Pediatr. praxi. 2024;25(2):105-108 | DOI: 10.36290/ped.2024.022 
Exokrinní pankreatická insuficience je podmíněna nedostatečnou sekrecí pankreatických enzymů ev. jejich předčasnou inaktivací anebo jejich inadekvátní aktivací ve střevě. Hlavní příčinou u dětí je chronická pankreatitida a cystická fibróza. Klinicky se pankreatická malabsorpce projeví neprospíváním, steatoreou s průjmem, azotoreou s poklesem sérového albuminu a proteinů. Cystická fibróza je nejčastějším autozomálně recesivně dědičným onemocněním kavkazské rasy. Onemocnění má charakter multiorgánového postižení. Prognóza velmi závisí na včasné diagnostice a multioborovém léčebném přístupu. Autoři poukazují na stále platný význam potního testu v diagnostice...
Pediatr. praxi. 2024;25(2):102-104 | DOI: 10.36290/ped.2024.021 
Na pšenici závislá námahou indukovaná anafylaxe - z angl. WDEIA (wheat-dependent exercise-induced anaphylaxis) je vzácná, ale potenciálně závažná potravinová alergie, při které dochází k rozvoji anafylaxe, pokud je potravina obsahující pšenici konzumována do 4 hodin před fyzickou aktivitou nebo záhy po jejím ukončení, přičemž její konzumace bývá za jiných okolností pacientem tolerována. Na jejím vzniku se vedle fyzické námahy mohou spolupodílet i některé další kofaktory.
Pediatr. praxi. 2024;25(2):100-101 | DOI: 10.36290/ped.2024.020 
Pediatr. praxi. 2024;25(2):96-99 | DOI: 10.36290/ped.2024.019 
Príspevok približuje súčasný stav rizikového a problémového správania detí a mládeže s osobitným zreteľom na ohrozenie zdravia v Slovenskej republike. Prezentuje vybrané výsledky výskumu, ktorý bol realizovaný dotazníkovou metódou u učiteľov základných a stredných škôl na Slovensku. Poukazuje na nevyhnutnosť prevencie a jej realizátorov vrátane možností pediatrov v tejto oblasti.
Pediatr. praxi. 2024;25(2):92-95 | DOI: 10.36290/ped.2024.018 
Tyreopatie žen ve fertilním věku patří mezi nejčastější endokrinologická onemocnění. Nepoznané či nedostatečně léčené tyreopatie žen mohou být příčinou neplodnosti, komplikací v těhotenství a v neposlední řadě negativně ovlivňují vývoj plodu, zejména jeho metabolické procesy a funkci centrálního nervového systému. Abnormální hodnoty maternálních a následně fetálních hormonů štítné žlázy v prenatálním období mohou způsobit u novorozence ireverzibilní změny s dopadem na jeho tělesný a duševní vývoj. Článek má za cíl upozornit na nejčastější maternální tyreopatie, zejména autoimunitního původu, a ozřejmit jejich důsledky pro plod a novorozence. Ve sdělení...
Pediatr. praxi. 2024;25(2):88-90 | DOI: 10.36290/ped.2024.017 
Kongenitální hemangiom je vzácný benigní cévní tumor, který na první pohled nemusíme odlišit od jiných vaskulárních lézí a tumorů. Nejčastěji je zaměňován za infantilní hemangiom. Ten se však odlišuje nejen svým chováním a vývojem, ale zejména přístupem k léčbě. V tomto článku popisujeme klinický obraz, diagnostické a zároveň terapeutické možnosti. Mimo to zmiňujeme komplikace, na které by se ale v klinické praxi nemělo zapomínat.
Pediatr. praxi. 2024;25(2):79-85 | DOI: 10.36290/ped.2024.016 
Druhá část cyklu o parenterální nutrici v neonatologii se zaměřuje na makronutrienty a energii. Makronutrienty poskytují primární nutriční zdroj energie a můžeme je rozdělit na bílkoviny (proteiny), tuky (lipidy) a cukry (sacharidy). V parenterální nutrici se bílkoviny dodávají ve formě aminokyselin, cukry ve formě glukózy a tuky jsou podávány v podobě intravenózních lipidových emulzí. Zhodnocení aktuálního stavu novorozence a biochemický monitoring přívodu makronutrientů jsou zásadní pro optimalizaci dodávky živin a prevenci závažných komplikací.
Pediatr. praxi. 2024;25(2):75-78 | DOI: 10.36290/ped.2024.015 
Diabetes 1. typu je autoimunní onemocnění, při kterém dochází k postupné destrukci beta buněk vedoucí k rozvoji diabetu. Imunoterapie si klade za cíl zastavit proces destrukce a předejít nebo modifikovat rychlost vzniku diabetu. V rámci klinických studií byl testován efekt nejrůznějších látek na zastavení autoimunního procesu. Léčbu lze rozdělit na antigenní, biologickou a podpůrnou. V antigenní léčbě se testuje např. látka GAD-Alum, prezentující autoantigen GAD nebo orálně podávaný inzulin. Biologická léčba zahrnuje látky ovlivňující regulační T lymfocyty, zmírňující autoimunní zánět a snižující počet a fenotyp autoagresivních buněk. Nejnadějnějším...
Pediatr. praxi. 2024;25(2):71-74 | DOI: 10.36290/ped.2024.014 
Diabetes 1. typu (DM1) patří mezi nejčastější chronická onemocnění dětského věku. Jeho incidence u nás dlouhodobě roste. U téměř třetiny z nově diagnostikovaných dětí je při diagnóze přítomna diabetická ketoacidóza (DKA) různého stupně závažnosti. V tomto článku bychom rádi představili pilotní screeningový projekt βetty, který umožňuje odhalit diabetes v jeho preklinických stadiích, a představuje tak účinnou prevenci DKA. Screening, jehož principem je detekce autoprotilátek specifických pro DM1 ze vzorku kapilární krve, je určen všem dětem ve věku od 2 do 18 let.
Pediatr. praxi. 2024;25(2):67 
Pediatr. praxi. 2024;25(1):3-4 
Pediatrické vody (a nejen ty) rozvířil ministr Válek svým požadavkem na neomezenou přítomnost rodičů s jejich dětmi v době hospitalizace. Na úvod přiznávám, že mám v dané věci po 40 letech praxe v oboru jednoznačný názor a že s ministerským výnosem souhlasím. Problematika (ne)doprovodů mne provází celou kariérou a měla svůj vývoj, tak mi dovolte zavzpomínat...
Pediatr. praxi. 2024;25(1):62 
Eozinofilní gastrointestinální onemocnění (EGID) jsou chronické, imunitně zprostředkované poruchy charakterizované gastrointestinálními příznaky a histologicky patologickým zvýšením eozinofilně převládajícího zánětu ve specifických oblastech gastrointestinálního traktu při absenci sekundárních příčin eozinofilie (1, 2).
Pediatr. praxi. 2024;25(1):58-61 | DOI: 10.36290/ped.2024.011 
Připravenost k orálnímu příjmu je komplexní pojem. V současnosti je zapotřebí více důkazů o tom, jak přistupovat k zahájení orální výživy u nedonošených novorozenců. Pro pokrok v krmení byly vyvinuty různé nástroje pro hodnocení připravenosti k orálnímu příjmu, klinické testy a protokoly. Tyto metody jsou využívány ošetřujícím personálem, zejména dětskými sestrami ale i pečujícími rodiči a jejich záměrem je, aby pomohly se zahájením a následně usnadnily progresi orálního příjmu. Rozpoznání a podpora připravenosti k orálnímu příjmu nedonošeného novorozence může zkrátit dobu hospitalizace a také mít pozitivní dopad na snížení nákladů na zdravotní péči....
Pediatr. praxi. 2024;25(1):53-57 | DOI: 10.36290/ped.2024.010 
Primární pyomyozitida je hnisavá infekce kosterního svalu často s tvorbou abscesů, která vzniká na základě hematogenní infekce. Primární infekce má obvykle subakutní začátek a nejčastěji postihuje jednu svalovou skupinu dolní končetiny nebo svaly kyčle a pánve. Prezentujeme 16letého diabetika I. typu s nově diagnostikovanou akutní lymfoblastickou leukemií. Agresivní indukční chemoterapie byla šestý den komplikována febrilní neutropenií. Pacient udával při chůzi bolest pravého adduktoru stehna, na kůži jsme pozorovali flegmonózní změny kůže, připomínající podkožní hematom. Shrnujeme diagnostické a léčebné postupy, které vedly k dosažení definitivní...
Pediatr. praxi. 2024;25(1):49-52 | DOI: 10.36290/ped.2024.009 
Unilaterálny exantém najčastejšie s postihnutím laterálnej časti hrudníka (ULTE), axily a priľahlej hornej končatiny, známy aj ako asymetrický periflexulárny exantém (APEC), je ochorenie neznámej etiológie. Boli však referované prípady asociované s vírusovou infekciou Epsteina-Barrovej, parvovirusom 19, ako aj vírusom SARS-CoV-2. Exantém je charakterizovaný tvorbou erytematóznych mierne svrbivých makulopapúl, najčastejšie sa vyskytujúcich v detskom veku, typicky spontánne zregreduje s podpornou symptomatickou liečbou v priebehu 2 - 6 týždňov. Autori prezentujú kazuistiku prípadu 10-ročného pacienta s prejavmi ULTE, doplnenú histologickým vyšetrením...
Pediatr. praxi. 2024;25(1):45-47 | DOI: 10.36290/ped.2024.003 
Cílem této studie je vyhodnotit trend v léčbě dětských umbilikálních patologií se zaměřením na rezidua urachu a navrhnout optimální terapeutický postup.
Pediatr. praxi. 2024;25(1):40-44 | DOI: 10.36290/ped.2024.007 
Často se přehlíží nepostradatelná úloha oligosacharidů obsažených v mateřském mléce pro správný vývoj novorozence. Mateřské mléko obsahuje více než 200 dosud identifikovaných struktur oligosacharidů s rozmanitými vlastnostmi. Prospěšné funkce oligosacharidů jsou reprezentovány jejich prebiotickým efektem, antiadhezivním a antimikrobiálním účinkem či vlivem na vývoj nervové soustavy a imunity dítěte. Cílem práce bylo sumarizovat a zmapovat poznatky budoucích matek pomocí dotazníkového šetření o prospěšnosti kojení, mateřského mléka, a především jeho oligosacharidů. Tento dotazník obsahoval celkem 15 otázek a rovněž informační pasáže, které edukovaly...
Pediatr. praxi. 2024;25(1):32-38 | DOI: 10.36290/ped.2024.006 
Alopécia u detí a adolescentov je častý znepokojujúci problém, s ktorým sa stretávame v prostredí primárnej pediatrickej starostlivosti a má heterogénne príčiny. V detskej populácii, vzhľadom na výrazný psychosociálny dopad, je kľúčová včasná diagnostika a liečba. Medzi najčastejšie príčiny alopécie v detskej populácii patrí alopecia areata, tinea capitis, stavy vrodenej alopécie, trichotilománia a poruchy vlasového cyklu. V tomto prehľade autorky prezentujú základný diagnostický algoritmus, ktorý môže pediatrovi napomôcť zorientovať sa v problematike príčin vypadávania vlasov, doplnenia základných laboratórnych vyšetrení a nasmerovania pacienta k...
Pediatr. praxi. 2024;25(1):28-31 | DOI: 10.36290/ped.2024.005 
Přehledový článek o možnostech diagnostiky hypertenze u dětí v primární péči. Jsou uvedeny různé metody měření krevního tlaku, klinický tlak měřený v ordinaci lékaře, domácí měření krevního tlaku a ambulantní 24hodinový monitoring krevního tlaku. Je zdůrazněno, že každá z těchto metod má mírně odlišné "normální hodnoty", a jsou uvedeny výhody a nevýhody jednotlivých metod. Dále jsou uvedeny nejčastější příčiny hypertenze a bazální vyšetřovací metody nezbytné k její diagnostice.
Pediatr. praxi. 2024;25(1):22-26 | DOI: 10.36290/ped.2024.004 
Parenterální nutrice je nedílnou součástí komplexní péče o novorozence nezralé, s velmi nízkou porodní hmotností, kriticky nemocné nebo neschopné přijímat stravu. Složení parenterální výživy by mělo být sestavováno individuálně pro každého pacienta na základě jeho aktuálního zdravotního stavu a s ohledem na možné komplikace. Podává se tak dlouho, dokud není pacient schopen přijímat stravu v množství dostatečném pro pokrytí nutričních potřeb. Následující série článků má za cíl představit jednotlivé komponenty parenterální nutrice a praktický význam individualizované parenterální výživy na neonatologickém nebo pediatrickém oddělení. První část cyklu...
Pediatr. praxi. 2024;25(1):19-21 | DOI: 10.36290/ped.2024.008 
Komplexní regionální bolestivý syndrom je charakterizován bolestí v kombinaci se senzorickými, autonomními, trofickými a motorickými abnormalitami. V závislosti na závažnosti symptomů se rozvíjí funkční poruchy, dochází ke zhoršování školního, rodinného a společenského života. Nejčastější vyvolávající příčinou u dětí a dospívajících je poranění dolní končetiny. S vyšší frekvencí se vyskytuje u dívek. Příspěvek shrnuje informace problematiky komplexního regionálního bolestivého syndromu u dětí a dospívajících a zdůrazňuje, že úspěšnost léčebného procesu zvyšuje časná diagnostika, léčba a péče multidisciplinárním týmem.
Pediatr. praxi. 2024;25(1):12-18 | DOI: 10.36290/ped.2024.002 
Chronický kašel je definován svým trváním (více než 4-8 týdnů). Jedná se o relativně častý příznak dětského věku a vyžaduje pečlivé zhodnocení, jelikož může upozorňovat na závažné chronické onemocnění. Vyšetřovací postup je v prvé řadě založen na detailním zhodnocení anamnézy a fyzikálním vyšetření, v rámci kterých pátráme po příznacích upozorňujících na specifickou příčinu kašle, resp. jasně definované onemocnění. Vyšetření druhé linie volíme v jednotlivých případech individuálně a cílíme ho na základě podezření vzniklých při vyšetřeních první linie. Z rozšiřujících vyšetření nejčastěji indikujeme skiagram hrudníku, spirometrii s bronchomotorickými...
Pediatr. praxi. 2024;25(1):9-11 | DOI: 10.36290/ped.2024.001 
V přehledovém článku se budeme zabývat diagnostikou dětské nadváhy a obezity, diferenciální diagnostikou dětské obezity a zaměříme se na nové poznatky v regulaci jídelního chování. Shrneme komplikace tohoto metabolického onemocnění a zmíníme možnosti léčby obezity v dětském věku.
Pediatr. praxi. 2023;24(Suppl.G) 
Pediatr. praxi. 2023;24(Suppl.F) 
Pediatr. praxi. 2023;24(Suppl.E) 
Pediatr. praxi. 2023;24(Suppl.D) 
Pediatr. praxi. 2023;24(Suppl.C) 
Pediatr. praxi. 2023;24(Suppl.B) 
Pediatr. praxi. 2023;24(Suppl.A) 