Celiakie, co o ní víme v roce 2020?

prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc.

Pediatr. praxi. 2020;21(3):143  

Vážení čtenáři, onemocněním spojených s konzumací lepku je ve světě v posledních letech věnována značná pozornost. Lepek je příčinou dvou dobře definovaných klinických jednotek, jako jsou celiakie a alergie na pšenici. Teprve v nedávné době však byli identifikováni i pacienti, kteří jsou glutensenzitivní, ale nemají ani celiakii, ani alergii na pšenici. Toto onemocnění bylo pojmenováno jako intolerance pšenice nebo neceliakální glutenová senzitivita. Není však jasné, zda je lepek skutečně odpovědný za potíže těchto pacientů. Gastrointestinální projevy u těchto jedinců mohou být způsobeny i jinými částmi obilných zrn než je lepek. V posledních letech...

Picky eaters aneb nadměrně vybíravé děti ve stravování

Picky Eaters, or children who are too fussy in their food

MUDr. Nabil El‑Lababidi

Pediatr. praxi. 2020;21(3):147-151 | DOI: 10.36290/ped.2020.029  

Nadměrná vybíravost ve stravování u dětí je problémem, se kterým se běžně potýkají praktičtí lékaři pro děti a dorost. Incidence této problematiky u předškoláků je dle různých zdrojů 14-50 %. Ve většině případů je růst těchto dětí přiměřený a jejich stravovací vybíravost odpovídá věku. Etiologie patologické nadměrné vybíravosti v jídle není zcela objasněná. Vliv faktorů životního prostřední a genetiky jsou jisté. Při přístupu k dítěti s podezřením na nadměrnou vybíravost v jídle je nutné pátrat po varovných anamnestických údajích a fyzikálních nálezech, které by mohly svědčit pro organickou příčinu obtíží. Důležité je adekvátní kvantitativní a kvalitativní...

Jednoduché vyšetření zraku u dětského pacienta

Simple eye examination in a child patient

doc. Mgr. Pavel Beneš, Ph.D., Mgr. Martin Vrubel, Ph.D., Mgr. Šárka Hlubocká, Bc. et Bc. Kateřina Malá

Pediatr. praxi. 2020;21(3):152-155 | DOI: 10.36290/ped.2020.030  

Jedním z preventivních vyšetření v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD) je orientační kontrola zraku. V dnešní době je v popředí zájmu provádět úkony pečlivě, neinvazivně a efektivně. K tomu můžeme využít různé jednoduché pomůcky, ale i přístroje, které celé vyšetření zjednoduší a zatraktivní. K pomocníkům patří např. Spot Vision Screener nebo Plusoptix Vision Screener, které během několika sekund provedou řadu měření v rámci screeningu zrakových funkcí dětského pacienta. Článek přináší přehled adekvátních vyšetřovacích postupů a vzájemné srovnání screeningových přístrojů Spot Vision Screener a Plusoptix Vision Screener, které mohou...

Periorální dermatitida u dětí

Dermatitis perioralis with children

MUDr. Zuzana Nevoralová, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2020;21(3):156-159 | DOI: 10.36290/ped.2020.031  

Periorální dermatitida (syn. nemoc letušek) je chronická obličejová dermatóza charakterizovaná drobnými papulami a pustulkami na zarudlé a někdy šupinaté kůži typicky postihující oblast nosolícních rýh a brady s vynecháním úzké oblasti kolem rtů. Projevy mohou být i perinazálně a laterálně od obou očí. Subjektivní symptomy zahrnují štípání a pálení, svědění je vzácné. Nejčastější příčinou u dětí je nadměrné užívání zubních past s fluorem, různých promazávadel a lokálních kortikoidů. Pro zhojení periorální dermatitidy je třeba odstranění vyvolávajících faktorů a lokální léčba. Systémová léčba je u dětí užívána zcela výjimečně. Léčba méně závažných forem...

Neúrazové defekty kalvy u dětí

Non traumatic skull lesions in children

MUDr. Helena Homolková, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2020;21(3):160-163 | DOI: 10.36290/ped.2020.032  

Neúrazové defekty kalvy u dětí jsou etiologicky různorodou skupinou. Vyskytují se obvykle jako důsledek vrozené vývojové vady při uzávěru krania, nebo jsou způsobeny patologickým procesem. Mohou být hmatné jako pulzující ohraničené vyklenutí, nebo jsou náhodným nálezem na rtg snímku. Jejich závažnost závisí na tom, zda je defekt jen v kosti nebo se jedná o otevřenou rozštěpovou vadu. U defektů kosti dále záleží na etiologii procesu. V článku se budeme věnovat jen neúrazovým kostěnným defektům lebky u dětí.

Diagnostika celiakie u dětí, kdy je a kdy není potřeba biopsie

Diagnosis of celiac disease in children, when a biopsy is needed and when it can be omitted

prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc.

Pediatr. praxi. 2020;21(3):164-167 | DOI: 10.36290/ped.2020.033  

Pro vysokou prevalenci je celiakie jedním z nejdůležitějších onemocnění trávicího ústrojí. Pacientů je přibližně 1 % v populaci, a proto je vyhledávání tohoto onemocnění nezbytné. Prvním krokem v diagnostice celiakie je vyšetření protilátek proti tkáňové transglutamináze ve třídě A imunoglobulinů (anti‑TG‑IgA) a vyloučení deficitu IgA stanovením jeho celkové hodnoty. Tato kombinace dvou vyšetření je nejpřesnějším a nejrentabilnějším úvodním vyšetřením. Během prvního vyšetření není potřeba stanovovat protilátky proti endomysiu ve třídě IgA (EMA‑IgA) a protilátky proti deamidovanému gliadinu ve třídě G imunoglobulinů (anti‑DGP-...

Nová "UTD klasifikace" hydronefrózy a srovnání s klasifikací dle SFU

New "UTD classification" of hydronephrosis and comparison with SFU classification

MUDr. Hana Flögelová, Ph.D., MUDr. Lenka Bakaj-Zbrožková, Ph.D., MUDr. Zuzana Seifriedová

Pediatr. praxi. 2020;21(3):168-172 | DOI: 10.36290/ped.2020.034  

Prenatální a postnatální ultrazvukový (UZ) screening zlepšil časný záchyt vad ledvin a močových cest. Dilatace kalichopánvičkového systému (KPS) ledviny - hydronefróza je nejčastěji zjišťovanou orgánovou abnormalitou. Nejen dětští nefrologové a urologové, ale každý praktický lékař pro děti a dorost (PLDD) má v péči děti s dilatací KPS. K určování závažnosti dilatace KPS jsou používány různé stupnice, v České republice byla pro postnatální dilataci KPS nejčastěji požívána klasifikace dle SFU. Tento článek seznamuje s novou mezinárodní "UTD klasifikací" dilatace močových cest, zahrnující prenatální i postnatální UZ nálezy. Uvádí výhody a nevýhody této...

Indikace vyšetření hrudníku u dětí

Indication of the examination of the thorax in children

MUDr. Ivana Červinková, MUDr. Lucie Dohnalová, doc. MUDr. Jarmila Skotáková, CSc.

Pediatr. praxi. 2020;21(3):173-175 | DOI: 10.36290/ped.2020.035  

Správná indikace vyšetření hrudníku u dětských pacientů je často diskutovanou otázkou. Nejčastěji se jedná o klasický skiagram, ostatní radiologické metody jsou zpravidla vyšetření nástavbová. Výchozím dokumentem pro indikující lékaře by měl být Věstník MZ ČR, částka 11, 2003, "Indikační kritéria pro zobrazovací metody".

Cestování s dětmi

Travelling with Children

doc. MUDr. Dalibor Sedláček, CSc., MUDr. Alena Koubová, MUDr. Jana Váchalová, MUDr. Sam Hofman, MUDr. Ing. Robin Šín, MBA

Pediatr. praxi. 2020;21(3):176-179 | DOI: 10.36290/ped.2020.036  

S rostoucí ekonomikou a tím i kupní sílou, cestuje do vzdálených oblastí stále více obyvatel ČR. Nezřídka cestují se svými dětmi, někdy velmi malými. Cestování a pobyt ve vzdálených destinacích vyžaduje pečlivou předchozí přípravu zaměřenou na konkrétní oblast. Před plánovaným odjezdem se v dostatečném předstihu doporučuje návštěva nejbližšího centra cestovní medicíny, kde se rodiče seznámí s nejdůležitějšími preventivními opatřeními jako je očkování, expoziční profylaxe infekčních onemocnění, úprava potravin a vody, ochrana před jedovatými živočichy a hmyzem, přenášejícím infekční původce. Nejde jen o možnost nákazy infekčními původci, ale i o mnoho...

Atopická dermatitida, II. část - průběh onemocnění, léčba

Atopic dermatitis, part II - course of disease, therapy

doc. MUDr. Jarmila Čelakovská, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2020;21(3):180-185 | DOI: 10.36290/ped.2020.037  

Atopická dermatitida s bronchiálním astmatem a alergickou rýmou patří do tzv. atopických onemocnění. Atopická dermatitida je chronické silně svědivé zánětlivé onemocnění kůže. V etiopatogeneze tohoto onemocnění se uplatňuje genetická predispozice, abnormální imunitní reakce a defekt kožní bariéry. Na průběh onemocnění mají vliv faktory zevního prostředí (alergeny potravinové a inhalační, infekční agens, mechanické a chemické podněty), vnitřní vlivy (hormonální vlivy, stres). Zájem o toto onemocnění neustále vzrůstá, a to pro jeho stoupající prevalenci a pro nepříznivé ovlivnění kvality života.

Neobvyklý střevní patogen u novorozenců

Unusual intestinal pathogen in newborns

MUDr. Pavla Zárubová, MUDr. Hana Wiedermannová, MUDr. Jan Pavlíček, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2020;21(3):188-191 | DOI: 10.36290/ped.2020.038  

Přítomnost krve ve stolici v novorozeneckém věku může být nevýznamný příznak, nebo může znamenat závažný stav, který vyžaduje rychlou diagnostiku a léčbu. Mezi závažné stavy s tímto symptomem patří novorozenecká kolitida způsobená různými infekčními agens. Autoři prezentují dva případy infekce Campylobacter jejuni u novorozenců. Klíčové je bakteriologické vyšetření výtěru z rekta. I v novorozeneckém věku lze použít makrolidy, délka léčby je obvykle 7-10 dní. Při včasné diagnostice a léčbě může kampylobakterová infekce novorozence proběhnout nekomplikovaně a bez celkové alterace stavu.

Postnatální antibiotická chemoprofylaxe nemusí zabránit vzniku devastující GBS neuroinfekce u novorozence

Postnatal antibiotic chemoprophylaxis does not have to prevent a devastating GBS neuroinfection in the newborn

MUDr. Kristýna Boráková, prof. MUDr. Zbyněk Straňák, CSc., MBA

Pediatr. praxi. 2020;21(3):192-195 | DOI: 10.36290/ped.2020.039  

Prezentovaná kazuistika demonstruje komplexnost a závažnost problematiky perinatální infekce vyvolané kmenem Streptococcus agalactiae (GBS). K vertikálnímu přenosu GBS na novorozence došlo u GBS negativní matky. Těžce nezralému novorozenci s mukokutánní GBS kolonizací, bez prokázané GBS sepse, byla podávána antibiotická (ATB) terapie. Antibiotika po porodu však nezabránila vzniku závažné a devastující neuroinfekce (tzn. pozdní formy GBS infekce).

Bilaterální schizencefalie u nezralého novorozence

Bilateral schizencephaly in a preterm newborn

MUDr. Klára Berková, MUDr. Blanka Prosová, prof. MUDr. Zbyněk Straňák, CSc., MBA

Pediatr. praxi. 2020;21(3):196-199 | DOI: 10.36290/ped.2020.040  

Schizencefalie je vzácná vrozená vývojová vada centrálního nervového systému (CNS), která se manifestuje kombinací psychomotorické retardace a epilepsie. Výsledný klinický obraz je velmi variabilní a obtížně predikovatelný i při použití velmi přesných zobrazovacích metod CNS. Výraznou diskrepanci mezi závažným morfologickým postižením CNS a absencí očekávaných symptomů prezentuje případ těžce nezralého novorozence, u kterého byla bilaterální schizencefalie diagnostikována postnatálně. Kazuistika demonstruje překvapivý morfologický vývoj schizencefalie, asociované anomálie (septo‑optická dysplázie) a příznivý klinický stav pacienta v jednom roce...

Mírná encefalopatie s reverzibilní lézí splenia corporis callosi

Mild encephalopathy with reversible splenial lesion of the corpus callosum - case report

MUDr. Ivana Červinková, MUDr. Denisa Pavlovská, MUDr. Jan Šenkyřík, doc. MUDr. Jarmila Skotáková, CSc.

Pediatr. praxi. 2020;21(3):200-202 | DOI: 10.36290/ped.2020.041  

MERS - mírná encefalopatie s reverzibilní lézí splenia corporis callosi (SCC) je klinicko‑radiologický syndrom charakterizovaný akutní mírnou encefalopatií a reverzibilními změnami SCC při zobrazování magnetickou rezonancí mozku s difuzně váženým zobrazením (DWI). Bývá popisován v souvislosti s infekcí, především virovou. Prognóza je obecně příznivá. Většina pacientů má úplné vymizení příznaků během jednoho měsíce bez dlouhodobých neurologických následků. Prezentujeme případ desetiletého chlapce s náhle vzniklou dysartrií a klinicko‑radiologickým obrazem shodujícím se s tímto syndromem.

Psychika rodičů předčasně narozených dětí

Psyche of parents of premature babies

Bc. Jana Nováková, PhDr. Kristina Janoušková

Pediatr. praxi. 2020;21(3):210-212 | DOI: 10.36290/ped.2020.044  

Článek se zabývá psychickým stavem matek předčasně narozených dětí. Téma předčasných porodů je stále velmi aktuální. Jsou zasaženy a ovlivněny všechny roviny běžného života matky, potažmo celé rodiny. Proto je důležité věnovat se a poskytovat špičkovou péči nejen předčasně narozeným dětem, ale i jejich matkám, zejména se zaměřit na jejich psychický stav. Článek obsahuje úvod do problematiky, výsledky šetření, diskuzi a závěr. Cílem šetření bylo analyzovat psychiku dvou matek, které porodily své děti předčasně. Šetření bylo provedeno formou polostrukturovaného rozhovoru.

Adaptovaný klinický doporučený postup: Management bolesti u novorozenců a kojenců

Adapted clinical practice guideline: Pain management in neonates and Infants

Mgr. Jaroslava Fendrychová, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2020;21(3):206-209 | DOI: 10.36290/ped.2020.043  

Článek předkládá další adaptovaný klinický doporučený postup (KDP), tentokrát zaměřený na hodnocení a tišení bolesti u novorozenců a kojenců. Proces adaptace zahraničních klinických doporučení probíhal opět podle ADAPTE Collaboration, verze 2.0, tak jako u předchozích doporučených postupů uvedených v Pediatrii pro praxi (č. 4/2015, č. 1/2016, č. 4/2017, č. 2 a 5/2018, č. 2/2019 a č. 5/2019). Na základě rešerše byly vyhledány již existující klinické doporučené postupy a jiná doporučení, která byla podrobena metodologické analýze a poté byl vytvořen návrh nového, adaptovaného doporučeného postupu. Průběžného připomínkování textu se zúčastnilo 556 sester...

Benigní rozšíření subarachnoidálního prostoru u kojenců

Benign enlargement of subarachnoid spaces in infancy

prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc., MUDr. Jan Hálek, Ph.D., MUDr. Iva Šebestová, doc. MUDr. David Krahulík, Ph.D., MUDr. Kamila Michálková

Pediatr. praxi. 2020;21(3):203-205 | DOI: 10.36290/ped.2020.042  

Benigní rozšíření subarachnoidálních prostorů (BESS) je nejčastější příčinou makrocefalie u kojenců, i důvodem pro jejich vyšetření u dětského neurologa. Referujeme kazuistiku dítěte ve věku 6 měsíců, u kterého bylo doporučeno vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance, když jeho obvod hlavičky se rychle zvýšil nad 97. percentil. Bylo vysloveno podezření na BESS, i když dítě bylo psychomotoricky mírně opožděné. Ultrazvukové a MR vyšetření lebky odhalilo zvětšení předních subarachnoidálních prostorů (SA) s normální velikostí komor.

Mléčný tuk v kojeneckých formulích - nové poznatky

Milk fat in infant formulas - new findings

MUDr. Radim Vyhnánek

Pediatr. praxi. 2020;21(3):216-218 | DOI: 10.36290/ped.2020.046  

Mateřské mléko je pro kojence tou nejlepší výživou. Pro děti, které nemohou být kojeny, jsou určeny kojenecké formule, jejichž složení je určeno legislativně, přesto se v řadě aspektů liší. Nové poznatky naznačují možný pozitivní vliv přirozených součástí živočišných mléčných tuků, jako je beta‑palmitát a MFGM (milk fat globule membrane) na zdraví a vývoj dětí. Ty jsou obsaženy ve formulích založených na plnotučném kravském mléku ve větší míře než v běžných kojeneckých formulích.

Mohou rostlinné nápoje nahradit mléko?

It is possible to replace milk by plant beverages?

prof. Ing. Jana Dostálová, CSc.

Pediatr. praxi. 2020;21(3):213-215 | DOI: 10.36290/ped.2020.045  

Mléko se konzumuje již několik tisíc let. Spolu s mléčnými výrobky je neodmyslitelnou součástí stravy západní civilizace z důvodu příjemných senzorických vlastností, ale především jako zdroj řady důležitých živin. V současnosti se v České republice neustále zvyšuje obliba rostlinných nápojů jako náhrady mléka. V článku je zhodnocen význam mléka hlediska výživového. Dále je uvedeno výživové a senzorické hodnocení 12 rostlinných nápojů na základě testu Potravinářské komory České republiky. Jsou prezentovány výsledky analýzy složení mastných kyselin tuku sušených sójových nápojů provedené na VŠCHT. V poslední části článku jsou stručně uvedeny výsledky...