Pediatr. praxi. 2017;18(3)
Pediatr. praxi. 2017;18(3):150-154 | DOI: 10.36290/ped.2017.027
Vzhledem k často fulminantnímu průběhu invazivních meningokokových onemocnění je zásadní stanovit diagnózu urgentně,na základě anamnézy a klinického vyšetření a zahájit do 30 minut racionální léčbu dle platných doporučení – parenterálnímcefalosporinem 3. generace a objemovou resuscitací při šoku. Smysluplným preventivním opatřením je očkování. Postexpozičníprofylaxe rizikových kontaktů spočívá v podání penicilinu na 7 dní. Nosičství meningokoků v nosohltanu je častý jev, jedná seo imunizující proces. „Léčba“ nosičů není indikována.
Pediatr. praxi. 2017;18(3):155-159
Spinální svalové atrofie (SMA) jsou skupinou dědičných degenerativních chorob postihujících alfa motoneurony předních rohů míšních. Klinicky se projevují progresivní zejména proximální svalovou slabostí. Jedná se o heterogenní skupinu, až 95 % však tvoří tzv. proximální autosomálně recesivní forma způsobená mutací SMN1 genu. Svou incidencí 1 : 6–10 000 se řadí mezi tzv. vzácné nemoci. Dle literární prevalence by v České republice měly být stovky SMA pacientů. Péče o pacienty se SMA je prozatím doménou dětských neurologů. Vzhledem ke zlepšující se symptomatické péči se však stále více pacientů, a to i pacientů s nejtěžšími klinickými formami,...
Pediatr. praxi. 2017;18(3):160-162 | DOI: 10.36290/ped.2017.029
Postvakcinační kožní reakce jsou převážně lokalizované do místa vpichu vakcíny. Nejčastěji jsou způsobeny nespecifickou aktivací zánětlivé reakce složkami vakcín, nebo je zánětlivá reakce vyvolána imunokomplexy. Nečetné hypersenzitivní reakce na složky vakcín jsou buď časné, většinou mediované IgE protilátkami, nebo oddálené, buněčně zprostředkované. U obou typů hypersenzitivních reakcí se uplatňují odlišné typy alergenů, reakce mají odlišnou klinickou závažnost a diagnostický přístup. Podezření na anafylaktickou reakci vyžaduje vždy alergologické vyšetření s cílem zjistit příčinný alergen. Očkování pacientů s anamnézou závažné časné alergické reakce...
Pediatr. praxi. 2017;18(3):163-166
Cestovní lékárničku je potřeba vybavit účelně, ale zároveň jsou požadavky kladeny na její co nejmenší velikost. Následující textby měl sloužit jako vodítko, jaké položky lze do cestovní lékárničky zařadit v závislosti na požadavcích cestovatele. Popisujetaké, jak vhodně skladovat léčivé přípravky během cestování.
Pediatr. praxi. 2017;18(3):167-170 | DOI: 10.36290/ped.2017.031
Vzhledem k doporučovanému množství tuků a bílkovin ve stravě by sacharidy měly doplnit příjem energie na potřebné množství, a proto být jejím hlavním zdrojem, a to zejména ve formě polysacharidů, protože vysoká spotřeba volných cukrů je spojována zvláště s vyšším rizikem vzniku zubního kazu a obezity. Nízký příjem vlákniny je u dospělých spojován s vyšším rizikem řady onemocnění a některé studie poukazují na vliv konzumu vlákniny na zdraví také u dětí. Pestrá strava s postupně se zvyšujícím množstvím zeleniny, ovoce, brambor, potravin z obilovin a luštěnin zajistí dětem dostatečné množství sacharidů, a pokud je alespoň část potravin z obilovin celozrnných,...
Pediatr. praxi. 2017;18(3):172-176
Článek se věnuje papulopustulózní akné, především pak možnostem místní i systémové terapie, okrajově i etiopatogenezi,klinickému obrazu a doplňkové léčbě.
Pediatr. praxi. 2017;18(3):179-181 | DOI: 10.36290/ped.2017.034
Článek se zabývá méně známou příčinou invaginace v dětském věku. Kazuistika popisuje případ jedenáctileté dívkys Peutz-Jeghers syndromem, jehož první manifestací byla duodeno-jejunální invaginace, která si vyžádala chirurgické řešení.Vzhledem k obrazu mnohočetné polypózy bylo doplněno genetické vyšetření, které prokázalo diagnózu tohoto neobvykléhosyndromu na podkladě mutace STK 11 genu.
Pediatr. praxi. 2017;18(3):182-185 | DOI: 10.36290/ped.2017.082
Nefronoftíza (NPHP) je dědičně podmíněné onemocnění, u kterého dochází k postupné cystické degeneraci funkčního parenchymu ledvin a jeho postupné nahrazování fibrózní tkání. Onemocnění vede k chronickému selhání ledvin. Podle průběhu je choroba rozdělována na tři typy – infantilní, juvenilní a adolescentní. Kromě renálního postižení jsou u 1/3 nemocných přítomny i extrarenální příznaky (např. polydaktylie, kolobomy, duševní opoždění, postižení jater). Diagnostika v časnějších fázích je velmi obtížná, neboť pacienti mají dlouhou dobu vývoje choroby zcela normální nález při vyšetření moči a může na ni upozorňovat pouze porucha koncentrační schopnosti...
Pediatr. praxi. 2017;18(3):196-199
Nádory varlat patří u dětí mezi vzácné typy maligních onemocnění, jejich výskyt se zvyšuje mezi 15.–19. rokem. Jsou řazeny mezi nejlépe léčitelné nádory dospělého věku. V ČR je ročně diagnostikováno cca 400 případů, výskyt nádorů varlat se zvyšuje. Onemocnění je vyléčitelné, je-li včasně diagnostikováno. Pravidelné preventivní prohlídky omezí progresi onemocnění a sestra u PLDD (praktický lékař pro děti a dorost) má nezastupitelnou úlohu v jeho prevenci. Cílem výzkumu bylo zjistit informovanost chlapců ve věku od 15 do 19 let o prevenci nádorového onemocnění varlat. Byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování a technika nestandardizovaného...
Pediatr. praxi. 2017;18(3):192-194 | DOI: 10.36290/ped.2017.036
Koncentrovaný peroxid vodíku je žíravý a expozice může mít za následek lokální poškození tkáně. Prezentujeme kazuistikupětiletého chlapce, který po napití se z 30% roztoku peroxidu vodíku začal zvracet a stěžovat si na bolest břicha v epigastriu.Radiologické vyšetření prokázalo vzduchovou embolizaci do portálního řečiště. Při doplňující gastrointestinální endoskopii bylapotvrzena difuzní hemoragická gastritida. Byl sledován na lůžku 12 dnů a následně propuštěn do ambulantní péče. Kontrolníendoskopické vyšetření devět dnů od poleptání konstatovalo nález erytematózní gastritidy.
Pediatr. praxi. 2017;18(3)
Pediatr. praxi. 2017;18(3):177-178 | DOI: 10.36290/ped.2017.033
Pediatr. praxi. 2017;18(3):186-191 | DOI: 10.36290/ped.2017.035
Cíl: Novorozenecká kůže je křehká, vyžadující citlivou péči s minimalizací sekundárního traumatu. V současné době nejsou vždy v léčbě porodních traumat novorozenců využity vhodné terapeutické materiály, ale naopak tradiční postupy, které mohou dítě potenciálně poškodit. Účelem prezentovaného příspěvku je představení možností léčby nehojících se ran u novorozenců s využitím silikonových terapeutických materiálů. Metodika: Prospektivní studie bez kontrolní skupiny (v letech 2008 až 2014). Sledováno a ošetřeno 8 novorozenců s nehojící se ránou vzniklou v důsledku porodního traumatu. K objektivnímu hodnocení stavu dětí byly využity: škála pro hodnocení...