Pediatr. praxi. 2024;25(1):32-38 | DOI: 10.36290/ped.2024.006 
Alopécia u detí a adolescentov je častý znepokojujúci problém, s ktorým sa stretávame v prostredí primárnej pediatrickej starostlivosti a má heterogénne príčiny. V detskej populácii, vzhľadom na výrazný psychosociálny dopad, je kľúčová včasná diagnostika a liečba. Medzi najčastejšie príčiny alopécie v detskej populácii patrí alopecia areata, tinea capitis, stavy vrodenej alopécie, trichotilománia a poruchy vlasového cyklu. V tomto prehľade autorky prezentujú základný diagnostický algoritmus, ktorý môže pediatrovi napomôcť zorientovať sa v problematike príčin vypadávania vlasov, doplnenia základných laboratórnych vyšetrení a nasmerovania pacienta k...
Pediatr. praxi. 2024;25(1):28-31 | DOI: 10.36290/ped.2024.005 
Přehledový článek o možnostech diagnostiky hypertenze u dětí v primární péči. Jsou uvedeny různé metody měření krevního tlaku, klinický tlak měřený v ordinaci lékaře, domácí měření krevního tlaku a ambulantní 24hodinový monitoring krevního tlaku. Je zdůrazněno, že každá z těchto metod má mírně odlišné "normální hodnoty", a jsou uvedeny výhody a nevýhody jednotlivých metod. Dále jsou uvedeny nejčastější příčiny hypertenze a bazální vyšetřovací metody nezbytné k její diagnostice.
Pediatr. praxi. 2024;25(1):22-26 | DOI: 10.36290/ped.2024.004 
Parenterální nutrice je nedílnou součástí komplexní péče o novorozence nezralé, s velmi nízkou porodní hmotností, kriticky nemocné nebo neschopné přijímat stravu. Složení parenterální výživy by mělo být sestavováno individuálně pro každého pacienta na základě jeho aktuálního zdravotního stavu a s ohledem na možné komplikace. Podává se tak dlouho, dokud není pacient schopen přijímat stravu v množství dostatečném pro pokrytí nutričních potřeb. Následující série článků má za cíl představit jednotlivé komponenty parenterální nutrice a praktický význam individualizované parenterální výživy na neonatologickém nebo pediatrickém oddělení. První část cyklu...
Pediatr. praxi. 2024;25(1):19-21 | DOI: 10.36290/ped.2024.008 
Komplexní regionální bolestivý syndrom je charakterizován bolestí v kombinaci se senzorickými, autonomními, trofickými a motorickými abnormalitami. V závislosti na závažnosti symptomů se rozvíjí funkční poruchy, dochází ke zhoršování školního, rodinného a společenského života. Nejčastější vyvolávající příčinou u dětí a dospívajících je poranění dolní končetiny. S vyšší frekvencí se vyskytuje u dívek. Příspěvek shrnuje informace problematiky komplexního regionálního bolestivého syndromu u dětí a dospívajících a zdůrazňuje, že úspěšnost léčebného procesu zvyšuje časná diagnostika, léčba a péče multidisciplinárním týmem.
Pediatr. praxi. 2024;25(1):12-18 | DOI: 10.36290/ped.2024.002 
Chronický kašel je definován svým trváním (více než 4-8 týdnů). Jedná se o relativně častý příznak dětského věku a vyžaduje pečlivé zhodnocení, jelikož může upozorňovat na závažné chronické onemocnění. Vyšetřovací postup je v prvé řadě založen na detailním zhodnocení anamnézy a fyzikálním vyšetření, v rámci kterých pátráme po příznacích upozorňujících na specifickou příčinu kašle, resp. jasně definované onemocnění. Vyšetření druhé linie volíme v jednotlivých případech individuálně a cílíme ho na základě podezření vzniklých při vyšetřeních první linie. Z rozšiřujících vyšetření nejčastěji indikujeme skiagram hrudníku, spirometrii s bronchomotorickými...
Pediatr. praxi. 2024;25(1):9-11 | DOI: 10.36290/ped.2024.001 
V přehledovém článku se budeme zabývat diagnostikou dětské nadváhy a obezity, diferenciální diagnostikou dětské obezity a zaměříme se na nové poznatky v regulaci jídelního chování. Shrneme komplikace tohoto metabolického onemocnění a zmíníme možnosti léčby obezity v dětském věku.
Pediatr. praxi. 2023;24(Suppl.G) 
Pediatr. praxi. 2023;24(Suppl.F) 
Pediatr. praxi. 2023;24(Suppl.E) 
Pediatr. praxi. 2023;24(Suppl.D) 
Pediatr. praxi. 2023;24(Suppl.C) 
Pediatr. praxi. 2023;24(Suppl.B) 
Pediatr. praxi. 2023;24(Suppl.A) 
Pediatr. praxi. 2023;24(6):363 
Československo 1972: Mladá dětská lékařka vykonává službu na dětské pohotovosti v okresním městě. Její kolegyně pracuje v ambulanci, ona sama má povinnost objíždět pacienty, jejichž rodiče přivolají lékařskou pomoc domů. Ve 23.15 je právě na cestě k rodině, která bydlí 15 km od města v horách. Hustě sněží, cesta trvá dlouho, řidič sanitky má obtíže ji k pacientovi dopravit. Konečně jsou na místě. Před nehostinně vypadajícím domem nikdo nečeká, zvonek nefunguje. Lékařka vstupuje do domu a tápe ve tmě po schodech. Konečně nachází správné dveře a rodiče ji pouštějí do bytu...
Pediatr. praxi. 2023;24(6):428-430 
Na kongresu českých a slovenských gastroenterologů, který proběhl v říjnu 2023 v Olomouci, prezentoval prof. Thon zcela nová data týkající se vývoje střevního mikrobiomu. Jedná se o výsledky populační české studie s využitím unikátní multiplexové metody, která ukázala změny zánětlivých proteinů ve stolici během prvních dnů života dítěte. Prof. Thon poukázal také na schopnost této metody v kombinaci s neinvazivním odběrem stolice rozlišit mezi neutrofilním a eosinofilním typem zánětu, což je důležité pro volbu následné terapie. Zaměřil se na význam slizniční imunity a připomněl, že expozice antibiotikům během porodu císařským řezem významně nepříznivě...
Pediatr. praxi. 2023;24(6):424-427 | DOI: 10.36290/ped.2023.102 
Chybějící ošetřovatelské péči na dětských lůžkových pracovištích je v současné době věnována čím dál vyšší pozornost. Dětští pacienti jsou na negativní důsledky hospitalizace velmi citliví. Prostřednictvím nástroje MISSCARE Survey-Ped/Chybějící ošetřovatelská péče v pediatrii, který byl vytvořen pro hodnocení chybějící péče na dětských standardních pracovištích, byla zrealizována deskriptivní průřezová studie v České republice. Výzkumný soubor tvořilo 216 dětských sester z pěti zdravotnických zařízení. Až 92,1 % dětských sester vynechalo během poslední směny alespoň jednu ošetřovatelskou činnost. Průměrně sestry neprovedly 12,1 ošetřovatelských činností....
Pediatr. praxi. 2023;24(6):420-423 | DOI: 10.36290/ped.2023.101 
Prezentujeme primární intramuskulární arteriovenózní malformaci levého velkého prsního svalu u 7letého chlapce. Charakteristiky pružné rezistence na magnetické rezonanci, konkrétně zvýšená intenzita signálu na T2 vážených snímcích a výrazné kontrastní zesílení gadoliniem, svědčily pro zvýšenou vaskularitu. Histologicky byla masa určena jako intramuskulární cévní malformace arteriovenózního podtypu malých cév. Pacient podstoupil kompletní mikrochirurgickou resekci. Jedná se o jednu z mála intramuskulárních cévních malformací u dětí.
Pediatr. praxi. 2023;24(6):416-419 | DOI: 10.36290/ped.2023.100 
Cílem studie bylo zjistit, zda výskyt břišní diastázy může ovlivnit postavení dolních končetin a zatížení chodidla při chůzi u dětí mladšího školního věku. Výzkumný soubor tvořilo 16 dětí mladšího školního věku, které byly podle rozestupu břišních svalů zařazeny do dvou skupin: s břišní diastázou (věk 8,0 ± 0,8 let; výška 134,6 ± 5,2 cm; hmotnost 35,8 ± 8,2 kg; rozestup břišních svalů 2,5 ± 0,8 cm) a bez břišní diastázy (věk 7,9 ± 0,6 let; výška 130,3 ± 5,5 cm; hmotnost 29,0 ± 5,0 kg; rozestup břišních svalů 0,9 ± 0,5 cm). K objektivizaci dat byl využit goniometr, posuvné měřidlo Nylon Dial Cliper, dynamický...
Pediatr. praxi. 2023;24(6):411-415 | DOI: 10.36290/ped.2023.099 
Článek je věnován juvenilní spondyloartritidě (JSpA) (dříve nazývané Bechtěrevova nemoc), která je dle současné klasifikace řazena do podskupiny entezopatických (enthesis-related, ERA) juvenilních idiopatických artritid (JIA). Zmiňujeme diferenciální diagnostiku s důrazem na problematiku časné diagnózy a léčby, včetně možností příspěvku praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD) v tomto procesu. Přinášíme kazuistiky dětských pacientů se spondylartritidou jako hlavním projevem ERA. Bolesti zad jako projev spondyloartritidy nebo sakroiliitidy mohou být prvním a jediným symptomem této podskupiny JIA. Někdy bývá přítomna i periferní artritida či entezitida....
Pediatr. praxi. 2023;24(6):407-410 | DOI: 10.36290/ped.2023.098 
Tularemie je infekční onemocnění způsobené drobnou gramnegativní bakterií Francisella tularensis. Patří mezi zoonotické infekce a v minulosti proběhlo v našich podmínkách několik významných epidemií. Diagnóza je často obtížná především pro horší dostupnost přímých vyšetřovacích metod. Sérologické vyšetření bývá v prvních fázích onemocnění nepřínosné. Základem je pečlivě odebraná epidemiologická anamnéza. Rozeznáváme několik klinických forem, přičemž plicní forma může být potenciálním následkem využití tularemie jako biologické zbraně.
Pediatr. praxi. 2023;24(6):403-406 | DOI: 10.36290/ped.2023.097 
Kopřivka je časté onemocnění s typickým klinickým obrazem. Přestože je kopřivka poměrně jasnou diagnózou, u více než 20 % populace je nutné v rámci diferenciální diagnostiky vyloučit závažnější příčiny. V článku je uvedena základní klasifikace, patofyziologie, nejčastější příčiny, diagnostika a základní léčba kopřivky.
Pediatr. praxi. 2023;24(6):398-402 | DOI: 10.36290/ped.2023.096 
Úvod: Cílem této studie bylo porovnat hodnoty interleukinu-6 v pupečníkové a periferní krvi novorozence. Klinickým cílem bylo zjistit, zda lze vyšetřením krve z pupečníku nahradit brzký postnatální odběr periferní krve. Pacienti a metody: Do studie byli zahrnuti novorozenci (< 35. týden gestace) narození v roce 2016–2018 ve Fakultní nemocnici Olomouc. U těchto novorozenců se zároveň podařilo odebrat dostatečné množství krve z pupečníku. Výsledky: Párový odběr se zdařil u 73 novorozenců. Mezi pupečníkovou a periferní hodnotou interleukinu-6 byl zjištěn významný rozdíl (p < 0,001). Medián prvního měření (pupečníková krev) byl...
Pediatr. praxi. 2023;24(6):394-397 | DOI: 10.36290/ped.2023.095 
Alergie na bílkoviny kravského mléka (ABKM) je nejčastější alergií kojeneckého věku. Důležitým momentem v její diagnostice je včasné vytipování suspektního pacienta a provedení orálního eliminačně-expozičního testu. S cílem pomoci poskytovatelům zdravotní péče identifikovat rizika alergie vytvořili odborníci skóre symptomů potenciálně souvisejících s alergií na bílkovinu kravského mléka (Cow´s Milk-related Symptom Score - CoMiSS). Dotazník přináší relevantní přehled o intenzitě symptomů ABKM a napomáhá v hodnocení rizika ABKM u symptomatických pacientů. V roce 2022 byl CoMiSS aktualizován: cut-off se snížil z ≥ 12 na ≥ 10, Bristolská škála...
Pediatr. praxi. 2023;24(6):389-393 | DOI: 10.36290/ped.2023.094 
Přesné měření TK (krevní tlak) a jeho přesná interpretace jsou zásadními faktory ovlivňující diagnózu a následnou léčbu hypertenze. Existuje celkem 5 metod měření TK, z nichž příležitostné měření TK v ambulanci lékaře je nejběžnější a nejrozšířenější. Měření je však významně ovlivněno faktory ze strany těch, kteří TK měří, ale také těch, kterým je TK měřen. Proto většina guidelines pro diagnostiku a léčbu hypertenze v dospělém i dětském věku doporučuje definitivně stanovit diagnózu hypertenze pomocí metod měření TK mimo ordinaci lékaře (domácí měření TK nebo 24hodinové monitorování TK). Automatické klinické měření TK bez přítomnosti lékaře nebo sestry...
Pediatr. praxi. 2023;24(6):385-388 | DOI: 10.36290/ped.2023.093 
Roup dětský (Enterobius vermicularis, E. vermicularis) je aktuálně nejčastějším helmintem lidského střeva. Ze statistik Národní referenční laboratoře pro střevní parazitózy je zřejmé, že je v našich podmínkách téměř jediným zástupcem ze skupiny helmintů (1) (Tab. 1). Vyskytuje se, resp. diagnostikujeme tuto nákazu (enterobióza, oxyurióza) zejména u dětí. Vzhledem k rychlému dozrávání larev ve vajíčku (4–6 hod.), jejich nadprodukci (dospělá samička naklade 5 000–12 000 vajíček (2), (Obr. 1a, b, Obr. 2a, b) a vysoké odolnosti vajíček vůči vnějším vlivům předpokládám současný výskyt u většiny členů rodiny, včetně dospělých. Vzhledem...
Pediatr. praxi. 2023;24(6):380-382 | DOI: 10.36290/ped.2023.092 
Arteriální hypertenze je chronické onemocnění, které postihuje především dospělou populaci. Během 21. století však dochází k narůstání prevalence onemocnění i u dětských pacientů, proto je v praxi důležité na něj myslet. V diagnostice má zcela zásadní roli praktický lékař pro děti a dorost, který by měl jako první zachytit zvýšenou hodnotu krevního tlaku. U menších dětí se obáváme spíše sekundární hypertenze, u dospívajících naopak hypertenze primární. Terapie je nutná z důvodu předcházení komplikacím, které se mohou vyskytnout již v dětství, ale také z dlouhodobého hlediska.
Pediatr. praxi. 2023;24(6):372-379 
Touretteův syndrom (TS) je jednou z nejčastějších neuropsychiatrických poruch dětského věku. Obvyklý věk vzniku příznaků je mezi 5. a 6. rokem věku a naprostá většina případů vznikne do 12 let, až čtyřikrát častěji u chlapců než u dívek. Průběh onemocnění je charakteristicky měnlivý v čase, s exacerbacemi, remisemi a změnami rázu tiků. V dospívání se obvykle tiky zmírňují a výrazné pozdní exacerbace se vyskytují zřídka. Od roku 2020 však prudce vzrostl počet nově vzniklých případů tikové poruchy u adolescentních dívek. Jejich projevy jsou inkongruentní s klasickým obrazem TS a svědčí pro funkční (psychogenní) původ, přičemž vykazují nápadně shodné...
Pediatr. praxi. 2023;24(6):367-371 | DOI: 10.36290/ped.2023.090 
Asymptomatická bakteriurie (ABU) je opakovaně se vyskytující významná bakteriurie u jedinců s normální anatomií a funkcí uropoetického traktu bez přítomnosti klinických symptomů. Vzdor poznatkům z patofyziologie a mikrobiologie není dosud plně objasněn vztah ABU a infekcí močových cest (IMC). Výskyt ABU v porovnání s IMC je významně nižší. Děti s ABU nevyžadují terapii. V případě antibiotické terapie ABU je možné riziko následné manifestace IMC virulentnějšími kmeny a nárůstu rezistence na antibiotika. Častá je rovněž rekurence ABU. Terapie ABU se dnes doporučuje jen v případě urologických výkonů, při kterých může dojít k poškození sliznice.
Pediatr. praxi. 2023;24(5):357 
Zdravý růst, vývoj a budování imunity v časném věku je do značné míry závislý na optimální výživě a zdravém střevním systému, včetně správné mikrobioty. Ideální stravou pro malé děti je mateřské mléko, které obsahuje všechny složky podporující zdraví střev – probiotické bakterie, prebiotika a oligosacharidy mateřského mléka (HMO).
Pediatr. praxi. 2023;24(5):283 
Vážení čtenáři, vážené čtenářky, v posledních měsících se pediatrie stává často mediálně zmiňovanou medicínskou oblastí, zejména kvůli nedostatku personálních kapacit. V tomto kontextu se opět objevují snahy o rozdělení oboru na pediatrii (myšleno zejména nemocniční) a praktické lékařství pro děti a dorost. Tím se pak nabízí otázka, zda se opravdu jedná o dva až tak rozdílné obory, které nemohou fungovat jako jeden celek? Je to opravdu tak rozličné, jestli lékař poskytuje služby v režimu ambulantním či nemocničním? Pokud pomineme pracovní dobu, způsob úhrady zdravotní péče a další financování, tak z odborného hlediska tolik rozdílů nenajdeme...