Pediatr. praxi. 2023;24(1):33-36 | DOI: 10.36290/ped.2023.016 
Současný ústup frekvence bakteriálních meningitid, ke kterému dochází v posledních letech, není patrný u virových neuroinfekcí. I když většina z nich má zpravidla benigní průběh, patří v dětském věku k obávaným onemocněním už proto, že jsou spojeny s poměrně dlouhou hospitalizací a invazivními diagnostickými metodami. V našich podmínkách se nejčastěji setkáváme se středoevropskou klíšťovou encefalitidou (tick-borne encephalitis, TBE), enterovirovými meningitidami a neuroinfekcemi způsobenými herpetickými viry, z nichž se uplatní zejména virus herpes simplex (HSV) a virus varicella-zoster (VZV). U posledně jmenovaných máme výhodu v možnosti kauzální...
Pediatr. praxi. 2023;24(1):29-32 | DOI: 10.36290/ped.2023.015 
Funkční dyspepsie je charakterizována jako epigastrické obtíže, které po příslušném vyšetření nelze připsat jinému organickému onemocnění. Funkční dyspepsie podle klasifikace Římských kriterií IV postihuje asi 10 % dětí a dospívajících. Abnormality žaludečních senzorických a motorických funkcí, viscerální hypersenzitivita, Helicobacter pylori, postinfekční funkční dyspepsie a psychosociální faktory se mohou podílet na rozvoji symptomů. Přestože funkční dyspepsie nepředstavuje život ohrožující stav, je spojena s významným snížením kvality života a zvyšuje náklady na zdravotní péči. Specifická terapie aktuálně neexistuje a zahrnuje různě účinnou...
Pediatr. praxi. 2023;24(1):24-28 | DOI: 10.36290/ped.2023.014 
Chronický kašeľ je jedným z najčastejších dôvodov diferenciálnej diagnostiky v detskom veku. Príčiny vzniku a perzistencie kašľa refraktérneho na symptomatickú terapiu sú rozličné. Vzhľadom na to je potrebný multidisciplinárny prístup, ktorý často vedie k skorému odhaleniu vyvolávateľa kašľa, a tým podmieňuje začatie špecifických a cielených terapeutických intervencií. Medzi najčastejšie klinické jednotky podieľajúce sa na chronickom kašli patria protrahovaná bakteriálna bronchitída, bronchiálna astma a kašľový syndróm horných dýchacích ciest. Úloha pediatrov v primárnej sfére je v tomto diagnostickom procese zásadná. Adekvátnou klinickou rozvahou...
Pediatr. praxi. 2023;24(1):18-23 | DOI: 10.36290/ped.2023.013 
V roce 2021 vydala česká Společnost pro výživu dokument „Zdravá třináctka – stručná výživová doporučení pro obyvatelstvo“. Smyslem třinácti doporučení pro dospělé, děti a seniory je podpora zdraví s cílem srozumitelně sdělit populaci zásady životního stylu převážně formou doporučení v oblasti zdravé výživy. Cílem sdělení je zhodnocení tohoto dokumentu z pohledu podpory a ochrany zdraví včetně orálního zdraví, z hlediska srozumitelnosti, využití v pediatrické praxi a kompatibility s doporučeními Světové zdravotnické organizace (SZO) a International Association of Paediatric Dentistry (IAPD). Zdravá 13 je i pro laickou veřejnost dobře...
Pediatr. praxi. 2023;24(1):13-16 | DOI: 10.36290/ped.2023.012 
Infekce HIV u dětí je v rozvinutých zemích vzácná. Relativně nízké zastoupení žen mezi HIV pozitivními, screening těhotných a profylaktická opatření k zábraně vertikálního přenosu nedovolují významnější rozšíření infekce u dětí. Aktuálně je v České republice včetně uprchlíků z Ukrajiny ve zdravotní péči okolo 20 HIV infikovaných dětí. Účinným nástrojem péče o HIV infikované je antiretrovirová terapie (ART), která dovoluje prakticky bezpříznakový průběh nemoci s předpokladem délky života srovnatelné s běžnou populací. Léčba dětí s infekcí HIV vyžaduje interdisciplinární přístup - přinejmenším praktického pediatra a infektologa se zkušeností v problematice...
Pediatr. praxi. 2023;24(1):8-12 | DOI: 10.36290/ped.2023.011 
Příspěvek se zaměřuje na problematiku tzv. sharentingu, tedy na sdílení materiálů dětí v online prostředí jejich vlastními rodiči. V našem příspěvku shrnujeme výsledky kvantitativního výzkumu (dotazníkové šetření) Sharenting u českých rodičů (2022), jejž zrealizovala Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s firmou Microsoft a do něhož se zapojilo 2 481 rodičů z celé České republiky. Výzkum se zaměřoval především na rizikové sdílení fotografií a videí, zabýval se však také právními aspekty, které jsou s tímto fenoménem spojeny. Podle výsledků výzkumu sdílí citlivé informace o svých dětech 69 % českých rodičů, dominantní je především sdílení...
Pediatr. praxi 2022; 23(Suppl.C) 
Pediatr. praxi 2022; 23(Suppl.B) 
Pediatr. praxi 2022; 23(Suppl.A) 
Pediatr. praxi. 2022;23(6):426 
Ročně se v Česku narodí okolo 4 000 dětí s vážným postižením. Hned od narození se rodiče těchto dětí mohou obracet na bezplatnou sociální službu rané péče, tak aby získali v náročné životní situaci potřebnou pomoc a podporu. Zdaleka ne všechny rodiny se ale o rané péči dozvědí včas, klíčová v těchto případech bývá i spolupráce lékařů s lokálním poskytovatelem rané péče. Také o její rozvoj usilují pobočky Společnosti pro ranou péči, které sídlí v Praze, Ostravě, Brně, Českých Budějovicích, Olomouci a Karlových Varech.
Pediatr. praxi. 2022;23(6):371-372 
Rozmohl se nám takový nešvar. Hledáme ve všem viníky, ale sami odmítáme přijmout odpovědnost. Všechno, co se stalo nebo naopak nestalo, má někdo na svědomí – ale já to nejsem! Tento fenomén prostupuje celou společností, politikou počínaje a čištěním chodníků nebo údržbou silnic konče. V medicíně má ale svou specifickou podobu. Jde totiž o zdraví a životy, mimo jiné...
Pediatr. praxi. 2022;23(6):429-433 
První Československá republika věnovala nemalou pozornost podpoře rodiny, matek a dětí včetně mládeže s cílem snížit vysokou dětskou a kojeneckou úmrtnost. Cílem příspěvku je seznámit čtenáře s problematikou ovlivňující rozvoj zdravotně sociální péče o matku a dítě v první Československé republice. Na základě analýzy primárních a sekundárních zdrojů je představen rozvoj zřizování poraden, které měly zahrnovat nejen péči zdravotní, sociální, výchovnou, podpůrnou, ale měly zprostředkovat i ochranu právní.
Pediatr. praxi. 2022;23(6):422-425 
Duchennova svalová dystrofie (DMD) je se svou incidencí 1 : 5 000 nově narozených chlapců nejčastějším svalovým onemocněním dětského věku. Je způsobena mutací v genu pro dystrofin, který se nalézá na X chromozomu. První příznaky zahrnují obvykle opoždění motorického vývoje, potíže s běháním nebo s chůzí do a ze schodů. Později se přidává slabost horních končetin, respirační insuficience a srdeční potíže, které bývají mezi 25.-30. rokem věku příčinou smrti.
Pediatr. praxi. 2022;23(6):420-421 
Pediatrická manifestace zánětlivého onemocnění střev (PIBD) stále roste po celém světě a údaje se objevují i z regionů, kde PIBD nebyly dříve pozorovány.
Pediatr. praxi. 2022;23(6):417-419 | DOI: 10.36290/ped.2022.077 
Článek pojednává o riziku vzniku extravazace, která je závažnou komplikací intravenózní terapie, o její prevenci a počáteční léčbě u novorozenců a kojenců. Rovněž zmiňuje výskyt extravazace u novorozenců v zahraničí a nepřímo navazuje na článek publikovaný v Pediatrii pro praxi (č. 3/2022), který pojednává o šetření výskytu poranění kůže novorozenců v České republice v roce 2020, ve kterém byla extravazace identifikována jako nejčastější příčina poranění (1).
Pediatr. praxi. 2022;23(6):416 | DOI: 10.36290/ped.2022.076 
Pediatr. praxi. 2022;23(6):415 | DOI: 10.36290/ped.2022.075 
Pediatr. praxi. 2022;23(6):411-414 | DOI: 10.36290/ped.2022.074 
Idiopatický faciální aseptický granulom (IFAG) je obvykle solitární erytematózně-fialová nodulární kožní léze lokalizována na tváři dítěte. Klinický průběh je zdlouhavý, ale benigní. U většiny dětí dochází v průběhu několika měsíců ke spontánnímu vyhojení. Ultrazvukové vyšetření kůže s použitím Dopplerovského zobrazení zlepšuje jeho diagnostickou přesnost. Prezentujeme 2letou dívku s IFAG. Ultrasonografie s vysokým rozlišením poskytla po pětiměsíčním průběhu rozhodující diagnostický závěr.
Pediatr. praxi. 2022;23(6):409-410 | DOI: 10.36290/ped.2022.073 
Sharpov syndróm (mixed connective tissue disease - MCTD) je zriedkavé autoimunitné ochorenie spájajúce klinické príznaky systémového lupusu, systémovej sklerózy, polymyozitídy a reumatoidnej artritídy. Variabilita klinických prejavov často odďaľuje správnu diagnózu. Demonštrujeme kazuistiku 11-ročnej pacientky s diagnózou Sharpov syndróm. Poukazujeme na dôležitosť imunofluorescenčného vyšetrenia s dôkazom antinukleárnych protilátok s ich špecifikáciou v diagnostike ochorenia. Vzhľadom na široké spektrum klinických prejavov je nevyhnutná medziodborová spolupráca.
Pediatr. praxi. 2022;23(6):402-408 | DOI: 10.36290/ped.2022.072 
Článek poskytuje přehled základních oblastí psychosociální péče, kterou mohou v současné době v České republice čerpat děti s poruchou autistického spektra (PAS) a jejich rodiny a na niž je může praktický lékař v případě potřeby nasměrovat. Text pojednává o možnostech podpory ve školství, v sociální oblasti, vč. oblasti příspěvků a dávek státní sociální podpory, a zmiňuje některé další specifické intervence a organizace pro děti s PAS.
Pediatr. praxi. 2022;23(6):397-401 | DOI: 10.36290/ped.2022.071 
Primární poruchy metabolismu monoaminových neurotransmiterů jsou skupinou vzácných dědičných neurometabolických onemocnění. Dominantními znaky jsou nástup příznaků v časném dětství, polymorfní symptomatologie s variabilní prognózou, obtížná definitivní diagnostika a ve většině případů absence kauzální terapie. Mnoho pacientů celosvětově zůstává nediagnostikováno, jelikož mezi zdravotníky nejsou tato onemocnění známá. Autoři si kladou za cíl obeznámit zdravotnickou veřejnost s nejdůležitějšími jednotkami z této skupiny onemocnění.
Pediatr. praxi. 2022;23(6):394-396 | DOI: 10.36290/ped.2022.070 
Výskyt střevních parazitů se v populaci, dle Informačního systému infekčních nemocí, snižuje. Záchyt je ovlivněn správností odběru stolice a metodou, kterou je vzorek vyšetřován. Na základě molekulárně biologické (PCR) diagnostiky vzorků stolic u 200 dětí jsme ukázali, že prevalence parazitóz je vyšší, než popisují dostupná data. Klinické symptomy a pozitivita výsledků v naší studii nekorelují. Eradikaci asymptomatických jedinců je třeba vždy zvážit, vzhledem k objevujícím se důkazům, že existuje nepřímá úměra mezi prevalencí střevních parazitóz a výskytem alergií, autoimunit, Crohnovy nemoci aj., stejně jako k nejasné patogenitě daných mikroorganismů.
Pediatr. praxi. 2022;23(6):383-393 | DOI: 10.36290/ped.2022.069 
Bolest hlavy je všeobecným problémem nejen v dospělé populaci, ale také v pediatrické praxi a prakticky se vyskytuje u téměř každého dítěte. Nejčastěji se setkáváme s migrénou, která je popisována jako chronické paroxysmální onemocnění benigního charakteru. Migréna se řadí mezi primární bolesti hlavy. V dětství vede často ke zhoršení kvality života. Také může způsobit zvýšený stres u rodičů a negativně ovlivnit rodinný život. Článek shrnuje epidemiologii, klasifikaci, specifika a terapeutické postupy u migrény.
Pediatr. praxi. 2022;23(6):378-382 | DOI: 10.36290/ped.2022.068 
Akutní rinosinusitida (ARS) je v ordinaci pediatra, méně často otorinolaryngologa velmi častým onemocněním. V současné době se jak diagnostika, tak léčba řídí doporučeními EPOS 2020. Diagnostika je založena na symptomech nemoci - anamnéze (typ, délka a závažnost potíží) a na klinickém vyšetření. Etiologie je většinou virová (léčba je symptomatická) s event. možnou bakteriální superinfekcí (léčba antibiotiky ATB). Prvním lékem volby je fenoxymetylpenicilin. Většina infektů probíhá nekomplikovaně, k ORL lékaři odesílá praktik pacienta při nezlepšení po 10 dnech, při recidivující ARS nebo při prvních známkách komplikací (tzv. alarmující příznaky).
Pediatr. praxi. 2022;23(6):375-377 | DOI: 10.36290/ped.2022.067 
Chřipka byla v České republice často vnímána jako běžné nekomplikované onemocnění. V poslední době zůstala zcela ve stínu nemoci covid-19, ale tato situace se může rychle změnit. Výskyt chřipky stoupá a dochází již běžně k paralelní cirkulaci viru SARS-CoV-2 a influenza virů. Na důležitosti tak opět nabývá očkování proti chřipce, které snižuje riziko nákazy a riziko komplikovaného průběhu. Očkované by měly být především osoby starší 65 let, pacienti s chronickými interními onemocněními (i v dětském věku), těhotné ženy a ti, kdo jsou s rizikovými osobami v kontaktu.
Pediatr. praxi. 2022;23(5):311 
Děti mají řadu charakteristik, které jsou poměrně stabilní a se kterými výchovou nic moc neuděláme. Některé jsou téměř od narození velmi opatrné až bázlivé, jiné se bez rozmyslu pustí do všeho, jedny jsou téměř neustále dobře naladěné, u jiných se smíchu ani úsměvu nedočkáme, jak je den dlouhý, a jen pláčou a křičí. Jiné projevy odrážejí vývojová období dítěte a objevují se stabilněji pouze v poměrně jasněji vymezeném úseku života, aby byly dalším vývojem překonány (např. období vzdoru). Když o nich víme nebo jim lépe porozumíme, zvyšuje se šance, že budeme k dítěti přistupovat vhodněji. A že i efekt našeho působení bude snad výraznější a hlavně trvalejší...
Pediatr. praxi. 2022;23(5):361-366 | DOI: 10.36290/ped.2022.066 
Chřipka je v současnosti řazena do širší skupiny označované jako chřipkovitá onemocnění (influenza-like illness, ILI). Jde o skupinu virových zánětů horních dýchacích cest, které se mohou (podle individuální reaktivity) projevovat obdobným klinickým obrazem jako pravá chřipka ("chřipkový syndrom" - především vysoká teplota, kašel, bolest v krku). Tyto příznaky může vyvolat kromě viru chřipky také celá řada dalších virů. Léčba těchto onemocnění (kromě antivirotik, která lze užít u "pravé" chřipky) je symptomatická. V prevenci, ale i léčbě chřipkovitých onemocnění hraje zásadní roli posilování imunity. Klasickým prostředkem imunostimulace proti chřipce...
Pediatr. praxi. 2022;23(5):359-360 | DOI: 10.36290/ped.2022.065 
Inhibitory protonové pumpy (IPP) jsou terapeutickou volbou u ezofagitidy a gastritidy. Recentní studie nepotvrzují benefit IPP u chronického kašle, kojeneckého refluxu, astmatu či funkčních gastrointestinálních obtíží. Jsou popisovány nežádoucí účinky vyplývající z omezení diverzity mikrobiomu a postižení imunitních funkcí a z toho plynoucích infekcí, fraktur a alergických onemocnění.
Pediatr. praxi. 2022;23(5):355-358 | DOI: 10.36290/ped.2022.064 
Cíl: Cílem studie bylo zjistit incidenci infuzní flebitidy u dětí hospitalizovaných s onemocněním diabetes mellitus se zavedeným periferním žilním katétrem. Metodika: Observační studie zkoumala místo zavedení periferního žilního katétru (PŽK) pomocí hodnotícího nástroje Visual Infusion Phlebitis scale – VIP scale (Tab. 1) u 209 dětí ve věku 6–11 let. Výzkum probíhal v 7 nemocnicích Moravskoslezského kraje. Hodnocení místa zavedení PŽK probíhalo ve 12hodinových intervalech po celou dobu zavedení PŽK, hodnocení prováděly sestry na daných odděleních. Výsledky: Nejčastěji, konkrétně u 48 dětí (22,97 %), byl u všech zavedených PŽK sledován...
Pediatr. praxi. 2022;23(5):351-354 
Hypertenze je u dětí definovaná jako krevní tlak ≥ 95. percentilu pro daný věk, výšku a pohlaví. Na rozdíl od dospělých jedinců je v pediatrické populaci častá sekundární příčina, hypertenze je poté projevem jiného onemocnění. Záchyt sekundární hypertenze je velmi pravděpodobný u dětí mladších 6 let, u kterých bychom měli po etiologii pátrat velmi aktivně. Celý diagnostický proces může být zdlouhavý a náročný a navíc se někdy komplikuje falešně pozitivními nebo negativními výsledky některých vyšetření. V tomto článku prezentujeme kazuistiku 3letého chlapce se závažnou hypertenzí rezistentní na kombinovanou terapii, kterou diagnostikovala praktická...