčina těla porodem. Donna Isenorová, matka tří dětí, nám řekla: „Moje první dítě spalo s námi v ložnici v proutěném koši do 3. měsíce věku a potom už ve své postýlce. Chodila jsem do jeho pokojíčku 4× za noc, pokaždé na jednu hodinu, a nemohla přijít na to, proč poté, co jsem ho po kojení položila na tvrdý povrch postýlky,...

Eosinofilie - nesnadný hlavolam

prof. MUDr. Zdeněk Doležel CSc, MUDr. Marie Macků, MUDr. Ondřej Rybníček Ph.D

Pediatr. pro Praxi, 2005; 1: 35-37  

V rodinné anamnéze 16letého studenta gymnázia je zřetele hodná pouze informace o tom, že jeho matka má prokázanou pylovou alergii. Hoch se narodil z fyziologicky proběhlého těhotenství (PH 3 600 g/52 cm), perinatální období bylo bez komplikací, plně kojen byl pouze tři týdny. Po stránce duševní a motorické se vyvíjel normálně a očkován byl řádně...

Požadavky dětských pacientů

MUDr. Tomáš Lajkep Ph.D

Pediatr. pro Praxi, 2005; 1: 48-49  

Krátké zamyšlení formou eseje nad tím, do jaké míry může nezletilý pacient participovat na léčebných rozhodnutích. Pozornost je věnována informovanému souhlasu nezletilého pacienta s přihlédnutím k aktuálním zákonům, jako je například Bioetická úmluva Rady Evropy.

Detekce syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte v ordinaci praktického lékaře

MUDr. Pavel Biskup

Pediatr. pro Praxi, 2005; 1: 44-46  

Ze společenské situace, ze sociálního prostředí dítěte a z aktuálního zdravotního a psychického vývoje lze vyslovit podezření na syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (dále jen sy. CAN). Pokud zdravotnické zařízení rozezná, že dítě a nebo i jeho sourozenci žijí v rizikovém prostředí, pak se, v souladu s Úmluvou o právech dítěte, jedná o děti ve zvlášť obtížné situaci, které potřebují zvláštní pomoc společnosti, čímž se míní multidisciplinární a mezirezortní přístup. Dětský fond OSN, UNICEF, v této souvislosti upozorňuje na: